| Dioxiny v kuřecím a hormony v hovězím mase, nemoc šílených krav, slintavka a kulhavka a spousta dalších hrůz udělaly z otázek bezpečnosti potravin jedno z hlavních témat, která zajímají evropské spotřebitele. Tyto hrozby nezastaví žádné hranice. Veřejnost tedy začala tvrdě požadovat přijetí opatření na celoevropské úrovni, aby byla tato rizika zlikvidována už v zárodku a aby byly vytvořeny všeobecně platné normy pro označování potravin a jejich kontrolu. EU odpověděla přijetím velkého počtu předpisů v oblasti bezpečnosti potravin. Poslanci rozhodně podpořili mnohá z těchto opatření, například zákaz krmení zvířat hormony, zatímco jiné, například předpisy pro používání potravinových přísad a označování masných výrobků, se snažili ještě více zpřísnit.
Naše jídlo je dnes určitým rizikům vystaveno v menší míře, než tomu bylo v minulosti, a to zvláště díky pasterizaci a přísnějším hygienickým normám. Metody intenzivního zemědělství však s sebou přinášejí nová zdravotní rizika. Čím dál víc lidí navíc trpí alergiemi na různé potraviny. S vědomím toho všeho se EU pustila do boje za zpřísnění zdravotních a hygienických norem ve všech článcích potravinového řetězce. Jednou z politických priorit současné Evropské komise byla skutečně již od počátku jejího funkčního období bezpečnost potravin. V následném přívalu legislativy hráli významnou roli poslanci EP, neboť právní předpisy EU v oblasti bezpečnosti potravin nemohou být přijaty bez souhlasu Parlamentu v rámci postupu spolurozhodování.
Čeho všeho se bát – od nemoci šílených krav až k hormonům a lékům
Po propuknutí epidemie bovinní spongiformní encefalopatie (BSE) v roce 1990, známé také jako nemoc šílených krav, bylo zjištěno, že ovce se nakazily krmivem kontaminovaným BSE. Proto Komise připravila návrh na zpřísnění kontrol všech druhů přenosných spongiformních encefalopatií (TSE) u všech zvířat a živočišných produktů. Parlament prosadil do návrhů ustanovení, že v případech podezření na výskyt TSE musí být provedeny rychlé diagnostické testy. Podpořil také úplný zákaz krmení zvířat masokostní moučkou, která se vyrábí ze zbytků poražených zvířat. Tyto předpisy platí ve všech členských státech od července 2001.
Dalším problémem jsou antibiotika používaná v živočišné výrobě, částečně pro léčbu chorob, což je naprosto v pořádku, ale zčásti také na podporu růstu, a to je nezákonné. Jejich rozšířené používání v lidské medicíně a v zemědělství vede k výskytu velmi odolných baktérií, tzv. „superbugs“. Poslanci proto v roce 2001 vyjádřili svou podporu novým zásadám EU v oblasti používání antimikrobiálních látek v lidské medicíně, ačkoli se vyjadřovali pro rozšíření platnosti těchto zásad i na veterinární a rostlinnou medicínu.
Veřejnost také znepokojuje přítomnost hormonů a podobných látek v mase. Tyto látky jsou sice obvykle používány na podporu růstu hospodářských zvířat, ale mohou také vstupovat do potravinového řetězce. Jsou rizikem zejména pro děti v předpubertálním věku, kterým mohou způsobit vývojové, imunologické a neurologické poruchy. Protože však velké množství potravin v Evropě pochází z dovozu, musí být jakýkoli zákaz těchto látek v souladu s pravidly mezinárodního obchodu. EU byla proto v roce 2000 nucena změnit svou legislativu v této oblasti. Komise navrhovala prodloužit platnost zákazu používání některých z těchto látek v živočišné výrobě, dokud nebudou k dispozici úplnější vědecké údaje. Parlament tento přístup podporoval a úspěšně se zasadil o ještě přísnější omezení užívání jedné z těchto látek, karcinogenního estradiolu 17 beta.
