Jak zastavit terorismus: opatření EU (infografika) 

Aktualizováno: 
 
Vytvořeno:   
 

Sdílet tuto stránku: 

Zastavit terorismus vyžaduje kombinaci opatření od posílení kontrol evropských hranic, přerušení zdrojů peněz, až po boj proti radikalizaci. Přečtěte si, co dělá Evropa.

Evropané chtějí žit v bezpečí a napříč EU se shodují v požadavku, aby Unie dělala v boji proti terorismu víc. V průzkumu Eurobarometr se tak vyjádřilo 77% respondentů, v Česku dokonce 81 % dotázaných.


Škála opatření EU k prevenci dalších útoků je široká: Od přísnějších kontrol na evropských hranicích, lepší spolupráce při odhalování či pronásledování útočníků, zablokování zdrojů peněz teroristů a boje proti organizovanému zločinu až po opatření proti radikalizaci. Detaily zjistíte v interaktivní infografice nad článkem.


Zlepšit kontrolu hranic EU


V zájmu zachování bezpečnosti uvnitř schengenské zóny bez vnitřních hranic musí být posílena ochrana hranic vnějších. Proto byly v dubnu 2017 zavedeny systematické kontroly cestovních dokladů všech lidí, kteří cestují do EU a to včetně občanů států Evropské unie.


V listopadu 2017 se také europoslanci s ministry shodli na parametrech systému pro registraci vstupu a výstupu. Ten bude od roku 2020 přehledně zaznamenávat pohyb občanů mimoevropských (třetích) zemí přes schengenský prostor. Takzvaný systém „chytrých hranic“ je navíc nastaven tak, aby nezpůsoboval zdržení, zácpy a dlouhé fronty na hraničních přechodech, letištích, v přístavech a podobně.


Lidé z mimoevropských zemí, kteří nepotřebují pro cestu do EU vízum, budou také přísněji prověřováni: Evropský systém pro cestovní povolení (ETIAS) má vyplnit stávající mezeru v údajích o tom, kdo přesně do Evropy přichází, a bude zprovozněn od roku 2021.


V reakci na teroristickou hrozbu zavedly některé země dočasné kontroly na svých vnitřních hranicích. Tím ztížily volný pohyb v rámci Schengenu. Podle Parlamentu kontroly již nejsou ospravedlnitelné a poslanci požadují po členských státech, aby se k nim uchylovaly jenom v jasně daných výjimečných případech, protože jinak je ohroženo fungování Schengenu.

Více v našem top tématu věnovanému ochraně hranic.

Zabezpečit vnější hranice

Z již citovaného Eurobarometru vyplývá, že tři ze čtyř Čechů by rádi viděli víc opatření EU k ochraně vnějších hranic. Parlament na své poslední plenárce osmého volebního období - v dubnu 2019 - schválil plán, aby Evropská pobřežní a pohraniční stráž měla k dispozici pětitisícových stálý sbor v roce 2021 a deset tisíc operativních pracovníků v roce 2027. Zlepší se díky tomu nejen kontrola třinácti tisíc kilometrů vnějších pozemních hranic EU a 66 tisíc kilometrů hranic na moři, ale taky řízení migrace včetně návratů i boj proti kriminalitě.

Zastavit zahraniční bojovníky

 

V posledních letech v Evropě přibývá teroristických útoků, jejichž pozadím je násilný džihádismus. Podle posledních dat Europolu vycestovalo do bojových oblastí v Sýrii a Iráku zhruba 5000 Evropanů, aby se tam připojili k džihádistickým teroristickým skupinám.


Jedno z opatření proti zahraničním bojovníkům vychází ze směrnice o boji proti terorismu, která rozšiřuje výčet trestných činů mimo jiné na zprostředkovávání a poskytování teroristického výcviku nebo cestování do zahraničí za tímto účelem. Parlament novelu schválil před únoru 2017 a členské státy ji nejpozději do září 2018 měly za úkol převést do národní legislativy. V době aktualizace článku (duben 2019) to ještě nebylo všude splněno.


Nábožensky motivované útoky jsou řízené nebo ideologicky motivované takzvaným Islámským státem. S tím jak IS ztrácí teritorium, vyzývá své stoupence spíše k útokům na vlastní pěst v zemích, kde žijí, než k tomu, aby cestovali do takzvaného kalifátu. Vycestování zahraničních bojovníků od roku 2015 také výrazně ubývá.

Využití údajů o cestujících


Letecké společnosti, které provozují lety do a ze států mimo EU, musí nejpozději od konce května 2018 předávat národním úřadům údaje, které o svých cestujících získají během rezervace a odbavování (mj. jméno, data a destinace cesty, způsob platby).


Přísná pravidla pro to, jak se s těmito údaji může nakládat v zájmu prevence, odhalování a vyšetřování terorismu a organizovaného zločinu, stanoví směrnice o jmenné evidenci cestujících (PNR). Její vyjednávání zabralo bezmála pět let a poslanci trvali na pojistkách pro ochranu osobních a citlivých údajů.

