Globalizace a obchodní politika EU 

 
 

Sdílet tuto stránku: 

Proč je společná obchodní politika pro Evropu tak zásadní? Jakou roli hraje EU v globalizovaném světě? Shrnujeme to hlavní.

Přístav v belgických Antverpách - ©AP Images/European Union-EP  

Obchod v globalizované ekonomice


Globalizace hospodářství se vyznačuje tím, že roste objem mezinárodního obchodu a jednotlivé ekonomiky se stále více propojují. Vzniká tak celosvětově vzájemná provázanost a závislost. Evropská unie se prostřednictvím své obchodní politiky snaží o to, aby globalizace přinášela lidem i podnikům pokud možno co nejvíce výhod.

Evropská unie je největší světovou ekonomikou a představuje více než 20 % světového hrubého domácího produktu (HDP). Díky velikosti svého HDP okolo 15 bilionů eur a otevřenosti svého trhu, hraje EU ústřední úlohu při formování celosvětového obchodního systému. V mezinárodních obchodních jednáních a nadnárodních orgánech, jako je například Světová obchodní organizace (WHO), má EU jako celek větší vyjednávací sílu než by měly jednotlivé členské státy samostatně.

Hlavním cílem evropské obchodní politiky je přinášet evropským firmám nové příležitosti. EU o to usiluje tak, že se svými obchodními partnery odstraňuje bariéry, například cla a kvóty a zajišťuje spravedlivé konkurenční podmínky.

Mezinárodní obchod je pro evropské hospodářství nesmírně důležitý. Přispívá k ekonomickému růstu a pomáhá vytvářet nová pracovní místa. Na zahraničním obchodu závisí více než 36 milionů pracovních míst. Na každou miliardu zisku z vývozu mimo EU připadá podle propočtů kolem 13 tisíc pracovních míst.

Jakou pozici zastává EU v mezinárodním obchodě - infografika.


Unijní obchodní politika obsahuje i pravidla pro ochranu spotřebitelů, a aby k nám dovážené produkty splňovaly jisté standardy.

Kromě toho se prostřednictvím ní EU snaží o podporu lidských práv na celém světě i sociálních a bezpečnostních standardů. Obchodní partneři musí rovněž respektovat určité ekologické standardy.


Jak funguje obchodní politika EU


EU jménem všech svých členských států vyjednává o dvoustranných i vícestranných obchodních dohodách. Evropská obchodní politika zastřešuje několik věcí: obchod se zbožím a službami, přímé zahraniční investice, obchodní aspekty duševního vlastnictví jako jsou patenty a veřejné zakázky.

Skládá se ze tří hlavních částí:

  • Obchodní dohody se zeměmi mimo EU, jejichž cílem je otevřít nové trhy a přinést nové příležitosti pro evropské firmy.
  • Obchodní pravidla na ochranu evropských výrobců před nekalou konkurencí.
  • Členství EU ve Světové obchodní organizaci (WTO), která stanoví mezinárodní obchodní pravidla. Jednotlivé státy EU jsou také individuálně členy WTO, ale Evropská komise zde vyjednává jejich jménem.


Obchodní dohody


Obchodní dohody se uzavírají se zeměmi mimo EU v zájmu zajistit lepší obchodní příležitosti. Existují různé typy těchto dohod:


  • dohody o hospodářském partnerství (z angličtiny zkratka EPA) s rozvojovými zeměmi z karibské a tichomořské oblasti a Afriky,
  • dohody o volném obchodu s rozvinutými zeměmi,
  • asociační dohody, které posilují komplexnější politickou spolupráci, jako například Unie pro Středomoří s Tuniskem.

Hlavním záměrem všech těchto dohod je snižování cel a podpora investic.


Přečtěte si, jaké obchodní dohody jsou momentálně v jednání


Evropská obchodní pravidla


EU vytvořila pravidla, které chrání evropské firmy před neférovými obchodními praktikami, jako je například dumping nebo státní dotace. Ty mohou uměle snižovat ceny dováženého zboží oproti evropské produkci. Na druhou stranu mohou třetí země uvalit dovozní cla nebo kvóty na evropské výrobky. Nevyřešené obchodní spory mohou vést až k obchodním válkám.


Přečtěte si více o tom, jak se EU brání proti nekalým ​​obchodním praktikám.


EU reguluje i přímé zahraniční investice. V únoru 2019 proto Evropský parlament schválil zřízení nového monitorovacího mechanismu, který má zajistit, aby zahraniční investice do strategických sektorů neohrožovaly evropské zájmy a naši bezpečnost.


EU a Světová obchodní organizace


Světová obchodní organizace má více než 160 členů. Dohromady pokrývají 98% světového obchodu. Jejím hlavním cílem je zajistit předvídatelnost a spravedlnost světového obchodního systému. Přijímá proto společná pravidla a dohlíží na jejich dodržování po celém světě.



EU je pro Světovou obchodní organizaci (WTO) silným partnerem a hrála důležitou roli při formování světového obchodního systému. V rámci WTO se EU účastní mnohostranných jednání. Evropský parlament dohlíží na jejich průběh a hodnotí jejich pokrok.


Od roku 2001 jsou členové WTO zapojeni do širokého kola mnohostranných obchodních jednání známého jako „kolo z Dohá“ či rozvojový program z Dohá (DDA). Toho času jsou jednání přerušena, zejména kvůli chybějící dohodě ohledně klíčových politických otázek včetně zemědělství.


V případě obchodních sporů se EU často opírá o pravidla a vynucovací sílu Světové obchodní organizace. Unie proto nejvíce využívá systém WTO pro řešení sporů.


Kdo rozhoduje o obchodní politice EU?


Obchodní politika je výlučnou kompetencí EU. Mezinárodní obchod byl jedním z prvních odvětví, u nichž členské státy souhlasily se sdílením své svrchovanosti. V důsledku toho pověřily Komisi, aby jejich jménem konala v záležitostech týkajících se obchodu, včetně jednání o mezinárodních obchodních dohodách.


Jinými slovy, EU jedná jako jediný subjekt a jménem všech svých členských států vyjednává o dvoustranných i vícestranných obchodních dohodách. Toto je zakotveno v článku 207 Smlouvy o fungování EU.


Po přijetí Lisabonské smlouvy se Evropský parlament stal v této oblasti spolutvůrcem zákonů na stejné úrovni s Radou (členskými státy). Mezinárodní obchodní smlouvy tím pádem mohou vstoupit v platnost pouze se souhlasem europoslanců a Parlament může svými usneseními ovlivnit vývoj jednání.