"Krvavé nerosty": poslanci požadují povinnou certifikaci pro unijní dovozce 

Tisková zpráva 
 
 

Sdílet tuto stránku: 

Certifikace původu by měla pomoci zamezit prodeji kovů a nerostů, které financují ozbrojené konflikty v oblastech jako je severovýchod Konga. ©BELGA_AFP_L.HEALING  

Evropské společnosti v EU dovážející cín, tantal, wolfram a zlato pro výrobu spotřebních výrobků budou muset podléhat certifikaci, která zajistí, že jejich aktivity nebudou podporovat konflikty a porušování lidských práv v oblastech postižených konflikty. Ve svých požadavcích tak dnes uvedli poslanci EP.

Požadavek na povinnou certifikaci dovozců


Vzhledem k tomu, že hutě a rafinérie zlata jsou obvykle posledním článkem, kde může být původ nerostných surovin účinně zjištěn, poslanci požadují, nad rámec původního návrhu Komise, který počítal s jejich autocertifikací, aby hutě a rafinérie podléhaly povinným, nezávislým auditům prováděným třetí stranou, zaměřených na postupy náležité péče.


V samostatném hlasování (400 hlasů pro, 285 proti, 7 se zdrželo hlasování) plénum Parlamentu pozměnilo návrh Komise a také doporučení výboru pro mezinárodní obchod - žádá v něm, aby všichni dovozci v EU, kteří se zásobují v oblastech postižených konflikty, podléhali povinné certifikaci.


Společnosti působících v dalších fázích dodavatelského řetězce, tedy zhruba 880 000 evropských podniků, které využívají cín, tantal, wolfram a zlato ve výrobě spotřebních výrobků, by pak dle poslanců měly podávat zprávy o krocích, které podnikají pro identifikaci a řešení rizik ve svém dodavatelském řetězci nerostných surovin a kovů.


Komise by podle poslanců měla prostřednictvím programu COSME (unijní program pro konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků) poskytnout za účelem certifikace finanční pomoc mikropodnikům a malým a středním podnikům.


Silnější doložka o přezkumu


Parlament rovněž trvá na přísnějším podávání zpráv o účinnosti systému a přezkumu jeho fungování a účinnosti dva roky po jeho vstupu v platnost a poté každé tři roky (namísto tří, respektive šesti let, jak původně navrhovala Komise). Zprávy by v případě potřeby mohly být doplněny o legislativní návrhy.


Územní působnost


Nařízení by se mělo vztahovat na všechny oblasti postižené konflikty a vysoce rizikové oblasti na světě, mezi nimiž jsou nejzjevnějšími příklady Demokratická republika Kongo a oblast Velkých jezer. Návrh nařízení definuje "oblasti postižené konflikty či vysoce rizikové oblasti" jako ty, v nichž probíhá ozbrojený konflikt či je v nich obecně rozšířeno násilí, mají zhroucenou občanskou infrastrukturu či přetrvává-li v nich po ukončení konfliktu nestabilita. Zároveň se jedná o oblasti, ve kterých je státní správa a bezpečnost slabá nebo neexistuje a ve kterých dochází k rozšířenému a systematickému porušování lidských práv.


Další postup


Hlasováním v poměru hlasů 343 (pro): 331 (proti): 9 (zdrželo se hlasování) se plénum Parlamentu rozhodlo neuzavřít první čtení, ale zahájit neformální jednání s členskými státy EU, která by měla vést k dohodě o konečné podobě textu.


Pro text mandátu pro tato jednání hlasovalo 402 poslanců, 118 bylo proti a 171 se zdrželo hlasování.


Poznámka pro editory


Cín, tantal, wolfram a zlato jsou používány v mnoha spotřebních výrobcích v EU, zejména v automobilovém průmyslu, elektronice, letectví, obalech, stavebnictví, ve výrobě osvětlení, průmyslových strojů, nářadí, jakož i v klenotnictví. Budoucí nařízení se potenciálně dotkne 880 000 výrobců v EU, z nichž většinu představují malé a střední podniky.


Unijní standardy zakládající odpovědnost společností budou založeny na pokynech OECD pro náležitou péči. Ty byly navrženy, aby podnikům pomohly dodržovat lidská práva a zabránit tomu, aby prostřednictvím nákupů nerostů z oblastí postižených konflikty a vysoce rizikových oblastí nepřispívaly ke konfliktům.


Postup: Řádný legislativní postup (spolurozhodování), 1. čtení