Efektivnější výměna informací


Kriminálníci a teroristé často využívají několik falešných identit, aby unikli pozornosti bezpečnostních složek. Proto je nutné zefektivnit výměnu informací mezi odpovědnými úřady v jednotlivých zemích - mezi vyšetřovateli, policisty, soudci a podobně.


V roce 2018 se poslanci shodli s členskými státy na posílení centrální databáze Schengenského informačního systému (SIS) tak, že bude zahrnovat nové záznamy související s teroristickými aktivitami. Policie a pohraničníci mohou v SIS zadávat a získávat záznamy o hledaných a pohřešovaných osobách i předmětech.


Evropská unie má již nyní mnoho databází a informačních systémů pro řízení hranic a vnitřní bezpečnost. Je potřeba zajistit, aby spolu byly inteligentně propojené, takže například vyšetřovatelé nebo pohraničníci budou moct přes jedno rozhraní podle jasně definovaných přístupových práv simultánně prověřovat údaje. Tato takzvaná interoperabilita databází má být realitou od roku 2023.


Podporu výměny informací mezi národními orgány zajišťuje také Evropská policejní agentura Europol. Europoslanci dali již v květnu 2016 zelenou k posílení pravomocí Europolu právě v souvislosti s bojem proti terorismu. Příkladem je možnost vytvářet specializované jednotky jako je Evropské protiteroristické centrum spuštěné v lednu 2016.

Zpřetrhat finanční toky


Účinným opatřením k zastavení teroristů je zablokovat jejich zdroje příjmů a narušit logistiku. Za tímto účelem Evropský parlament v roce 2018 aktualizoval směrnici o boji proti praní špinavých peněz. Zvýší transparentnost toho, jaké osoby stojí za konkrétními společnostmi, a řeší rizika spojená s virtuálními měnami a anonymními předplacenými kartami.

Praní špinavých peněz je trestným činem ve všech zemích EU, definice a sankce se však liší. Nová unijní pravidla mají stávající mezery vyplnit a problém nekontrolovaného převáděním zisků z kriminální činnosti vyřešit.

110 miliard eur pochází ročně v EU podle odhadů z trestné činnosti. Jen 1,1 % těchto výnosů se ale podaří skutečně zabavit. Pro usnadnění zmrazení a konfiskace majetku z trestné činnosti v celé EU byla v říjnu 2018 dohodnuta nová pravidla.

Všechna tato nová pravidla budou platit od roku 2020.

Zbraně mají držet pouze povolaní


Unie se snaží předejít tomu, aby se nebezpečné zbraně dostaly do rukou nepovolaných a potažmo teroristů. Revize směrnice o střelných zbraních, která má být převedena do národních zákonů nejpozději 14. září 2018, proto vychytává takové nedostatky, kvůli kterým bylo například možné, aby útočníci v pařížském Bataclanu zmasakrovali 130 lidí mimo jiné použitím přestavěných samopalů pocházejících ze Slovenska. Členské státy musí zavést přísnější kontroly a lepší sledovatelnost nabývání a držení palných zbraní, přičemž platí výjimky pro lovce, muzea a sběratele.


Drtivá většina teroristických útoků v EU byla provedena podomácku vyrobenými výbušninami. Dostupnost chemikálií, ze kterých je možné bomby vyrábět, se pro běžné lidi výrazně omezí, díky novým pravidlům schváleným v dubnu 2019.

 

Prevence radikalizace


Extremisté a teroristé používají internet k šíření propagandy a nenávisti. Parlament chce, aby on-line společnosti, jako je Facebook nebo YouTube, byly povinny odstranit teroristický obsah do jedné hodiny od chvíle, kdy k tomu budou vyzvány od příslušných orgánů.

Jak EU posiluje kybernetickou bezpečnost zjistíte v naší infografice.

Radikalizace a boj proti ní byly jedním z problémů, na které se soustředil zvláštní výbor pro terorismus, který ukončil svou roční práci v prosinci 2018. Parlament následně navrhnul monitorovat nenávistné kazatele na úrovni EU. Podle poslanců mohou totiž nyní unikat pozornosti, pokud se přestěhují z jednoho evropského státu do jiného. Poslanci také doporučují oddělení radikalizovaných vězňů ve věznicích, jakož i specifická školení o radikalizaci pro úředníky EU a členských států.

Většinu teroristických útoků v Evropě spáchali zdejší občané. Proto Parlament již v roce 2015 požadoval společnou strategii EU jak čelit a předcházet radikalizaci ve věznicích, v online prostředí, díky vzdělávání a sociálnímu začleňování.

V čem je přidaná hodnota EU


Boj s kriminalitou, zajištění bezpečnosti a operační provedení protiteroristických opatření jsou primárně v kompetenci národních orgánů členských států. Všichni si zároveň uvědomují, že terorismus nerespektuje hranice a proto je nutné vzájemně spolupracovat. Evropská unie se tak etablovala jako hlavní fórum spolupráce a koordinace.

Europoslanci rozhodují o protiteroristické legislativě spolu s ministry členských zemí (v Radě). Poslanci tradičně trvají na adekvátní ochraně osobních údajů a úměrnosti jednotlivých opatřeních. Tyto principy jsou o to důležitější v kontextu boje s terorismem, kdy zákony vznikají mnohdy pod tlakem krizové situace.