Rakstiski balsojumu skaidrojumi - 8. sasaukums Luděk NIEDERMAYER

Podpořil jsem dílčí dohodu v rámci 1. čtení, kterou EP navrhuje zvýšit rozpočet na 2021–2027 na 120 miliard EUR oproti 100 miliardám EUT v návrhu Komise. Má být také zvýšen důraz na ochranu klimatu vyčleněním 35 % výdajů programu na tento účel. Větší důraz se bude také klást na ochranu zdraví, pokud jde o rozvoj digitálních řešení, výzkum rakoviny, kardiovaskulárních nemocí, antimikrobiální rezistence atd., kulturu, inkluzi a kreativitu (vytvoření prostoru spolupráce na bázi Evropského kulturního dědictví), bezpečnost (reakce na hrozbu terorismu, rozvoj technologií dvojího užití), digitální ekonomiku, průmysl a vesmír, energetiku a mobilitu. Považuji za důležité, že se naší frakci podařilo prosadit zachování samostatného finančního nástroje pro MSP. Je třeba podniknout kroky pro zvýšení účasti nových členských zemí (EU 13), a tedy dosažení rovnoměrnějšího rozdělování prostředků z programu Horizont mezi všechny členské státy EU. Napomoci by tomu mohlo i navýšení jeho rozpočtu.

Podpořil jsem zprávu, protože jsem přesvědčen, že v současné době je prosazování pravidel dozoru nad trhem nedostatečné. Proto je nutno posílit rámec pro dozor nad trhem s cílem dále zlepšit dodržování a vymáhání harmonizačních právních předpisů Unie týkajících se výrobků. Přijetí zprávy, která je dohodou Rady a EP, zajistí jednotný rámec pro dozor nad trhem s těmito výrobky na úrovni Unie a napomůže zvýšení důvěry spotřebitelů k výrobkům uvedeným na trh Unie.

Podpořil jsem zprávu, která je dohodou Rady a EP a která řeší problém některých poskytovatelů internetových zprostředkovatelských služeb a internetových vyhledávačů, kteří zneužívají svého postavení ve vztahu k podnikovým uživatelům a uživatelům firemních internetových stránek, a i v důsledku neexistence odpovídajících mechanismů nápravy jsou obtížně postižitelní. Proto je třeba na úrovni Unie stanovit jednotný soubor povinných pravidel, kterým bude zajištěno spravedlivé, předvídatelné, udržitelné a důvěryhodné internetové podnikatelské prostředí v rámci vnitřního trhu, včetně odpovídající transparentnosti a možnosti odškodnění podnikových uživatelů internetových zprostředkovatelských služeb.

Podpořil jsem dohodu z trialogu reagující na kauzu glyfosát a posilující transparentnost procesu posuzování rizik a poskytování dalších záruk, pokud jde o spolehlivost, objektivitu a nezávislost studií, které úřad EFSA používá při posuzování rizik. Vítám dosažení dohody ohledně okamžiku publikování informací a podpůrných studií, a tím je okamžik, kdy je žádost uznána za platnou nebo přípustnou. Podařilo se prosadit sadu opatření, která by zajistila rovnováhu mezi transparentností a zájmem žadatelů. V důsledku toho byl seznam důvěrných prvků rozšířen o nový prvek a do textu bylo znovu vloženo právo duševního vlastnictví a byla vložena „potvrzující lhůta“, po kterou může žadatel napadnout rozhodnutí o zachování důvěrnosti. Kromě toho se žadatelé mohou rovněž obrátit na SDEU.

