Obchodní dohody: s kým EU vyjednává? 

Aktualizováno: 
 
Vytvořeno:   
 

Sdílet tuto stránku: 

Mapa: obchodní dohody EU  

Evropská unie má se svými obchodními partnery řadu dohod. Každou z nich musí schválit Evropský parlament. Přečtěte si, jaké dohody EU vyjednala a na jakých nyní pracuje.

Význam obchodních dohod


Obchodní dohody jsou pro EU důležité, jelikož zásadně přispívají k ekonomickému růstu. Podle údajů z roku 2015 byla EU největším světovým vývozcem a dovozcem - na celosvětovém objemu obchodu se podílela 32,15 procenty. V tomto měřítku tak osmadvacítka předčila i USA (12,01 %) a Čínu (10,68 %).

Díky této pozici na globálním trhu tak může EU požadovat dodržování svých standardů i od zahraničních firem. Na jejich nastavení v obchodních dohodách dohlíží i poslanci, a pokud nejsou spokojeni s jejich úrovní, může to být důvod k odmítnutí dohody. Vyjednavači EU navíc do smluv zařazují klauzule týkající se lidských a zaměstnaneckých práv tak, aby EU pomohla zlepšit situaci v partnerské zemi.

Evropská unie využívá celou škálu dohod ve svých obchodních vztazích se třetími zeměmi. Liší se svým zaměřením a úrovní liberalizace, které chtějí dosáhnout. Mohou se zaměřovat na snížení či zrušení cel nebo na vytvoření celní unie, kdy účastníci dohody uplatňují stejná cla vůči třetím zemím.

Tam, kde už jsou cla mezi EU a partnerskou zemí velmi nízká, se dohody zaměřují spíš na odstranění netarifních překážek. Může jít o otevření trhu veřejných zakázek a služeb. Mezi netarifní bariéry také patří harmonizace norem a standardů pro výrobky. Evropská unie například zakazuje používání určitých hormonů při produkci masa a chce tyto normy uplatňovat i na maso dovážené ze třetích zemí. 

Kromě toho obchodní dohody upravují pravidla pro investování a stanoví postupy pro řešení sporů kvůli investicím. Soukromá společnost se může soudit se státem, kde investuje, pokud se cítí poškozena jeho rozhodnutím.

Severní Amerika

Dohoda o volném obchodu s Kanadou, rovněž známá pod zkratkou CETA, částečně vstoupila v platnost 21. září 2017. Plně začne platit, až ji ratifikují všechny členské země EU.

Transatlantická dohoda o obchodu a investicích (TTIP) se Spojenými státy se ukázala jako příliš kontroverzní kvůli obavám o standardy výrobků a řešení investičních sporů. Jednání byla zastavena na konci roku 2016.

Asie

Poslanci 13. února 2019 schválili obchodní a investiční dohodu mezi EU a Singapurem, díky níž do pěti let padnou skoro všechny celní překážky při vzájemném obchodu. O dva měsíce dříve plénum schválilo obchodní dohodu a dohodu o strategické partnerství s Japonskem. Ta vstoupila 1.2.2019 v platnost a výrazně podpoří také český vývoz do Japonska

S Čínou v současnosti neprobíhají jednání o podobné dohodě, nicméně obě strany diskutují o rozsáhlé investiční dohodě. Jednání začala v listopadu 2013 a zatím poslední kolo rozhovorů se uskutečnilo 29. a 30. října 2018.

Stav jednání s dalším asijskými státy:


  • Malajsie – obě strany vyhodnocují, zda existuje dostatek společných zájmů pro obnovení jednání

  • Vietnam – dohoda o volném obchodu je připravena k podpisu

  • Indonésie – v roce 2018 pokračovala vyjednávání

  • Thajsko – EU je připravena obnovit rozhovory

  • Filipíny – zatím se nenašla shoda na termínu dalších vyjednávání

  • Myanmar – další kolo rozhovorů nebylo ohlášeno

  • Indie – obě strany vyhodnocují dosavadní pokrok při vyjednávání

Oceánie

V červnu 2018 začala jednání o rozsáhlých obchodních dohodách s Austrálií a Nový Zélandem. S oběma státy pokračují další kola rozhovorů.

Probíhající vyjednávání o obchodu EU a třetích zemí  

Jižní Amerika

Poslední kolo jednání se zeměmi sdruženými v organizaci Mercosur proběhlo v září 2018. Termín dalšího kola nebyl zatím potvrzen.

V červnu 2016 začala jednání s Mexikem o aktualizaci obchodní dohody. Politická shoda byla nalezena v dubnu 2018, očekává se, že kompletní právní text bude dokončen do konce roku.

Poslední kolo jednání s Chile proběhlo v květnu 2018, termín příštích rozhovorů zatím stanoven nebyl.

Jižní Středomoří a Blízký východ

Se státy v této oblasti existuje řada různých dohod, týkají se zejména navýšení vzájemné výměny zboží. S jednotlivými zeměmi probíhají také jednání o rozšíření těchto dohod v oblasti standardizace pro zemědělství a průmysl.

Obchod se službami

Dohoda o obchodu službami (TiSA) je v současnosti předmětem jednání mezi 23 členy Světové obchodní organizace (WTO) včetně Evropské unie. Účastníci jednání představují 70 procent celosvětového obchodu se službami. Rozhovory však byly pozastaveny na podzim 2016 a o dalších krocích zatím nebylo rozhodnuto.

Role Parlamentu

Od roku 2009, kdy vstoupila v platnost Lisabonská smlouva, musí obchodní dohody posvětit Parlament. Poslanci také musí být pravidelně informováni o průběhu jednání.

V případě pochybností může Parlament dohodu zcela shodit ze stolu, což se stalo například v roce 2012, kdy poslanci odmítli Plurilaterální dohodu proti padělatelství (ACTA).

Prohlédněte si naši infografiku vysvětlující pozici EU ve světovém obchodu.

Původní článek z 19. října 2016 byl aktualizován o nejnovější informace 13.2.2019.