Go back to the Europarl portal

Choisissez la langue de votre document :

  • bg - български
  • es - español
  • cs - čeština
  • da - dansk
  • de - Deutsch
  • et - eesti keel
  • el - ελληνικά
  • en - English (Selected)
  • fr - français
  • hr - hrvatski
  • it - italiano
  • lv - latviešu valoda
  • lt - lietuvių kalba
  • hu - magyar
  • mt - Malti
  • nl - Nederlands
  • pl - polski
  • pt - português
  • ro - română
  • sk - slovenčina
  • sl - slovenščina
  • fi - suomi
  • sv - svenska
 Index 
News Report
27-09-2004
Hearing of Jan Figel (education, culture, multilingualism)
Vypo č utie Jána Fige ľ a (vzdelávanie, kultúra)
Hearing of Vladimir Spidla (employment, social affairs, equal opportunities)
Sly š ení Vladimíra Š pidly (zam ě stanost, sociální v ě ci, rovné p ř íle ž itosti)

Brussels, 27 September 2004

Hearing of Jan Figel (education, culture, multilingualism)
 

Since May 2004, Mr Jan FIGEL, Commissioner-Designate for Slovakia, has shared the portfolio ‘Enterprise and Information Society’ with Commissioner Erkki Liikanen. Having been retained as a candidate for the new Commission, he has now been offered the portfolio ‘culture, education, training and multilingualism’. During his hearing at the European Parliament on Monday evening, Mr Figel did not seek to hide the fact that this new portfolio had not been his first choice. Nevertheless he said, he would look on it as a challenge: the measures needed in the field of education were vital to achieve the Lisbon goals and to promote economic growth.

Mr Figel also felt that culture had a key role to play in the European integration process. The Commissioner-designate quoted the words of Jean Monnet, who towards the end of his life had said that, if he could begin European unification again, he would start with culture. Mr Figel believed that culture and education were vital aspects of European identity, citizenship and quality of life. ‘European integration is more than just an economic or geographical challenge, it is also a question of values, civilisation and cultural heritage’.

The Lisbon strategy

According to Mr Figel, ‘the Lisbon strategy is more ambitious than all the efforts deployed to put in place the internal market’. In reply to pessimistic questions from Members concerning the attainment of the Lisbon goals, which aimed to improve competitiveness and the quality of employment, he said that work needed to be speeded up at both Community and national level. The internal market needed to be completed and the remaining obstacles overcome, particularly those affecting the mutual recognition of vocational qualifications and diplomas. ‘Mobility must be greatly improved, both between geographical regions and sectors of activity, in order to create a dynamic European labour market’, he said. That was why priority had to be given to life-long learning. The European system for transferring and accumulating course credits valid for different higher education establishments should provide a model for a similar system in the field of vocational training.

Other efforts were also needed, of course. Whereas public investment in education and research in the Member States was close to the target of 3% of GDP, private investment was falling short, particularly compared to our American and Japanese competitors. ‘The United States have both the knowledge and the capital, whereas in Europe we are desperately short of risk capital, for example, to promote research and innovation’ said Mr Figel. The Commission intended to give further encouragement to partnerships between the public and private sectors and to links between universities and industry. The Commissioner-designate was not opposed to the idea of private bursaries. Mr Brian CROWLEY (UEN, IE) drew attention to the fact that to date Erasmus students were almost exclusively from privileged backgrounds, since the amounts provided were inadequate to meet basic needs without financial help from parents. Mr Figel was pleased to reply that the Erasmus grants would be increased from 150 to 250 euros per month to encourage take-up by students from all social backgrounds.

With reference to Mr Figel's figures on EU spending on education, Ottaviano DEL TURCO (PES, IT), chair of the Employment Committee, said it was "worth noting what is going on in India and China, not only in Japan and the United States". Other Members pointed to the importance of co-operation between private and public enterprises, to allow more young people to participate in Community programmes. "We have to encourage public and private partnerships" as well as ensuring better access to Community programmes for people in the less developed parts of Europe, emphasised Mr Figel.

Other questions on equal opportunities and social cohesion were asked by MEPs including Tomás ZATLOUKAL (EPP-ED, CZ), who spoke about disabled people and about gifted children, and Ivo BELET (EPP-ED, BE), who referred to the low school attendance rates of Roma children. Replying, Mr Figel said that the EU's goal was to cut school failure rates in the Member States by half.

Funding

Members of the Culture and Education Committee were critical of the fact that only 1% of the EU budget was earmarked for culture. Mr Figel said he backed the proposal to increase the total Union budget to 1.24% of GNP, as proposed by the Prodi Commission, under which funding for education and culture would triple. He went on to say that the open co-ordination method, while not binding, could be an effective way of achieving progress in education. In answer to MEPs who were unhappy about Parliament's lack of involvement in this procedure, the Commissioner-designate said that Parliament could influence things through its budgetary powers. He also urged MEPs to contribute, through the co-decision procedure, to the adoption and implementation of the new generation of programmes from 2007.

Doris PACK (EPP-ED, DE) voiced concern about the education programme Tempus Plus for the Balkans. She also asked whether the EU would one day set up a programme for the mobility of teachers. Mr Figel promised that the Commission would ensure that co-operation with the Balkans continued. He also underlined the importance of teachers as opinion formers and disseminators of knowledge and pointed out that part of the new Erasmus Mundus programme focused on teacher mobility.

