Evropský veřejný ochránce práv Nikiforos Diamandouros: "Jsem rád, když mohu pomoci občanům"

Evropský veřejný ochránce práv Nikiforos Diamandouros předložil 27. října v Evropském parlamentu ve Štrasburku svou výroční zprávu za rok 2010. Poslanci ocenili jeho úspěšnou práci, ale vyjádřili politování nad velkým a stále rostoucím počtem stížností na Komisi. Evropský ombudsman nám vysvětlil, na co a na koho si občané nejvíc stěžovali, a jak jim on sám může pomoci.

V roce 2010 podali občané EU méně stížností než rok předtím. Proč?

Většina občanů nerozumí tomu, jaké jsou mé pravomoci, a co naopak dělat nemůžu. 70% stížností, které obdržím, mělo být adresováno národním veřejným ochráncům práv. Stížnost, kterou se mohu zabývat já, musí splňovat dvě podmínky: musí jít o porušení práva EU, a musí ho porušit instituce EU Abych zabránil přílivu stížností, které nespadají do mé kompetence, zcela jsem přepracoval své webové stránky. Přidal jsem na ně propracovaného interaktivního průvodce, který pomůže s případnými stížnostmi. Počet nepřípustných stížností klesl o 23%, lidé teď vědí, kam je směřovat. A to je vlastně úspěch.

Jaká byla nejčastější obvinění v roce 2010?

Obvinění se dají rozdělit do pěti hlavních kategorií: 

1. nedostatek transparentnosti

2. výběrová řízení a granty

3. stížnosti zaměstnanců institucí EU (před tím, než se obrátí na soud, nebo jako alternativa k soudnímu řízení)

4. Evropský úřad pro výběr personálu (EPSO)

5. role Komise jako strážce smluv: každý, kdo má pocit, že se Komise nezabývá správně případem porušení unijního práva ze strany členské země, si může stěžovat.

Který případ vám utkvěl v paměti jako mimořádný?

Tou poslední a nejsilnější zbraní, kterou mohu použít, je předložení zvláštní zprávy Evropskému parlamentu.  A téhle zbraně jsem musel použít loni, poté co jeden z komisařů odmítal 15 měsíců jedné nevládní organizaci přístup k dokumentům týkajícím se německé automobilky Porsche. Podle práva měla Komise reagovat do 3 měsíců.

Zatímco evropské instituce většinou Vašim rozhodnutím vyhoví, stále ještě se některé Vaše kritické připomínky nesetkávají s dostatečnou odpovědí. Co s tím můžete dělat?

Sleduji co instituce udělají s mými kritickými poznámkami, které se týkají nesprávného úředního postupu. Po 6 měsících je vyzvu, aby mě informovaly, co v dané věci udělaly. Musí se mi zodpovídat.

Ve své nové strategii jste představil nepřetržitý dialog s těmi, kteří podají petici. Proč je to důležité?

Lisabonská smlouva posiluje dialog s občany. Pro mě jako pro instituci, která se zabývá stížnostmi evropských občanů, je logické, abych se pokusil být systematicky v kontaktu s občany a soustavně vzdělával také ostatní instituce EU, aby dělaly totéž.

Co se Vám na Vaší práci líbí nejvíce?

Líbí se mi, že pracuji s dobrou profesionální službou, která zná pravidla hry. I pokud instituce EU neznají dostatečně zákony, lze s nimi smysluplně jednat. Svou práci mám rád i proto, že mi dává možnost oslovit občany 27 členských států, i občany kandidátských zemí. Jsem rád, když mohu pomoci občanům a podporovat kulturu služby.