Sdílet tuto stránku: 

  • Společná minimální úroveň bezpečnosti dronů v celé EU 
  • Právní jistota potřebná k dalšímu rozvoji trhu s drony 
  • Modernizovaná a novým výzvám přizpůsobená pravidla bezpečnosti letectví  
Celounijní zásady provozu dronů: stejná minimální úroveň bezpečnosti, právní jistota pro provozovatele a výrobce©AP Images/European Union-EP 

Poslanci v úterý schválili novelu pravidel bezpečnosti civilního letectví, která mimo jiné zavádí celounijní zásady provozu dronů zaměřené na zvýšení jejich bezpečnosti.

Přijaté nařízení, které je výsledkem jednání a dohody poslanců se zástupci Rady (ministrů) EU z listopadu 2017, definuje na úrovni EU klíčové zásady týkající se všech bezpilotních letadel a jejich provozovatelů.

 

Cílem nových předpisů je zajištění stejné minimální úrovně bezpečnosti dronů v celé Unii. Výrobcům slibují celounijní právní jistotu a předvídatelnost při navrhování a konstrukci bezpilotních letadel.

 

Využívání dronů, jejichž hmotnost nepřesáhne 150 kg, je v současnosti regulováno pouze na úrovni členských států. Přičemž různorodost vnitrostátních předpisů v oblasti designu či bezpečnosti dronů brzdí rozvoj trhu s bezpilotními letadly v EU.

 

Pravidla pro drony, výrobce i provozovatele

 

Bezpečnost bezpilotních letadel budou muset mít na paměti už designéři, kteří by měli zajistit, aby jimi navržená konstrukce dronu nikoho neohrožovala. Bezpilotní letadla by měla být na základě bezpečnostního rizika vyplývajícího například z jejich váhy nebo místa využívání vybavena jistými prvky a funkcemi - například systémem zabraňujícím srážkám či systémem automatizovaného přistávání v případě ztráty kontaktu či kontroly nad strojem.

 

Provozovatelé se budou muset seznámit se všemi pravidly, která se na ně vztahují. Budou také výslovně zodpovědní za bezpečný provoz dronu, tedy za neohrožení veřejnosti či jiných objektů ve vzduchu. Některé bezpilotní letouny bude zároveň možné provozovat až po absolvování specifického školení.

 

Provozovatelé větších dronů, které mohou v případě srážky způsobit lidem zranění, by měli být registrováni ve vnitrostátních registrech a jejich stroje označeny za účelem snadnější identifikace. Tato povinnost se nebude vztahovat na provozovatele nejmenších dronů.

 

Evropská komise by měla na základě těchto klíčových zásad vypracovat detailnější celounijní pravidla. Ta by mimo jiné definovala omezení maximální provozní vzdálenosti či nadmořské výšky a určila, které drony by měly na základě rizik spojených s jejich zamýšleným využíváním podléhat certifikaci. Budoucí pravidla také vymezí, kteří operátoři budou muset být proškoleni a registrováni, a která bezpilotní letadla budou mít v povinné výbavě dodatečné bezpečnostní prvky.

 

Modernizace pravidel pro bezpečnost letectví

 

Parlamentem schválené nařízení přináší kromě společných zásad využívání dronů i novelizaci předpisů v oblasti bezpečnosti letectví. Cílem jsou moderní, přiměřené a na rizicích založené právní předpisy, které pomohou udržet vysokou úroveň bezpečnosti letecké dopravy v EU i při očekávaném nárůstu její intenzity v následujících letech.

 

Novela posiluje spolupráci mezi Evropskou agenturou pro bezpečnost letectví (EASA) a vnitrostátními orgány, například v případech letů nad konfliktními zónami. Schválený text také pověřuje Komisi vypracováním standardů pro získávání dat z letových zapisovačů v reálném čase s cílem urychlit poskytnutí pomoci v případě nouze.

 

Další postup

 

Text nařízení, který poslanci schválili poměrem hlasů 558 (pro): 71 (proti): 48 (zdrželi se hlasování), musí před jeho vstupem v platnost formálně odsouhlasit i Rada (ministrů) EU.

 

Souvislosti

 

Civilní bezpilotní letadla by se mohla v průběhu deseti let podílet na trhu letecké dopravy EU až deseti procenty, což by odpovídalo přibližně patnácti miliardám eur ročně. Komise odhaduje, že v sektoru dronů by v EU do roku 2050 mohlo vzniknout zhruba 150 000 pracovních míst.

 

Postup: Řádný legislativní postup (spolurozhodování), dohoda v 1. čtení

Typ dokumentu: Nařízení

Twitter: #safedrones