2007 - European Year of Intercultural Dialogue?

Michael CRAMER (Greens/EFA, DE) asked the candidate Commissioner if the Iron Curtain had really disappeared and if Europe did not have a tendency to forget its own history. In the same vein, Ottaviano DEL TURCO (PES, IT), chair of the Employment Committee, alluded to the rise of anti-Semitic acts in the EU and stressed the pedagogical role the Commission should play to prevent public opinion identifying Islam with terrorism. Mr Figel acknowledged that intercultural dialogue had acquired growing importance since 11 September 2001, as was shown by the public debate on immigration, tolerance and mutual understanding. Earlier, in his opening statement, Mr Figel had announced that he would propose that 2007 be declared "European Year for Intercultural Dialogue".

Cultural diversity

Christa PRETS (PES, DE), Marielle DE SARNETZ (ALDE/ADLE, FR) and others wanted to know what role the Commission, and possibly Parliament, were going to play in UNESCO's work on an international convention on cultural diversity. Mr Figel told MEPs that the Commission, which supports this project, has put forward a proposal to the Council stating that it wishes to represent the EU at these talks, particularly on trade-related issues. He also promised that the Commission, which represents the Union at the WTO, would do whatever was needed to stem liberalisation in the fields of culture and education.

Pál SCHMITT (EPP-ED, HU) was concerned about preserving Europe's cultural diversity and Michael CRAMER (Greens/EFA, DE) asked about measures being taken in this area. "Minority languages are part of the European culture" stressed the Commissioner-designate. Although we cannot find a complete solution to the problem, the institutions need more financial support to promote minority languages. We have to wait for the outcome of the current feasibility study on a European Agency for Linguistic Diversity and Language Learning before deciding what action to take.

Simplification of legislation

According to Mr Figel the open method of co-ordination is increasingly important as it enables Member States to develop their policies gradually. He welcomed Parliament's initiatives and looked forward to working on specific proposals, saying "simplification of legislation could help promote excellence - both for gifted and disabled people - and not in a discriminatory way".

Some MEPs voiced disappointment at the slow, complicated procedures of Community programmes. Marielle DE SARNEZ (ALDE/ADLE, FR) wanted action taken to accelerate progress in this field. The Commissioner-designate promised that after 1 November he would speed up implementation of the reforms. The new programmes aim to increase the number of citizens benefiting from mobility for learning purposes, the target being for one student in 20 in the Union to take part in Comenius. Mr Figel said he expected 3 million students to participate in the Erasmus programme by 2011, while the Leonardo da Vinci programme would involve 150,000 training placements, and 25,000 adults would benefit frorm the Grundtvig programme by 2013.

Several MEPs asked for clarification of Mr Figel's concept of "better regulation". According to Mr. Figel, better regulation substantially means "smarter regulation". It might be lesser in terms of content, but it would be better prepared, more thorough and based on a longer but simplified consultation procedure.

Legal framework for sport

Sports issues will only have legal bases after the ratification of the Constitutional treaty, which is expected by 2006. Christa PRETS (PES, AT) asked Mr Figel how he intended to act in the transition period. "Sport is part of culture", he said, explaining that it had an important role to play in education, both its physical and moral aspects. More attention needed to be devoted to this issue, which was important for EU citizens. Sport, he said, was a way to create involvement and get people to take part in the European project. Further steps were envisaged after the assessment of European Year of Education through Sport (EYES 2004).

Youth information
Emmanouil MAVROMMATIS (EPP-ED, EL), deputy chair of the Culture Committee, wanted there to be specific information campaigns for young people about Europe, saying approximately 50% of young people would like more information from public authorities. "Youth is our richness and our future" replied Mr Figel. "More active dialogue with young people in our enlarged Europe is crucial."

7. 9. 2004
Committe on Culture and Education - Chair: Nikolaus SIFUNAKIS (PES, EL)
Committee on Employment and Social Affairs - Chair: Ottaviano DEL TURCO (PES, IT)

Press enquiries:
Pernilla JOURDE - tel. +32 (0)2 284 34 11...e-mail: pjourde@europarl.eu.int
Boglárka BORBÉLY - tel. +32 (0)2 283 11 14...e-mail: bborbely@europarl.eu.int
Miriam ORIESKOVA - tel. +32 (0)2 283 10 54..e-mail: morieskova@europarl.eu.int


Vypo č utie Jána Fige ľ a (vzdelávanie, kultúra)

Ján Figeľ, nominovaný kandidát Slovenskej republiky na post komisára, absolvoval dnes popoludní v Bruseli povinné vypočutie pred poslancami Európskeho parlamentu. Vzhľadom na fakt, že portfólio J. Figeľa - vzdelávanie, odborná príprava, kultúra a mnohojazyčnosť - spadá do pôsobnosti dvoch parlamentných výborov, čelil otázkam Výboru pre kultúru a vzdelávanie a Výboru pre zamestnanosť a sociálne veci.

