Oleh Sencov - 2018, Ukrajina

© Sergei Venyavsky/Getty Images

Oleh Sencov je ukrajinský filmový režisér a spisovatel, který se ostře staví proti ruské anexi Krymu. Dne 10. května 2014 byl zadržen v krymském Simferopolu na základě obvinění z přípravy teroristického útoku na „faktickou" vládu Ruska na Krymu.

Narodil se v roce 1976 v Simferopolu. Nejdříve studoval ekonomiku v Kyjevě, poté scenáristiku a režisérství v Moskvě. V roce 2012 natočil svůj první celovečerní film Gámer, za který získal ocenění. O rok později se stal aktivním členem hnutí Automajdan, které se zasazovalo o svobodu, lidská práva a mír a přispělo k rozpoutání euromajdanské revoluce. Během nelegální anexe Krymu v roce 2014 organizoval humanitární pomoc pro ukrajinské vojáky, dodával jim potraviny a léky a pomáhal při evakuaci jejich rodin. Kvůli své aktivní úloze při protestech proti okupaci odložil produkci svého druhého celovečerního filmu Rhino.

V květnu 2014 byl zatčen ruskou bezpečnostní službou (FSB), převezen do Ruska a postaven před vojenský soud. Rok strávil ve vazbě. Ruská bezpečností služba ho veřejně obvinila z vedení teroristické organizace, která připravovala atentát na pamětihodnosti na Krymu. Ruské orgány mu jednostranně vnutily ruské občanství, čímž mu znemožnili přístup k ukrajinským úředníkům. Sencov ruské občanství veřejně odmítl s tím, že jediné občanství, které má, je ukrajinské. Byl souzen v procesu, který organizace Amnesty International označila jako „extrémně cynický a vykonstruovaný".

Po celou dobu trval Sencov neústupně na své nevině. Přesvědčivý důkaz o jeho zapojení do trestné činnosti se nenašel. Hlavní svědek v trestním řízení navíc veřejně stáhl svou původní výpověď, neboť přiznal, že byla vynucena mučením. Přesto byl Sencov odsouzen na dvacet let odnětí svobody a poslán do přísně střežené věznice na Sibiři tisíce kilometrů od svého domova. Po vyhlášení rozsudku pronesl řeč, v níž proces označil za vykonstruovaný a vyjádřil naději, že se lidé v Rusku jednoho dne zbaví strachu. Sencov je ztělesněním ducha odporu a stal se inspirací pro lidi, kteří čelí útlaku.

Ani ve vězení nepřestává bojovat za své přesvědčení a za svobodu ukrajinského lidu. V květnu 2018 zahájil 145denní hladovku za propuštění všech ukrajinských politických vězňů v Rusku. Tu musel pod hrozbou nuceného přijímání potravy a kvůli svému kritickému zdravotnímu stavu v říjnu ukončit.

Dne 14. června 2018 přijal Evropský parlament usnesení, v němž požadoval okamžité a bezpodmínečné propuštění Oleha Sencova a všech ostatních nezákonně zadržovaných ukrajinských občanů v Rusku. Bývalý laureát Sacharovovy ceny - ruské Centrum lidských práv Memorial - označil Sencova za politického vězně. K jeho propuštění vyzvala celá řada lidskoprávních skupin a významných osobností. Celosvětově proslulé osobnosti ze světa filmu a ruští filmaři se dokonce v této věci obrátili na ruského prezidenta Vladimíra Putina. Jejich hlasy nebyly dosud vyslyšeny.

Demokratická opozice ve Venezuele - 2017, Venezuela

Nádija Murádová a Lamjá Hadží Bašárová - 2016, Irák

Ráif Badawí - 2015, Saúdská Arábie

Denis Mukwege - 2014, Demokratická republika Kongo

Malála Júsufzajová – 2013, Pákistán

Nasrín Sotúdeová – 2012, Írán

Džafar Panahí – 2012, Írán

Muhammad Buazízí – 2011, "Arabské jaro", Tunisko

Alí Farzat – 2011, "Arabské jaro", Sýrie

Asma Mahfúzová – 2011, "Arabské jaro", Egypt

Ahmad as-Sanusí – 2011, "Arabské jaro", Lybie

Razan Zaituníová – 2011, "Arabské jaro", Sýrie

Guillermo Fariñas – 2010, Kuba

Další laureáti