Nový program považuji za důležitý mimo jiné proto, že vyjadřuje podporu iniciativám v oblasti služeb infrastruktury umělé inteligence a technologií distribuovaných účetních knih (např. blockchain) a společnou vůli na těchto iniciativám spolupracovat. Zároveň jsem přesvědčen, že v zájmu úspěšnosti tohoto programu je třeba si stanovit větší ambice než následování trendů. Proto by Unie měla přijmout závazek k technologiím respektujícím soukromí (tj. šifrování a decentralizované aplikace), jakož i k větším investicím do progresivní infrastruktury (sítě na bázi optických vláken) s cílem vytvořit skutečně digitalizovanou společnost. S pomocí programu musí Unie provést rozhodující investice do své budoucnosti a vybudovat strategické digitální kapacity, aby mohla využít příležitostí digitální revoluce. Proto je třeba na úrovni EU pro tento účel zajistit odpovídající rozpočet o minimálním objemu 9,2 miliardy EUR, který musí být doplněn investicemi na vnitrostátní a regionální úrovni, a propojeností se strukturálními fondy a fondy soudržnosti.

Podpořil jsem nový program Fiscalis, jehož význam narůstá v souvislosti s rostoucí mobilitou daňových poplatníků, počtem přeshraničních operací, internacionalizací finančních nástrojů, a tudíž zvýšeným rizikem daňových podvodů, daňových úniků a agresivního daňového plánování, které dalece překračují hranice Unie. Vzhledem k významu globalizace a důležitosti boje proti daňovým podvodům, daňovým únikům a agresivnímu daňovému plánování by měl program i nadále poskytovat možnost zapojení externích odborníků, jejichž výběr bude transparentní a bude vycházet z jejich dovedností, zkušeností a znalostí a bude zajištěna jejich nestrannost a vyloučen střet zájmů v důsledku jejich profesního postavení.

Podpořil jsem program LIFE, jehož cílem je přispět k transformaci Unie v udržitelnou, oběhovou, obnovitelnou, energeticky účinnou společnost s nulovými emisemi a odolnou vůči změnám klimatu. To si vyžaduje zejména důsledné provádění rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030, integrovaných vnitrostátních plánů členských států v oblasti energetiky a klimatu a provádění dlouhodobé strategie Unie v oblasti klimatu a energetiky do roku 2050, a to zejména v odvětvích, která nejvíce přispívají k současným úrovním produkce skleníkových plynů a znečištění, v souladu s cílem dekarbonizace stanoveným v Pařížské dohodě. Program by měl také obsahovat opatření přispívající k provádění politiky Unie v oblasti přizpůsobení se změně klimatu, jejichž cílem je snížit zranitelnost vůči negativním dopadům změny klimatu.

Vítám zřízení programu, jehož cílem je podpořit a zachovat otevřenou, inkluzivní a demokratickou společnost, zejména financováním činností, které podporují dynamickou, dobře rozvinutou, odolnou a posílenou občanskou společnost podněcující demokratickou, občanskou a společenskou účast obyvatel, řádné uplatňování lidských a základních práv a bohatou rozmanitost evropské společnosti odrážející naši společnou historii a pojetí hodnot. Článek 11 Smlouvy o EU ostatně vyžaduje, aby orgány vedly otevřený, transparentní a pravidelný dialog s občanskou společností a dávaly vhodnými způsoby občanům a reprezentativním sdružením možnost projevovat a veřejně vyměňovat své názory na všechny oblasti činnosti Unie. Tyto cíle jsou zvláště důležité vzhledem k stále se zmenšujícímu prostoru pro nezávislou občanskou společnost v některých členských státech.

Podpořil jsem nařízení Evropského parlamentu a Rady, které umožňuje britským občanům bezvízové cestování (na dobu kratší než 90 dní v období o délce až 180 dní) do členských států Evropské unie. Nařízení předpokládá, že Spojené království poskytne unijním občanům obdobné právo. Toto nařízení je jednou ze série opatření, která mají zajistit zachování úzkých vztahů mezi Spojeným královstvím a 27 členskými státy Unie. Týká se také britských zámořských území (například Anguilla, Bermudy, Falklandské ostrovy, Svatá Helena a další) stejně jako Gibraltaru. Text zmiňuje také spor mezi Španělskem a Spojeným královstvím o svrchovanost nad touto britskou enklávou na jihu Španělska (nařízení o ní hovoří jako o britské „kolonii“).