Dezignovaný komisár J. Figeľ vyzdvihol vo svojom úvodnom prejave dôležitosť tímovej práce a dialógu v rámci rozšírenej únie. Uviedol, že Európu možno definovať viac ako kultúrny a historický pojem než ako geografický alebo ekonomický, pričom citoval Jeana Monneta "ak by mohol proces európskeho zjednotenia začať ešte raz, začal by oblasťou kultúry." Svoje portfólio chápe ako výzvu na trasformáciu všetkých aktívít do prostredia, kde budú práve občan "tvoriť spojovaciu niť všetkých mojich aktivít."

Ohľadne plnenia cieľov určených v Lisabonskej stratégie, J. Figeľ považuje svoje portófio za strategické. Je si vedomý, že kompetencie komisie a parlamentu sú v oblastiach, ktoré pokrýva, obmedzené a podľa neho je v nich správne uplnatňovaný princíp subsidiarity.

V oblasti mobility uviedol, že napriek tomu, že programy ako Socrates a Leonardo da Vinci prispeli k zlepšovaniu vzdelávacích systémov a lepšiemu porozumeniu medzi rôznymi kultúrami, cezhraničná mobilita je stále nedostatočná. Možno ju podporiť napr. prostredníctvom vzájomného uznávania vzdelania, posilnením väzieb medzi priemyslom a univerzitami a celkovo, urobiť Európu atraktívnym miestom pre štúdium talentovaných ľudí z celého sveta.

J. Figeľ vyzdvihol, aké dôležité je rešpektovať kultúrnu diverzitu a lepšie porozumieť iné kultúry. "V tomto zmysle musí byť kultúra vnímaná ako spoločné dobro všetkých ľudí a nárdodov, ako prejav ich úcty, slobody a kreativity, ako výpoveď o ich ceste históriou", povedal. Práve nadchádzajúce rokovania o Konvencii UNESCO o kultúrnej diverzite a aktívna úloha komisie v týchto rokovaniach, budú hrať podstatnú úlohu v budúcom procese. Za jednu zo svojich priorít považuje J. Figeľ urýchlené prijatie úpravy rozhodnutia Rady EÚ z roku 1999 o európskom hlavom meste kultúry tak, aby sa najmä nové členské štáty mohli aktívne zapojiť.

Nesporne dôležitý bod, ktorý nominovaný komisár podčiarkol ako špecifickú časť svojho portfólia, bol multilingvizmus J. Figeľ nepovažuje jazyky len za prostriedok komunikácie, ale podľa neho, majú obrovský "potenciál stať sa nástrojom pre lepšie porozumenie medzi európskymi občanmi". Podporuje intenzívnu výučby jazykov tak, aby sa každý žiak učil okrem materinského i ďalšie dva jazyky.

V oblasti športu vyzdvihol J. Figeľ úspech Európskeho roka vzdelávania prostredníctvom športu (European Year for Education through Sport - EYES) a kládol pritom dôraz na novú zmienku o športe v návrhu ústavnej zmluvy. V nadväznosti na jej ratifikáciu je pripravený, samozrejme po konzultácii, predložiť prvú "športovú politiku EÚ". J. Figeľ tvrdí, že nezanedbateľný je i spoločný a koordinovaný boj proti dopingu.

EÚ už uskutočnila mnohé aktivity na podporu súdržnosti trhu i regiónov. Podľa J. Figeľa "nastal čas sústrediť sa viac na občana". Dezignovaný komisár chce iniciovať navrhnutie rámcového programu na podporu občianskej spoločnosti a taktiež zjednodušiť procedúry pri schvaľovaní družobných projektov miest.

Na záver svojho prejavu vyzdvihol J. Figeľ význam zapojenia mládeže - "budúnosti únie" - do demokratického života, ako na úrovni členských štátoch, tak i na európskej. Podľa Figeľa by sme mali mať neustále na pamäti, že "životu človeka je dôstojnosť daná kultúrou".

V reakcii na otázky poslancov Doris PACKOVEJ (PPE-ED, DE), Briana CROWLEYHO (UEN, UK), Marielly DE SARNEZOVEJ (ALDE/ADLE, FR) a ďalších, týkajúce sa výmenných programov učiteľov a študentov, "rovnoprávnejšieho" programu ERASMUS pre všetkých a konkrétnych finančných zdrojov, ktoré má komisia k dispozícii, J. Figeľ uviedol, že práve mobilita učiteľov predsatvuje multiplikačný pozitívny efekt v procese vzdelávania. Program Tempus-plus vyjadruje kontinuitu programu a je zameraný i na tretie krajiny, kde práve rozšírením nadobudne tento program novú dimenziu. Ohľadne programu ERASMUS, J. Figeľ povedal, že tento je jedným z najúčinnejších symbolov európskych aktivít v oblasti vzdelávania. Komisia chce preto zvýšiť výdavky na vzdelávanie o 300 %. Ide o najvärší nárast v rámci celého balíka s cieľom, okrem iného, zvýšiť počet študentov v tomto programe na 3 milóny do roku 2011. J. Figeľ si uvedomuje odlišnú finančnú situáciu študentov z nových členských štátov a podotkol, že komisia plánuje zvýšiť štipendium pre študentov z pôvodných 150 eur na mesiac na 250 eur. Nominovaný komisár ďalej uviedol, že jeden z 20 žiakov v únii by mal mať možnosť zúčastniť sa na programe Comenius, v rámci programu Leonardo da Vinci sa má vytvoriť každoročne 150 000 miest pre stážistov do roku 2013 a z mobility v rámci programu Grundtvig má do roku 2013 každoročne profitovať 25 000 dospelých.

