Schengen: průvodce evropským prostorem bez hranic 

 
 

Sdílet tuto stránku: 

Státy schengenského prostoru 

Cestování po Evropě bez pasů a hraničních kontrol, které umožňuje „schengenský prostor“, je jedním z nejhmatatelnějších úspěchů evropské integrace. Více se dozvíte v našem průvodci.

Co je Schengen?


Schengenský prostor je jedním z pilířů evropského projektu. Hraniční kontroly a zábrany mezi členy Schengenu byly prakticky zrušeny v roce 1995. Tím dostalo právo občanů EU na svobodu pohybu v rámci EU velice konkrétní podobu. To znamená, že mohou žít, studovat, pracovat nebo odejít do důchodu kdekoli v Unii. Těchto práv využívají i turisté a hlavně podniky.

Schengen je venkovská obec na řece Mosele v jižním Lucembursku na místě, kde se stýkají území původních smluvních stran Schengenské dohody: Francie, Německa, Belgie, Nizozemska a Lucemburska.


Státy Schengenu


Schengen zahrnuje 26 zemí
: 22 z EU a 4, které nejsou členy EU.

Všechny státy EU jsou součástí Schengenu s výjimkou šesti: Irsko a Spojené království se připojily jen částečně. Vyjednaly si výjimku, že mohou nadále provádět kontroly na svých hranicích. Přesto se účastní například policejní a soudní spolupráce, boje proti drogám a jsou napojeny do Schengenského informačního systému.

Kypr, Bulharsko, Rumunsko a Chorvatsko mají k Schengenu přistoupit. Od roku 1999 je to jedna z podmínek členství v EU.

Do schengenského prostoru vstoupily také čtyři země, které nejsou členy EU - Island, Norsko, Švýcarsko a Lichtenštejnsko.


Česko je součástí Schengenu od 21. prosince 2007, kdy naráz vstoupilo 9 členských států EU: Česká republika, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovensko a Slovinsko.


Co přináší Schengen


Každý den překračuje vnitřní hranice EU až 3,5 milionu lidí. Volný pohyb může v praxi znamenat různá práva pro různé kategorie osob od turistů po rodiny.

Všichni občané EU mohou pobývat v jiném členském státě jako turista po dobu až tří měsíců s platným cestovním pasem nebo průkazem totožnosti. Rovněž mohou žít v jiném členském státě za účelem zaměstnání, přičemž mají povinnost hlásit tamním orgánům svou přítomnost a právo na zacházení stejné jako pro státní příslušníky dané země. Podnikatelé mají prospěch ze svobody usazování a studenti mají právo studovat v kterémkoli členském státě.

Ekonomické výhody bezhraničního prostoru jsou nesporné. Odhaduje se, že obnovení vnitřních hranic v Evropě by mohlo stát mezi 100 a 230 miliardami eur během deseti let. Znamenalo by také výraznou komplikaci a zdržení pro 1,7 milionu lidí, kteří dojíždí přes hranice za prací.

Fronty na hranicích kvůli kontrolám? Díky Schengenu se jich nemusíme bát  

Jak zajistit bezpečnost schengenského prostoru


Schengenská pravidla ruší kontroly na vnitřních hranicích a harmonizují a posilují ochranu vnějších hranic. Jakmile se tedy lidé ocitnou uvnitř schengenského prostoru, mohou cestovat z jednoho členského státu do druhého, aniž by byli podrobeni hraničním kontrolám (jako obecné pravidlo). Státy mohou a do určité míry i musí nadále provádět policejní opatření ke kontrole osob na svém území a to i na vnitřních hranicích nebo v jejich blízkosti, pokud to je nutné pro zajištění bezpečnosti a veřejného pořádku.

Schengen také zahrnuje společnou vízovou politiku pro krátkodobé pobyty občanů nečlenských států EU a pomáhá státům spojit síly v boji proti trestné činnosti pomocí policejní a soudní spolupráce.

K pátrání po osobách a věcech slouží Schengenský informační systém (SIS). Jak přesně tento společný systém sdílení informací funguje, včetně plánovaných novinek jeho posílení, zjistíte v naší infografice.

Cestování v rámci Schengenu je snazší i pro turisty ze třetích zemí díky jednotnému schengenskému vízu ©AP Images/European Union-EP 

Schengen v ohrožení?


Migrační vlna roku 2015 a zvýšené obavy o bezpečnost včetně teroristických útoků přivedly některé státy Schengenu k opětovnému zavedení kontrol na vnitřních hranicích.

Parlament to opakovaně odsoudil. Podle poslanců kontroly již nejsou ospravedlnitelné a poslanci požadují po členských státech, aby se k nim uchylovaly jenom v jasně daných výjimečných případech, protože jinak je ohroženo fungování Schengenu.


Kontrola vnější hranice


Řízení migrace a bezpečnost vnějších hranic jsou pro Evropu výzvou. V kritickém roce 2015 bylo na vnějších hranicích EU zjištěno zhruba 1,83 milionu nelegálních přechodů. V roce 2018 jich bylo již jen 150 114. Pokles je výsledkem snahy EU posílit kontroly na vnějších hranicích a účinněji nastavit azylovou politiku.

Nástroje pro správu a ochranu vnějších hranic Schengenu se v poslední době významně posílily. Ať už to je již zmiňovaný Schengenský informační systém, dále Vízový informační systém, vytvoření nového systému registrace vstupu a výstupu na vnějších hranicích a posílení Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex). Pohraniční stráž má do roku 2027 mít stálý sbor 10 000 příslušníků, jak schválil Parlament v dubnu 2019.

Obdobně bude zvýšena kontrola cestujících, kteří pro vstup do EU nepotřebují vízum. Budou předběžně prověřováni ještě před svou cestou prostřednictvím evropského systému pro cestovní povolení (ETIAS).