Vztahy mezi EP a Komisí: Poslanci prosazují své nové pravomoci

Parlament a Komise v současné době připravují novou podobu takzvané rámcové dohody, která upravuje vztahy mezi těmito dvěma institucemi, včetně jejich politické odpovědnosti, výměny informací a koordinace legislativní práce. Na sérii hlavních zásad, jimiž se tyto vztahy mají řídit, se vyjednávací týmy obou institucí dohodly na konci ledna. Svůj souhlas s nimi pak dnes zvednutím ruky vyjádřila většina poslanců.

 

"Jsem rád, že jsme dnes tento zásadní dokument schválili," prohlásil při této příležitosti předseda EP Jerzy Buzek. "Rámcová dohoda stanovuje nová pravidla, jimiž se bude řídit každodenní spolupráce Evropského parlamentu a Komise v příštích pěti letech. Posiluje metodu Společenství a je základem pro plodnou spolupráci mezi těmito dvěma institucemi."

 

Společnou dohodu pak podpořil také staronový předseda Evropské komise José Manuel Barroso, který prohlásil, že je "hluboce spokojen" s tím, že se podařilo dosáhnout vzájemné dohody o fungování obou institucí v následujících letech. Navrhl přitom "posunout zvláštní partnerství mezi Evropskou komisí a Parlamentem na novou úroveň (...) a v souladu s novou smlouvou spoluutvářet Evropu." 

 

Druhá fáze jednání o rámcové dohodě bude zahájena hned poté, co se noví komisaři ujmou své funkce. Konečné znění, které by mělo být přijato v průběhu května až června 2010, budou muset poslanci EP opět posvětit na plenárním zasedání.

 

 

Jednou z hlavních součástí dohody, které se EP podařilo dosáhnout, je závazek Komise přistupovat k Parlamentu stejně jako k Radě ministrů. Týká se to zejména zajištění přístupu na schůze Komise a poskytnutí veškerých informací a dokumentace o jednání s odborníky z jednotlivých členských států.

 

Další otázkou, na kterou Parlament klade obzvláštní důraz, je zvýšení odpovědnosti Komise coby výkonné moci EU. Zástupci Komise souhlasili, že podpoří Parlament při nadcházejícím jednání o evropském útvaru pro vnější činnost a zajistí jeho plnou odpovědnost a transparentní jmenování jeho zvláštních zástupců a vyslanců.

 

Na plenárních zasedáních EP pak bude po vzoru hodiny interpelací na předsedu Komise nově zavedena také doba vyhrazená pro interpelace na jednotlivé komisaře. V jejím rámci si poslanci budou moci předvolat také místopředsedkyni pro vnější vztahy / vysokou zástupkyni Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku.

 

Pokud jde o jmenování Komise, požádá-li Parlament v budoucnu předsedu Komise, aby některému z komisařů vyslovil nedůvěru, bude Barroso "vážně uvažovat" o možnosti požádat dotyčného komisaře o rezignaci. V opačném případě bude muset Parlamentu na jeho následujícím zasedání vysvětlit, proč tak odmítá učinit.

 

 

Komise se také zavázala, že bude přikládat větší váhu legislativním podnětům EP a reagovat na ně v pevně stanovených lhůtách. Do tří měsíců po podání jakékoli legislativní žádosti EP tak bude muset předložit zprávu o  vývoji v dané oblasti a nejpozději do roka pak Parlamentu předloží konkrétní legislativní návrh. Pokud tak Komise neučiní, bude muset své důvody poslancům podrobně vysvětlit.

 

Vyslyšeny byly také požadavky EP, pokud jde o budoucí jednání o dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů. Komise v této souvislosti souhlasila, že se bude s EP radit o využití právně nevynutitelných předpisů a poskytne mu souhrnné informace o veškerých řízeních pro porušení povinnosti ze strany členských států.

 

 

Také v případě jednání o mezinárodních dohodách se Komise zavázala své styky s Parlamentem prohloubit. V budoucnu tak má Parlamentu poskytovat veškeré informace o všech fázích jednání o mezinárodních dohodách. Na mezinárodních konferencích navíc Komise na žádost EP umožní předsedovi parlamentní delegace získat status pozorovatele.

 

V neposlední řadě pak Parlament dosáhl svého i v souvislosti se zlepšením plánování činnosti obou institucí. Komise se konkrétně zavázala, že předtím, než přijme svůj roční pracovní plán, bude usilovat o dosažení dohody s EP.