Alergie na potraviny – rostoucí problém
Alergiemi na potraviny trpí kolem 8 % dětí a 3 % dospělých a jejich počet stále roste. Alergie mohou způsobovat mírné potíže, ale mohou mít i smrtelné následky. Mezi běžné alergeny patří kravské mléko, ovoce, burské oříšky, sojové boby, vejce, ryby, pšenice a jiné obiloviny. Pokud nejsou potraviny řádně označeny a seznam složek a přísad není úplný, lidé trpící alergií nemají možnost zjistit, jestli jim jídlo nemůže uškodit. Problémem je zejména to, nejsou-li uvedeny všechny látky obsažené ve sloučeninových přísadách.
V červenci 2003 schválil Parlament změnu právních předpisů EU o označování potravin, které nyní vyžadují přesnější výčet složek sloučeninových přísad. Díky úsilí poslanců EP budou informace uváděné na obalech potravin úplnější: určitou složku není nutné uvádět pouze tehdy, tvoří-li méně než 2 % konečného výrobku, a k alergenním látkám, které musejí být uváděny na obalech, byl přidán celer a hořčice.
Lepší označování a přísnější kontroly
Lepší označování potravin a přísnější kontroly mají pro mnohé aspekty bezpečnosti potravin zásadní význam. Dnes je například velmi aktuální otázka sledování výrobku v celém potravinovém řetězci. Legislativa EU zavedla přísnější pravidla pro označování hovězího masa, která vytvářejí systém umožňující identifikaci dobytka poraženého od září 2000. Spotřebitel musí mít díky označení potravin možnost zjistit, z kterého konkrétního zvířete a z kterých jatek maso pochází. Poslanci prosadili, aby bylo jasně uvedeno místo narození a chovu zvířete, a zpřísnili pravidla pro označování mletého hovězího masa oproti původnímu návrhu.
V březnu 2004 přijal Parlament nařízení o bezpečnosti, označování a kontrole potravin a krmiva, včetně dovozů z třetích zemí. Díky poslancům EP mohou inspektoři provádět kontroly na místě a v rámci kontrol si musí také všímat zacházení se zvířaty a jejich zdraví. Vlády musí zavést účinné a odstrašující trestní postihy za porušení zákona. Pokud jde o otázku utajení potravinových kontrol, Parlament položil větší důraz na transparentnost, aby měla veřejnost rychleji k dispozici informace, které mají oficiální místa. Předpisy vstupují v platnost v lednu 2006.
Téhož měsíce rozhodl Parlament o legislativním balíčku, který aktualizuje hygienické normy EU a normy platné pro kontrolu bezpečnosti potravin. Cílem je upravit předpisy, zejména předpisy pro masné výrobky tak, aby byly více založeny na výsledcích vědeckých výzkumů a aby se v nich více odrážela možná rizika. Poslanci uvítali novou legislativu, ale usilují také o to, aby malé podniky mohly být v inspekcích flexibilnější. Na druhé straně jsou přesvědčeni, že zaměstnancům jatek by mělo být povoleno vykonávat pouze dva typy vlastních kontrol: u drůbeže a u králíků. Než však bude možné vytvořit konečné znění návrhů, bude Parlament pravděpodobně muset o těchto bodech vyjednávat s Radou a Komisí.
Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Základním kamenem politiky EU v oblasti bezpečnosti potravin bude od nynějška Evropský úřad pro bezpečnost potravin, založený v roce 2003. Jeho úkolem je poskytovat nezávislé vědecké a technické poradenské služby, které by měly být základem politiky a legislativy EU v této oblasti. Měli by včas varovat, pokud hrozí v souvislosti s potravinami zdravotní rizika a informovat o otázkách bezpečnosti potravin veřejnost.
Parlament byl od počátku rozhodným zastáncem tohoto úřadu. Byli to právě poslanci Evropského parlamentu, kdo prosadili slovo „bezpečnost“ do jeho názvu, aby se zdůraznila tato stránka jeho činnosti. Parlament také dosáhl toho, že čtyři ze čtrnácti členů výkonné rady musí mít zkušenosti z práce v organizacích zabývajících se ochranou spotřebitele a otázkami kvality potravin. V prosinci 2003 bylo rozhodnuto, že se má úřad přestěhovat ze svého dočasného umístění v Bruselu do italské Parmy, kde bude mít své stálé sídlo.
Pozn.: Slintavka a kulhavka a geneticky modifikované organismy jsou předmětem jiných oddílů této řady tematických listů. Slintavkou a kulhavkou se zabývá list o dočasných výborech Evropského parlamentu.
|
