Jaromír ŠTĚTINA : Written explanations of vote 

Members can submit a written explanation of their vote in plenary. Rule 183

European Border and Coast Guard (A8-0076/2019 - Roberta Metsola) CS  
 

Agentura Frontex byla zřízena v roce 2005. Po roce 2015 v souvislosti s migrační krizí bylo nařízení novelizováno například v říjnu 2016. U tohoto předpisu jsem byl za výbor pro zahraniční věci stínovým zpravodajem frakce PPE. Agentura byla přejmenována na Evropskou pohraniční a pobřežní stráž a získala více kompetencí, aby byla schopna účinněji pomáhat členským státům s ochranou vnější schengenské hranice. Odpovědnost za správu hranic nadále zůstává v kompetenci národních států. Název však poněkud zavádějícím způsobem evokoval samostatně existující masu evropských nadnárodních pohraničníků. O zatím poslední a velice důležité novelizaci jsme hlasovali na dubnové plenární schůzi EP. Společně s velkou většinou kolegů jsem svým hlasem potvrdil dohodu s Radou v prvním čtení. Touto novelizací agentura více dostojí svému názvu, neboť umožní mít k dispozici na ochranu vnějších hranic v roce 2021 pětitisícový stálý sbor. V roce 2027 by měl počet dosáhnout požadovaných 10 000. Úkoly agentury definuje článek 10, důležitou pomocí členským státům bude mimo jiné technická a operativní podpora při navracení osob, které se na území EU nacházejí neoprávněně.

Establishing Horizon Europe – laying down its rules for participation and dissemination (A8-0401/2018 - Dan Nica) CS  
 

Podpořil jsem zavedení programu Horizont Evropa, který naváže na svého předchůdce a bude pokračovat v podpoře výzkumu a inovací integrovaným způsobem. Cílem nového programu je zejména posílení vědecké a technologické základny Evropské unie, a to s konkrétním záměrem pomoci zvládnout hlavní celosvětové výzvy naší doby a přispět k dosažení cílů udržitelného rozvoje. Program zároveň pomůže Unii zvýšit její konkurenceschopnost, podpořit její rozvoj a plnit strategické priority. V oblastech, jako je zdravotnictví, digitální technologie, průmyslová transformace, demokratické společnosti podporující začlenění, přírodní zdroje, energetika, životní prostředí, nízkouhlíková ekonomika, vesmír a bezpečnost, jsou výzkum a inovace zásadní pro úspěšné plnění priorit Unie. Současně však bude zachován soubor pravidel programu pro účast a šíření výsledků, přičemž by tento návrh měl přinést zlepšení těchto pravidel. V rychle se měnícím světě závisí úspěch Evropy stále více na její schopnosti přeměnit vynikající vědecké výsledky na inovace, které mají skutečný pozitivní dopad na ekonomiku a kvalitu života.

Space programme of the Union and the European Union Agency for the Space Programme (A8-0405/2018 - Massimiliano Salini) CS  
 

Již od 90. let minulého století investuje Evropská unie stále více do kosmického odvětví a dnes díky tomu funguje už několik úspěšných programů globálního rozměru týkajících se oblasti vesmíru. V roce 2016 představila Komise novou kosmickou strategii pro Evropu zaměřenou na čtyři strategické cíle: na maximalizaci přínosů vesmíru pro společnost a hospodářství EU, podporu konkurenceschopného a inovativního evropského kosmického odvětví, posílení strategické autonomie Evropy v přístupu do vesmíru a jeho využívání ve stabilním a bezpečném prostředí a na posílení úlohy Evropy jako globálního aktéra a podporu mezinárodní spolupráce. Důvodem přijetí nové strategie je důležitý význam kosmického odvětví pro Unii a potřeba přizpůsobit evropské kosmické odvětví rychle se měnícímu globálnímu prostředí. Plně integrovaný kosmický program tak bude sdružovat veškerou činnost Unie v této velmi strategické oblasti, čímž se zajistí soudržný rámec pro budoucí investice a dosáhne se lepšího zviditelnění a flexibility. Proto jsem novou strategii podpořil svým hlasem v dubnu na plenárním zasedání EP. Vesmír může hrát v budoucnu velmi klíčovou úlohu při efektivním řešení nových výzev, jako jsou změna klimatu, udržitelný rozvoj, ochrana hranic, námořní dohled a především bezpečnost občanů Unie.

