Sdílet tuto stránku: 

  • snížení počtu poslaneckých mandátů po brexitu ze 751 na 705
  • zmrazení 46 ze 73 britských křesel pro případné rozšíření EU
  • rozdělení 27 britských křesel mezi 14 členských států

Po odchodu Spojeného království z EU by se měl počet poslanců EP snížit ze 751 na 705. Uvolněná křesla by mohli obsadit poslanci z případných nových členských zemí.

Navrhované přerozdělení poslaneckých mandátů, které ve středu schválil Evropský parlament poměrem hlasů 431 (pro): 182 (proti): 61 (zdrželo se hlasování), by kromě snížení počtu poslanců ze 751 na 705 dočasně zmrazilo 46 ze 73 v současnosti britských křesel, která se uvolní po brexitu. Ta by mohla být později přidělena zemím, které v budoucnu vstoupí do EU.  

 

Nové rozdělení křesel mezi 27 členských států

 

Zbývajících 27 britských křesel by se podle poslanců mělo přerozdělit mezi 14 členských států, které jsou na základě současného rozdělení mandátů v EP mírně znevýhodněny. K přerozdělení křesel by se však mělo přistoupit pouze za předpokladu, že Spojené království opustí Evropskou unii, zdůraznili poslanci a dodávají, že pokud k brexitu nedojde, v platnosti zůstane aktuální rozdělení mandátů.

 

Celoevropská kandidátní listina

 

Parlament nepodpořil výzvu Výboru EP pro ústavní záležitosti (AFCO) na zřízení nadnárodního volebního obvodu a celounijní kandidátní listiny.

 

Prohlášení zpravodajů

 

Zpravodajka Danuta Hübner (EPP, PL) uvedla: „V době, kdy je demokracie jako systém zpochybňována, je naší povinností obnovit zanícení občanů pro demokracii. Doufám, že schválením spravedlivého a na objektivních zásadách založeného přerozdělení křesel v Evropském parlamentu, které respektuje Smlouvy EU, uděláme krok správným směrem.‟  

 

Zpravodaj Pedro Silva Pereira (S&D, PT) uvedl: „Toto hlasování je důležitým krokem pro evropskou demokracii. Nové rozdělení křesel znamená, že snížíme celkový počet poslanců ze 751 na 705, přičemž žádný členský stát neztratí jediné křeslo. Mezi v současnosti nedostatečně zastoupené země se rozdělí 27 ze 73 britských mandátů, které se uvolní po odchodu Spojeného království z EU. Evropský parlament tak bude spravedlivěji reflektovat občany, které zastupuje.‟

 

Další postup

 

Legislativní iniciativou Evropského parlamentu se bude zabývat Evropská rada, tedy hlavy států a vlád EU. Jejich rozhodnutí, které musí být přijato jednomyslně, se pak vrátí na stůl poslancům, kteří ho mohou schválit nebo zamítnout.

 

Složení Evropského parlamentu v letech 2019-2024 je jedním z témat, kterým by se měli lídři členských států EU zabývat již během neformálního summitu dne 23. února 2018.

 

Souvislosti

 

Podle čl. 14 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii (SEU) nesmí být počet členů Evropského parlamentu, včetně jeho předsedy, vyšší než 751. SEU také stanovuje zásadu poměrného sestupného zastoupení s minimálním počtem 6 mandátů a maximálním počtem 96 křesel pro jakýkoli členský stát.

 

Poměrné sestupné zastoupení znamená, že menší stát nesmí mít více křesel než větší stát, zároveň se však poměr počtu obyvatel a křesel před zaokrouhlením na celá čísla zvyšuje s nárůstem počtu obyvatel tak, aby poslanec z lidnatějšího členského státu zastupoval větší počet občanů než poslanec z méně lidnaté země.

 

 

Postup: Legislativní iniciativa (složení EP), otázka k ústnímu zodpovězení Radě (reforma volebních předpisů)

Twitter: #EP2019