A szavazáshoz fűzött írásbeli indokolások - 8. parlamenti ciklus Petr MACH

Hlasoval jsem proti. Nesouhlasím s podmínkou, že země, které nejsou v EU, musí platit za přístup na jednotný trh EU. Podle dohody mají Island, Lichtenštejnsko a Norsko v letech 2014–2021 zaplatit na dotacích do zemí EU 2,8 miliardy eur (78 miliard korun), což je dokonce o 11 % více než v předchozím období. Podle Komise tyto dotace „významně přispějí k dosažení celkových cílů strategie Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění.“ Já jsem naopak pro volný obchod bez dotací.

Hlasoval jsem proti. Nesouhlasím s návrhem, aby předplatitelé internetových televizí a videí měli automaticky nárok vidět své služby i ze zahraničí. EU tak zasahuje do již uzavřených smluv. Podle mě má být věcí dohody poskytovatele internetové předplacené služby a jeho zákazníka, z jakého státu se za dané předplatné může na službu dívat. Kontrakt dvou smluvních stran má být posvátný a nařízení EU by ho nemělo měnit.

Hlasoval jsem proti. Jestli v Izraeli a na sporném území Západního břehu Jordánu vznikne Palestinský stát, má být věcí dohody Izraele a Palestinců, nikoliv rozhodnutím EU. Není důvod striktně žádat vznik Palestinského státu „v hranicích roku 1967“ – takové vytvoření Palestinského státu by vytvořilo ze stovek tisíců Izraelců a desítek židovských měst menšinu v Palestinském státě a rozdělilo by město Jeruzalém. Nemohl jsem ani podpořit požadavek zdůrazňující, aby se na izraelská města na Západním břehu nevztahovala dohoda o volném obchodu mezi EU a Izraelem. Naopak, podporuji volný obchod s Izraelem, včetně palestinských území a včetně izraelských měst na Západním břehu – v oblasti Judeje a Samaří.

Hlasoval jsem proti. Nesouhlasím s výzvou, aby „členské státy EU…projevily větší odhodlání při sdílení odpovědnosti a umožnily uprchlíkům, kteří utíkají z válečných oblastí v Sýrii, nalézt ochranu za hranicemi bezprostředně sousedícího regionu, a to i prostřednictvím programů přesídlování a přijímání uprchlíků“. Jinými slovy, nesouhlasím s výzvou, aby Česká republika přijímala více uprchlíků ze Sýrie.

Hlasoval jsem proti. Nesouhlasím s výzvou Komisi, aby „zohlednila usnesení Parlamentu ze dne 14. září 2016 o sociálním dumpingu v Evropské unii“ – taková opatření mají být totiž na silničním trhu použita proti českým přepravním firmám a řidičům kamionů. Naopak jsem volal po zrušení zákazu kabotáže. Chci, aby kamiony, které přepravují zboží přes hranice, směly nabírat další zboží, pokud mají volnou kapacitu v nákladním prostoru. Snížily by se tak zácpy na evropských silnicích.

Hlasoval jsem proti. Nesouhlasím s výzvou, aby Komise iniciovala uvalení sankcí proti státům, které nepřijaly migranty podle kvót.

Hlasoval jsem proti. Podle usnesení se mají poslat 2 miliony eur do Finska na dotace, rekvalifikace apod. ve prospěch propuštěných zaměstnanců firmy NOKIA. Podle mě má být sociální a pracovní politika věcí členských států a Fond EU pro přizpůsobení se globalizaci by měl být zrušen.

Hlasoval jsem proti. Usnesení „vítá prohlášení předsedů italské Poslanecké sněmovny, francouzského Národního shromáždění, německého Bundestagu a lucemburské Poslanecké sněmovny, v němž je zdůrazněno, že k reakci na vnitřní i vnější výzvy, jimž čelíme, je potřeba více, a nikoli méně Evropy.“ Já si naopak myslím, že je potřeba vrátit pravomoci členským státům.