Emergency situation in Venezuela (RC-B8-0225/2019, B8-0225/2019, B8-0226/2019, B8-0227/2019, B8-0228/2019, B8-0229/2019) CS  
 

Svým hlasem jsem se opět připojil k podpoře a uznání Juana Guaidóa jakožto legitimního prezidenta Bolívavorské republiky Venezuela, který hodlá ukončit Madurovu uzurpaci moci, sestavit národní prozatímní vládu a uspořádat předčasné prezidentské volby. Vyjadřuji také plnou podporu Národnímu shromáždění jako jedinému zákonnému orgánu Venezuely. Je důležité, aby novou reprezentaci uznaly i zbývající členské státy EU, které zatím svou podporu nevyjádřily.
V rezoluci důrazně odsuzujeme kruté represe a násilí Madurova režimu vůči vlastním lidem. Počet obětí a zraněných narůstá. Rezoluce důrazně odsuzuje režim zneužívající bezpečnostních služeb k zastrašování a pronásledování vedoucích politických činitelů, novinářů a opozice. Ostře odsuzujeme účelovou blokaci dodávek humanitární pomoci, důsledkem čehož je vyostřená migrační krize v zemi. Vyzýváme k ukončení veškerého násilí a k okamžitému a bezpodmínečnému propuštění všech osob, které byly zadrženy na základě toho, že jsou rodinnými příslušníky prozatímního prezidenta Juana Guaidóa či členy jeho týmu. Situaci je třeba urychleně řešit uspořádáním svobodných, spravedlivých a transparentních prezidentských voleb. Vedle Madurovy pokračující krutovlády je velmi znepokojující i bratrské pomoc Moskvy. Koncem března bylo do země dopraveno 35 tun materiálu a stovky vojáků v rámci technické a vojenské spolupráce. Caracaské konzultace náčelníka pozemních sil Tonkuškurova nevěstí nic dobrého.

Situation of rule of law and fight against corruption in the EU, specifically in Malta and Slovakia (B8-0230/2019) CS  
 

Svým hlasem vyjadřuji své znepokojení ohledně narůstající tendence v členských státech o narušení právního státu, dělby moci a nezávislosti soudnictví. Jendou z klíčových hodnot EU je dodržování a ochrana právního státu, a proto se připojuji k výzvě, aby všechny příslušné subjekty na úrovni EU a členských států, včetně vlád, parlamentů a justice, více usilovaly o jeho dodržování a posilování.
S hlubokou obavou konstatuji, že čím dál častěji dochází k nárůstu výhrůžek, jejichž cílem jsou novináři a svoboda sdělovacích prostředků, že dochází k nárůstu veřejného znevažování a všeobecného oslabování této důležité profese pro demokratickou společnost, zvyšuje se hospodářská koncentrace tohoto odvětví a posilují dezinformační tlaky. Odstrašujícím a šokujícím jsou pak případy dvou vražd novinářů v minulém roce – Jána Kuciaka na Slovensku a Daphne Caruanové Galiziové na Maltě. Důrazně tyto činy odsuzuji a žádám oba tyto členské státy, aby zajistily, aby donucovací orgány urychleně a úplně vyšetřily veškeré náznaky trestných činů, a to i v případech, kdy tyto náznaky odhalují oznamovatelé a novináři, zejména v údajných případech souvisejících například s korupcí, finanční trestnou činností, praním peněz, podvody a daňovými úniky, o nichž oba novináři informovali. A vyzývám maltskou vládu, aby veřejně a jednoznačně odsoudila jakékoli projevy nenávisti vůči zesnulé Daphne Caruanové Galiziové.