Hlasoval jsem pro přijetí návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice, pokud jde o požadavky na prosazování, a stanovují konkrétní pravidla o vysílání řidičů v odvětví silniční dopravy. Podpořil jsem tím české a středoevropské řidiče kamionů, kteří tak získávají důstojné podmínky pro svou náročnou práci. Nemusí tak například trávit víkendy v kabinách svých kamionů anebo se hned po každé vykládce zboží v zahraničí vracet do své domoviny. Naopak když už vyjíždí do zahraničí a mají po cestě další přepravní destinaci, mohou využít těchto příležitostí. Právě zvýšená efektivita kamionové dopravy může zlepšit situaci na přeplněných dálnicích a ulehčit katastrofální smogové situaci v některých městských aglomeracích. Současně jsem vyslyšel i volání západních autodopravců, kteří nedokáží cenově konkurovat levným pracovním podmínkám ve střední a východní Evropě. Tito řidiči pak de facto pendlují mezi zahraničními destinacemi, ale přesto dostávají mnohem nižší mzdy než jejich západní konkurence. Na tyto situace tato legislativa taktéž myslí a podobné praxi nastavuje přísné mantinely. Tato směrnice je tak rozumným kompromisem mezi konkurenceschopností českých firem a požadavky západních autodopravců na spravedlivý mezinárodní trh.

Hlasoval jsem pro nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení, pokud jde o minimální požadavky na maximální denní a týdenní dobu řízení, minimální přestávky v řízení a denní a týdenní doby odpočinku, a nařízení, pokud jde o určování polohy pomocí tachografů. Tato výrazná změna v mnohém zlepší a sjednotí práva pracujících v dálkové autodopravě. Mimo jiné tak bude muset zaměstnavatel řidiči zajistit v případě povinného dlouhého, 45 a více hodin trvajícího odpočinku důstojné a vhodné ubytování. Stejně tak nařízení umožňuje flexibilní přístup k jednotlivým omezením doby strávené za volantem. Pokud dojde k nepředvídatelným silničním situacím, řidič může prodloužit dobu řízení, aby se dostal např. na týdenní odpočinek přímo domů. Toto však platí jen pro návraty domů, nikoliv pro dosažení jiných komerčních cílů autodopravce. Ve výsledku tak tyto a další jednotlivé změny v pracovní náplni řidičů v kamionové dopravě zavádí mnohem důstojnější podmínky pro práci, a to napříč celou Evropskou unii.

Podpořil jsem návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem. Jsem pro tento návrh už jenom kvůli potřebě zpřesnit a doladit podmínky pro vnitřní trh se zemním plynem v celé Unii. Energetická bezpečnost Evropské unie je jedním z pilířů evropské stability, kdy jednotlivá pravidla regulující tento trh musí být jasná a přesná. Tento návrh mimo jiné upřesňuje výklad některých pojmů, například „propojovacího vedení“, které díky této směrnici jasně zahrnuje i infrastrukturu propojující třetí či tranzitní země. Současně přináší na společný trh větší právní jistotu a transparentnost, jež je obzvláště nutné s ohledem na dlouhodobý charakter investic v tomto ekonomickém odvětví.

