Evropský parlament
v akci
Nejvýznamnější úspěchy v letech 1999-2004

 
Evropský parlament
Reforma EU
Rozšíření
Občanská práva
Justice a vnitřní záležitosti
Vnější vztahy
Ochrana životního prostředí / spotřebitelů
Odpovědnost za škody
na životním prostředí
Znečištění ovzduší
Skleníkové plyny
Program "Auto Oil II"
Elektronický odpad
Odpad z obalů
Bezpečnost potravin
GMO
Tabák
Boj s hlukem
Kosmetické výrobky
Lidské tkáně a buňky
Doprava / Regionální politika
Zemědělství / Rybolov
Hospodářská a měnová unie
Sociální politika / Zaměstnanost /
Ženská práva
Jednotný vnitřní trh / Průmysl / Energetika / Výzkum
 

EPP-ED PSE Group ELDR GUE/NGL The Greens| European Free Alliance UEN EDD/PDE


Méně elektrického odpadu

Všude v Evropě rostou hory elektrického a elektronického odpadu. Každý spotřebitel vyprodukuje průměrně 16 kilogramů tohoto odpadu ročně, což v celé Evropě znamená 6 miliónů tun ročně. Jedná se o obrovské plýtvání se zdroji a rovněž o vážnou hrozbu pro životní prostředí: elektrické spotřebiče a elektronická zařízení obsahují vysoce toxické těžké kovy a organické znečišťující látky. V souladu s novými zákony Evropské unie budou výrobci od nynějška muset platit za sběr a likvidaci takového zboží.

Milióny starých toustovačů, osobních počítačů, sporáků, rádiových a televizních přijímačů tvoří nejrychleji rostoucí příval odpadu v EU - svůj krátký život skončí buď na městské skládce odpadků, nebo se vyvezou na pole, popřípadě vyhodí do popelnic.

V prosinci roku 2002 Evropský parlament schválil dvě nové směrnice, jejichž cílem je zabránit dalšímu růstu skládek s elektrickým odpadem. Poslanci Evropského parlamentu trvají na zpřísnění navrhované legislativy, především tím, že se bude dbát na to, aby soukromí výrobci hradili náklady na zpracování odpadu vzniklého z jejich vlastních výrobků. Nicméně spotřebitelé budou rovněž mít nové povinnosti.

Náklady ponesou výrobci

Díky Evropskému parlamentu musí členské země zajistit, aby jednotliví výrobci hradili náklady na sběr, zhodnocení a recyklaci elektronického a elektrického odpadu vzniklého z jejich vlastních výrobků. To například znamená, že spotřebitelé budou moci bezplatně odvézt staré elektrické spotřebiče do sběren v blízkosti jejich bydliště. Výrobci musí hradit náklady na provoz těchto sběren stejně jako následné náklady na zhodnocení a recyklaci. Budou si však moci vybrat mezi obhospodařováním svých vlastních sběren nebo připojením se ke kolektivnímu sběrnému systému.

Náklady na sběr výrobků, které budou uvedeny do prodeje po dobu třiceti měsíců poté, co příslušná směrnice vstoupí v platnost („historický odpad“), budou na žádost Evropského parlamentu rozděleny mezi producenty ještě existující v době, kdy náklady na odvoz odpadu vzniknou.

Osiřelý odpad

Jestliže výrobci nebo dovozci elektrického zboží zkrachovali nebo je nelze vypátrat, neexistuje nikdo, kdo by nesl přímou odpovědnost za jejich vysloužilé spotřebiče. Aby bylo možné zaplatit sběr a odvoz takových „osiřelých výrobků”, Evropský parlament si od výrobců vyžádal přímé záruky, že ostatní výrobci nebo celá společnost neponese žádné náklady spojené s tímto odpadem. Vyžádané záruky mohou mít podobu recyklačního pojištění, zmraženého bankovního účtu nebo příspěvku na plán financování hospodaření s tímto odpadem.

Evropský parlament dbal na to, aby výrobci nemohli obejít zákony o recyklaci pomocí designu svých výrobků, např. tím, že vyrobí výrobky s „chytrými čipy“, které nelze recyklovat (např. inkoustové náplně do tiskáren). Kromě toho byly na nátlak poslanců Evropského parlamentu zavedeny přísné předpisy zajišťující označení spotřebičů tak, aby bylo možno identifikovat výrobce. Označení je totiž klíčem k tomu, aby systém fungoval. Těžké kovy a jedovaté samozhášecí přísady, které se při výrobě spotřebičů používají, budou počínaje červencem 2006 zcela zakázány.

Závazný plán pro sběr odpadu

Členské země musí do konce roku 2006 zajistit, že domácnosti budou sbírat ročně průměrně nejméně čtyři kilogramy elektrického a elektronického odpadu na obyvatele. Jenom díky tlaku Evropského parlamentu je tato hranice závazná spíše než dobrovolná. Nový závazný plán vstoupí v platnost do konce roku 2008.

Povinnosti spotřebitele

Spotřebitelé na sebe musí rovněž vzít svůj díl odpovědnosti za výrobky, které kupují: bude jim zakázáno zbavovat se elektrického a elektronického zařízení tak, že ho vyhodí spolu s běžným domovním odpadem.

Členské země musí přijmout opatření k posílení všech těchto dohod. Budou moci potrestat každého, kdo nebude dbát nových předpisů - stejně tak spotřebitele jako i výrobce.

Nakonec je třeba zdůraznit, že organizace zastupující průmysl, jakož i spotřebitelské organizace a orgány životního prostředí poskytly silnou veřejnou podporu konečně úspěšným požadavkům Parlamentu na to, aby soukromí výrobci hradili náklady na sběr a recyklaci a aby výrobci poskytli přímé záruky týkající se řešení problému s osiřelým odpadem.



  
Zpravodajové:
  
Elektronický odpad: Karl-Heinz Florenz (EPP-ED, D)
Omezení nebezpečných látek: Karl-Heinz Florenz (EPP-ED, D)
  
Přehled legislativních postupů:
  
Elektronický odpad
Omezení nebezpečných látek
  
Úřední věstník – závěrečné akty:
  
Elektronický odpad
Omezení nebezpečných látek

 

 

 
  Publishing deadline: 2 April 2004