Decision establishing a European Peace Facility (A8-0157/2019 - Hilde Vautmans) CS  
 

Plénum Evropského parlamentu odsouhlasilo doporučení EP směřované vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku týkající se návrhu na zřízení evropského mírového nástroje. Jedná se o mimorozpočtový fond s prostředky ve výši 10,5 miliard EUR na období sedmi let (2021–2027). Federica Mogheriniová jej představila v červnu 2018 a nyní k návrhu přijal stanovisko i Evropský parlament. Tento nástroj by měl financovat veškerou vnější činnost v rámci zahraniční a bezpečnostní politiky, která souvisí s vojenstvím nebo obranou. Konkrétně by měl fond financovat společné náklady vojenských misí a operací SBOP, které jsou v současné době financovány prostřednictvím mechanismu Athena. Tento mechanismus je dlouhodobě kritizován pro malou flexibilitu. Dle Smlouvy o EU z rozpočtu Unie nelze financovat výdaje související s vojenstvím a obranou. Proto bude fond financován z příspěvků členských států EU vypočtených na základě distribučního klíče podle hrubého národního důchodu. Kromě společných nákladů misí společné bezpečnostní a obranné politiky umožní fond nadále financovat mírové operace vedené africkými zeměmi, například mise Africké unie v Somálsku (AMISOM) nebo společné síly skupiny G5 Sahel.

Reduction of the impact of certain plastic products on the environment (A8-0317/2018 - Frédérique Ries) CS  
 

Svým hlasem jsem 27. 3. podpořil návrh směrnice o omezení dopadu některých plastových výrobků na životní prostředí. Schválil jsem tak zákaz některých jednorázových plastů, které jsou vyjmenovány v příloze návrhu. Na seznam se dostaly jednorázové plasty, u nichž existuje dostupná alternativa z jiných materiálů. Od roku 2021 tak nebude možné prodávat tyto plasty na jedno použití: plastové příbory, plastové talíře, plastová brčka, plastové vatové tyčinky, plastové tyčky k balónkům. Plasty přinesly rozvoj v mnoha oblastech, jsou však zároveň velkou zátěží pro životní prostředí a hledání dostupných alternativ by mělo být naší prioritou. Zákaz bude aplikován i na oxo-rozložitelné plasty. Ty definuje čl. 3 odst. 3 jako plastové materiály, které obsahují přísady, jež prostřednictvím oxidace způsobují rozpad plastového materiálu na mikročástice nebo chemický rozklad. Omezení platí i pro polystyrenové krabice na jídlo v rychlých občerstveních či nádoby na potraviny a nápoje vyrobené z expandovaného polystyrenu. Změnit se má i nakládání s plastovými nápojovými lahvemi. Do roku 2029 by mělo být recyklovatelných 90 procent z nich. Do roku 2025 by pak nové plastové lahve měly být alespoň ze čtvrtiny vyrobené z recyklovaných plastů, do roku 2030 by se měl podíl recyklovaného materiálu v lahvích zvýšit na 30 procent. Členské státy si samy mohou vybrat, jakou cestu zvolí k omezení plastového odpadu.

Post-Arab Spring: way forward for the Middle East and North Africa (MENA) region (A8-0077/2019 - Brando Benifei) CS  
 

Svým hlasováním vyjadřuji velké znepokojení ohledně situace po takzvaném arabském jaru. Od protestů uběhlo už osm let a většina legitimních očekávání demonstrujících, kteří volali po důstojnosti, lidských právech a politických reformách, stále nebyla naplněna. Naopak jsou v řadě zemí Blízkého východu a severní Afriky absolutně nedodržovány. Prostor pro demokracii a místní organizace občanské společnosti je uzavírán, zpomaluje se pokrok v oblasti svobody projevu, dochází k potlačení úlohy sdělovacích prostředků a probíhají represe vůči obráncům lidských práv. Odsuzuji proto toto neustálé porušování lidských práv, právního státu, základních hodnot a rozsáhlou diskriminaci menšin vedoucí k socioekonomické nestabilitě a následné nelegální migraci, jejímž důsledkem je silný negativní dopad na bezpečnostní situaci v těchto zemích. Současně vyjadřuji také znepokojení ohledně zvláštní odpovědnosti vojenských a bezpečnostních služeb za narušování politického vývoje některých zemí a jejich soustavnou a panovačnou snahu kontrolovat stát a jeho hospodářské zdroje. Připojuji se proto k výzvě, aby si EU a členské státy stanovily jako prioritu podporu parlamentních snah a snah občanské společnosti o zajištění větší odpovědnosti a transparentnosti bezpečnostních a vojenských služeb a spolupracovaly s vládami třetích zemí s cílem ukončit tyto praktiky a zrušit represivní právní předpisy.

