Petiční výbor řeší i důsledky ekonomické krize

Finanční a hospodářská krize vyvíjí velký tlak na malé a středně velké podniky i na zaměstnance. Podnikům klesá poptávka a šíří se nekalé postupy získávání financí a zaměstnanci musí čelit stálé hrozbě zvyšujícího se propouštění.

V pondělí 21. listopadu předstoupili před Petiční výbor Evropského parlamentu dva občané, aby představili své stížnosti týkající se témat blízkých mnoha Evropanům: problémů, kterým čelí malé a středně velké podniky, a problematiky hromadného propouštění.

Diskriminace malých a středně velkých podniků

Předkladatelka první petice Izabella Mészárosné Györvári z Maďarska, zástupkyně Unie na ochranu obchodních zájmů, poukázala na problém diskriminace malých podniků v porovnání s nadnárodními společnostmi, které jsou na krizi lépe připraveny. Kritizovala také postoj bank k malým a středně velkým podnikům, z nichž mnoho kvůli nemožnosti získat financování zbankrotovalo.

"Chtěli bychom upozornit na problémy malých podniků. Věřím, že posílení produktivity malých podniků, které vytváří vysokou přidanou hodnotu s manuální prací a zaměstnávají kvalifikovanou pracovní sílu, by mohlo být cestou z hospodářské krize."

Podle Izabelly Mészárosné Györvári je pro přežití krize nejdůležitější "zlepšení právních předpisů na ochranu malých podniků a uznání jejich role v ekonomice. Nečestné chování zákazníků je třeba přísně trestat."

Sociální rozměr krize

Předkladatel druhé petice Gino Trevisanato z Itálie požaduje po 15 letech marného hledání nápravy vyjasnění svých snah být zahrnut do konzultací, když se stal obětí hromadného propouštění.

 Gino Trevisanato vysvětlil svůj boj: "Když jsem byl propuštěn já, ekonomická krize tak jak ji známe dnes ještě neexistovala. Já jsem byl propuštěn kvůli vnitřní situaci v podniku. Ale v každém případě, směrnice EU o hromadném propouštění z roku 1998 byla vypracována kvůli tomu, že hromadná propouštění mají jak dopad ekonomický, tak i dopad na hospodářskou soutěž v každém členském státě."

Petice Evropskému parlamentu

Každý občan Evropské unie nebo osoba s trvalým pobytem v členském státě může buď samostatně nebo spolu s jinými osobami podat petici Evropskému parlamentu ve věci, která patří do oblasti činnosti Evropské unie a která se jich přímo týká.

Petiční výbor často odpovídá na petice občanů EU tak, že se snaží vyřešit možné porušení občanských práv vycházejících ze smlouvy a spolupracuje s vnitrostátními, regionálními a místními orgány v otázkách týkajících se uplatňování evropských právních předpisů v oblastech jako jsou životní prostředí, sociální záležitosti, svoboda pohybu atd.

Petiční výbor má vyšetřovací, ne legislativní úlohu. Pokouší se zajistit možnost řešení stížností občanů mimosoudní cestou, pokud jsou jejich požadavky opodstatněné. Může také organizovat vyšetřovací návštěvy a zprávu o jejich výsledcích předložit na plenárním zasedání.