Poslanci o krizi: po úsporných opatřeních je čas na růst

Naléhavá potřeba opatření na podporu růstu a boj s katastrofální mírou nezaměstnanosti, zejména mezi mladými, v zemích eurozóny postižených krizí: to jsou témata, která opět dominovala debatě poslanců Evropského parlamentu s předsedou Evropské komise José Manuelem Barrosem ve středu 18. dubna ve Štrasburku. Několik zástupců politických skupin zdůraznilo sociální náklady krize a další vyjádřili obavu o přežití eura, alespoň v jeho současné podobě.

Předseda Evropské komise José Manuel Barroso představil na úvod debaty dvě nové iniciativy a vyzval členské státy, aby "rychle podnikly nezbytné kroky". První iniciativa, balíček opatření pro zaměstnanost, má podpořit malé a středně velké podniky, maximalizovat tvorbu pracovních míst v Evropě a podpořit "zelené" hospodářství a sektor zdravotní péče. Druhá iniciativa se zaměřuje na podporu Řecku. Barroso upozornil, že "musíme vynaložit veškeré úsilí, abychom zavedli plán, který jsme přijali v říjnu". Komise podle Barrosa nebude váhat k tomu členské země nutit.

Evropská unie odvedla od vypuknutí finanční krize dobrou práci při stabilizaci ekonomiky, uznal předseda skupiny Evropské lidové strany Joseph Daul. "Vybavili jsme se posílenými mechanismy pro udržení disciplíny, které byly nezbytné pro to, abychom si znovu získali důvěryhodnost," řekl Daul.  Dále zdůraznil potřebu "nové logiky růstu" se silným zaměřením na malé a středně velké podniky. "Musíme jim pomoci, musíme je podpořit, aby je banky mohly financovat," vysvětlil lidovecký předseda. Trval na tom, že je potřeba snížit administrativní a byrokratickou zátěž, která podle něj stojí evropskou ekonomiku 40 miliard eur ročně.

Také předseda skupiny Progresivní aliance socialistů a demokratů Hannes Swoboda apeloval na potřebu podpory růstu a nejen úsporných opatření. "Máme příliš mnoho úsporných opatření a příliš málo jistot," řekl. Požadoval, aby se nyní úsilí zaměřilo na opatření proti nezaměstnanosti. Komisí navržený balíček opatření pro zaměstnanost by měl být podle Swobody právně závazný, protože "proti nezaměstnanosti toho stále děláme příliš málo" a protože "příliš mnoho mladých nezaměstnaných se odcizuje a ztrácí víru," a pouhá prohlášení nic neřeší.

Předseda skupiny Aliance liberálů a demokratů pro Evropu Guy Verhofstadt upozornil, že i přes zavedení úsporných opatření, masivní nákupy státních dluhů i jejich odpouštění, "všichni víme, že krize ještě neskončila". Krizi by podle Verhofstadta vyřešil pouze dvoustupňový strukturální přístup, který bych zahrnoval zavedení projektových dluhopisů a mutualizaci dluhu. To by přeneslo zátěž z daňových poplatníků na majitele dluhopisů.

Spolupředsedkyni skupiny Zelených Rebeccu Harms velmi zklamala nepřítomnost prezidenta Evropské centrální banky Maria Draghiho. Chtěla se ho totiž zeptat na "kontraproduktivní" protikrizovou strategii banky v posledních dvou letech, při níž ECB vynaložila miliardy eur na záchranu evropských bank, aniž by to mělo nějaký větší dopad na reálnou ekonomiku. ECB podle Harms "neutratila tyto peníze správným způsobem".

"Eurozóna čelí těm samým problémům jako dřív. Je načase, aby evropští lídři učinili rozhodnutí," vyzval předseda skupiny Evropských konzervativců a reformistů Martin Callanan. Řecku by podle něj mělo být umožněno eurozónu opustit.

Velmi ponurý výhled do budoucnosti vykreslil spolupředseda skupiny Evropy svobody a demokracie Nigel Farage. "Euro je odsouzeno k zániku," řekl. "Nikdo vám nevěří, když tvrdíte, že pokud budeme držet spolu, tuto krizi vyřešíme," řekl předsedovi Komise a dodal, že doufá, že Mezinárodní měnový fond přestane sypat peníze do Evropské unie.

Předsedkyně skupiny Spojené evropské levice / severské zelené levice Gabriele Zimmer protestovala proti tomu, že se sice pomáhá trhům, ale ne lidem. "Bylo chybou pouze konsolidovat hospodářství, a přitom ignorovat životy obyčejných lidí. Mělo by to být obráceně."