Tisková zpráva
Kandidáti na členství v EU musí podle EP pokračovat v reformách
Rozšíření - 10-02-2010 - 15:57
Plenární zasedání
Plenární zasedání
Parlament dnes ocenili úsilí Chorvatska a Bývalé jugoslávské republiky Makedonie, které tyto země v minulém roce vynaložily na přípravy na vstup do EU. V případě Turecka však poslanci vztyčili varovný ukazováček, neboť pokrok, který učinilo v plnění kodaňských kritérií, je podle dnes schváleného usnesení pouze "omezený".
Všechny tři země mají stále mezery a musí pokročit s reformami v oblasti právního státu, svobody projevu, dobrých sousedských vztahů, zacházení s etnickými menšinami, práv žen a boje proti korupci a organizovanému zločinu, stojí v příslušných usneseních.
Chorvatsko
Přístupová jednání s Chorvatskem mohou být uzavřena v letošním roce a úspěšné přistoupení této země k EU by bylo "pozitivním impulsem" pro integraci ostatních zemí západního Balkánu do Evropy, uvádí se v usnesení, jež vypracoval Hannes Swoboda (S&D, AT) a které dnes podpořilo 582 poslanců (24 jich bylo proti a 37 se hlasování zdrželo). Vrásky na čele však poslancům dělá klesající podpora chorvatské veřejnosti.
Chorvatsko by podle nich mělo také "plně spolupracovat" s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY) a umožnit mu přístup k dokumentům, o které požádal kvůli soudnímu stíhání válečných zločinů.
Kroky podniknuté v zájmu vyřešení sporu o hranice se staly "impulzem k otevření všech zbývajících kapitol," stojí dále v usnesení. Rada by tedy podle EP měla "co nejdříve" zahájit jednání o kapitole "soudnictví a základní práva".
Z celkem 35 kapitol jich bylo v případě Chorvatska zatím otevřeno 28, přičemž 17 už bylo provizorně uzavřeno.
Bývalá jugoslávská republika Makedonie
Poslanci EP očekávají, že přístupová jednání s Bývalou jugoslávskou republiku Makedonií budou zahájena "v blízké budoucnosti", a vyzývají tedy Radu, aby na svém březnovém zasedání potvrdila, že schvaluje doporučení Komise v tomto směru. Podle usnesení, které za Parlament připravil Zoran Thaler (S&D, SL) a jež bylo přijato s poměrem hlasů 548:45:35, poslanci podporují návrh řecké vlády stanovit "rok 2014 jako symbolické a motivující cílové datum" pro přistoupení zemí západního Balkánu k EU.
Co se týče názvu této země, Evropský parlament vyzývá vlády Bývalé jugoslávské republiky Makedonie a Řecka, aby "znásobily své úsilí na nejvyšší úrovni a nalezly (...) oboustranně uspokojivé řešení" tohoto problému. EU by přitom podle poslanců měla být připravena se tohoto jednání zúčastnit.
Turecko
"Měřeno konkrétními reformami byl pokrok (Turecka) v roce 2009 omezený," stojí v usnesení, jehož autorkou je Ria Oomen-Ruijten (EPP, NL) a které dnes poslanci schválili zvednutím ruky.
Parlament v něm dále připomíná, že zahájení jednání v roce 2005 bylo pouhým začátkem "dlouhodobého a otevřeného" procesu. Ankaře mimo jiné vytýká, že "již čtvrtým rokem" není prováděn dodatkový protokol k dohodě o přidružení mezi ES a Tureckem. Poslanci přitom varují, že "to může mít pro vyjednávací proces vážné následky".
Poslanci pak "hluboce litují" také rozhodnutí tureckého Ústavního soudu postavit mimo zákon prokurdskou Stranu demokratické společnosti (DTP) a zrušit právní předpisy omezující soudní pravomoc vojenských soudů. Tento vývoj je podle nich "závažným krokem zpět v reformním úsilí Turecka." Požadují tedy, aby došlo k reformě ústavy.
Dále by turecká vláda podle EP měla "konkrétně" přispět k nalezení "komplexního řešení" kyperské otázky. V této souvislosti poslanci Turecko vyzývají, aby z Kypru začalo "okamžitě" stahovat své jednotky a zabývalo se otázkou smíru tureckých občanů na tomto ostrově, čímž by vytvořilo "příznivou atmosféru pro jednání."
Pochvalu si pak vláda v Ankaře od poslanců vysloužila za širokou veřejnou diskusi o celém spektru tradičně citlivých otázek a za přijetí právních předpisů, kterými se ruší veškerá omezení na vysílání v kurdštině. Poslanci ocenili také snahy diplomatů o normalizaci vztahů s Arménií, žádají však obě strany, aby ratifikovaly příslušné protokoly. V neposlední řadě pak uznávají také roli Turecka v oblasti regionální bezpečnosti (v černomořské oblasti, střední Asii a na území Blízkého a Středního východu).
S povděkem Evropský parlament kvituje také skutečnost, že Turecko podepsalo mezivládní smlouvu o plynovodu Nabucco, a požaduje, aby se v rámci jednání o přistoupení k EU otevřela energetická kapitola.
EU dosud s Tureckem zahájila jednání o 12 z celkem 35 kapitol. Zatím naposledy otevřela kapitolu týkající se životního prostředí, a to v prosinci 2009.
Odkaz: 20100209IPR68676