Petr Ježek: „digitální společnosti nejsou daněny tak, jak by měly“ (rozhovor) 

 
 

Sdílet tuto stránku: 

Rozhovor s Petrem Ježkem o tom, čím se bude pod jeho vedením zabývat výbor pro finanční trestnou činnost a daňové úniky.

Petr Ježek, český poslanec a člen skupiny liberálů v Evropském parlamentu 

Parlament zřídil 1. března zvláštní výbor pro finanční trestnou činnost, daňové úniky a vyhýbání se daňovým povinnostem (TAX3). Výbor má roční mandát a naváže na práci třech předchozích včetně výboru PANA, ale podívá se také na další oblasti danění, jako je například digitální ekonomika.

Výbor se má zabývat finanční trestnou činností a daňovými úniky. Můžete nám dát konkrétní příklady?


Mandát našeho výboru je širší než ty předchozí. Výbory TAX1 a TAX2 se zabývaly pouze daňovými rozhodnutími. Výbor PANA řešil odhalení, která vzešla ze skandálu Panama Papers včetně praní peněz, vyhýbání se daním a daňových úniků. Jsme v této problematice čtvrtý výbor v pořadí, takže budeme jednak stavět na předchozí práci, zjišťovat, jak se dosavadní doporučení uplatňují, ale také se podíváme na další problémy: daňové podvody, které odhalily Paradise Papers, danění digitální oblasti a taky prodávání občanství, které provozují některé členské státy.


Byl jste spoluautorem závěrečné zprávy výboru PANA, která se také zaměřovala na praní peněz a další podvody. Co v tomto směru musí EU ještě dělat?


Je to práce na pokračování. Předchozí výbor formuloval doporučení a tento výbor bude sledovat, jak se s nimi nakládá a jestli jsou uplatňována. Taky se budeme zabývat tím, jak danit digitální ekonomiku, protože není daněna, jak by měla. Nejedná se o porušování práva, ale současná právní úprava neumožňuje zdaňovat digitální ekonomiku na odpovídající úrovni. Míra zdanění digitálních společností je jen zlomkem toho, co odvádějí běžné společnosti. Přitom některé americké digitální podniky vytvářejí víc než polovinu svých zisků mimo USA, ačkoliv daně odvádějí skoro výhradně tam.


V odhalení daňových podvodů a finanční kriminality byli v poslední době klíčoví oznamovatelé a investigativní novináři. Co ještě může EU dělat pro jejich ochranu a aby je podpořila?


Ještě jsme nedospěli k formálnímu závěru, ale Evropská komise nedávno přišla s návrhem směrnice k ochraně oznamovatelů. V úvahu přicházejí různá opatření jako finanční náhrada a právní pojistky, kdyby například ten člověk kvůli svému oznámení přišel o práci. Musíme se tím ještě důkladněji zabývat hlavně proto, že situace je v jednotlivých zemích EU různá.


Jak jsme na tom, co se týče důvěry v náš finanční a daňový systém?


To je různé. Mam dojem, že například v České republice nikoho tyto záležitosti moc nezajímají. V řadě jiných zemí EU ale vnímám, že vyhýbání se daním je pro občany významné téma. Pokud mají lidé pocit, že se s nimi nejedná férově a že určití jednotlivci a společnosti se mohou vyhýbat daním, tak to pochopitelně nabourává důvěru v celý finanční systém a možná dokonce i ve vládnutí jako takové. Na druhou stranu pokud danění nastavíme správně, aby bylo spravedlivější a férovější, mohlo by nám to pomoct najít cestu k těm, kdo se cítí poškozeni globalizací.


Některé příklady velkých mezinárodních společností jsou do očí bijící. Nemělo by být možné, aby prodávaly své výrobky - ať už jsou to auta nebo data - v jedné zemi EU a přitom aby odváděly daně v jiné, nebo dokonce mimo EU. To zjevně není spravedlivé. Je to nesmyslné, ale umožňuje to globalizace a nové technologie. Měli bychom to napravit. V současnosti k tomu máme návrhy legislativy. Projednávají je nyní členské státy v Radě a je na nich, jestli společný konsolidovaný základ daně z příjmu právnických osob (CCCTB) podpoří. Stále jsou země, které mají příjmy z pochybných daňových režimů a ty většinou takové návrhy blokují. Já ale doufám, že dříve nebo později vyústí tlak členských států, Parlamentu a hlavně občanů ve změnu a přijetí nových pravidel.