Priority Parlamentu pro příští dlouhodobý rozpočet EU 

 
 

Sdílet tuto stránku: 

Jak má být nastaven rámec společného unijního rozpočtu, který bude platit od roku 2021? Poslanci schválili svou oficiální vyjednávací pozici ve středu 14. března.

Nadále podporovat společnou zemědělskou a rybářskou politiku stejně jako pomoc chudým regionům (politika soudržnosti) - to jsou hlavní východiska parlamentního stanoviska k rozpočtu EU po roce 2021. Hlasovalo o něm plénum ve Štrasburku 14.3.2018 na základě zprávy připravené polským poslancem z lidovecké frakce Janem Olbrychtem a francouzskou socialistkou Isabelle Thomas.


Zpráva zdůrazňuje, že příští víceletý finanční rámec (z angličtiny zkratka MFF) by měl „podstatně rozšířit“ dva stěžejní programy, které se týkají výzkumu a výměnných studijních pobytů Erasmus+. Dále by měl dle poslanců zajistit podporu malým a středním podnikům a dosáhnout pokrok v boji proti nezaměstnanosti mladých lidí.


„Shodli jsme se, že potřebujeme nové priority: výzkum, inovaci, digitalizaci. To je velice důležité, ale zároveň se nemůžeme vzdát těch dosavadních,“ vysvětlil zpravodaj Olbrycht.


Budoucí financování

 

Příští dlouhodobý rozpočet EU neboli víceletý finanční rámec, má začít platit od ledna 2021 a potrvá nejméně pět let.


Domluvit priority dlouhodobého rozpočtu bývá oříšek, tentokrát ovšem mimořádný: Bude to první rámec unijního financování poté, co z EU vystoupí Spojené království. Podle zpravodajky Thomas to bude mít „zásadní důsledky“, protože „vznikne ve společné kase díra v hodnotě 14 miliard eur“.


Parlament v této souvislosti nastínil, jak rozpočet EU v budoucnu financovat. Jejich možnosti vymezuje zpráva belgického liberálního demokrata Gérarda Depreze a polského křesťanského demokrata Janusze Lewandowského, o níž plénum hlasujovalo také 15. března.


Vlastní zdroje EU by dle poslaneckého návrhu mohly zahrnovat daně z příjmu právnických osob, ekologické daně, daně z finančních transakcí na evropské úrovni a daně společností z digitálního odvětví.

Z čeho platit velká očekávání od EU


Velká většina Evropanů si podle průzkumu Eurobarometr z minulého roku přeje, aby byla EU aktivnější v řešení současných problémů, jako jsou boj proti terorismu (80% chce víc činnosti EU v této oblasti), nezaměstnanost (78%), ochrana životního prostředí (75%) a boj proti daňovým únikům (74%).


Poslanci chtějí napomoct tomu, aby Evropská unie mohla těmto očekáváním dostát, a proto chtějí unijní rozpočet navýšit ze současných 1 % hrubého národního důchodu EU na 1,3 %. V celkovém výsledku MFF po 2020 by ale vyšší příspěvek za každý členský stát v podstatě jenom zaplnil díru vzniklou výpadkem příspěvku Spojeného království. Jinými slovy, neznamená to více prostředků pro unijní politiky než má EU k dispozici dnes.


Tím se dostáváme k dalšímu důvodu, proč poslanci prosazují nové vlastní zdroje, a tím je „ušetřit“ členským státům přímé odvody do společné evropské kasy. Pokud země EU nebudou souhlasit s výrazným navýšením svých příspěvků, bude zavedení nových vlastních zdrojů EU podle poslanců jedinou možností, jak dostatečně financovat příští víceletý finanční rámec.


Další postup


Evropská komise zveřejní svůj návrh MFF zřejmě 2. května a finální dohody by ideálně mělo být dosaženo do dvanácti měsíců.

Dlouhodobý rozpočet EU 
  • Kromě ročního rozpočtu stanovuje EU také víceletý finanční rámec (MFF) na dobu nejméně pěti let. 
  • Současný MFF činí 963,5 miliard eur a pokrývá období 2014-2020. 
  • Parlament chce zvýšit pružnost MFF, aby umožňoval rychle a efektivně převádět peníze tam, kde je to potřeba (např. zvládání migrace nebo bezpečnostní opatření)