Christa PRETSOVÁ (PSE, EN) sa zaujímala, ako si J. Figeľ predstavuje politiku EÚ týkajúcu sa podpory kultúrnej rôznorodosti v medziárodnom rámci (WTO, UNESCO) a ako komisia zabráni, aby nedošlo k prílišnej liberalizácii vzdelania. J. Figeľ uviedol, že UNESCO by malo byť fórom v rámci medzinárodnej spolupráce a plne vyjadril svoju podporu pre začiatok rokovaní s UNESCO o Dohovore o ochrane rôznorodosti kultúrneho obsahu a umeleckého prejavu. Poznamenal, že liberalizácia je síce dôležitá v medzinárodnom obchode, ale v oblasti rôznorodosti kultúr sú dôležité určité obmedzenia.

Poslanec Pál SCHMITT (PPE-DE, HU) sa venoval otázke mnohojazyčnosti, konkrétne, aké potrebné kroky treba urobiť, aby boli zachované jazyky menšín. "V únii sú všetci menšinami oproti celku", odpovedal J. Figeľ. Zdôraznil, že kultúrna rôznorodosť je dôležitá tak na úrovni únie, ako i v rámci jednotlivého členského štátu. "Najlepšia odpoveď na menšinové otázky je účasť menší na veciach verejných", dodal a uviedol, že v zásade je táto záležitosť kompetenicou členskej krajiny. V poslednom období sa však tieto problémy dostali, i vďaka integračným procesom, na úroveň korektných vzťahov.

Na pesimistické otázky poslancov, týkajúce sa splnenia Lisabonských cieľov, J. Figeľ odpovedal že je potrebné zdynamizovať proces na národnej a európskej úrovni a odstrániť administratívne bariéry pre študentov a učiteľov. Ohľadne investícií do vzdelania J. Figeľ uviedol, že Európa má v porovnaní s USA a Japonskom, čo doháňať.

Poslanci sa taktiež zaujímali, čo konkrétne bude robit EK v praxi, aby podporila európsku spoluprácu v oblasti športu. J. Figeľ povedal, že už v súčasnosti prebieha množstvo aktívíť napr. EYES a práve ratifikáciou Ústavy pre Európu dostane oblasť športu právny rámec.

Poslanci EP si vymenili názory s J. Figeľom i o možnej spolupráci s verejným a súkromnými firmami na podporu vzdelávania. Dezignovaný komisár uviedol, že súkromné podniky sú z tohto hľadiska nepostrádateľné, a to najmä v nových krajináach EÚ, kde je príjem obyvateľov menší.
Slovenský poslanec za PPE-ED, Milan GAĽA, upozornil na technickú komplikovanosť mnohých programov a zaujímal sa, ako plánuje EK tieto bariéry zjednodušiť. J. Figeľ uviedol, že budúci rok budú opätovne prehodnotené finančné pravidlá, ktoré sú veľmi konkrétne a podotkol, že stále existuje priestor na zjednodušenie v rôznych formách, napr. budú viaceré podprogramy v rámci jedného programu, čo bude mať za následok zníženie finančných nákladov. Programy, ktoré majú tzv. flat rate (jednotkové náklady), môžu byť podporené i nefinančným spôsobom (napr. poskytnutím priestorov).

V nasledujúcich dvoch týždňoch budú musieť absolvovať vypočutia všetci nominovaní komisári. Zloženie novej EK schváli EP na svojom zasadnutí 25.-28. októbra 2004 a následne, 1. novembra, nastúpi komisia do svojho úradu.

27.9.2004 Výbor pre kultúru a vzdelávanie
Predseda: Nikolaos Sifunakis (PSE, EL)
Výbor pre zamestnanosť a sociálne veci
Predseda: Ottaviano Del Turco (PSE, IT)

Pre podrobnejšie informácie kontaktujte:

Miriam Oriešková - tel. +32 2 28 31054, e-mail: morieskova@europarl.eu.int
Pernilla Jourde - tel. +32 2 28 43411, e-mail: pjourde@europarl.eu.int
Boglarka Borbely - tel. +32 2 28 31114, email: bborbely@europarl.eu.int


Hearing of Vladimir Spidla (employment, social affairs, equal opportunities)

On Monday afternoon, Vladimir SPIDLA took part in the first of a series of 24 hearings to be held at the European Parliament during the next two weeks, marking the beginning of the procedure for the approval of the new European Commission. Mr Spidla is the Commissioner-designate from the Czech Republic. He will be responsible for social policy, employment and equal opportunities. Two parliamentary committees took part in this first hearing: the Committee on Employment and Social Affairs, under the chairmanship of Ottaviano DEL TURCO (PES, IT), and the Committee on Women's Rights and Gender Equality, under the chairmanship of Anna ZABORSKA (EPP-ED, SK).

