Sdílet tuto stránku: 

Poslanci na plénu 25. října diskutovali o sexuálním obtěžování v souvislosti s Weinsteinovým skandálem a obvinění ze strany tisku, že k obtěžování dochází i v Parlamentu.

Poslanci v plénu dnes rokovali o sexuálním obtěžovaní 

Skandál Harveyho Weinsteina a online kampaň #MeToo, která zprostředkovala spoustu osobních zkušeností se zneužíváním a obtěžováním, zvýšily celosvětově povědomí o tomto závažném problému. K sexuálnímu obtěžování dochází často a moc se o něm nemluví i kvůli zranitelnosti obětí. Parlament bere na vědomí i závažná obvinění ze strany tisku a rozhodl se proto co nejdříve jednat s komisařkou Malström o tom, která opatření jsou již zavedená a jaká je potřeba ještě dodat, aby se obtěžování dalo předcházet a bojovat proti němu.


Sexuální obtěžování v EU


Podle průzkumu Agentury pro základní práva (FRA) z března 2014 se 55 % žen setkalo s jednou nebo více podobami sexuálního obtěžování a každá pátá žena ví, jaké to je mít stalkera.

 

Debata na plenární schůzi


Parlament je citlivý na obvinění z takového jednání jak ve vztahu k celé společnosti tak ke svým zaměstnancům. V dnešní debatě poslanci nemístné chování odsoudili, ale také vyzvali k tomu, aby se do potřebných opatření zapojili i muži.

 

O problému se informuje stále nedostatečně, mnoho obětí se o něm bojí mluvit. „Zodpovědnost je na straně těch, kteří útočí a obtěžují,“ řekla španělská socialistka Iratxe García Perez. Je potřeba, abychom „podpořili oběti a byli na jejich straně, aby překonaly pocit studu a viny i strach o ztrátu svého zaměstnání.“

 

„Došla nám trpělivost a je potřeba promluvit,“ řekla polská poslankyně z lidovecké frakce Agnieszka Kozłowska-Rajewicz. „Oběti se začaly ozývat a konečně je jim nasloucháno.“

 

Někteří poslanci se vyjádřili i k obviněním z pochybení v Parlamentu: „Přímo zde, v srdci evropské demokracie, dochází k obtěžování žen! Dnešní debata by měla ženám dodat sílu k tomu, aby o tom mohly mluvit,“ apelovala polská poslankyně ze skupiny konzervativců Jadwiga Wiśniewska.

 

„Bohužel... Evropský parlament není vůči takovému ubohému chování imunní,“ kritizovala italská poslankyně Daniela Aiuto ze skupiny Svoboda a přímá demokracie. „Nulová tolerance by se měla prosadit v rámci Parlamentu se stejnou rázností jako na všech ostatních pracovištích ve veřejné i soukromé sféře.“

 

Podle švédské poslankyně z klubu levice Malin Björk „potřebujeme, aby se muži chovali zodpovědně. Jestliže jsou součástí problému, jsou zároveň součástí jeho řešení.“

 

Německá poslankyně za zelené Terry Reintke, která má sama s obtěžováním zkušenosti, komentovala: „Ano, tohle se týká žen, ale není to problém žen. Je potřeba, aby se ozvali muži. Musíme bojovat společně.“

 

Komisařka Cecilia Malström nazvala všechna současná hnutí „feministickým voláním všech žen, které toho mají už dost.“ Také prohlásila, že Evropská komise zahájí nový průzkum zaměřený na genderové násilí.

 

Pro rakouskou poslankyni za liberály Angeliku Mlinar je sexuální obtěžování „zneužitím pozice síly.“

 

Francouzská poslankyně Mylène Troszczynski nicméně varovala, aby se situace nezvrhla opačným směrem: „Neměli bychom předpokládat, že každý muž nebo chlapec je potenciální pachatel.“

 

Dosavadní debaty a výsledky


Poslanci dnes o sexuálním obtěžování nediskutovali poprvé, problémem se naposled zabývali na schůzi v únoru 2016. Parlament také přijal několik usnesení. Již v roce 2001 poslanci připomněli, že rostoucí pocit nejistoty v souvislosti se zaměstnáním vytváří prostředí, které k obtěžování povzbuzuje, a vyzvali členské státy k tomu, aby doplnily svou legislativu za účelem boje proti tomuto problému.

 

Jiná usnesení zase vidí konec obtěžování jako nezbytnou podmínku pro rovnost žen a mužů nebo ekonomickou emancipaci žen. Problém také zmiňuje Rada Evropy v Istanbulské úmluvě, která zavazuje signatáře, aby udělali co je třeba k trestání sexuálního obtěžování. Parlament byl pro, aby EU k úmluvě přistoupila.

 

Vnitřní opatření Parlamentu proti sexuálnímu obtěžování


V Parlamentu funguje několik mechanismů pro řešení případů nepatřičného chování členů a zaměstnanců.

 

Podle článku 12 služebního řádu EU by se všichni, kdo pracují pro unijní instituce, „měli zdržet jakékoli formy psychického či sexuálního obtěžování.“ To druhé se definuje jako „nežádoucí chování související s pohlavím osoby... urážení ... nebo vytváření zastrašující, ponižující nebo urážlivé atmosféry.“

 

Parlament také založil zvláštní poradní komisi s úmyslem incidentům předcházet. Vedle toho poradní výbor, který se zabývá stížnostmi na poslance od parlamentních asistentů. Předsedá mu kvestorka Parlamentu Elisabeth Morin-Chartier.

 

Koncem roku 2016 spustil tento výbor v Parlamentu kampaň, jejímž účelem je problémy zviditelnit a poslanci již dlouho  před nedávnými událostmi měli jasné informace o tom, kde je hranice mezi vhodným a nemístným chováním. Poslancům se doporučuje, aby se vyjadřovali slušně a zdrželi se urážení nebo komentování vzhledu zaměstnanců. Mají povinnost respektovat soukromí zaměstnanců, diskutovat o problémech a okamžitě zasáhnout v případě, že si všimnou nepatřičného chování mezi svými zaměstnanci - například sexistických vtipů nebo hrubého chování. Podobný dokument se momentálně připravuje i pro asistenty.