Hospodářské a měnové záležitosti

Konkrétní opatření a ne jen slova jsou naléhavě potřeba v boji proti daňovým únikům a při modernizaci energetické infrastruktury EU, vzkázali představitelé politických skupin Evropského parlamentu v úterní debatě hlavám států a vlád členských zemí. Ty se ve středu sejdou na summitu EU. Mnozí poslanci však byli skeptičtí k odhodlání představitelů EU daňové a energetické otázky opravdu řešit.

Výbor pro hospodářství a měnu ve svém hlasování z 20. května vyloučil, aby se na záchranách krachujících bank podílely vklady nižší než 100 tisíc eur. Náklady na záchranu bank by naopak měli nést akcionáři, poté držitelé dluhopisů a jako poslední řešení velcí vkladatelé.

Když Kypr ve snaze vyřešit problémy svého bankovního sektoru požádal EU o finanční pomoc, snad nikdo nečekal, že náklady na záchranu ponesou i vkladatelé. Jenže přesně to se stalo. Ke kritice, které následovala, se přidal i Evropský parlament. V úterý a ve středu budou předseda Euroskupiny Jeroen Dijsselbloem, komisař Olli Rehn a člen Výkonné rady ECB Jörg Asmussen poslancům vysvětlovat, co se vlastně okolo záchrany Kypru odehrálo. Můžete být u toho v přímém přenosu.

Kypr byl jedním z klíčových témat chatu předsedkyně parlamentního Výboru pro hospodářství a měnu Sharon Bowles s uživateli Facebooku v úterý 23. dubna. Britská poslankyně ze skupiny liberálů uvedla, že na způsobu záchrany Kypru ji znepokojuje více věcí. Jednou z nich je precedens, který tento případ ukazuje dalším malým zemím.

Plné zapojení Parlamentu do jednání o mechanismu pro dohled nad makroekonomickými nerovnováhami požadovali poslanci v dnešní debatě s Komisí. Komisi obvinili z nedostatečné konzultace s Parlamentem při změně jejího diagnostického nástroje na konci roku 2012. Analýza makroekonomických nerovnováh je podle poslanců zásadní, protože na ní politici zakládají rozhodnutí, která přímo ovlivňují životy občanů, a proto by v ní měl Evropský parlament mít svou roli.

Poslanci během dnešní rozpravy Evropského parlamentu o záchranném úvěru pro Kypr kritizovali Evropskou komisi za to, že nechránila pojištěné vkladatele, a Euroskupinu za špatnou komunikaci. Podle některých použili politici v případě Kypru dvojí metr.

Evropská centrální banka (ECB) je při zavádění opatření pro boj s bankovní krizí, která dostala mnoho zemí EU do úzkých, klíčovým hráčem. Prezident ECB Mario Draghi v úterý 16. dubna představí Evropskému parlamentu výroční zprávu ECB za rok 2011. Diskusi s poslanci o dosavadních aktivitách i dalším směřování banky můžete sledovat v přímém přenosu od 15:00.

Ve snaze zabránit budoucím finančním krizím se na podzim roku 2010 EU dohodla na posilnění finančního dohledu v soukromém sektoru. 28. září 2011 Evropský parlament schválil tzv. šestibalíček (six-pack) nových pravidel, který vstoupil v platnost 13. prosince 2011. Následoval návrh dvoubalíčku (two-pack), který se zaměřil na posílení finanční disciplíny v zemích eurozóny. Ten poslanci schválili 12. března 2013.

Omezení bonusů pro bankéře by se mělo od roku 2014 stát realitou: 28. února se na nich dohodl Evropský parlament s Radou. Britská vláda a londýnská City teď lobují za oslabení dohody. Pomohou nová pravidla zabránit nadměrnému riskování, nebo jde o kontraproduktivní hon na čarodějnice, který investice a bankéře vyžene z Evropy jinam? Zeptali jsme se 3 poslanců Evropského parlamentu - Othmara Karase, Svena Giegolda a Martina Callanana.

Dohoda o Kypru "nás zachránila od pádu do propasti," řekl předseda Evropského parlamentu Martin Schulz v prohlášení, které vydal v reakci na dohodu Euroskupiny o pomoci kyperskému bankovnímu sektoru. Varoval ale, že toto "není způsob, jak řešit věci v Evropě." Stejný názor se odráží i ve vyjádřeních lídrů mnohých parlamentních politických skupin.