Napětí ve vztazích mezi EU a Tureckem: stanoviska Parlamentu 

 
 

Sdílet tuto stránku: 

„To je nepřijatelné,“ odsoudil předseda Parlamentu Antonio Tajani výroky tureckého prezidenta, který označil kroky Nizozemska a Německa za nacistické metody. Úřady v těchto dvou zemích zakázaly vystoupení tureckých ministrů v kampaních organizovaných na jejich území na podporu referenda, jež má rozšířit pravomoci prezidenta Erdoğana. Ačkoliv EU a Turecko spolupracují v řadě oblastí od obchodu po řízení migrace, vztahy se v poslední době vyostřují.

„Je nepřijatelné, aby turecký prezident hovořil o nacismu ve vztahu k demokratickému státu. Německo plně zajišťuje základní svobody. Těmito výroky Erdoğan uráží všechny Evropany,“ zaznělo v pondělním stanovisku předsedy Evropského parlamentu.

Členství Turecka v EU

Turecko je kandidátem na členství EU od roku 1999, ale v listopadu Evropský parlament vyzval členské státy a Evropskou komisi, aby jednání o členství dočasně pozastavili kvůli nepřiměřeným represivním opatřením, která se v Turecku uplatňují od neúspěšného pokusu o vojenský převrat v červenci 2016. Turecko podle usnesení z 24. listopadu 2016 „neprokazuje politickou vůli ke spolupráci, jelikož vládní kroky jej stále více odklání od jeho evropské cesty“.

Na plenárce minulý týden lídr liberálů v Parlamentu, belgičan Guy Verhofstadt, toto stanovisko znovu připomněl: „Pozastavme přístupová jednání s Tureckem, je to to jediné, co v tuto chvíli můžeme udělat.“ Podle Verhofstadta je cynické, aby prezident Erdogan volal po svobodě projevu, když je v Turecku omezována svoboda tisku a novináři zavíráni do vězení.

Poslanci také poukazují na zhoršující se situaci lidských práv. Po nezdařilém pokusu o puč letos v létě a následujících represích na to upozornila poslanecká delegace zahraničního výboru v srpnu 2016. Elmar Brok, tehdy předseda výboru, to komentoval slovy, že poslední vývoj vzdaluje Turecko od EU.
 
Dohoda o migraci mezi EU a Tureckem

V březnu 2016 uzavřely státy EU a Turecko dohodu, v níž se Ankara výměnou za finanční podporu pro zvládání uprchlické vlny na svém území zavázala nepouštět běžence přes Egejské moře do Evropy. Díky dohodě se počty nelegálně příchozích uprchlíku do Evropy výrazně snížily, ale Turecko v poslední době několikrát pohrozilo, že ji vypoví, protože podle něj Evropa nedodržuje své závazky.

Někteří poslanci také kritizovali aspekty turecko-evropské dohody. Nizozemský lidovec Jeroen Lenaers v lednu na jednání výboru pro občanské svobody apeloval: „Chceme-li, aby dohoda fungovala, musíme zajistit, že podmínky pro přijímání uprchlíků budou mnohem lepší.“

Obchodní vztahy

Evropská unie je největším obchodním partnerem Turecka; 44,5 % z tureckého vývozu je určených pro evropský trh. Vývoz EU mířící do Turecka představuje 4,4 % celkového unijního vývozu.

EU a Turecko jsou v celní unii. Evropská komise na konci minulého roku navrhla její pravidla modernizovat a prohloubit bilaterální vztahy. Parlament toho času odložil jednání o svém stanovisku k rozšíření celní unie s Tureckem. Jejich konečný výsledek je každopádně podmíněn souhlasem europoslanců.

Příští debata o Turecku a především o nadcházejícím referendu, se předpokládá na dubnovém plenárním zasedání Evropského parlamentu.