Copyright in the Digital Single Market (A8-0245/2018 - Axel Voss) CS  
 

Dnes jsme hlasovali o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o autorském právu na jednotném digitálním trhu. V souladu s tím, jak jsem o návrhu hlasoval v minulosti, jsem byl proti jeho přijetí. Nesouhlasím se současným zněním zejména článku 13 (v textu nyní článku 17), ale i článku 11 (článku 15). I když se v textu dnes přijatého návrhu slovo filtr nevyskytuje, je podle mého názoru reálné předpokládat, že pro aplikaci článku 13 budou v praxi používány. Aby se předcházelo sporům o autorská práva, může docházet k nepřiměřenému omezování zveřejňování obsahu a případně i chybnému smazání naprosto legálního obsahu. Nelze stoprocentně technicky vyřešit, aby k této chybě nedošlo. Obávám se toho, že ve svém důsledku to povede i k omezování tvorby a kreativního obsahu na internetu. Právní nejistotu a možnost roztříštěného výkladu vyvolávají i některé formulace obou článků. Ty mohou být ve členských státech vykládány rozdílně a fragmentovat digitální vnitřní trh. Článek 11 se týká ochrany tiskových publikací v souvislosti s užitím online. Podle mého názoru dostatečně nezohledňuje digitální model konzumace zpráv na internetu. Svoboda internetu je pro mne zásadní hodnota. Internet je prostor svobody a s jeho necitlivým omezováním, byť s dobrým úmyslem, se nemohu ztotožnit.

A European human rights violations sanctions regime (RC-B8-0177/2019, B8-0177/2019, B8-0178/2019, B8-0179/2019, B8-0180/2019, B8-0181/2019) CS  
 

Rezoluce je apelem na zavedení celounijního režimu sankcí v případě porušování lidských práv. Zavedení mechanismu, který by zajistil důslednost a účinnost zmrazení majetku fyzických osob, zákazu vydávání víz a jiných sankcí uložených fyzickým osobám a subjektům členskými státy a na úrovni EU. Sankce EU již existují, v uplynulých 20 letech se staly nedílnou součástí nástrojů zahraniční politiky EU. V současnosti je uloženo více než 40 různých omezujících opatření vůči 34 zemím. Podle odhadů byly 2/3 sankcí EU pro jednotlivé země uloženy na podporu cílů v oblasti lidských práv a demokracie. EP vyzývá členské státy, aby se inspirovaly Kongresem USA, který přijal v roce 2016 globální Magnitského zákon na základě zákona Sergeje Magnitského o právní odpovědnosti z roku 2012. Sergej Magnitský zemřel v ruské vazební věznici, kde byl vystaven nelidským podmínkám, úmyslnému zanedbávání a mučení. Po USA následovalo Estonsko, Lotyšsko, Litva, UK a Kanada. Loni zahájila Rada EU diskusi o politické příležitosti zavést unijní režim cílených sankcí za porušování lidských práv, nastala příležitost k tomu, aby se opakované výzvy EP začaly realizovat. Je nutné i změnit rozhodovaní v Radě o sankcích z jednomyslnosti na kvalifikovanou většinu. Velkou symbolickou hodnotu má i pojmenovaní tohoto mechanismu po Sergeji Magnitském.

Contact