– s ohledem na články 14 a 106, jakož i protokol č. 26 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 23. března 2011 o reformě pravidel státní podpory EU pro služby obecného hospodářského zájmu (KOM(2011)0146),
– s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 23. března 2011 týkající se uplatňování pravidel státní podpory EU pro služby obecného hospodářského zájmu od roku 2005 a výsledků veřejné konzultace (SEK(2011)0397),
– s ohledem na veřejnou konzultaci uspořádanou Komisí v roce 2010 o pravidlech státní podpory pro služby obecného hospodářského zájmu,
– s ohledem na „Příručku o používání pravidel Evropské unie pro státní podporu, veřejné zakázky a vnitřní trh v oblasti služeb obecného hospodářského zájmu, zejména sociálních služeb obecného zájmu“ ze dne 7. prosince 2010 (SEK(2010)1545),
– s ohledem na směrnici Komise 2006/111/ES ze dne 16. listopadu 2006 o zprůhlednění finančních vztahů mezi členskými státy a veřejnými podniky a o finanční průhlednosti uvnitř jednotlivých podniků(1),
– s ohledem na rozhodnutí Komise č. 2005/842/ES ze dne 28. listopadu 2005 o použití čl. 86 odst. 2 Smlouvy o ES na státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby poskytované určitým podnikům pověřeným poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu(2),
– s ohledem na rámec společenství pro státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby(3),
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. ledna 2001 nazvané Služby obecného zájmu v Evropě(4),
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. září 1996 nazvané Služby obecného zájmu v Evropě(5),
– s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 1. července 2011 o reformě pravidel státní podpory EU pro služby obecného hospodářského zájmu(6),
– s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 15. června 2011 na téma „Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Reforma pravidel státní podpory EU pro služby obecného hospodářského zájmu“(7),
– s ohledem na rozsudek Soudního dvora ze dne 24. července 2003, Altmark Trans GmbH, Regierungspräsidium Magdeburg a Nahverkehrsgesellschaft Altmark GmbH(8)
– s ohledem na svá usnesení ze dne 5. července 2011 k budoucnosti sociálních služeb obecného zájmu(9), ze dne 14. března 2007 o sociálních službách obecného zájmu v Evropské unii(10), ze dne 27. září 2006 o Bílé knize Komise o službách obecného zájmu(11), ze dne 14. ledna 2004 o zelené knize Komise o službách obecného zájmu(12), ze dne 17. října 2001 o sdělení Komise nazvaném „Služby obecného zájmu v Evropě“ (13) a na usnesení ze dne 7. listopadu 1997 o sdělení Komise nazvaném „Služby obecného zájmu v Evropě“ (14),
– s ohledem na článek 48 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru a stanoviska Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A7-0371/2011),
A. vzhledem k tomu, že službám obecného hospodářského zájmu (SOHZ) náleží v rámci společných hodnot Unie význačné místo a že podporují základní práva a sociální, hospodářskou a územní soudržnost, jsou tudíž zásadní v boji proti sociálním nerovnostem a ve stále větší míře také pro udržitelný rozvoj;
B. vzhledem k tomu, že SOHZ významně přispívají k hospodářské výkonnosti a konkurenceschopnosti členských států, a tím napomáhají nejen předcházet hospodářským krizím a jejich překonávání, nýbrž také přispívají k celkovému hospodářskému blahobytu;
C. vzhledem k tomu, že poskytování SOHZ napomáhá úspěšnému provádění strategie Evropa 2020, a vzhledem k tomu, že tyto služby mohou přispět k dosažení cílů týkajících se růstu, zejména v oblastech zaměstnanosti, vzdělávání a sociálního začleňování, takže ve výsledku bude možné dosáhnout stanovené vysoké míry produktivity, zaměstnanosti a sociální soudržnosti;
D. vzhledem k tomu, že v zájmu občanů je nutné a s ohledem na rozpočtovou situaci velmi důležité, aby soukromé podniky fungující v podmínkách hospodářské soutěže nalezly nákladově účinná řešení;
E. vzhledem k tomu, že se v případě SOHZ jedná o služby, které by bez veřejného zásahu nebyly vždy nabízeny nebo by byly nabízeny pouze v nedostatečném rozsahu;
F. vzhledem k tomu, že sociálním službám obecného zájmu (SSOZ) náleží významná úloha při zajišťování základních práv a že významně přispívají k rovnosti příležitostí;
