Evropané hodnotí, že by EU měla být v řadě oblastí své činnosti aktivnější 

 
 

Sdílet tuto stránku: 

V patnácti tématech, která pokrýval průzkum Eurobarometr, chce většina Evropanů, aby EU dělala víc než doposud. To je důležitý vstup pro chystanou debatu o stavu a plánech Unie.

Most Europeans would like the EU to do more on a variety of topics 

Evropská unie má být aktivnější v politikách od hospodářství, přes migraci, životní prostředí, po obranu: To je názor respondentů dotazovaných v průzkumu Eurobarometr zadaného Evropským parlamentem. V celkem patnácti hlavních oblastech tak většina podporuje, aby EU dělala víc než dosud. Navíc tři ze čtyř jsou toho názoru, že to co Evropany spojuje, je důležitější než to, co je rozděluje. V momentě, kdy poslanci připravují výroční debatu u stavu EU a s předsedou Komise Junckerem budou probírat další plány integrace, jsou závěry citovaného průzkumu cenným vodítkem.

 

Představy poslanců o budoucnosti EU


Letos v únoru přijalo plénum tři zprávy, ve kterých Parlament formuloval návrhy, jak Unii reformovat, aby byla lépe schopná reagovat na změny, prosperovala a aby se obnovila důvěra Evropanů ve společný projekt integrace.

V první řadě se nabízí plné využití všech nástrojů, které umožňuje Lisabonská smlouva. Celkové zefektivnění Unie je však podle poslanců možné dosáhnout jen hlubší reformou zakládajících smluv.

Kde ještě Unie plně nevyužívá, co její smlouvy nabízí? Na to se soustředí zpráva o využití potenciálu Lisabonské smlouvy od italské socialistky Mercedes Bresso a něměckého lidovce Elmar Broka. Belgický liberál Guy Verhofstadt se pak věnoval otázce, jaké reformy současného smluvního rámce EU by bylo třeba zavést. Trojici usnesení doplňuje zpráva německého lidovce Reimera Bögeho a francouzské socialistky Pervenche Berès, která se zabývá rozpočtovou kapacitou pro eurozónu a tím, jak sblížit ekonomiky zemí platících eurem a posílit odolnost společné měny vůči šokům.

Diskuse o budoucnosti evropské integrace


Evropská komise v květnu a červnu publikovala pět diskusních dokumentů zaměřených na výzvy v pěti oblastech: obrana, sociální rozměr Unie, globalizace, hospodářská a měnová unie, finance. Jedná se o přehled scénářů, podle nichž se může Unie vyvíjet s výhledem do roku 2025, nikoliv obhajobu nějakých konkrétních opatření. Vyústění diskusí nad těmito návrhy má být právě zářijová debata SOTEU v Evropském parlamentu.