Vztah EU a nově vznikajících mocností: příležitost k vytvoření nového systému globální správy

Rozvíjející se země se díky svému rychlému ekonomickému růstu stávají stále významnějšími hráči na světové scéně. Čína by se podle odhadů měla stát do roku 2020 největší světovou ekonomikou a Indie by se do roku 2050 mohla stát nejrychleji rostoucí ekonomikou na světě. Evropský parlament minulý týden přijal zprávu, ve které požaduje užší spolupráci s tzv. zeměmi BRICS a dalšími rozvíjejícími se zeměmi.

Tato spolupráce by měla podle Parlamentu vést k vytvoření  inkluzívního nového systému globální správy a řízení založeného na dialogu, partnerství a univerzálních hodnotách.

Hrozba pro EU?

Podle polského lidovce Jacka Saryusze-Wolského, který je autorem zprávy, je ve společném zájmu, aby rozvinuté a rozvíjející se země společně pracovaly na řešení globální stability a bezpečnostních rizik, které představují hrozbu pro globální hospodářský rozvoj.

Parlament nevěří, že jde o hru s nulovým součtem: vzestup nových mocností nesníží vliv EU ve světových záležitostech. Poslanci tento vývoj vnímají spíš jako příležitost pro EU vybudovat prostřednictvím dvoustranných a mnohostranných vztahů s rozvíjejícími se zeměmi multipolární inkluzívní systém globální správy, který se účinně vyrovná s globálními výzvami.

BRICS není jednolitá skupina

Země skupiny známé jako BRICS (Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jižní Afrika) mohou sdílet společné názory na zahraniční politiku, ale jednotlivé země se od sebe podstatně liší jak po politické, tak i po ekonomické a sociální stránce. Takže je třeba přistupovat ke každé zemi individuálně a nestavět proti sobě bloky rozvinutých a rozvíjejících se zemí.

Parlament se pokouší o smíšený model: bilaterální, multilaterální a nevládní vztahy a koalice zakládané na základě jednotlivých problémů , které jdou napříč hranicí mezi rozvinutým a rozvíjejícím se světem. Parlament také chce, aby EU dávala přednost vztahům s těmi zeměmi BRICS, které sdílejí a respektují demokratické hodnoty a snaží se o sociálně tržní hospodářství.

Multilaterální formy spolupráce jsou nicméně cenné i nadále. Například skupina G-20 je podle Parlamentu užitečným fórem pro budování konsensu a inkluzívní rozhodování. Parlament podporuje i regionální organizace, které zahrnují BRICS a další rozvíjející se země (např. ASEAN a Mercosur). Společným zájmem zemí BRICS a EU je podle Evropského parlamentu  prosazování reforem Mezinárodního měnového fondu a Světové banky, které by měly odrážet změny v relativní ekonomické váze jednotlivých zemí.