Hlasoval jsem proti. Nesouhlasím s výzvou, „aby Komise vypracovala komplexní akční plán pro finanční technologie.“ Finanční technologie se naštěstí rozvíjejí bez akčních plánů EU.

Zdržel jsem se. Usnesení dává souhlas s tím, aby se Chorvatsko mohlo zapojit do systému výměny dat o SPZ s ostatními státy pro potřeby vyšetřování trestných činů. Považuji to za věc Chorvatska a ostatních států, Evropský parlament by se k tomu neměl podle mě vůbec vyjadřovat.

Zdržel jsem se. Nenamítám proti rozhodnutí Komise vyřadit Guayanu a zařadit Etiopii na seznam nebezpečných států.

Hlasoval jsem proti podání námitky. Stojím tedy za rozhodnutím EU nezakázat dovoz produktů z geneticky modifikované bavlny. Prodejci oblečení již často lákají spotřebitele na „bio bavlnu,“ spotřebitel si tedy může vybrat podle svých preferencí a EU by v tom neměla bránit plošným zákazem dovozu výrobků z geneticky modifikované bavlny. Bavlna koneckonců ani nemůže škodit zdraví, protože se nekonzumuje.

Hlasoval jsem proti podání námitky. Stojím tedy za rozhodnutím EU nezakázat dovoz produktů obsahujících geneticky modifikovanou kukuřici. Zastávám názor, že spotřebitel by měl mít možnost si vybrat a že i jednotlivé státy by měly mít právo určit, jestli se geneticky modifikované potraviny smějí na jejich území prodávat.

Hlasoval jsem proti. Považuji za skandální, že poslanci Evropského parlamentu navrhují, aby se vůči Maďarsku – za trest – zahájil postup podle článku 7 Smlouvy o EU, který může vést k tomu, že se Maďarsku vezmou v EU hlasovací práva. Poslanci vyčítají Maďarsku, „že maďarská vláda neplní své povinnosti na relokaci žadatelů o azyl v souladu s právem EU“ a že odmítá 90 % procent žadatelů o azyl. Podle stejné logiky by mohli příště stejně tak vzít hlasovací práva České republice.

Zdržel jsem se. Jde o naprosto bezvýznamnou smlouvu, která obsahuje jen nezávazné a obecné proklamace o možnostech spolupráce. Jestli si Chorvatsko přeje k této smlouvě přistoupit, nemám vůči tomu námitky. Schválení nebo neschválení dohody nemá žádný dopad na Českou republiku.

Zdržel jsem se. Podle mého soudu měla taková smlouva být součástí Smlouvy o přistoupení s Chorvatskem, měly ji tedy ratifikovat státy EU, Chorvatsko i Bosna a Hercegovina a není důvod, aby o ní hlasoval Evropský parlament.

Zdržel jsem se. Tímto rozhodnutím Evropský parlament doporučuje Radě uzavřít dohodu s Norskem, na jejímž základě bude Norsko jako nečlen EU a současně účastník Schengenské dohody o ochraně vnějších hranic přispívat 20 miliony eur ročně na společné výdaje související s ochranou hranic. Nejsem proti tomu, aby Norsko přispívalo na ochranu hranic, stále ale nemám jistotu, jestli EU peníze nevyužívá naopak na přivážení migrantů do EU místo k ochraně hranice, a čekám na odpověď Komise na moji interpelaci v této věci.

Hlasoval jsem proti. Nechci, aby se EU stala členem Mezinárodního poradního výboru pro bavlnu (ICAC), považuji to za zbytečnou byrokracii, která bude evropské daňové poplatníky zbytečně stát miliony eur na příspěvcích do této mezinárodní organizace a souvisejících nákladech.

Hlasoval jsem proti. Zpráva vyzývá členské státy k dotování internetu. Podle mě si mají společnosti poskytující internet najít samy cestu k zákazníkům i bez peněz od daňových poplatníků.

Hlasoval jsem proti. Nesouhlasím s výzvou, aby Evropská komise získala přístup k datům členských států ohledně DPH, které mezi sebou členské státy sdílí.