Hlasoval jsem pro přijetí postoje k nařízení Evropského parlamentu a Rady o celoevropském penzijním produktu (PEPP). Evropa je stárnoucí kontinent a starobní důchody jsou klíčové pro zachování důstojného a nezávislého života ve stáří. Nařízení směřuje k vytvoření penzijního produktu s dlouhodobou důchodovou povahou respektující zásady odpovědného investování OSN, který bude doplňovat stávající veřejné důchodové systémy v členských státech a umožní volbu důchodového spoření zejména mobilním pracovníkům. Zřízení PEPP také reaguje na nízké zapojení generace mezi 25 a 59 lety do penzijních produktů (pouhých 27 %). Produkt by měl být dostupný online nebo u finančních institucí s jasně stanovenými podmínkami a poradenstvím předcházejícím uzavření, flexibilní s možností změny poskytovatele po 5 letech a přenositelný do jiných členských států v případě změny zaměstnavatele. Vyplácení naspořené částky je na výběru účastníka, zda zvolí pravidelnou rentu po dosažení důchodového věku, výplatu celé naspořené částky nebo případně kombinovaný způsob (část sumy ihned a zbytek v pravidelných platbách).

Podpořil jsem přepracované znění návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o zavedení elektronického systému pro přepravu a sledování zboží podléhajícího spotřební dani. Návrh doplňuje směrnici o obecné úpravě spotřebních daní. Jeho záměrem je rozšířit již existující elektronický systém pro kontrolu a sledování zboží, které vstoupí na jednotný trh na území jednoho z členských států a následně je převezeno na území jiného státu, kde je zobchodováno. Návrh počítá se zlepšením a rozšířením systému, aby umožnil sledovat přepravu zboží podléhajícího spotřební dani v režimu s podmíněným osvobozením od spotřební daně včetně zboží bez takového osvobození. Existující systémy by měly být využity v maximální možné míře a pozornost by se měla věnovat také souladu s dalšími systémy využívanými pro sledování zboží, které se dováží ze třetích zemí nebo je do nich odesíláno a které tak kromě spotřební daně může podléhat také jiným clům a poplatkům. Na poskytnutí finančních i lidských zdrojů pro zajištění fungování systému se bude podílet Unie a členské státy.

Podpořil jsem přepracované znění zprávy o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o opakovaném použití informací veřejného sektoru. Směrnice by měla nastavit regulační rámec na unijní úrovni takovým způsobem, aby bylo podpořeno užívání otevřených dat (tzv. open data ) a zároveň posílena inovace produktů a služeb (například v oblasti digitálních technologií, například umělé inteligence nebo internetu věcí).
Mezi tato data patří například meteorologické údaje, hospodářské informace, legislativní dokumenty, statistiky, evidence nebo veřejné rejstříky. Jejich shromažďování je často nákladné, a proto si ho v mnoha případech mohou dovolit zejména státní instituce. Takovéto údaje je však možné opakovaným užitím zhodnotit. Opakované použití informací se nevztahuje na několik výjimek, patří mezi ně například data a dokumenty související s poskytováním služeb ve veřejném zájmu, nebo těch, které podléhají režimu omezeného přístupu v souvislosti s ochranou bezpečnosti sítí a informačních systémů. Členské státy zajistí, aby opakované použití bylo možné pro komerční i nekomerční účely.

S vědomím naléhavé situace ve Středozemním moři jsem jednoznačně podpořil návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o víceletém plánu obnovy populace mečouna obecného ve Středozemním moři. Situace mečouna obecného ve Středozemním moři je totiž doslova alarmující. Již přes třicet let je tato ryba cílem komerčního rybolovu a díky vysokému podílu nedospělých mečounů v úlovcích tak hrozí úplná decimace veškeré populace tohoto živočicha. Právě proto je zcela zásadní zaujmout jasné stanovisko a mantinely komerčního rybolovu, který by dal mečounovi obecnému čas a prostor pro regeneraci své populace. Toto nařízení tak mimo jiné zakazuje lovení, ať už cílené nebo vedlejší, mečouna obecného v období od 1. ledna do 31. března. Stejně tak se počítá i s přísnou regulací lovu nedospělých jedinců, kteří nedosáhnou předepsané váhy a délky. Návrh též zdůrazňuje nutnou kooperaci s dalšími státy, jež nejsou součástí Evropské unie. Teritorium mečouna obecného se totiž zdaleka neomezuje jen na hranice Evropské unie a je nutné v mezinárodních vztazích tuto otázku neustále otevírat a nabízet evropskou regulaci jako normu pro budoucí přežití tohoto vzácného tvora.

