Jerzy Buzek - předseda Evropského parlamentu
Jerzy Buzek se narodil 3. července 1940 ve Smilovicích v Těšínském Slezsku. Místo původu jeho rodiny se dnes nachází na území České republiky.
Předseda Evropského parlamentu
Osobnost a schopnosti Jerzyho Buzka společně s jeho dovedným politickým působením v polské vládě i v opozici vedly k tomu, že byl dne 14. července 2009 zvolen předsedou Evropského parlamentu. Získal 555 z 644 platných hlasů, což byla největší podpora, jakou kdy získal předseda Evropského parlamentu od roku 1979, tedy od doby, kdy poprvé proběhly přímé volby. Stal se prvním předsedou, který pochází z nových členských států Unie.
Ve svém programovém vystoupení Jerzy Buzek představil priority pro své funkční období: prosazování myšlenky evropského energetického společenství, podpora demokracie a ochrana lidských práv, posílení spolupráce EU s jejími jižními a východními sousedy, posílení úlohy EU v multipolárním světě, víceletý rozpočet EU přizpůsobený potřebám a ambicím rozšířené Evropy, příprava Evropského parlamentu na jeho posílenou úlohu po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost.
Při výkonu svého mandátu předseda udržuje stálé kontakty s předsedou Komise, předsedou Evropské rady, a předsedajícím členských státem EU a reprezentuje Evropský parlament na zahraničních cestách. Mezi jeho každodenní činnosti patří mj. organizace parlamentní činnosti a předsedání rozpravám na plenárních zasedáních. Stanovil si cíl vytvořit z Evropského parlamentu fórum, v němž probíhá poutavá a živá politická diskuze. Jeho cílem je také přiblížit Evropský parlament lidu.
Ve své funkci zůstane po dobu dvou a půl let.
Nejlepší polský europoslanec
V roce 2004 byl Jerzy Buzek zvolen poslancem Evropského parlamentu, přičemž získal nejvyšší počet hlasů v Polsku.
Ihned po příjezdu do Bruselu se chopil své práce. Stal se místopředsedou evropského energetického fóra. Reprezentoval Evropský parlament v průběhu voleb na Ukrajině a podporoval Oranžovou revoluci. Byl zpravodajem Evropského parlamentu pro otázky legislativního balíčku týkajícího se 7. rámcového programu výzkumu a vývoje na období 2007-2013 a také zpravodajem Evropského strategického plánu pro energetické technologie. V letech 2004-2009 byl členem Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a ochranu spotřebitelů. Také byl členem několika delegací Evropského parlamentu, a to výboru pro parlamentní spolupráci EU - Ukrajina a delegace pro vztahy se zeměmi jihovýchodní Asie a sdružením ASEAN.
Zapojení a schopnosti Jerzyho Buzka byly mnohokráte oceněny. V roce 2006 byl oceněn jako "Europoslanec 2006" v kategorii vědeckého výzkumu a technologie, který uděluje bruselský čtrnáctidenník Parliament Magazine. Kromě toho získal také cenu "Bílé uhlí 2006" (Biały Węgiel 2006), kterou uděluje sdružení polských inženýrů.
Podle hodnocení uveřejněných v roce 2008 v týdeníku Wprost a deníku Rzeczpospolita byl zvolen nejlepším polským poslancem Evropského parlamentu.
V posledních volbách do Evropského parlamentu získal ve Slezsku téměř 400 000 hlasů. Dosáhl tak po druhé za sebou nejlepšího volebního výsledku v Polsku.
Předseda vlády Polské republiky
V únoru 1997 se stal koordinátorem ekonomické pracovní skupiny Volební akce Solidarita (AWS). Tehdejší navržený program AWS se stal jedním z hlavních prvků vítězné volební kampaně tohoto politického seskupení ve volbách do polského parlamentu (Sejmu). Jerzy Buzek byl opět zvolen poslancem polského parlamentu, tehdy se jednalo o jeho třetí volební období, a následně jej AWS navrhla na funkci předsedy vlády.
Vláda Jerzyho Buzka složila přísahu dne 31. října. Jerzy Buzek zastával funkci předsedy vlády během celého volebního období až do 19. října 2001. Během svého funkčního období se zasloužil o vstup Polska do NATO a vyjednal přistoupení Polska k Evropské unii.
Koaliční vláda Jerzyho Buzka byla iniciátorem jedné z největších reformních snah v Polsku od roku 1989. Iniciovala a provedla reformu vládního systému, systému důchodového zabezpečení, zdravotnictví, vzdělávání a uhelného průmyslu.
Jako předseda polské vlády Jerzy Buzek také inicioval vytvoření vládního osvětimského strategického programu, jehož hlavním cílem je vytvořit z Osvětimi mezinárodní vzdělávací středisko o lidských právech. V této iniciativě pokračuje dodnes. Podílel se na zřízení Osvětimské akademie, která společně s Jagelonskou univerzitou připravuje vzdělávací projekt Škola kultury a práv člověka Pawła Włodkowice.
Jako první předseda vlády Polska se společně s izraelským premiérem Benjaminem Netanyahu zúčastnil v roce 1998 Pochodu živých z Osvětimi do Birkenau, čímž podpořil rozvoj této vynikající iniciativy.
V lednu 1999 se stal předsedou sociální hnutí AWS. V důsledku porážky AWS ve volbách do parlamentu v roce 2001 Jerzy Buzek přestal na několik let aktivně rozvíjet politickou činnost.
Výzkumný pracovník
Po maturitě na všeobecném gymnáziu Juliusza Słowackého v Chořově v roce 1957 zahájil Jerzy Buzek studium na Slezské polytechnické univerzitě, fakultě energetického inženýrství v Gliwicích, které ukončil v roce 1963. Téhož roku začal pracovat v Institutu chemického inženýrství Akademie věd Polska v Gliwicích. V roce 1969 obhájil svou doktorskou disertační práci a v průběhu 70. let se věnoval vědecké činnosti. V roce 1971 získal výzkumné stipendium na Cambridgeské univerzitě. Další desetiletí se věnoval výzkumné činnosti v oblasti ochrany životního prostředí. Byl uznávaným přednášejícím na Slezské polytechnické univerzitě v Gliwicích a později také na Vysoké škole polytechnické v Opole.
Za úspěchy v oblasti výzkumu a výuky mu byl přiznán titul profesora technických věd.
Aktivista hnutí Solidarita
V roce 1980 zahájil Jerzy Buzek svou činnost v odborovém svazu Solidarita. Byl zvolen předsedou závodního výboru tohoto odborového hnutí. V roce 1981 se stal delegátem 1. celostátního sjezdu delegátů Solidarity. Jeho význam v rámci tohoto odborového hnutí postupně rostl. Předsedal 4., 5. a 6. celostátnímu sjezdu delegátů odborového svazu Solidarita. Když 13. prosince 1981 unikl zatčení, pokračoval ve své činnosti ilegálně. Vydával ilegální cyklostylovaný věstník "S", jehož první vydání vyšlo již v lednu roku 1982.
Tuto činnost přerušil v roce 1987, kdy jej k tomu donutila vážná choroba jeho dcery Agaty.
Po úspěchu odborového svazu Solidarita v roce 1989 se začal plně věnovat vědecké činnosti.
Sociální aktivista a vzdělávací pracovník
Na konci 90. let stál u vzniku každoročně udělované ceny Pro Publico Bono za nejlepší občanskou iniciativu v Polsku. V letech 2002-2004 zastával funkci prorektora Polské akademie věd v Čenstochové. Je zakladatelem Polské školy diplomacie a Nadace pro rodinu.
