Parlament se zaměří na praktiky, kterými se korporace vyhýbají placení daní 

 
 

Sdílet tuto stránku: 

Kolik musí odvádět firmy ve státech EU na daních a kolik to vynese státní pokladně 

Čtyři až pět bilionů korun je ekvivalent odhadované sumy, o kterou by byly státní rozpočty v EU každý rok bohatší, kdyby nadnárodní korporace řádně platily daně. Na plenárním zasedání se tento týden diskutovalo o opatřeních proti praktikám, které velké firmy často používají, aby se vyhnuly placení daní. Přečtěte si více o návrzích a prohlédněte si naši infografiku zobrazující daňové příjmy podle členských států a příslušné daňové sazby.

Ve středu 8. června 2016 přijal Evropský parlament své doporučení ke směrnici, která by měla být dosud nejrazantnějším nástrojem proti takzvanému agresivnímu daňovému plánování a vyhýbání se daňovým povinnostem.

Platit daně tam, odkud se generují zisky

Hlavním cílem směrnice je dosáhnout toho, aby firmy platily daně tam, kde reálně vytvářejí zisky. Je postavena na šesti klíčových opatřeních proti agresivnímu daňovému plánování. Protože k zajištění fair play na vnitřním trhu EU mají platit jasná pravidla pro všechny stejně, obsahuje návrh i přesné a závazné definice pojmů jako „stálá provozovna“, „daňový ráj“ a „minimální ekonomická podstata“.

Návrh je reakcí na akční plán OECD známý pod zkratkou anti-BEPS (base erosion and profit shifting). Jednotná pravidla v rámci EU by tak měla uzavřít cesty, kterými firmy převádějí zisky ze zemí s vyššími daněmi do těch, kde jsou daně nižší nebo žádné.


Jak to vidí Evropský parlament

Parlament návrhy Komise podpořil a zpravodaj Hugues Bayet, belgický sociální demokrat, usnesení uvítal, protože je podle něj „nemyslitelné, aby si zaměstnanci, malé a střední podniky, důchodci a další museli utahovat opasky, zatímco se bohaté nadnárodní firmy vyhýbají tomu, aby spravedlivě platily daně.“

Poslanci chtějí omezit půjčování v rámci koncernů. Je to totiž nejběžnější způsob, jak společnosti vykazují nízké zisky a tím se vyhýbají placení daní. Poslanci proto požadují přísnější limity na odpočítávání plateb úroků od základu daně.

Konečné rozhodnutí o sjednocení pravidel pro výpočet daní je nicméně v rukou členských států. Evropský parlament je při schvalování této směrnice konzultován. Na stanovisku se jako jeden ze stínových zpravodajů podílel i český poslanec Luděk Niedermayer.

Omezit odpočítávání plateb úroků od základu daně

 

Jak už bylo řečeno, poslanci chtějí omezit půjčování v rámci koncernů, protože se tím firmy uměle vyhýbají placení daní.

Jak si půjčováním v rámci koncernů snížit základ daně. Kliknutím zobrazení zvětšíte 

Funguje to na obdobném principu, jak když si půjčíte na bydlení a úroky z hypotečního úvěru si můžete odečítat ze svého ročního zdanitelného příjmu. Nadnárodní společnosti se sídlem v EU to využívají tak, že si založí dceřinou společnost v místě, kde se platí nízké daně. Tato dceřiná společnost pak své mateřské firmě půjčuje peníze s doslova nafouknutou úrokovou sazbou. Evropská firma si úroky odepíše ze základu daně, čímž vykáže velmi malý, anebo žádný zdanitelný příjem. Peníze, které by zaplatila na daních, navíc zůstanou v rámci koncernu.

Státní pokladny mnohých evropských zemí tak přicházejí o ohromné částky a proto vzniknul návrh zavést stropy pro platby úroků, které si mohou firmy každoročně odpočítávat od základu daně.

Evropská komise doporučuje, aby bylo maximum stanoveno na 30% příjmů dané firmy, poslanci by si přáli, aby to bylo buď 20%, anebo 2 miliony eur podle toho, která suma bude vyšší.