Sdílet tuto stránku: 

Delegace dvanácti poslanců se tento týden účastní konference OSN o změně klimatu v Bonnu. Přibližujeme, na co se COP23 zaměří po Pařížské klimatické dohodě.

„Je nesmírně důležité, aby zbytek světa zůstal jednotný poté, co USA oznámily odstoupení od Pařížské dohody,“ zdůraznil člen poslanecké delegace, německý křesťanský demokrat Peter Liese ještě před začátkem konference.

 

Dodal, že by i navzdory rozhodnutí Trumpovy administrativy mělo být možné „udělat pokrok s partnery jako jsou Čína, Kanada, Japonsko a opět zapojit USA, až bude u moci nová vláda.“

 

Výbor pro životní prostředí pozval na svou schůzi 8. listopadu společně s delegací pro vztahy s USA kalifornského guvernéra Edmunda G. Browna mladšího. Brown varoval, že „hrozby pramenící ze změny klimatu mají existenční rozměry a současné závazky nejsou dostačující.“


Podle něj je proces řešení klimatické změny složitý a dekarbonizace vyžaduje proměnu celé naší společnosti: „Musíme se dostat na nulové emise do roku 2050, možná i dříve. Je téměř nepředstavitelné, jak to uděláme, ale věda mluví jasně: nemáme na výběr. Ani cíl udržet nárůst průměrné globální teploty pod 2°C by nemusel stačit.“

 

Brown je pro letošní COP23 speciální poradce pro státy a regiony. Stál u zrodu americké klimatické aliance společně s guvernéry Jayem Insleem (Washington) a Andrewem Cuomo (New York), která vznikla v reakci na rozhodnutí federální vlády, kvůli kterému USA odstoupily od Pařížské dohody. Momentálně má aliance 15 členských států, což zahrnuje 36 % populace USA a odpovídá 7 bilionům dolarů HDP.

Jaké jsou cíle COP23?

 

konference OSN o změně klimatu známá pod akronymem COP23 probíhá 6. - 17. listopadu pod předsednictvím vlády Fidži. Zástupci vlád, které přistoupily k Pařížské klimatické dohodě, se mají dohodnout na konkrétních pravidlech jejího uplatňování. Mezi hlavní cíle patří transparentnost, adaptace, snížení emisí, financování a technologie. Zásady přijaté pro zmíněné cíle by měly být stvrzeny za rok na COP 24, která bude v Polsku.

 

Co bude nejobtížnější?

 

Jedním z úkolů COP23 je připravit proces dohadování jednotlivých národních závazků na snižování emisí skleníkových plynů.  Budou totiž muset být ambicióznější, aby bylo skutečně možné dospět k cílům stanoveným Pařížskou dohodou. Tím hlavním je od roku 2020 udržet nárůst průměrné globální teploty výrazně pod hranicí 2°C v porovnání s obdobím před průmyslovou revolucí. Nejenom že se na vnitrostátních redukčních příspěvcích musí dohodnout jak rozvojové tak rozvinuté státy, ale fakt, že USA jakožto světově druhý největší producent emisí od Pařížské dohody odstoupily, vyhlídku na dosažení kýžené redukce znečištění dále komplikuje.

Aktivity europoslanců v Bonnu

 

Delegaci bude denně informovat evropský komisař pro opatření v oblasti klimatu a energie Miguel Arias Cañete. Poslanci se zapojí do vyjednávání se zástupci OSN, delegacemi z různých zemí, mezinárodními organizacemi a zástupci nevládních organizací. Víc o stanoviscích, která budou europoslanci obhajovat, ve videu nad článkem.

 

Co dělá Parlament pro snížení emisí skleníkových plynů?

 

Aby se závazky převedly ve skutečná opatření, pracují poslanci na reformě systému EU pro obchodování s emisními povolenkami (ETS). Smyslem je podpořit vývoj nových udržitelných technologií a posílit národní závazky snižování emisí z dopravy, stavebnictví, odpadního hospodářství i zemědělství. Dalším ze způsobů, jak bojovat proti změnám klimatu, je udržet a pěstovat zdravé lesy.