EP: Je třeba vytvořit komplexní legislativu pro boj proti diskriminaci

Poslanci ve zprávě europoslankyně Elizabeth LYNNE (ALDE, UK), kterou přijali poměrem hlasů 362:262:56, vyjadřují přesvědčení, že nemá význam stavět diskriminaci mimo zákon v jedné oblasti a v jiné oblasti tak nečinit. Vítají proto záměr Komise navrhnout komplexní směrnici pro potírání diskriminace podle článku 13 Smlouvy o ES, který zakazuje diskriminaci „na základě pohlaví, rasového nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo světového názoru, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace”. Tato nová směrnice by měla zrušit hierarchii ochrany před různými důvody diskriminace.

„Musíme postupně odstranit jakýkoli nejednotný přístup, nelze připustit, aby byla mezi jednotlivými druhy diskriminace vytvořena jakákoli hierarchie”, uvedla zpravodajka v dnešní rozpravě. Vyjádřila rovněž obavu, že Komise by mohla ustoupit od svého závazku předložit komplexní směrnici a navrhnout pouze legislativu týkající se zdravotně postižených osob.

 

 

Přijatá zpráva připomíná Komisi její závazek týkající se předložení komplexní směrnice zahrnující zdravotní postižení, věk, náboženství nebo přesvědčení a sexuální orientaci, která by dokončila antidiskriminační soubor právních předpisů, který uvedla ve svém pracovním programu na rok 2008. Dikriminaci na základě pohlaví, rasového a etnického původu v současné době pokrývají dvě směrnice. Parlament se domnívá, že všechny formy diskriminace je třeba potírat stejně silným opatřením a vyzývá k „ukončení hierarchizace důvodů diskriminace”.

 

Pozměňovací návrh skupiny EPP-ED, podle nějž „obecná směrnice zakazující diskriminaci není vhodným nástrojem k řešení složitých potřeb jednotlivců”, byl na základě hlasování zamítnut.

Boj proti všem formám diskriminace
 
Parlament zdůrazňuje, že každá nově navržená směrnice zaměřená na potírání diskriminace bude muset zakazovat všechny formy diskriminace, včetně přímé a nepřímé diskriminace, a pokrývat veškeré oblasti, které spadají do pravomocí Společenství, ale i vzdělávání, celoživotní učení, sociální ochranu včetně sociální bezpečnosti, ubytování a zdravotní péči, obraz diskriminovaných skupin ve sdělovacích prostředcích a reklamě, fyzický přístup pro osoby se zdravotním postižením k informacím, telekomunikacím, elektronickým komunikacím, k dopravním prostředkům a přístup do veřejného prostoru, sociální výhody a přístup ke zboží a jejich dodávky a přístup k veřejným službám a jejich poskytování.
 
Poslanci také vítají záměr Komise zabývat se několikanásobnou diskriminací. Žádají ji v této souvislosti, aby přijala vyváženou obecnou definici několikanásobné diskriminace a aby do veškerých budoucích právních předpisů začlenila ustanovení výslovně určená k potírání několikanásobné diskriminace, která bude možné uplatnit na základě jednoho důvodu či kombinace více důvodů.
 
Podle Parlamentu mohou představovat nepřímou diskriminaci na základě rasového nebo etnického původu také rozdíly v zacházení na základě národnosti nebo jazyka, které „nejsou objektivně ani rozumově zdůvodněny legitimním cílem a ani jich není dosaženo vhodnými a nezbytnými prostředky”.
 
Nesprávné uplatňování stávající legislativy
 
EP vyjadřuje obavy ohledně nedostatků ze strany některých členských států při převádění a provádění směrnice o rovném zacházení v zaměstnání a povolání (2000/78/ES) a směrnice o rovném zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ (2000/43/ES). Podle poslanců občané EU také často postrádají informace ohledně možných opravných prostředcích v případech diskriminace. Komise by proto měla převedení směrnic do vnitrostátního práva bedlivě sledovat a prostřednictvím řízení pro porušení předpisů a neplnění povinností od členských států vyžadovat dodržení jejich právních závazků.

Poslanci kromě toho upozorňují, že z důvodu výjimek, jež poskytuje směrnice o rodinném stavu, není ochrana proti diskriminaci na základě sexuální orientace platná v plné míře.
 
Účinná opatření a pomoc pro oběti
 
Parlament dále žádá, aby sankce za porušování vnitrostátních předpisů byly „účinné, přiměřené a odrazující”. Členské státy, odborové organizace, zaměstnavatelé i vládní a nevládní zúčastněné strany by měly současně usilovat o zlepšení informovanosti občanů o jejich právech, a zajistit, aby oběti diskriminace měly přístup k různým formám právní podpory. Poslanci v této souvislosti upozorňují, že „břímě postavit se pachateli diskriminace často spočívá na jednotlivci”, který se však často nemůže obrátit o pomoc na žádný veřejný orgán, ani nemá přístup k právní pomoci. Členské státy by proto měly zajistit, aby byla obětem diskriminace automaticky poskytnuta pomoc při soudních řízeních, a to i z veřejných finančních prostředků.
 
Diskriminace menšin
 
Poslanci se domnívají, že problémy menšinových společenství, a zejména společenství Romů, spojené se zneužíváním, diskriminací a vyloučením v oblastech vzdělávání, zdravotní péče, bydlení, zaměstnanosti a práv žen se po rozšíření staly ještě naléhavějšími, a potřebují proto specifickou sociální ochranu. Zvláštní pozornost by přitom měla být věnována především přístupu znevýhodněných a romských dětí k vysoce kvalitnímu vzdělání.

 

V rozpravě v plénu vystoupil český europoslanec Miroslav RANSDORF (GUE/NGL). Ve svém příspěvku upozornil na dvě oblasti: dopravu a osoby s mentálním postižením. V souvislosti s dopravou, upozornil na skutečnost, že „asi třetina obyvatel v Evropské unii má problémy s pohybem”. Domnívá, že  „aby měli lidé rovnou příležitost, pokud jde o přístup k informacím, práci a podobně, tak je potřeba udělat hodně pro to, aby byl zaveden víc bezbariérový standard v oblasti dopravy”. Pokud jde o mentálně postižené osoby, je toho názoru, že by bylo vhodné provést revizi bílé knihy o ochraně mentálního zdraví, protože „velká část obyvatel Evropské unie trpí stresovými zátěžemi, které vlastně také znamenají znevýhodnění, pokud jde o adaptaci na trhu pracovních sil”, uvedl na závěr.