Mr Spidla began by emphasising his sincere commitment to the idea of an open Europe, stressing its economic, scientific and cultural potential. He believed that the enlarged Europe had sufficient potential to achieve the Lisbon goals. On the question of competitiveness, one of the key elements of the Lisbon process, Mr Spidla firmly stressed that "the European social model is an essential part of our competitiveness. Anyone who believes that abandoning this model will make us champions of competitiveness is mistaken. In fact, the opposite is true." One of his main objectives will therefore be to promote an effective balance between economic development, employment and social security.

The Commissioner-designate also intended to broaden the social dialogue: "I rely upon the social partners, upon their experience based on the real world of labour and enterprise, upon their goodwill and ability to look for common solutions". He was also convinced that the open method of coordination was a vital tool for bolstering the efforts of the Member States. As for the legal instruments for implementing European social policies, Mr Spidla stated "Personally, I think that all we need is a set of well-defined and well-respected rules - rather than a lot of rules which no one observes."

‘Keeping jobs in Europe’

Mr Spidla summed up the guiding principle behind all the measures he would be taking as a member of the new Commission with the words "keeping jobs in Europe". "We should avoid the mass transfer of enterprises out of Europe", said the Commission-designate with reference to the relocation and restructuring of companies. He also stressed the urgent need to forge closer links between employment strategy and the European Social Fund, amend the directive on working time and combat social exclusion, particularly among young people. On the question of the wide variety of social security systems in the Member States, Mr Spidla believed that the systems needed to be coordinated rather than standardised.

Ria OOMEN-RUIJTEN (EPP-ED, NL), Stephen HUGHES (PES, UK) and other Members asked the Commissioner-designate to outline the specific measures he intended to take to create more and better quality jobs and to promote social inclusion. In reply, Mr Spidla stressed the close link between increasing and enhancing the quality of employment on the one hand and education and life-long training, on the other. It needed to be understood how the EQUAL programme, for example, could be used for this purpose.

To a question on the fight against poverty by Dimitrios PAPADIMOULIS (GUE/NGL, EL), the Commissioner-designate suggested "that a debate be launched on the social minimum income". He also felt that a flexible social policy was needed with close scrutiny of its effects. Mr Papadimoulis also wanted to know whether the Commissioner-designate believed that the Bolkestein Directive could offer protection for workers. Mr Spidla replied that further consideration of the directive was needed in order to reach "more acceptable and more mature conclusions."

Jean LAMBERT (Greens/EFA, UK) stressed the importance of cooperation between Commission departments to enable "the social sector to make a powerful impact". In reply, Mr Spidla pointed out that he had already held discussions with Günter Verheugen, who would be responsible for enterprise and industry in the new Commission, and with Joaquin Almunia, responsible for economic and monetary matters, to examine the scope for closer cooperation. Mr Spidla would also be chairing the Commission’s working party on equal opportunities.

Early adoption of the directive on working time

Alejandro CERCAS (PES, ES) expressed disappointment at the Commission’s proposal to amend the working time directive. He felt that the Commission had been unwilling to take on board the opinion of the majority of the European Parliament and that its proposal failed to comply with the European social model. He asked for Mr Spidla’s help in ensuring that greater weight was given to Parliament’s opinion during the first reading of the amended directive. Mr Spidla signalled his readiness to seek "a compromise acceptable to a broader majority than at present" and promised to take "a flexible stance" on the issue.

Elizabeth LYNNE (ALDE/ADLE, UK), referring to Article 22 of the directive, asked whether each employee of a company in which a trade union existed would be required to join in order to benefit from collective negotiations on the "opt-out". Mr Spidla said that he would check up on this point, as he did not yet have "a very detailed legal overview of the text", although he did not believe that it needed to be interpreted so strictly. He also wanted to see the directive adopted during the Luxembourg presidency (in the first half of 2005), as "the United Kingdom presidency will follow and I do not think it would be a good idea for this proposal to be delayed for six months".

Mr Spidla also promised Members that he would try to break the deadlock in the negotiations within the Council on the directive on the posting of workers. He was relying on a firm commitment from the Dutch presidency, which would submit its proposals on 4 November. He also acknowledged that, although the directive on European works committees had made good progress, it was far from perfect and could be improved.

In reply to persistent questioning from Mrs Lynne, the Commissioner-designate said that he supported the idea of a new directive to combat discrimination on the grounds of disability, in accordance with Article 13 of the Treaty.

Mr Spidla also addressed the question of small and medium-sized enterprises (SMEs), which he saw as "sources of employment and innovation". Members welcomed his willingness to assess the effects of existing European laws on SMEs and to ease the legislative framework, which was over-restrictive.

With reference to the transitional periods required for the free movement of workers from the new Member States, Mr Spidla would "do his utmost to ensure that the Member States found the will not to extend these periods". He personally was in favour of free movement as soon as possible.

Equal opportunities: a fundamental value

The second part of the hearing dealt with equal opportunities, which the Commissioner-designate said was one of the fundamental values of the Union. "For me it is perfectly clear. If we do not ensure equal opportunities we will be the losers in an increasingly globalised world as we cannot afford to overlook the potential of half of humanity". He added "a great deal of progress has already been made in this area in Europe but problems remain, such as trafficking in women and unequal pay".

