Jak zastavit terorismus: opatření EU

Zastavit teroristy vyžaduje posílení kontrol evropských hranic, lepší spolupráci policie a vyšetřovatelů, přerušení zdrojů peněz, boj proti radikalizaci a další. Shrnujeme v tomto článku.

Pietní místo u vchodu do střední školy k uctění památky teroristou zavražděného učitele Samuela Patyho ©Bertrand GUAY/AFP
Pietní místo u vchodu do střední školy k uctění památky učitele Samuela Patyho zavražděného islámským teroristou ©Bertrand GUAY/AFP

Škála opatření EU k prevenci dalších útoků je široká: Od přísnějších kontrol na evropských hranicích, lepší spolupráce při odhalování či pronásledování útočníků, zablokování zdrojů peněz teroristů a boje proti organizovanému zločinu až po opatření proti radikalizaci.

Přečtěte si více o vývoji poču teroristických útoků a jejich obětí v EU v roce 2020 a v roce 2019.

Jaká je definice terorismu? 


Společná právní definice teroristických trestných činů v EU je stanovena ve směrnici o boji proti terorismu. Teroristický trestný čin je čin spáchaný s cílem: 

  • vážně zastrašit populaci, nebo
  • nepřiměřeně nutit vládu nebo mezinárodní organizaci k provedení jakéhokoliv jednání nebo zdržení se jakoéhokoliv jednání, nebo
  • vážně destabilizovat nebo zničit základní politické, ústavní, ekonomické nebo sociální struktury země nebo mezinárodní organizace

Posílit kontrolu hranic


Po několika teroristických útocích v Evropě a v zájmu zachování bezpečnosti uvnitř schengenské zóny bez vnitřních hranic musí být posílena ochrana hranic vnějších. Proto byly v dubnu 2017 zavedeny systematické kontroly cestovních dokladů všech lidí, kteří cestují do EU a to včetně občanů států Evropské unie.

V listopadu 2017 se také europoslanci s ministry shodli na parametrech systému pro biometrickou registraci při vstupu a výstupu. Ten bude od roku 2022 přehledně zaznamenávat pohyb občanů mimoevropských (třetích) zemí přes schengenský prostor. Takzvaný systém „chytrých hranic“ je navíc nastaven tak, aby nezpůsoboval zdržení, zácpy a dlouhé fronty na hraničních přechodech, letištích, v přístavech a podobně.

Lidé z mimoevropských zemí, kteří nepotřebují pro cestu do EU vízum, budou také přísněji prověřováni: Evropský systém pro cestovní povolení (ETIAS) má vyplnit stávající mezeru v údajích o tom, kdo přesně do Evropy přichází, a bude zprovozněn od roku 2022.

Dočasné hraniční kontroly


Od roku 2015 v důsledku migrační krize a v reakci na nárůst přeshraničních teroristických hrozeb řada schengenských států zavedla dočasné kontroly na svých vnitřních hranicích. Tyto kontroly byly mnohokrát prodlouženy a v některých zemích se používají dodnes. Pandemie koronaviru rovněž přiměla několik zemí, aby v roce 2020 znovu zavedly kontroly na vnitřních hranicích ve snaze zabránit šíření viru. Tím ztížily volný pohyb v rámci Schengenu.

Parlament opakovaně kritizoval pokračující kontroly na vnitřních hranicích v schengenském prostoru a chce je povolit pouze v krajním případě. V usnesení ze dne 17. dubna 2020 o koordinačních opatřeních EU v boji proti pandemii Parlament vyzval členské státy, aby při zavádění a prodlužování kontrol na vnitřních hranicích přijaly pouze nezbytná a přiměřená opatření, přičemž zdůraznil potřebu vrátit se zpět k plně funkčnímu schengenskému prostoru.

Více v našem top tématu věnovanému ochraně hranic.

Co přinese systém registrace vstupu a výstupu na evropských hranicích

Zabezpečit vnější hranice


Podle průzkumu veřejného mínění z roku 2018 by tři ze čtyř Čechů rádi viděli víc opatření EU k ochraně vnějších hranic. Parlament v dubnu 2019 schválil plán, aby Evropská pobřežní a pohraniční stráž měla k dispozici pětitisícových stálý sbor v roce 2021 a deset tisíc operativních pracovníků v roce 2027. Zlepší se díky tomu nejen kontrola třinácti tisíc kilometrů vnějších pozemních hranic EU a 66 tisíc kilometrů hranic na moři, ale taky řízení migrace včetně návratů i boj proti kriminalitě.

V usnesení přijatém v červenci 2021 Parlament schválil obnovený Fond pro integrovanou správu hranic (IBMF) a souhlasil s přidělením rozpočtu ve výši 6,24 miliard eur. Nový fond by měl přispět k posílení kapacit členských států v oblasti správy hranic při současném zajištění dodržování základních práv. Rovněž přispěje ke společné harmonizované vízové politice a zavede ochranná opatření pro zranitelné osoby přicházející do Evropy, zejména pro děti bez doprovodu.

