Článek 50: Jak se bude rozhodovat o budoucím vztahu EU a UK 

 
 

Sdílet tuto stránku: 

Článek 50 stanoví postup, jak se dopracovat dohody o vystoupení z EU, ale předjímá i možnosti, že se to nemusí podařit 

Vláda Spojeného království dnes oficiálně oznámila svůj záměr vystoupit z Evropské Unie s využitím článku 50 Smlouvy o EU. Unie a Británie mají tedy od 29. března 2017 dva roky na to, aby vyjednali svůj rozvod. Vedle toho se budou muset domluvit na podobě budoucích obchodních vztahů, ačkoliv tato jednání budou zřejmě trvat mnohem déle než dva roky. Shrnujeme hlavní postup a roli Parlamentu v brexitu.

Článek 50

Článek 50 Smlouvy o Evropské unii stanoví postup pro případ, že se členský stát rozhodne vystoupit z EU. Daná země tak činí „v souladu se svými ústavními předpisy“. Poté, co je článek 50 aktivován začíná běžet dvouletá lhůta pro vyjednávání. Po dohodě s vystupujícím státem ji nicméně mohou zbývající členové EU prostřednictvím Evropské rady jednomyslným rozhodnutím prodloužit.

Článek 50 stanoví postup, jak se dopracovat dohody, ale předjímá i možnosti, že se to nemusí podařit.

Dvě dohody k brexitu

Jak již bylo řečeno, UK a EU mají dva roky na to, aby se domluvili, jak Británie vystoupí z Unie, přičemž „přihlédnou k rámci jejích budoucích vztahů s Unií“. Onen rámec bude obsahem zvláštní dohody. Očekává se, že tato druhá dohoda o podmínkách nových vztahů se bude vyjednávat mnohem déle než dva roky.

Dohoda o podmínkách vystoupení: Když se ji podaří sjednat do dvou let, bude podléhat ratifikaci Spojeným královstvím a schválení Evropským parlamentem plus alespoň dvaceti ze sedmadvaceti členských států zastoupených v Radě.

Dohoda o rámci budoucích vztahů: Po sjednání bude muset být schválena všemi členskými státy a Evropským parlamentem.

Obsah dohody o vystoupení

Dohoda o podmínkách vystoupení bude řešit mimo jiné

  • práva občanů EU v Británii a práva Britů žijících v jiných částech EU
  • finanční závazky UK vyplývající z jejího členství v EU
  • hranice a zejména tu mezi UK a Irskou republikou
  • sídlo agentur EU umístěných toho času v UK
  • mezinárodní smlouvy, k nimž UK přistoupilo z titulu státu EU (jako například Pařížská smlouva o boji se změnami klimatu)


Jak by mohla vypadat dohoda o budoucích vztazích

Dohoda o pravidlech vztahů EU a Británie takřečeno po rozvodu se bude týkat mnoha oblastí spolupráce počínaje obranou, bezpečností, bojem proti terorismu přes životní prostředí až po kulturu a vzdělávání.

Jednou ze zásadních částí této dohody budou články týkající se budoucích obchodních vztahů. Mohou stanovit případná cla, standardy pro zboží a postupy řešení sporů.

Jak se bude vyjednávat

Poté, co 29. března Spojené království oficiálně oznámilo své vystoupení dopisem Theresy Mayové předsedovi Evropské rady Donaldu Tuskovi, je na členských státech - Evropské radě - aby vydali pokyny, které budou sloužit jako rámec vyjednávání. Ta povede jménem EU bývalý komisař Michel Barnier, přičemž státy EU (Rada) budou mít během celého procesu možnost pokyny vyjasnit nebo aktualizovat. Vyjednávání začnou zřejmě v květnu, až bude připraven mandát ze strany EU.

Unijní vyjednavač pro brexit Michel Barnier již dříve v Parlamentu prezentoval několik principů jednání, která se Spojeným královstvím povede: nedělitelnost čtyř svobod (svoboda pohybu osob, zboží, služeb a kapitálu); jednoznačné časové omezení případné překlenovací dohody; princip, že členství EU musí skýtat lepší podmínky než vystoupení; jakýkoliv nový vztah musí být založen na rovných podmínkách a respektovat pravidla férové soutěže; musí být brán zřetel na práva i povinnosti vyplývající ze smluv vůči zemím mimo EU; je žádoucí úzce spolupracovat v oblasti bezpečnosti a obrany.

Co když se EU a UK nedohodnou

Pokud nebude do dvou let dohoda, ani vůle prodloužit tento termín, pak po jeho vypršení Spojené království automaticky Unii opustí. Pokud se vedle toho nepodaří najít dohodu o obchodních vztazích UK - EU, budou se řídit pravidly Světové obchodní organizace včetně řady celních i necelních překážek.

Role Evropského parlamentu

Dohoda o vystoupení nemůže vstoupit v platnost bez souhlasu Evropského parlamentu. Poslanci budou v příštích týdnech formulovat své požadavky a zásady a připraví usnesení.

Koordinátorem parlamentního stanoviska byl určen belgický liberál Guy Verhofstadt. Bude se opírat o práci výborů, které již připravily přehled témat, jež musí Unie a Británie v rámci rozvodu vyřešit. Průběh vyjednávání budou poslanci moci ovlivnit také ad hoc usneseními.