Globalizace, mezinárodní obchod a lidská práva: jak je skloubit 

 
 

Sdílet tuto stránku: 

Jak mohou unijní pravidla obchodní politiky zamezit vykořisťování pracovníků? 

Globalizace nejde vždy a všude ruku v ruce s ochranou lidských práv. Evropská obchodní politika se proto snaží zajistit vysoké standardy. Shrnujeme, jaké nástroje k tomu využívá.

Mezinárodní obchod a globalizace otevírají řadu možností při vytváření nových pracovních míst nejen v EU ale i po celém světě. Rostoucí celosvětová konkurence ovšem může vést k tomu, že korporace vykořisťují své pracovníky zejména v rozvojových zemích.


Dodržování lidských práv je jednou z priorit evropské zahraniční politiky. Unie má obchodní politiku nastavenu tak, aby její partneři ve třetích zemích respektovali standardy ochrany lidských práv. Pomáhají jí při tom preferenční obchodní dohody nebo jednostranná obchodní omezení.


Všeobecný systém preferencí (GSP)


Jedním z hlavních nástrojů EU, které slouží k ochraně lidských práv a práv zaměstnanců v třetích zemích, je všeobecný systém preferencí. Díky němu má 90 rozvojových zemí preferenční přístup na evropský trh.


Důležitou podmínkou je, že země respektují lidská práva. Pokud je systematicky porušují, Unie preferenční systém ukončí.


Cílem EU je dosahovat postupný pokrok prostřednictvím dialogu a monitorování. Sankce se používají pouze v extrémních případech. V minulosti došlo k pozastavení preferenčního přístupu třikrát: v roce 1997 s Myanmarem, roce 2007 s Běloruskem a v roce 2010 se Srí Lankou.


V několika případech motivoval všeobecný systém preferencí dotyčné země k legislativním a institucionálním změnám. V mnoha však byla implementace nových opatření pomalá.


Obchodní omezení


Pokud hrozí, že evropské peníze budou použity na financování konfliktů nebo porušování lidských práv ve třetích zemích, může tomu Evropská unie snažit zabránit: Stanoví jednostranná obchodní omezení či povinnosti pro dovozce.


EU má také přísná pravidla proti neetickému používání evropského zboží a technologií. Snaží se například zabránit tomu, aby byla některá léčiva používaná pro provádění trestu smrti.


Omezený je i dovoz zboží, u nichž existuje riziko porušení lidských práv. Typickým příkladem jsou minerály z konfliktních oblast

í, nebo zboží dvojího užití (výrobky nebo technologie, které se kromě svého normálního využití dají zneužít na mučení nebo pro výkon trestu smrti).

Zákaz dovozu minerálů z konfliktních oblastí


Minerály nebo vzácné kovy, které se používají například v elektronice, často pocházejí z oblastí zasažených konfliktů. A příjmy z jejich prodeje mohou být používány k financování dalších násilností. EU proto podnikla kroky na zákaz dovozu minerálů, které se těží v oblastech ozbrojených konfliktů. V roce 2002 zakázala Unie dovoz surových diamantů bez osvědčení o původu.


Evropský parlament přijal v roce 2017 nařízení, které ukládá povinnost evropským dovozcům zlata, cínu, wolframu a tantalu, aby řádně prověřili, zda jejich dodavatelé neporušují lidská práva. Nařízení se začne plně uplatňovat od roku 2021.

Zákaz vývozu věcí, které mohou být použity k mučení


Evropská pravidla omezují i ​​vývoz zboží nebo služeb, které by mohly být použity k mučení nebo trestu smrti.

Od roku 2004 existuje systém kontroly vývozu zboží, které může být zneužito k neetickému zacházení s lidmi. Pro položky, které mají legitimní použití, ale mohou být zneužity, jako například léčiva, je třeba povolení na vývoz.

EU zakazuje prodej nebo tranzit zařízení používaných na kruté, nelidské či ponižující zacházení a které nemají jiné využití kromě poprav a mučení. Příkladem jsou elektrické židle nebo automatické injekční systémy na popravy lidí.

Kontrola vývozu zboží dvojího užití


V EU existují i ​​pravidla, která mají zajistit, aby nebyly zneužity výrobky nebo technologie prvotně určené pro civilní použití. Kontrolu vývozu usnadňuje společný evropský seznam zboží dvojího užití.

Zboží dvojího užití jsou výrobky, software nebo technologie, které mohou být kromě svého prvotního účelu zneužity například k výrobě zbraní, teroristické útoky, sledování lidí, pronikání do počítačových sítí nebo odposlouchávání mobilů.

Momentálně se jedná o aktualizaci těchto pravidel, kterou si vyžádaly technologické změny.

Evropská pravidla proti vykořisťování pracovníků


V roce 2017 parlament přijal usnesení, kde vyzývá, aby EU přijala společná pravidla pro výrobce textilu a oblečení, aby respektovaly práva svých zaměstnanců. Navrhuje zde například povinnost řádné péče, což znamená, že ještě před uzavřením obchodní dohody musí být vyšetřeno, jaké standardy ochrany lidských práv respektují v konkrétní zemi. Třetí země by měly podle poslanců respektovat evropské normy textilní výroby. Parlament navíc chce, aby EU a její členské státy uplatňovaly ve vztahu se třetími zeměmi standardy Mezinárodní organizace práce týkající se mezd a pracovní doby.

Dětská a nucená práce


V roce 2016 přijal Evropský parlament usnesení o dětské a nucené práci. Jedním z návrhů je speciálně označovat výrobky, na jejichž výrobě se nepodílely děti, nebo upřednostňovat při obchodování země, které splňují určité pracovní standardy. Výrobky vyráběné dětmi by měly být podle poslanců v EU zcela zakázány.

Usnesení žádá, aby byl zákaz dětské práce a nucené práce součástí obchodních dohod EU.