Fond bude úzce spolupracovat s novým Fondem pro vnitřní bezpečnost (ISF) se zaměřením na řešení přeshraničních hrozeb, jako je terorismus, organizovaný zločin a počítačová kriminalita. ISF byl rovněž schválen Parlamentem v červenci 2021 s rozpočtem 1,9 miliardy eur.

10 000 příslušníků pro Evropskou agenturu pro pohraniční a pobřežní stráž

Zastavit zahraniční bojovníky


V posledních letech v Evropě přibývá terorismu, který je nábožensky motivovaný. Předpokládá se, že do bojových oblastí v Sýrii a Iráku vycestovalo do roku 2017 zhruba 5000 Evropanů, aby se tam připojili k džihádistickým teroristickým skupinám. Od té doby sice tento počet značně klesl, ale podle zprávy Europolu z roku 2019 zůstávají stovky evropských občanů napojených na takzvaný Islámský stát v Iráku a Sýrii nadále jako zahraniční bojovníci.

Jedno z opatření proti zahraničním bojovníkům vychází ze směrnice o boji proti terorismu, která rozšiřuje výčet trestných činů mimo jiné na zprostředkovávání a poskytování teroristického výcviku nebo cestování do zahraničí za tímto účelem. Členské státy měly nejpozději do září 2018 převést tuto směrnici do národní legislativy.

Zjistěte více o džihádistickém terorismu v EU.

Využití údajů o cestujících


Letecké společnosti, které provozují lety do a ze států mimo EU, musí nejpozději od konce května 2018 předávat národním úřadům údaje, které o svých cestujících získají během rezervace a odbavování (mj. jméno, data a destinace cesty, způsob platby).

Přísná pravidla pro to, jak se s těmito údaji může nakládat v zájmu prevence, odhalování a vyšetřování terorismu a organizovaného zločinu, stanoví směrnice o jmenné evidenci cestujících (PNR). Její vyjednávání zabralo bezmála pět let a poslanci trvali na pojistkách pro ochranu osobních a citlivých údajů.

Sdílení údajů o cestujících v letecké dopravě

Efektivnější výměna informací


Kriminálníci a teroristé často využívají několika falešných identit, aby unikli pozornosti bezpečnostních složek. Proto je nutné zefektivnit výměnu informací mezi odpovědnými úřady v jednotlivých zemích - mezi vyšetřovateli, policisty, soudci a podobně.

V roce 2018 se poslanci shodli s členskými státy na posílení centrální databáze Schengenského informačního systému (SIS) tak, že bude zahrnovat nové záznamy související s teroristickými aktivitami. Policie a pohraničníci mohou v SIS zadávat a získávat záznamy o hledaných a pohřešovaných osobách i předmětech.

Evropská unie má již nyní mnoho databází a informačních systémů pro řízení hranic a vnitřní bezpečnost. Je potřeba zajistit, aby spolu byly inteligentně propojené, takže například vyšetřovatelé nebo pohraničníci budou moct přes jedno rozhraní podle jasně definovaných přístupových práv simultánně prověřovat údaje. Tato takzvaná interoperabilita databází má být realitou od roku 2023.

Podporu výměny informací mezi národními orgány zajišťuje také Evropská policejní agentura Europol. Europoslanci dali již v květnu 2016 zelenou k posílení pravomocí Europolu právě v souvislosti s bojem proti terorismu. Příkladem je možnost vytvářet specializované jednotky jako je Evropské protiteroristické centrum spuštěné v lednu 2016.

Dne 9. prosince 2020 navrhla Komise ruku v ruce se svou protiteroristickou agendou další posílení mandátu Europolu tím, že mu umožní vydávat „informační výstrahy“ o podezřelých a zločincích jako novou kategorii výstrah v Schengenském informačním systému. Tím posílí jeho úlohu v oblasti výzkumu a inovace a umožní mu zpracovávat velké a složité datové soubory, čímž se řeší „výzva velkých dat“. Legislativní návrh rovněž umožňuje agentuře přímou výměnu údajů se soukromými subjekty.

Policejní agentura Europol má Evropské protiteroristické centrum

Zpřetrhat finanční toky


Účinným opatřením k zastavení teroristů je zablokovat jejich zdroje příjmů a narušit logistiku. Za tímto účelem Evropský parlament v roce 2018 aktualizoval směrnici o boji proti praní špinavých peněz. Cílí tím na zvyšení transparentnosti toho, jaké osoby stojí za konkrétními společnostmi, a řeší rizika spojená s virtuálními měnami a anonymními předplacenými kartami.

Praní špinavých peněz je trestným činem ve všech zemích EU, definice a sankce se však liší. Unijní pravidla z roku 2018 mají mezery vyplnit a problém nekontrolovaného převáděním zisků z kriminální činnosti vyřešit.