Hlasoval jsem pro přijetí pozměňovacího návrhu, který upravuje roční předběžné financování pro období 2012 až 2023. V září 2018 předložila Komise návrh na změnu výše předběžného financování na léta 2021–2023 u programů na období 2014–2020 (financování podle nařízení o společných ustanoveních na období 2021–2027 jí není nijak dotčeno). Návrh Komise snížit míru ročního předběžného financování v období 2021–2023 z 3 % částky podpory z fondů na 1 % zachází příliš daleko, a souhlasím proto se zpravodajem Výboru pro regionální rozvoj, podle něhož je vzhledem k požadavkům na peněžní toky souvisejícím s prováděním programu vhodnější stanovit výši ročního předběžného financování na 2 %. Tato míra předběžného financování zohledňuje očekávané zvýšení množství žádostí o průběžné platby, skutečnost, že se základ pro výpočet částky ročního předběžného financování pro tyto roky zvyšuje o výkonnostní rezervu, a nové předběžné financování, které bude k dispozici v programovém období 2021–2027.

Hlasoval jsem pro usnesení Evropského parlamentu o zdanění penzijních produktů. Vzhledem k tomu, že ze studie o proveditelnosti evropského rámce pro osobní penzijní pojištění vyplývá, že pro využívání celoevropských osobních penzijních produktů (PEPP) mají klíčový význam daňové pobídky, Parlament ve zprávě vyzývá Radu EU, aby vypracovala návrhy týkající se pobídek pro účastníky PEEP s cílem zvýšit jejich využití. Dále navrhuje z důvodu roztříštěnosti vnitřního trhu s penzijními produkty a kvůli odlišnostem v daňových úlevách analýzu současných daňových pobídek pro osobní penzijní produkty a navrhuje stejnou daňovou úlevu pro PEEP, jaká se vztahuje na vnitrostátní osobní penzijní produkty. Při vědomí toho, že daňové záležitosti jsou v pravomoci členských států, Parlament vyzývá ke zvážení harmonizace na úrovni EU stanovené v multilaterální dohodě o daních mezi členskými státy.

Podpořil jsem návrh na přijetí návrhu směrnice Rady č. 2008/118/ES, která nahrazuje směrnici Rady 92/12/EHS a stanovuje obecnou úpravu spotřebních daní. Nová úprava lépe specifikuje proces výroby a skladování zboží podléhajícího spotřební dani a jeho přepravu mezi členskými státy. Hlavním účelem této převážně technické úpravy je zajistit, aby členské státy vybraly správnou daň. Tato směrnice je dalším krokem k dokončení jednotného trhu v oblasti daní. Kromě toho lze předpokládat, že některá z ustanovení směrnice, která do určité míry vedou ke zjednodušení jednotlivých procesů, budou mít pozitivní dopad na boj proti podvodům a na malé a střední podniky.

Podpořil jsem návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci, který úspěšně prošel prvním čtením. Hlavním cílem tohoto nástroje je prosazování a podpora hodnot a zájmů EU v mezinárodním měřítku při zajištění synergických efektů různých politik vnější činnosti EU, kam spadá společná zahraniční a bezpečnostní politika, politika sousedství, rozvojová politika a politika humanitární pomoci. Návrh počítá s vyčleněním 89,2 miliard EUR z celkového rozpočtu Unie pro období 2021–2027 na nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci. Politiku sousedství, rozvoje a mezinárodní spolupráce je nutné považovat za klíčovou i proto, že přispívá k zajištění vnitřní a vnější bezpečnosti EU. Daný návrh slučuje několik nástrojů, které do této doby fungovaly odděleně, což přispěje ke snížení regulačních, administrativních a personálních nákladů.