Eurobarometr: pět poznatků z celoevropského průzkumu veřejného mínění 

 
 

Sdílet tuto stránku: 

Výsledky nejnovějšího průzkumu veřejného mínění Eurobarometr nasvědčují tomu, že Evropané si uvědomují potřebu hledat východiska pro nejpalčivější problémy společně, ale zároveň pochybují, jestli jsou politici schopni přijít se skutečným řešením. V této infografice podáváme přehled o oblastech, kde lidé očekávají od EU větší aktivitu, a v komentáři shrnujeme pět hlavních závěrů včetně několika poznatků o názorech a postojích Čechů.

  • 1. Evropané očekávají od EU aktivní řešení svých problémů

Je celá řada oblastí, ve kterých by měla Unie podle Evropanů dělat více než doposud. Pro Čechy je to v první pětici boj proti terorismu, ochrana vnějších hranic, řešení migrace, bezpečnostní a obranná politika, boj proti daňovým podvodům. V těchto oblastech a také v řešení nezaměstnanosti je oproti minulému roku určitý posun: Klesá podíl těch, kdo považují aktivity EU za nedostatečné. Může to být také díky opatřením, která EU v těchto záležitostech přijala.

  • 2. Celkově narůstá pocit sounáležitosti s Unií, ale mezi státy EU jsou velké rozdíly


Celkově hodnotí Evropané Unii pozitivně: 57% respondentů odpovědělo, že členství v EU je dobrá věc, což je o 4 procentní body více než v září 2016. V některých zemích toto hodnocení ale sdílí jenom zhruba třetina populace - Chorvati, Italové, Řekové a nejníže v celém srovnání Češi. V ČR totiž jen 33% respondentů odpovědělo, že členství v EU je dobrá věc.


Sounáležitost s EU cítí v průměru 56% Evropanů (o pět procentních bodů víc než loni v listopadu). Pro srovnání: Sounáležitost se svým městem a stejně tak regionem cítí 87% a se svým státem 91% Evropanů.

 

  • 3. Evropané se víc zajímají o politiku EU

Vzestupná tendence je znát v zájmu o Evropskou politiku: 56% respondentů (celoevropsky) se zajímá o záležitosti EU; v Česku 37%. Přesto má víc než polovina (53%) Evropanů pocit, že jejich hlas není v EU slyšet, ačkoliv v tomto bodě došlo v posledním roce ke zlepšení. V České republice je těch, kdo si myslí, že jejich hlas má v EU váhu jenom 19%; zároveň na národní úrovni se cítí být vyslyšeno 44% Čechů a Češek.

 

  • 4. Evropané jsou kritičtí vůči kvalitě demokracie

Z průzkumu vyplývá nelibost s fungováním demokracie v EU: 43% respondentů je s tím spokojeno, 47% ne. I zde jsou mezi zeměmi velké rozdíly. Například jen 20% Řeků je spokojeno, zatímco u Dánu dosahuje spokojenost 65%. Evropanům také dělá starosti nárůst sociální nerovnosti.


Mnozí lidé si myslí, že EU se neubírá správným směrem. V březnovém průzkumu se tak vyjádřila přesně polovina Evropanů, což je o něco méně oproti září minulého roku (tehdy 54%).

Optimistů je v Čechách pozoruhodně stejně jako v celoevropském průměru, protože přesně čtvrtina má pocit, že se věci v EU ubírají správným směrem.

 

  • 5. Kdo chce vícerychlostní Evropu


V současné debatě o budoucím vývoji Evropy se často mluví o scénáři více rychlostí. Některé státy by se tak mohly společně stát „pionýry“ v určité oblasti a prohlubovat svou spolupráci, aniž by se toho musel zúčastnit celý blok. Tato myšlenka zjevně nabírá na popularitě i u běžných Evropanů. S takovým přístupem by souhlasilo 49% respondentů, zatímco v září 2015 jich bylo 41%. I zde jsou ale mezi míněním v jednotlivých státech velké rozdíly. V Česku takový scénář podporuje 54% respondentů.


Průzkum veřejného mínění Eurobarometr 87.1 byl prováděn na základě osobních rozhovorů s 27 901 Evropany (1 058 respondenty v ČR) od 18. do 27. března 2017.