110 miliard eur pochází ročně v EU podle odhadů z trestné činnosti. Jen 1,1 % těchto výnosů se ale podaří skutečně zabavit. Pro usnadnění zmrazení a konfiskace majetku z trestné činnosti v celé EU byla v říjnu 2018 dohodnuta nová pravidla.

Dne 10. července 2020 Parlament uvítal nový akční plán Komise, jak účinně bojovat proti praní špinavých peněz a financování terorismu. Usnesení podporuje mnohem přísnější postoj „nulové tolerance“ vůči zemím, které zaostávají při implementaci pravidel boje proti praní špinavých peněz do vnitrostátního práva, a poslanci naléhají, aby vysoce rizikové třetí země byly okamžitě zapsány na černou listinu.

Zbraně mají držet pouze povolaní


Unie se snaží předejít tomu, aby se nebezpečné zbraně dostaly do rukou nepovolaných a potažmo teroristů. Revize směrnice o střelných zbraních proto vychytává takové nedostatky, kvůli kterým bylo například možné, aby útočníci v pařížském Bataclanu zmasakrovali 130 lidí mimo jiné použitím přestavěných samopalů pocházejících ze Slovenska. Členské státy musí zavést přísnější kontroly a lepší sledovatelnost nabývání a držení palných zbraní, přičemž platí výjimky pro lovce, muzea a sběratele.

Drtivá většina teroristických útoků v EU byla provedena podomácku vyrobenými výbušninami. Dostupnost chemikálií, ze kterých je možné bomby vyrábět, se pro běžné lidi výrazně omezí, díky novým pravidlům schváleným v dubnu 2019.

Předcházet radikalizaci


Extremisté a teroristé používají internet k šíření propagandy a nenávisti. Vdubnu 2021 Parlament schválil nová pravidla, na jejichž základě musí on-line společnosti, jako je Facebook nebo YouTube, odstranit teroristický obsah (nebo k němu zabránit v přístupu po celé EU) do jedné hodiny od chvíle, kdy k tomu budou vyzvány příslušnými orgány. Nová pravidla se nevztahují na žurnalistický a vzdělávací obsah.

Jak EU posiluje kybernetickou bezpečnost zjistíte v naší infografice.

Radikalizace a boj proti ní byly jedním z problémů, na které se soustředil zvláštní výbor pro terorismus, který ukončil svou roční práci v prosinci 2018. Parlament následně navrhnul monitorovat nenávistné kazatele na úrovni EU. Podle poslanců mohou totiž nyní unikat pozornosti, pokud se přestěhují z jednoho evropského státu do jiného. Poslanci také doporučili oddělení radikalizovaných vězňů ve věznicích, jakož i specifická školení o radikalizaci pro úředníky EU a členských států.

Většinu teroristických útoků v Evropě spáchali zdejší občané. Proto Parlament již v roce 2015 požadoval společnou strategii EU jak čelit a předcházet radikalizaci ve věznicích, v online prostředí, díky vzdělávání a sociálnímu začleňování.

V prosinci 2020 Parlament schválil strategii bezpečnostní unie EU na období 2020–2025 a novou protiteroristickou agendu, jejímž cílem je předcházet radikalizaci například skrze poskytování příležitostí ohroženým mladým lidem a podporou rehabilitace radikalizovaných vězňů.

Přečtěte si více o příčinách a prevenci radikalizace.

V čem je přidaná hodnota EU


Evropská unie se osvědčila při spolupráci a koordinaci mezi členskými státy v boji proti terorismu, přestože boj proti trestné činnosti a zajišťování bezpečnosti je primárně v kompetenci jednotlivých zemí.

Europoslanci rozhodují o protiteroristické legislativě spolu s ministry členských států (Radou). Poslanci tradičně trvají na adekvátní ochraně osobních údajů a úměrnosti jednotlivých opatřeních. Tyto principy jsou o to důležitější v kontextu boje s terorismem, kdy zákony vznikají mnohdy pod tlakem krizové situace.

Společnou prioritou institucí EU je bezpečná Evropa. Strategie EU pro boj proti terorismu je založena na čtyřech pilířích: prevenci, ochraně, sledování a reakci. Tu doplňuje strategie Evropské komise - takzvaná Strategie bezpečnostní unie do roku 2025. Má usnadnit spolupráci ve třech prioritních oblastech: boj proti organizovanému zločinu a kyberkriminalitě, boj proti terorismu a boj proti radikalizaci. EU rovněž pracuje na posílení své vnější bezpečnosti ve spolupráci se zeměmi mimo EU.

Evropané chtějí žit v bezpečí a napříč EU se shodují v požadavku, aby Unie dělala v boji proti terorismu víc. V již citovaném průzkumu Eurobarometru z roku 2018 se tak vyjádřilo 77% respondentů, v Česku dokonce 81 % dotázaných.

Teroristické útoky v metropolích na našem kontinentu Evropany vyděsily a znejistěly. Můžeme jim bránit a předcházet?

Další informace

Související články