O poslancích 

Evropský parlament se skládá ze 751 poslanců zvolených ve 28 členských státech rozšířené Evropské unie. Od roku 1979 jsou poslanci voleni všeobecným přímým hlasováním na dobu 5 let.

       

Každá země si volí způsob, jakým volby probíhají. Musí však přitom zaručit rovnost mužů a žen a tajné hlasování. Do Evropského parlamentu se volí poměrným počtem hlasů. Voliči musí dosáhnout věku 18 let, kromě Rakouska, kde lze volit již od 16 let.

Počet křesel je přidělován na základě počtu obyvatel každého členského státu. Ženy tvoří o něco více než třetinu poslanců EP. Poslanci EP jsou rozděleni do skupin podle politických směrů, nikoli podle státní příslušnosti.

Poslanci EP svůj čas dělí mezi svůj volební obvod, Štrasburk, kde probíhá 12 plenárních zasedání ročně, a Brusel, kde se poslanci účastní doplňkových plenárních zasedání a schůzí výborů a politických skupin.

Podmínky výkonu mandátu poslanců stanoví statut z roku 2009.

Kodex chování poslanců Evropského parlamentu 

Kodex chování vstoupil v platnost dne 1. ledna 2012. Jeho vůdčím principem je, že poslanci mají jednat výhradně ve veřejném zájmu a vykonávat svou práci podle zásad nezainteresovanosti, bezúhonnosti, transparentnosti, náležité péče, čestnosti, odpovědnosti a respektování dobré pověsti Parlamentu.

Kodex chování definuje, co se rozumí střetem zájmů, a stanoví, jak mají poslanci tyto situace řešit. Obsahuje například pravidla pro oficiální dary, které poslanci obdrží, a pro pracovní činnost poslanců po skončení mandátu.

Podle kodexu mají poslanci rovněž povinnost překládat podrobné prohlášení o svých finančních zájmech. Musí rovněž deklarovat svou přítomnost na akcích pořádaných třetími stranami, pokud třetí strana proplácí nebo přímo hradí cestovní výlohy, ubytování nebo diety. V těchto deklaracích se odrážejí náročná pravidla a standardy transparentnosti stanovené v kodexu chování. Údaje, které poslanci poskytnou ve svých prohlášeních, lze nalézt v osobních profilech poslanců na stránkách Parlamentu.

Podle kodexu mají poslanci rovněž povinnost překládat podrobné prohlášení o svých finančních zájmech. Musí rovněž deklarovat svou přítomnost na akcích pořádaných třetími stranami, pokud třetí strana proplácí nebo přímo hradí cestovní výlohy, ubytování nebo diety. V těchto deklaracích se odrážejí náročná pravidla a standardy transparentnosti stanovené v kodexu chování. Údaje, které poslanci poskytnou ve svých prohlášeních, lze nalézt v osobních profilech poslanců na stránkách Parlamentu.

Porušení kodexu je stíháno sankcemi, které ukládá předseda Parlamentu. Uložení sankce oznamuje předseda na plenárním zasedání a tato informace je pak po zbytek volebního období umístěna na dobře viditelném místě na internetových stránkách Parlamentu.

Poradní výbor pro chování poslanců 

Existuje též poradní výbor pro chování poslanců, který poskytuje poslancům poradenství ohledně výkladu a uplatňování kodexu chování. Na žádost předsedy výbor posuzuje případy údajného porušení kodexu a radí předsedovi, jaké kroky je možné učinit.

Poradní výbor má pět členů z řad poslanců, které jmenuje předseda na základě jejich zkušeností, přičemž je zajištěno vyvážené zastoupení politických skupin. Každý z těchto pěti členů vykonává na základě rotačního systému po dobu šesti měsíců funkci předsedy. Předseda Parlamentu rovněž jmenuje jednoho náhradníka z každé politické skupiny, která není v poradním výboru zastoupena.

Poradní výbor vydává každý rok zprávu o své činnosti.

Platy a důchody 


Plat poslanců EP 

Obecně platí, že poslanci EP pobírají stejný plat v souladu s jednotným statutem, který vstoupil v platnost v červenci 2009.

Od 1. 7. 2018 činí hrubý měsíční plat poslanců EP podle jednotného statutu 8 757,70 EUR. Plat je hrazen z rozpočtu Parlamentu a odvádí se z něj daň EU a příspěvky na pojištění. Po těchto odvodech plat činí 6 824,85 EUR. Členské státy mohou plat podrobit rovněž vnitrostátnímu zdanění. Základní plat je stanoven jako 38,5 % základního platu soudce Evropského soudního dvora.

Existuje několik výjimek: poslanci EP, kteří vykonávali mandát v Parlamentu již před volbami v roce 2009, se mohli rozhodnout pro zachování předchozího vnitrostátního systému pro plat, odchodné a důchody.

Důchody 

Podle statutu mají bývalí poslanci nárok na starobní důchod počínaje 63. rokem věku. Výše starobního důchodu činí 3,5 % platu za každý dovršený rok výkonu mandátu, úhrnem však nejvýše 70 %. Tyto důchody jsou hrazeny z rozpočtu Evropské unie.

Doplňkové důchodové pojištění poslanců EP, jež bylo zavedeno v roce 1989, bylo pro nové poslance od července 2009 uzavřeno a postupně je ukončováno.

Příspěvky vyplácené poslancům Evropského parlamentu 


Podobně jako poslanci národních parlamentů dostávají poslanci Evropského parlamentu příspěvky určené na pokrytí výdajů, které jim vzniknou při plnění parlamentních povinností.