Angelika NIEBLER (EPP-ED, DE) raised the issue of Turkey, one week before the Commission publishes its opinion on the opening of EU membership negotiations with this country. "In eastern Turkey, one out of two women marries against her will and the level of illiteracy among women is high despite compulsory schooling. Would this affect your position for or against Turkish membership?", she asked. In reply Mr Spidla argued that significant progress had already been made in Turkey on this front but he added "equal opportunities must be one of our criteria for assessment".

Ms Niebler was not satisfied with this reply and persisted, asking "Have the Copenhagen criteria been met or not?" Mr Spidla answered "Everyone must of course judge according to their own conscience but if we are talking about evaluating Turkey you should address your question to Commissioner Verheugen". Mr Spidla would not express a personal view and said "Until now I have not looked into the question of women and equal opportunities in Turkey".

However, the prospective Commissioner was willing to go further on the need to set up a European Gender Institute. The aim of such a body would be to collate, analyse and publish information on sex discrimination. An institute of this kind was necessary, in Mr Spidla's view, because "it is difficult for us to evaluate the consequences of our policies aimed at promoting equality. I would like this institute to be set up in one of the new Member States and it must be given an adequate budget and staff".

The question of designating 2006 as European Year against Violence was raised by Marie CARLSHAMRE (ALDE, SE), who proposed that it be made a year for preventing violence by men against women. Mr Spidla agreed with the idea but not the definition. "It would be better to use the term 'against domestic violence' because, even if cases of violence against men are very rare, they do happen. There is not enough discussion of domestic violence and it is time to make society more aware, so that it condemns this form of violence". Criminal penalties against such acts were a matter for national law but the Commission could analyse the situation country-by-country and encourage the spread of best practice.

Lastly, a topic which seemed to affect the Commissioner-designate particularly was human trafficking. "Trafficking in human beings is a scandal and we must speak out about it. These people are victims who usually do not have the option of choosing another fate", he emphasised. To combat the problem, he suggested better coordination of police and judicial work at European level. His display of determination on this score brought warm congratulations from Nicole FONTAINE (EPP-ED, FR).

27. 9. 2004
Committee on Employment and Social Affairs
In the chair: Ottaviano Del Turco (PES, IT)
Committee on Women's Rights and Equal Opportunities
In the chair: Anna Záborská (EPP-ED, SK)

Press enquiries:
Jitka Špačková - tel. (32-2) 28 44899 e-mail : jspackova@europarl.eu.int
Zaneta Vegnere - tel. (32-2) 28 31056 e-mail : empl-press@europarl.eu.int
Katarzyna Prandota - tel. (32-2) 28 31051 e-mail : femm-press@europarl.eu.int


Sly š ení Vladimíra Š pidly (zam ě stanost, sociální v ě ci, rovné p ř íle ž itosti)
 

Vladimír Špidla dnes jako první v pořadí z celkem 24 nominovaných kandidátů na komisaře absolvoval slyšení před poslanci Evropského parlamentu. Vzhledem ke skutečnosti, že Špidlovo portfolio - zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti - spadá do působnosti dvou parlamentních výborů, kandidát navržený Českou republikou při svém slyšení čelil otázkám jak členů Výboru pro zaměstanost a sociální věci, tak ze strany poslanců Výboru pro ženská práva a rovné příležitosti.

Po svém úvodním 15-ti minutovém projevu byl Vladimír Špidla podroben "křížovému výslechu" ze strany poslanců EP, kteří se mj. zajímali o jeho názory na opatření na zvýšení zaměstnanosti, na možnosti účinnějšího boje proti chudobě, na podobu nového návrhu směrnice o pracovní době, problematiku přechodných období v oblasti volného pohybu osob, či na to, jak se coby možný budoucí komisař pro sociální věci a rovné příležitosti, dívá na tureckou otázku, obchod se ženami a jejich pokračující diskriminaci ve společnosti.

V. Špidla nejprve ve svém úvodním projevu zdůraznil, že si je vědom silného mandátu EP, jež představuje jedinou přímo volenou instituci EU a je ztělesněním půl miliardy Evropanů. Jak uvedl, je přesvědčeným zastáncem evropské integrace, kterou podle něj lze charakterizoval čtyřmi slovy - mír, prosperita, solidarita a demokracie.

Jak dále uvedl, v současném globalizovaném světě se stále více do popředí dostává otázka konkurenceschopnosti. Nicméně konkurence sama o sobě není cílem, ale nástrojem k dosažení vysoké kvality života. Při této příležitosti V. Špidla zdůraznil, že "Evropský sociální model je součást naší konkurenceschopnosti". Tento model je však potřeba dále modernizovat a přizpůsobit potřebám budoucnosti, přičemž rámec pro tyto kroky pro něj představuje Lisabonská strategie. Při hledání společných řešení pak "spoléhá na sociální partnery" a velký význam přikládá koordinaci všech nástrojů, včetně otevřené metody koordinace, maximálního uplatňování principu subsidiarity a, v případě potřeby, využívání legislativních nástrojů. Ale jak opakovaně zdůraznil, je "zastáncem metody dobře definovaných a důsledně dodržovaných pravidel. Nikoliv metody obrovského množství nedodržovaných pravidel."

