Kontrola hranic v EU a řízení migrace

Kontrolovat příliv migrantů do EU a lépe zajistit vnější hranice Unie jsou spojené nádoby ve zvládání migrace. Shrnujeme, jak k tomu přispívá Evropský parlament.

Kontrola hranic: Migranti a uprchlíci v přístavu Catania stojí ve frontě na identifikaci italskými úřady a Frontexem © UNHCR/Francesco Malavolta
Migranti a uprchlíci v přístavu Catania čekají na identifikaci italskými úřady a Frontexem © UNHCR/Francesco Malavolta

V roce 2015 bylo v EU zaznamenáno 1,83 milionu nelegálních překročení vnějších hranic. V roce 2020 se tento počet snížil na 125 100. Jako odpověď na výzvu, kterou představuje migrace, posiluje Unie hraniční kontroly a snaží se zavést efektivnější vyřizování žádostí o azyl.

Posílení správy a bezpečnosti hranic


Zároveň je potřeba zabezpečit volný pohyb v rámci schengenského prostoru, což závisí na posílení vnějších hranic. Na závažnost situace upozornili poslanci v usnesení o migraci z dubna 2016.

V dubnu 2017 byly zavedeny systematické kontroly na vnějších hranicích u všech osob vstupujících do Unie - tedy včetně občanů EU. V říjnu 2017 Parlament podpořil společný elektronický systém s cílem urychlit kontroly na vnějších hranicích schengenského prostoru a zaregistrovat všechny cestující, kteří nejsou občany EU.

Parlament také v červenci 2018 posvětil plány, aby lidé ze zemí osvobozených od vízové povinnosti museli přesto získat povolení před cestou do EU.

V prosinci 2015 přišla Evropská komise s návrhem vytvořit Evropskou pohraniční a pobřežní stráž, jejímž úkolem je pomáhat národním orgánům při kontrole hranic. Tato nová agentura zahájila činnost v říjnu 2016 a spojuje v sobě agenturu Frontex a národní pohraniční úřady. Do roku 2027 by ji mělo posílit až 10 tisíc příslušníků.

V usnesení přijatém v červenci 2021 Parlament schválil obnovený Fond pro integrovanou správu hranic (IBMF) a souhlasil s přidělením rozpočtu ve výši 6,24 miliard eur. Nový fond by měl přispět k posílení kapacit členských států v oblasti správy hranic při současném zajištění dodržování základních práv. Rovněž přispěje ke společné harmonizované vízové politice a zavede ochranná opatření pro zranitelné osoby přicházející do Evropy, zejména pro děti bez doprovodu.

Fond bude úzce spolupracovat s novým Fondem pro vnitřní bezpečnost (ISF) se zaměřením na řešení přeshraničních hrozeb, jako je terorismus, organizovaný zločin a počítačová kriminalita. ISF byl rovněž schválen Parlamentem v červenci 2021 s rozpočtem 1,9 miliardy eur.

10 000 příslušníků pro Evropskou agenturu pro pohraniční a pobřežní stráž

Nová Evropská agentura pro azyl a Azylový, migrační a integrační fond


Po dohodě s členskými státy (Radou) Parlament 11. listopadu podpořil přeměnu Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu (EASO) na Agenturu EU pro azyl. Ta pomůže sjednotit a zrychlit azylové řízení v zemích EU. Jejích 500 odborníků bude poskytovat lepší podporu vnitrostátním azylovým systémům, které čelí velkému počtu případů, čímž se celkový systém EU pro řízení migrace stane efektivnějším a udržitelnějším. Kromě toho bude nová agentura zodpovědná za sledování toho, zda jsou v kontextu mezinárodní ochrany a podmínek přijímání v členských státech dodržována základní práva.

V usnesení přijatém o měsíc později Parlament schválil obnovený rozpočet Azylového, migračního a integračního fondu (AMIF) na období 2021–2027, který se zvýší na 9,88 miliardy eur. Nový fond by měl přispět k posílení společné azylové politiky, rozvíjet legální migraci v souladu s potřebami členských států, podporovat integraci státních příslušníků třetích zemí a přispívat k boji proti nelegální migraci. Prostředky by také měly sloužit k tomu, aby přiměly členské státy ke spravedlivějšímu sdílení odpovědnosti za přijímání uprchlíků a žadatelů o azyl.

Dohoda s Tureckem


V březnu 2016 uzavřela EU dohodu s Ankarou s cílem zastavit cestu pro migranty přicházející přes Turecko nekontrolovaně do Evropy. Obě strany se dohodly na tom, že migranti budou z Řecka posíláni zpět do Turecka a že se Ankara postará o dobré podmínky přijímání uprchlíků v Turecku.

Ve zprávě přijaté 19. května 2021 poslanci zdůraznili, jak důležitou úlohu Turecko hraje jako hostitelská země téměř 4 milionů uprchlíků. Poznamenali, že problémy při řešení této krize se v důsledku pandemie koronaviru ještě zvýšily. Odsoudili však použití migračního tlaku jako nástroje politického vlivu. Objevily se totiž zprávy, že orgány země povzbuzovaly migranty, uprchlíky a žadatele o azyl zavádějícími informacemi nabádajícícmi k tomu, aby se do Evropy vydali pozemní cestou skrze Řecko.

Efektivnější navracení migrantů


V září 2016 Parlament schválil návrh Komise na standardizaci cestovních dokladů, která má urychlit návrat lidí, kteří se neoprávněně zdržují v EU bez platných pasů nebo průkazů totožnosti.

V tomto směru se také posiluje Schengenský informační systém, aby obsahoval údaje o státních příslušnících třetích zemí, kteří podléhají rozhodnutí o návratu.

Ve zprávě přijaté v prosinci 2020 poslanci vyzvali k lepší implementaci směrnice EU o navracení a vyzvali členské státy, aby při uplatňování právních předpisů EU o navracení dodržovaly základní práva a procesní záruky a upřednostňovaly dobrovolné návraty.

Jak bojovat proti hlavním příčinám migrace


Migrace může mít různé příčiny. Lidé prchají před válkou, pronásledováním, etnickými čistkami, extrémní chudobou nebo přírodními katastrofami. V červenci 2015 apeloval Parlement, aby EU vytvořila dlouhodobou strategii podpory sousedních regionů.

1. července 2017 parlamentní plénum schválilo investiční plán, který by měl přilákat 44 miliard eur ze soukromých zdrojů na řešení příčin migrace.