Příspěvek na všeobecné výdaje 

Tento příspěvek má pokrýt výdaje v členském státě, v němž byl poslanec zvolen, jako jsou náklady na řízení kanceláře poslance, poplatky za telefonní a poštovní služby a nákup, provoz a údržba počítačového a telematického vybavení. Příspěvek je snížen na polovinu, pokud se poslanec v jednom parlamentním roce (září až srpen) bez řádného odůvodnění nezúčastní poloviny plenárních zasedání.

Výše tohoto příspěvku činí v roce 2019 4 513 EUR měsíčně.

Cestovní výdaje 

Většina schůzí Evropského parlamentu, např. plenární zasedání, schůze výborů a schůze politických skupin, se koná v Bruselu nebo ve Štrasburku. Skutečné náklady za jízdenky či letenky, které poslanci zakoupí za účelem své účasti na těchto schůzích, se jim zpětně proplácejí na základě předložení příslušných dokladů, a to až do ceny letenky v business třídě „D“ nebo v podobné třídě, železniční jízdenky první třídy nebo paušální částky 0,53 EUR za kilometr (omezené na 1000 kilometrů) u přepravy vozem, nad rámec paušálních příspěvků vypočtených podle vzdálenosti a podle doby trvání pracovní cesty, které jsou určeny na pokrytí ostatních výdajů souvisejících s cestou (např. dálničních poplatků, přespočetných/nadrozměrných zavazadel nebo rezervačních poplatků).

Ostatní cestovní výdaje 

Poslanci musí při výkonu svých funkcí často cestovat mimo území členského státu, v němž byli zvoleni, nebo na jeho území, avšak za jiným účelem, než jsou oficiální schůze (například za účelem účasti na konferenci nebo pracovní návštěvy).

U činností vykonávaných mimo členský stát, v němž byli poslanci zvoleni, mohou proto poslancům být proplaceny cestovní výdaje, ubytování a související výdaje, a to až do maximální výše 4 454 EUR ročně. U činností v členském státě, v němž byli poslanci zvoleni, se proplácejí pouze výdaje za dopravu, jejichž maximální roční výše se stanoví pro jednotlivé země.

Denní příspěvek 

  • Evropský parlament vyplácí paušální příspěvek ve výši 320 EUR na den za účelem pokrytí veškerých ostatních výdajů, které poslanci hradí v období parlamentních činností, a to za podmínky, že svou přítomnost potvrdí podpisem v některém z oficiálních rejstříků otevřených za tímto účelem.
  • Příspěvek se snižuje o polovinu, pokud se poslanci nezúčastní více než poloviny jmenovitých hlasování ve dnech hlasování na plenárním zasedání, i když jsou přítomni. U schůzí pořádaných mimo Evropskou unii činí příspěvek 160 EUR (vždy s výhradou podpisu v rejstříku), přičemž výdaje za ubytování se proplácejí samostatně.

Ustanovení týkající se zaměstnanců 


Poslanci Evropského parlamentu si mohou zvolit své asistenty v rámci rozpočtových prostředků přidělených Parlamentem a za podmínek stanovených v páté kapitole prováděcích opatření ke statutu poslanců Evropského parlamentu.

V roce 2019 měl každý poslanec k dispozici měsíčně částku 24 943 eur. Tato částka se nevyplácí poslancům, ale představuje mzdu asistentů, kteří splňují podmínky a mají uzavřenu platnou smlouvu, a platby organizacím pověřeným výběrem daně z příjmů.

Poslanci mohou využívat služeb různých typů asistentů.

Akreditovaní asistenti, kteří jsou zaměstnáni v Bruselu (nebo v Lucemburku či Štrasburku), jsou podřízeni přímo správním orgánům Parlamentu. Poslanci mohou zaměstnávat tři, za určitých podmínek až čtyři akreditované asistenty. Pro akreditované poslance je vyhrazeno nejméně 25 % rozpočtových prostředků na parlamentní asistenci.

Místní asistenti asistují poslancům v členském státě, v němž byli poslanci zvoleni. Tyto smlouvy spravuje schválená osoba pověřená prováděním plateb, která má zajistit dodržování ustanovení týkajících se sociálního zabezpečení a daňového systému. Místní asistenti jsou zaměstnáváni buď na základě pracovní smlouvy, nebo na základě smlouvy o poskytování služeb.

Stážisté mohou vykonávat stáž buď v prostorách Parlamentu, nebo v členském státě zvolení.

Celkové náklady na místní asistenty a stážisty nesmí činit více než 75 % rozpočtových prostředků vyhrazených na parlamentní asistenci. Náklady na samotné poskytovatele služeb však mohou představovat nejvýše 25 % těchto prostředků.

Další informace o odměnách naleznete zde.

Obdobná omezení byla stanovena pro poskytovatele služeb, kteří jsou právnickými osobami, nebo osoby pověřené prováděním plateb.

Několik poslanců může vytvořit sdružení a společně zaměstnávat jednoho nebo více akreditovaných asistentů nebo asistentů zaměstnaných v členských státech. O způsobu rozdělení nákladů rozhodnou po vzájemné dohodě.

Poslanci nesmí zaměstnávat jako asistenty své blízké příbuzné. Jejich asistenti by neměli vykonávat mimopracovní činnosti, které by mohly vést ke střetu zájmů.

Jména nebo názvy všech asistentů jsou zveřejněny na internetových stránkách Parlamentu po dobu trvání jejich smlouvy, pokud jim na základě řádného odůvodnění výlučně s ohledem na bezpečnost nebyla udělena výjimka.

Evropské a vnitrostátní volby v číslech 


The publication focuses on the results of the European elections of May 2014, on the history of 40 years of direct elections to the European Parliament, as well as on different national elections. The updated edition incorporates all the changes occurred in the composition of the Parliament, and includes details of the national elections held since that date.