Sdílet tuto stránku: 

Vyjednávání o podobě unijního rozpočtu je v poslední fázi a zpravodaj, který je za Parlament vede, prosazuje, že v zájmu naší bezpečnosti musíme vydávat více peněz na zahraniční politiku.

Rozhovor se Siegfriedem Mureșanem, zpravodajem pro rozpočet EU 2018 

Poslanci nesouhlasí se škrty, které navrhly členské státy pro unijní rozpočet na příští rok. Chtějí naopak více prostředků pro podporu hospodářského růstu a na bezpečnost. Vyplývá to z usnesení pléna, které je aktuálním rámcem vyjednávací pozice Parlamentu s Radou (členských států). Na podobě unijního rozpočtu se totiž musí poslanci a členské státy shodnout. Jaké priority sleduje v jednáních Parlament? O tom jsme hovořili s rumunským lidovcem Siegfriedem Mureșanem, který je hlavním parlamentním vyjednavačem.


V návrhu rozpočtu vycházíte z toho, že „vnější činnost Unie čelí stále větším potřebám financování“ v souvislosti s migrací, kybernetickou bezpečností a také proto, aby mohla čelit dezinformačním kampaním. Můžeme více peněz na zahraniční politiku považovat za nový trend rozpočtu EU?


Jednou z priorit mého návrhu je bezpečnost, protože její zajištění od nás Evropané očekávají. EU nebude schopná vyřešit všechny problémy světa, takže bychom se v zahraniční politice měli soustředit na naše bezprostřední sousedství. Ruská federace je stále aktivnější a agresivnější. Šíří dezinformace, falešné zprávy a propagandu. Musíme se tomu postavit a taky musíme podporovat ty země Východního partnerství, které mají proevropský kurs jako Gruzie, Ukrajina a Moldávie. Musíme jim pomoci vybudovat demokratické instituce, bojovat s korupcí, posílit hospodářství. Jenom v takových podmínkách budou opravdu s to ustát agresivní Ruskou federaci.

To samé platí pro sousední země z jihu a pro Severní Afriku, odkud přichází mnoho běženců. Tam bychom měli investovat do vzdělávání, zdravotnictví, infrastruktury, zásobování vodou a potravinami. Jenom tím, že nabídneme perspektivu, přesvědčíme lidi, aby neriskovali životy a nesnažili se přijít do Evropy.

 

Vedle toho taky musíme dát k dispozici fondy EU pro Západní Balkán, abychom posílili stabilitu a přivedli ty země blíž k Evropě.


Zajistit bezpečnost je podle vás prioritou pro zahraniční politiku EU. Chtěl byste zároveň, aby Unie hrála na mezinárodním poli prominentnější roli v situaci, kdy se USA stahují?


Bezpochyby. Aktivní a globálně zodpovědný přístup USA je jak v zájmu Američanů tak Evropanů. Myslím, že udělají chybu, pokud se budou izolovat. To, co musíme udělat my, je pojistit se, že Evropa bude aktivnější. Musíme si ale zároveň uvědomovat, že USA také stahují své finanční příspěvky a my vzniklou díru nebudeme schopni nahradit. Budeme se tedy muset rozhodnout a já říkám, že v první řadě musíme chránit naše bezprostřední sousedství.


Chcete zvrátit všechny škrty navržené Radou k návrhu rozpočtu, který předložila Komise. Není ale načase začít si zvykat na menší rozpočet, protože se blíží brexit?


Britové se zavázali plnit současný víceletý finanční rámec do roku 2020. Musí odvádět své příspěvky a zároveň mohou rozpočet EU využívat, dokud jsou ještě členové. Následně se budeme muset rozhodnout: Chceme EU, která stojí pevně na nohou a která je schopná zajistit to, co občané požadují? V tom případě musíme mít odpovídající rozpočet.


Můžeme si také říct, že chceme méně robustní EU, s menším rozpočtem, ale potom musíme být k lidem upřímní a dodat, že taková Evropa nebude schopná zajistit bezpečnost. Členské státy budou muset bezpečnostní problémy řešit samy, ale nejsem si jistý, že tyto věci můžete na národní úrovni řešit lépe než na evropské.

 

My chceme rozpočet orientovaný do budoucnosti umožňující inovace a silnou EU, která může chránit občany a zajišťovat bezpečnost. Toto je stanovisko, které Parlament obhajuje. Se škrty navrženými Radou nebudeme moct dostát tomu, co Evropané očekávají.