Sdílet tuto stránku: 

Jak může vypadat Parlament ve volebním období 2019 - 2024 

Jak se změní počet europoslanců za jednotlivé unijní země v příštím Parlamentu a po brexitu? Plénum přijalo návrh na přerozdělení křesel. Nadnárodní kandidátky nenašly dostatečnou podporu.

Poté, co Spojené království vystoupí z EU, by dle návrhu přijatého na plénu 7.2.2018 měla být část uvolněných křesel zrušena a část přerozdělena. Změnu budou každopádně ještě muset jednomyslně schválit členské státy EU, aby se podle ní mohly řídit příští eurovolby na jaře 2019.

 

Zeštíhlit o 46 křesel


V současnosti je Evropský parlament početně na svém maximu: 750 mandátů plus předseda EP je nejvyšší hranice počtu europoslanců stanovená unijními smlouvami. Po vystoupení UK by stávajících 73 britských křesel mělo být využito následovně: 27 křesel přerozděleno těm zemím EU, které jsou podreprezentované, a 46 křesel by mělo sloužit jako rezerva pro příští rozšíření EU.


Tím pádem by počet europoslanců, kteří by byli voleni v roce 2019, byl celkem 705. Českou republiku by podle návrhu EP nadále zastupovalo 21 europoslankyň a europoslanců.


Poslanci navrhují, aby se nové rozdělení začalo uplatňovat, až když Spojené království z EU vystoupí, podle očekávání na konci března 2019.


Šéfové parlamentních politických klubů již také doporučili datum konání voleb do Evropského parlamentu na 23. - 26.5. 2019. Jeho potvrzení podléhá rovněž schválení členskými státy.


Žádný členský stát nepřijde o místa

 

Poslanecký návrh počítá s tím, že žádné zemi EU nebudou křesla v EP ubrána. Čtrnácti zemím by mohlo být naopak přidáno mezi jedním až pěti křesly. Cílem je napravit stávající nerovnosti v zastoupení a lépe reflektovat současnou demografickou sílu jednotlivých zemí.


Klíč neurčuje utajený algoritmus. Přerozděluje se poměrným sestupným způsobem neboli podle principu degresivní proporcionality. Menší země mají méně poslanců než velké, zároveň ale jeden poslanec z velké země zastupuje více občanů než jeden poslanec z malé země. Je to kompromis mezi reprezentativním zastoupením v poměru k populaci a rovným zastoupením všech členských států. Státy s menší populací jsou tak určitým způsobem zvýhodněny na úkor těch velkých.

Rozdělení křesel v EP se v souvislosti s brexitem změní 

Nadnárodní kandidátky


Ústavní výbor původně také navrhoval vytvoření společného volebního obvodu, který by zahrnoval celé území Unie. Volilo by se v něm na základě nadnárodní kandidátky sestavené jednotlivými skupinami spřízněných politických stran. Tento koncept ovšem nezískal dostatečnou podporu a plénem neprošel.


Proč je třeba přerozdělit křesla


Určení počtu poslanců za jednotlivé členské státy není v současnosti pevně dané. Musí respektovat určité základní parametry podle článku 14 Smlouvy o EU (minimální a maximální počty poslanců, princip poměrného sestupného zastoupení), ale jejich převedení do konkrétních čísel rozhodují členské státy před každými volbami do Evropského parlamentu.


Výběr předsedy Evropské komise v návaznosti na eurovolby


S výsledkem voleb do Evropského parlamentu by dle poslanců měl být provázán také výběr příštího šéfa unijní exekutivy - Evropské komise. Plénum v tomto směru přijalo 7.2.2018 usnesení, ve kterém upozorňuje, že odmítne schválit kandidáta na předsedu Komise, pokud by nevzešel z takzvaného výběru „Spitzenkandidaten“. Jeho podstatou je, že kandidáta na post předsedy Evropské komise navrhnou evropské politické strany ještě před eurovolbami. Při hlasování ve volbách do EP tak občané přeneseně volí i příštího šéfa unijní exekutivy. Podrobnosti o výběru spitzenkandidátů najdete v tiskové zprávě.

Kritéria pro složení Evropského parlamentu 
  • Čl. 14 Smlouvy o EU stanoví, že celkový počet zástupců občanů Unie nesmí překročit 750 poslanců nepočítaje předsedu. Zastoupení musí být poměrně sestupné s minimálním počtem 6 poslanců na členský stát a maximálním 96