Sdílet tuto stránku: 

Dvanáct členských států ztratí v příštích volbách do Evropského parlamentu po jednom křesle a žádný stát nezíská nové křesla, dle ve středu schváleného usnesení. Parlament musí mít dle Lisabonské smlouvy maximálně 751 členů, zároveň je třeba uvolnit křesla pro nové poslance z Chorvatska. Návrh nyní míří k hlavám států a vlád v Evropské radě, která musí rozhodnout jednomyslně.



V Parlamentu v současnosti zasedá 754 poslanců. Vstupem Chorvatska do EU, které bude mít nárok na dvanáct poslaneckých mandátů, se počet europoslanců zvýší na 766. Vzhledem k tomu, že Lisabonská smlouva stanoví maximální počet křesel na 751, je třeba uvolnit patnáct křesel.


Rozdělení křesel pro příští volební období (2014-2019) "by nemělo být libovolné, ale mělo by se naopak zakládat na objektivních a pragmaticky uplatněných kritériích," uvádí se v usnesení, přijatém 536 hlasy pro - 111 poslanců bylo proti a 44 se zdrželo hlasování. Demografické změny, k nimž došlo od posledních voleb do Evropského parlamentu, by měly být zohledněny, zároveň by ztráta křesel měla být omezena "maximálně na jedno křeslo na členský stát," dodává text.


Dle navrhovaného řešení by 12 členských států (Belgie, Bulharsko, Česká republika, Chorvatsko, Irsko, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko a Řecko) přišlo po volbách do EP v roce 2014 každý o jeden poslanecký mandát. Další tři poslanecké křesla uvolní Německo, které má aktuálně 99 europoslanců, neboť Lisabonská smlouva neumožňuje členskému státu disponovat více než 96 mandáty. (viz tabulka níže)


"Pokud bychom chtěli hladký postup od nejmenšího po největší členský stát pokud jde o počet občanů zastoupených jedním členem Parlamentu (...), museli bychom sáhnout po radikálnějším řešení, v rámci kterého by některé státy křesla získaly a některé ztratily. Šlo však realisticky očekávat, že tento parlament či Rada přijmou radikální řešení?" uvedl spoluzpravodaj Rafał Trzaskowski (ELS, PL). Jde o "nejméně nedokonalé z možných řešení", dodal Roberto Gualtieri (S&D, IT). 


Po roce 2019


Parlament se zavazuje, že do konce roku 2015 předloží nový návrh s cílem zavést systém, který umožní před každými dalšími volbami do Evropského parlamentu přidělovat křesla jednotlivým členským státům objektivním, spravedlivým a transparentním způsobem.


Tento systém by měl přihlížet k případnému zvýšení počtu členských států a k demografickému vývoji, "aniž by byla vyloučena možnost vyhradit určitý počet křesel pro poslance zvolené na základě nadnárodních seznamů", uvedl dále Parlament. 


Celková reforma hlasování v Radě ministrů


Nový systém rozdělení křesel v Parlamentu by měl být zvažován v rámci celkového zlepšení systému hlasování v Radě ministrů, které by mělo být součástí ucelené reformy smluv EU. Tato reforma by měla vzniknout v rámci Evropského konventu a měla by uznat, že "smlouvy zakládají demokracii EU jak na zastupování občanů, tak členských států".


Další postup


Návrh Parlamentu bude nyní zaslán hlavám států a vlád v Evropské radě, která musí rozhodnout jednomyslně. Jejich rozhodnutí musí být schváleno Parlamentem. Příští volby do Evropského parlamentu by se měly konat v květnu 2012, dle usnesení, které přijal Parlament 22. listopadu 2012.


Členské státy

Počet křesel (stávající)

Počet křesel (nový)

Rozdíl

Německo

99

96

-3

Francie

74

74

=

Spojené království

73

73

=

Itálie

73

73

=

Španělsko

54

54

=

Polsko

51

51

=

Rumunsko

33

32

-1

Nizozemsko

26

26

=

Řecko

22

21

-1

Belgie

22

21

-1

Portugalsko

22

21

-1

Česká republika

22

21

-1

Maďarsko

22

21

-1

Švédsko

20

20

=

Rakousko

19

18

-1

Bulharsko

18

17

-1

Dánsko

13

13

=

Slovensko

13

13

=

Finsko

13

13

=

Irsko

12

11

-1

Chorvatsko

12

11

-1

Litva

12

11

-1

Slovinsko

8

8

=

Lotyšsko

9

8

-1

Estonsko

6

6

=

Kypr

6

6

=

Lucembursko

6

6

=

Malta

6

6

=

CELKEM

766

751

15



* 3 křesla pro Německo byly předmětem přechodného opatření, které vyprší na konci stávajícího volebního období.




Postup: Právo iniciativy udělené Parlamentu smlouvami (čl.41 jednacího řádu EP)