Klíčovými prvky jeho portoflia pak podle jeho názoru jsou "zaměstanost, ochrana práce, rekvalifikace, celoživotní vzdělávání a intervence v krizi." Pokud jde o zaměstnanost, V. Špidla volá po zásadním zhodnocení veškerých faktorů, a to jak těch povzbuzujících, tak i těch omezujících, přičemž se plně hlásí k cíli 70 % míry zaměstnanosti, coby průměru EU. Kromě toho se domnívá, že stále ještě není doceněna role malých a středních podniků, které nejenže "přinášejí zaměstnanost, ale je v nich i velký potenciál inovace."

Jak zdůraznil, centrem jeho úsilí je, "aby práce zůstala v Evropě". Je potřeba zabránit masovému přesídlování podniků mimo území EU. V. Špidla si dále klade za cíl přispět k vytváření "dobrých pracovních míst, kterých je dost", posílit vazbu mezi programy na podporu zaměstanosti a Evropským sociálním fondem, hledat řešení na problematiku stárnutí populace, revidovat směrnici o úpravě pracovní doby, a v neposlední řadě také přispět k boji proti chudobě a sociálnímu vyloučení, obzvláště mladých lidí. Jak připomněl, jednotlivé členské země EU si své systémy sociální ochrany upravují samostatně. Jelikož však tyto země musejí čelit vesměs stejným problémům, je V. Špidla přesvědčen, že by se postupy a řešení takovýchto problémových situací měly sblížit. Zdůraznil však, že rozhodně "není cílem sociální systémy unifikovat."

V reakci na dotazy poslanců Rii G.H.C. OOMEN-RUIJTENOVÉ (PPE, NL), Stephena HUGHESE (PSE, UK) a dalších, kteří se zajímali o konkrétní opatření na zvýšení zaměstnanosti v Evropě, V. Špidla uvedl potřebu dobrého vyvážení sociální ochrany s potřebami trhu práce. Je přesvědčen, že "je třeba chránit práci, nejen jediné místo" a pomocí evropských programů působit proti sociálnímu vylučování. Dále se domnívá, že s ohledem na sociální politiku je také žádoucí posílit fungování vnitřního trhu a zavést potřebná opatření, aby občané mohli např. bez rizika využívat převoditelnosti sociálních dávek v rámci EU.

Pokud jde o boj proti chudobě a a Bolkensteinovu směrnici, otázky, jež mj. zajímaly Dimitriose PAPADIMOULISE (GUE/NGL, EL), se nominovaný komisař domnívá, že je potřeba zahájit diskuzi o sociálním minimu, snažit se dosáhnout flexibilní sociální politiky a pečlivě vyhodnocovat dosažené výsledky. Co se týče zmíněné směrnice, V. Špidla ji zatím nepovažuje za "příliš zralou". Je však přesvědčen, že při diskuzích se podaří dospět k "více přijímaným závěrům".

Jean Denise LAMBERTOVÁ (Verts/ALE, UK) ve svém vystoupení vyjádřila politování nad skutečností, že rezorty v rámci Evropské komise podle ní ne vždy dobře spolupracovaly. V. Špidla je však přesvědčen, že "nová komise dává nové možnosti". On sám již promítání některých aspektů sociální politiky do jiných evropských politik konzultoval s Günterem Verheugenem a Joakuínem Almuniou. Kromě toho by měl také v rámci komise předsedat skupině pro rovné příležitosti, jejímž úkolem bude nadrezortní koordinace této problematiky.

Další otázkou, na kterou se zaměřilo několik poslanců, jako např. Alejandro CERCAS (PSE, ES), je problematika směrnice o pracovní době. Jak tento poslanec uvedl, je zklamán, že komise při přípravě nové verze této směrnice nevzala v potaz hlas většiny v EP, a navíc podle jeho názoru jde tento návrh proti Evropskému sociálnímu modelu. Pro V. Špidlu je tato směrnice důležitá, neboť se týká 250 miliónů Evropanů. Nicméně její projednávání není ukončeno a V. Špidla je odhodlán hledat kompromis, který by byl přijatelný pro "větší většinu" než tomu bylo doposud, a má v úmyslu být "pruž" k dalším návrhům na její úpravu. K nalezení konečné podoby by pak podle jeho názoru mělo dojít nejpozději za lucemburského předsednictví.
V reakci na dotaz paní poslankyně Elizabeth LYUNNEOVÉ (ALDE, UK), kterou blíže zajímal čl. 22 této směrnice, a sice zda zaměstnanec podniku, v němž existují odbory, do nich bude muset vstoupit, aby se na něj vztahovaly výsledky kolektivního vyjednávání v oblasti "opt-out", se V. Špidla domnívá, že jej nelze vykládat tak striktně. Nicméně si ještě "neuzavřel" svůj názor na tuto směrnici a bude ji ještě zkoumat.
Pokud jde samotnou možnost "opt-outu", podle V. Špidly jde o kompromis a on sám je připraven hledat pozice, které jej ještě redukují.

Během svého slyšení byl V. Špidla také vyzván, aby představil své názory na další důležité otázky, jako např. problematiku detašovaných pracovníků. V této souvislosti uvedl, že tato otázka představuje prioritu nizozemského předsednictví, které má své návrhy představit 4.listopadu.

Z českých poslanců mu pak své dotazy položili poslanci Jiří MAŠTÁLKA (GUE/NGL), Milan CABRNOCH (EPP-ED) a Richard FALBR (PES).

