Ztráta biologické rozmanitosti: důsledky a příčiny
Rostlinné a živočišné druhy postupně v důsledku lidské činnosti mizí. Proč tomu tak je a v čem je biologická rozmanitosti důležitá?
Biologická rozmanitost - neboli různorodost všech živých organismů na naší planetě - klesá v posledních letech alarmující rychlostí. Významným viníkem je lidská činnost, jako jsou změny ve využívání půdy, znečištění a změna klimatu.
Evropská komise představila na základě výzvy Parlamentu z ledna 2020 novou strategii pro biologickou rozmanitost do roku 2030 v květnu téhož roku. Měla by vyřešit hlavní faktory, které stojí za snižující se biodiverzitou, a stanovit v této oblasti právně závazné cíle.
Během plenárního zasedání v červnu 2021 přijal Parlament ke „strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 – Navrácení přírody do našeho života“ svůj postoj. Poslanci chtějí zajistit, že do roku 2050 budou světové ekosystémy obnoveny, budou odolné a dostatečně chráněné.
Poslanci vyzvali k přijetí právně závazných cílů na konferenci OSN o biologické rozmanitosti (COP15), která se konala v Číně v říjnu 2020. Konference sdružuje strany úmluvy OSN o biologické rozmanitosti z roku 1993. Na podzimním jednání se rozhodovalo o další strategii po roce 2020. Parlament požadoval, aby Evropa šla příkladem tím, že zajistí, aby 30 % území EU sestávalo do roku 2030 z přírodních oblastí a aby byla biologická rozmanitost zohledňována v rámci všech unijních politik.
Co je to biodiverzita?
Biologická rozmanitost je tradičně definována jako rozmanitost života na Zemi ve všech jeho formách. Zahrnuje počet druhů, jejich genetické variace a vzájemné interakce živých organismů v rámci komplexních ekosystémů.
Ve zprávě OSN zveřejněné v roce 2019 vědci varovali, že jednomu milionu druhů z celkového odhadovaného počtu 8 milionů hrozí vyhynutí; mnohým z nich během několika příštích desetiletí. Někteří vědci se dokonce domnívají, že jsme uprostřed šestého masového vymírání druhů v historii Země. V předchozích tak vymřelo 60 až 95 procent všech druhů. Trvalo pak miliony let než se ekosystémy z této události zotavily.
V Evropě dnes hrozí vyhynutí téměř čtvrtině volně žijících druhů, většina ekosystémů je poškozena.
Fakta a čísla: Ohrožené druhy rostlin a živočichů v Evropě (infografika)
Proč je biologická rozmanitost důležitá?
Zdravé ekosystémy nám poskytují mnoho základních předpokladů života, které považujeme za samozřejmost. Rostliny přeměňují energii ze slunce. Bakterie a další živé organismy rozkládají organickou hmotu na živiny, které rostlinám poskytují zdravou půdu. Opylovači mají zásadní význam pro rozmnožování rostlin a zajišťují tak naši produkci potravin. Rostliny a oceány fungují jako hlavní pohlcovače uhlíku. Koloběh vody je také silně závislý na živých organismech.
Stručně řečeno, biologická rozmanitost nám poskytuje čistý vzduch, pitnou vodu, kvalitní půdu a opylování plodin. Pomáhá nám v boji proti změně klimatu a přizpůsobování se jí a snižuje dopad přírodních rizik.
Každý živý organismus je součástí dynamických ekosystémů a proto může mít vymizení jednoho druhu dalekosáhlý dopad na potravinový řetězec. Není možné přesně říct, jaké by byly důsledky masového vymírání pro člověka. Je ale možná s jistotou tvrdit, že rozmanitost přírody umožňuje náš život a prosperitu.
Hlavní důvody úbytku biologické rozmanitosti
- změny ve využívání půdy (např. odlesňování, intenzivní monokultury, urbanizace)
- přímé vybíjení nadměrným lovem nebo rybolovem
- Změna klimatu
- Znečištění
- Invazní nepůvodní druhy
Jaká opatření Parlament navrhuje?
Poslanci podpořili především cíl ochrany nejméně 30 % mořských a suchozemských oblastí EU (lesy, mokřady, rašeliniště, pastviny a pobřežní ekosystémy) a striktní ochrany 10 % oceánů a půdy EU, včetně všech zbývajících
původních lesů a pralesů a dalších ekosystémů bohatých na uhlík.
Chtějí, aby byly tyto cíle závazné a aby je na národní úrovni prováděly země EU ve spolupráci s regionálními a místními orgány.
Parlament znepokojuje také pokles počtu včel a dalších opylovačů. Poslanci proto požadují přezkoumání iniciativy EU týkající se opylovačů.
Jak zachránit evropskou přírodní rozmanitost?
