Každá země si určuje svůj způsob sčítání hlasů, ale uplatňuje stejná základní demokratická pravidla: hlasovací právo od 18 let, rovnost mužů a žen a tajné hlasování. Výjimkou je Rakousko, kde mohou občané hlasovat již od 16 let. Evropské volby se nyní vyznačují řadou společných pravidel: všeobecné přímé hlasování, pravidlo poměrného volebního systému a obnovitelné pětileté funkční období.
Počet míst v Parlamentu se zpravidla přiděluje v poměru k počtu obyvatel dané země.
Zastoupení mužů a žen: zastoupení žen v Evropském parlamentu se neustále zvyšuje, nyní je v Parlamentu 1/3 poslankyň.
Poslanec EP tráví svou pracovní dobu střídavě v Bruselu, ve Štrasburku a ve svém volebním obvodě.
V Bruselu se účastní schůzí parlamentních výborů, politických skupin a dodatečných dílčích zasedání a ve Štrasburku se účastní dvanácti dílčích zasedání. Souběžně s těmito hlavními činnostmi se samozřejmě musí věnovat svému volebnímu obvodu.
Poslanci Evropského parlamentu tvoří skupiny podle své politické příslušnosti, nikoli podle státní příslušnosti.
Poslanci Evropského parlamentu vykonávají svůj mandát nezávisle.
Vzhledem ke stále významnějším pravomocím ovlivňuje poslanec EP svou činností všechny oblasti každodenního života občana: životní prostředí, ochranu spotřebitelů, dopravu, ale také vzdělávání, kulturu, zdravotnictví, atd.
Statut poslanců : Poslanci EP podléhají novému statutu europoslanců, který vstoupil v platnost 14. července 2009. Statut umožňuje nápravu předchozích nerovných platových podmínek poslanců a zajišťuje jejich větší průhlednost. Platy poslanců jsou nyní hrazeny z rozpočtu EU a jsou pro všechny poslance stejné.