Podle J. Maštálky V. Špidla coby český ministr práce a sociálních věcí a později také předseda vlády nedokázal na otázku rostoucí nezaměstantnosti nalézt uspokojivé a efektivní řešení na národní úrovni. Obává se tedy, aby na evropské úrovni jeho politika neměla stejné výsledky. V. Špidla při této příležitosti zdůraznil, že jeho návrhy budou vycházet z národních plánů, bude usilovat, aby participace na trhu práce dosáhla avizovaných 70 %, zaměří se také na podporu vzdělání, programů rekvalifikace a dalších běžných nástrojů. Jeho hlavním cílem je pak boj proti dlouhodobé nezaměstnanosti a nezaměstnanosti mladých lidí.

Milan Cabrnoch se pak domnívá, že během svého působení v exekutivě V. Špidla své neúspěchy sváděl na své předchůdce a klade si otázku, zda tomu tak bude i v případě současné komise. V reakci na jeho vystoupení V. Špidla vyjádřil své upřímné uznání Prodiho týmu, jeho snaze o administrativní reformu a o dohodu s EP, ale především i jeho "historické zásluze o rozšíření EU o deset států." Jak dále uvedl, je přesvědčen, že to rozhodně nebyla "slabá komise".

V reakci na metaforu Richarda Falbra, že Lisabonská strategie je jako Yetti, o kterém taky všichni mluví, ale nikdo ho ještě neviděl, V. Špidla uznal, že "cíle této strategie nejsou snadno vidět pouhým okem". V současné době skupina na vysoké úrovni pod vedením Wima Koka hodnotí výsledky, jichž bylo v této oblasti zatím dosaženo, a má také naznačit, jak tuto strategii případně upravit a aplikovat.

V druhé části slyšení, pod taktovkou předsedkyně Výboru pro ženská práva a rovné příležitosti, paní Anny ZÁBORSKÉ (EPP-ED, SK), se poslanci zaměřili na problematiku rovných příležitostí. Ty pro V. špidlu představují jednu ze základních hodnot. Domnívá se, že "pokud nezvládneme tuto otázku, neobstojíme v globální konkurenci", neboť si nemůžeme dovolit nevyužít potenciálu poloviny lidstva. Podle V. Špidly Evropa v tomto směru dosáhla "velkého pokroku, ale stále ještě existuje kriminální obchod s lidmi, rozdíly v platech a ženy nejsou dostatečně zastoupeny na vedoucích pozicích." Jelikož jde o nadrezortní otázky, jejich řešením by se v rámci nové komise měla zabývat zvláštní skupina komisařů pro rovné příležitosti.

Angelika NIEBLEROVÁ (PPE-DE, DE) se pak na V. Špidlu několikrát obrátila se svými dotazy na možnost zahájení vstupních rozhovorů EU s Tureckem. V této souvislosti se V. Špidla domnívá, že "conditio sine qua non" v tomto případě podle něj představuje splnění Kodaňských kritérií, přičemž by se v potaz měl vzít i aspekt respektování rovnosti vztahů. Na další naléhání paní Nieblerové pak V. Špidla také uvedl, že pokud jde o posouzení, do jaké míry Turecko splňuje Kodaňská kritéria, v této oblasti je pak jistě daleko kompetentnější příslušný komisař, G. Verheugen. Jak však dále poznamenal, "zahájení rozhovorů neznamená ukončení rozhovorů".

V. Špidla pak dále v reakci na dotaz paní poslankyně Marie CARLSHAMREOVÉ (ALDE, SV) vyjádřil svou podporu, aby se rok 2006 stal rokem proti násilí na ženách. Raději by však tento rok zasvětil boji proti domácímu náslilí jako takovému, neboť jsou známy, byť v mnohem menší míře, i případy týrání můžů ženami.

Maďarská poslankyně Lívia JÁRÓKA se domnívá, že je třeba učinit přítrž nucené sterilizaci, které jsou vystaveny Rómské ženy v ČR. V. Špidla tohle nařčení důrazně odmítl a zároveň poukázal na skutečnost, že Rómské obyvatelstvo v ČR je téměř úplně gramotné, což není všude v Evropě.

Pokud jde o přesný obsah své agendy, V. Špidla upřesnil, že ten by měl být definitivně zformulovaný v lednu příštího roku.

Jak stanovuje Smlouva z Nice, tento "křest ohněm" budou muset v následujících dvou týdnech postupně podstoupit všichni členové Barossova týmu, který se má své funkce ujmout 1. listopadu tohoto roku.

27. 9. 2004
Výbor pro zaměstnanost a sociální věci
Předseda : Ottaviano Del Turco (PES, IT)
Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví
Předsedkyně : Anna Záborská (EPP-ED, SK)

Bližší informace o tomto slyšení podají :
Jitka Špačková - te.: (32-2) 28 44899, e-mail : jspackova@europarl.eu.int
Zaneta Vegnere - tel.: (32-2) 28 31056, e-mail : empl-press@europarl.eu.int
Katarzyna Prandota - tel.: (32-2) 28 31051, e-mail : femm-press@europarl.eu.int

Last updated: 29 September 2004Legal notice