Jak se z podnětů Evropské rady (ne)stávají právní předpisy EU
Jak snadné, nebo naopak složité, je přeměnit mezivládní dohodu na právní předpis? Náš pohled na současný unijní legislativní proces se zaměřuje na průběh tvorby právních předpisů od původní žádosti vedoucích představitelů členských zemí na summitu EU až konečné právní texty schválené jak vládami, tak i Evropským parlamentem. Rychlost procesu závisí na politickém prostředí stejně, jako na oblasti, které se týká, ale je jasné, že přetavení slibů ze summitů na praktická opatření není jednoduché.
"Evropská rada dává Unii nezbytné podněty pro její rozvoj": takto roli Evropské rady, nebo také Summitu EU, která sdružuje hlavy států a vlád členských zemí EU, určuje Smlouva o EU. Evropská rada projednává otázky, které mají dopad na Unii, a dává návod k tomu, co je třeba udělat. Počínaje hospodářskou a finanční krizí až po vztahy s cizími mocnostmi, Rada všech oblastech činnosti EU nastavuje unijní program, který musí vlády členských zemí následně provádět na základě společných pravidel.
Tato pravidla navrhuje Evropská komise, a pak je projednávají, upravují a nakonec schvalují, nebo zamítají dva "zákonodárci" - samy vlády v Radě EU (dříve zvané "Rada ministrů") a samozřejmě Evropský parlament.
Cestou od "impulsu" ke konečnému právnímu předpisu se toho ale může hodně stát. Pokud se vlády nejsou schopny dohodnout mezi sebou na některém z aspektů návrhu, který samy iniciovaly, legislativní návrh může být v Radě v podstatě "zmrazen" po celé měsíce, léta, ne-li desetiletí.
Výzkumná služba Evropského parlamentu pro zlepšení přehledu o tom, jak se daří přípravy jednotlivých právních předpisů, navrhla průběžný kontrolní seznam legislativních závazků. Ten pomocí barevného kódování ukazuje, jak daleko se který návrh dostal v legislativním postupu: zelená barva znamená "dokončení", žlutá "určitý pokrok" a červená "žádný pokrok".
Pokud všechny údaje utřídíme podle jednotlivých politik, jasně se ukáže jedna převažující priorita těch, kdo utváří politiku: v posledních letech dosáhly hospodářské, finanční a sociální politiky, které přímo souvisejí s krizí, zdaleka nejvyšší rychlosti "dokončení". Daleko za sebou nechávají například politiku životního prostředí nebo zahraniční politiku.
I když důvody pro to, proč nebylo dosaženo "žádného pokroku" nebo bylo dosaženo jen "určitého pokroku," mohou být velmi rozdílné, a v některých případech třeba pokud se návrh týká zahraničních věcí, mohou být zcela mimo kontrolu EU a jejich členských států, až příliš často k takovým průtahům dochází kvůli neshodám mezi členskými státy.
Jednoduchý graf samozřejmě nedává všechny odpovědi, ale je to užitečný přehled, který umožní sledovat, u jakého návrhu bylo dosaženo dohody a kde zbývá stále ještě mnoho práce před tím, než se "nezbytný podnět" může stát právním předpisem.
Projděte si náš graf a přečtěte si celou zprávu.