G. vzhledem k tomu, že podle stávající legislativy EU se oznamovací povinnost nevztahuje na nemocnice a sociální bydlení, tj. na SOHZ, které plní základní sociální potřeby;
H. vzhledem k tomu, že články 106 a 107 SFEU poskytují právní základ pro reformu pravidel státní podpory pro SOHZ a článek 14 SFEU umožňuje Evropskému parlamentu a Radě stanovit v souladu s pravidly řádného legislativního postupu zásady a podmínky fungování SOHZ, zejména SOHZ hospodářského a finančního charakteru, aniž jsou dotčeny pravomoci členských států;
I. vzhledem k tomu, že protokol č. 26 Lisabonské smlouvy stanoví pro SOHZ vysokou úroveň kvality, bezpečnosti a dostupnosti, rovné zacházení a podporu univerzálního přístupu a práv uživatelů a že výslovně uznává jejich zásadní úlohu;
J. vzhledem k tomu, že členské státy a jejich veřejné orgány mají nejlepší předpoklady k tomu, aby řádně sloužily svým občanům, a odpovídají tudíž za stanovení přesného rozsahu a způsobu poskytování SOHZ, a vzhledem k tomu, že článek 1 protokolu č. 26 k Lisabonské smlouvě výslovně uznává široké rozhodovací pravomoci vnitrostátních, regionálních a místních orgánů pro jejich poskytování, pověřování a organizování;
K. vzhledem k tomu, že mezi vyrovnávací platby se počítají veškeré výhody poskytované jakýmkoliv způsobem ze strany státu nebo formou státních prostředků;
1. bere na vědomí reformní cíle Komise směřující ke zvýšení srozumitelnosti toho, jak uplatňovat pravidla podpory na SOHZ se zohledněním jejich rozmanitosti;
2. žádá Komisi, aby objasnila vztahy mezi pravidly vnitřního trhu a poskytováním veřejných služeb a zajistila uplatňování zásady subsidiarity v rámci definice, organizace a financování veřejných služeb;
3. upozorňuje na zlepšení, pokud jde o uplatňování a srozumitelnost, k nimž došlo díky opatřením přijatým v roce 2005 známým jako altmarkský balíček; poukazuje nicméně na to, že z veřejných konzultací vyplynulo, že tyto právní nástroje musí být ještě jasnější, přímočařejší, přiměřenější a účinnější;
4. zdůrazňuje, že výsledky veřejných konzultací rovněž naznačují, že kromě administrativní zátěže mohly k tomu, že pravidla státní podpory nebyla uplatňována na SOHZ, přispět i nejistota a mylný výklad, a to zvláště pokud jde o klíčové pojmy těchto pravidel, jakými jsou „akt pověření“, „přiměřený výnos“, „podnik, služby hospodářské a nehospodářské povahy“ či „význam pro vnitřní trh“;
5. vítá rozhodnutí Komise poskytnout bližší objasnění rozdílu mezi nehospodářskými a hospodářskými činnostmi v souvislosti s SOHZ s cílem vytvořit větší celkovou právní jistotu a předejít případům, které by musel řešit Evropský soudní dvůr, a řízením pro porušení povinnosti, která by iniciovala Komise; vyzývá Komisi, aby poskytla bližší objasnění ohledně čtvrtého kritéria, které Evropský soudní dvůr stanovil v rozsudku ve věci Altmark, a zajistila, aby způsob výpočtu přiměřeného výnosu byl dostatečně jasný a vhodný vzhledem k rozmanitosti SOHZ; vyzývá proto Komisi, aby se vyhnula uzavřenému seznamu; navrhuje, aby přitom Komise nezůstala u pouhého opakování judikatury Evropského soudního dvora, nýbrž stanovila směrodatná kritéria, která pomohou porozumět používaným pojmům a uplatňovat je; žádá Komisi, aby rozvedla, co považuje za skutečné SOHZ;
6. je znepokojen dodatečnými požadavky, které chce Komise zavést s cílem zajistit, že rozvoj obchodu nebude narušen v rozsahu, který by byl v rozporu se zájmy Unie, a je přesvědčen, že tyto požadavky povedou k právní nejistotě;
7. zdůrazňuje, že „akt pověření“ je zárukou transparentnosti, která musí být s ohledem na větší informovanost občanů zachována, ale že rozsah tohoto zmocnění (aktu pověření) by se měl zvětšit, a to zejména zavedením pružnějších pravidel; žádá, aby projekt, jehož součástí je „smlouva o cílech činnosti“, byl považován za způsobilý akt pověření;
8. zdůrazňuje, že reformu pravidel státní podpory EU lze provést pouze při zohlednění zvláštní funkce SOHZ a pouze za důsledného dodržení zásady subsidiarity, protože za pořizování, poskytování, financování a organizaci SOHZ jsou podle protokolu č. 26 Lisabonské smlouvy odpovědné příslušné členské státy a jejich vnitrostátní, regionální a místní orgány, které mají v tomto ohledu široké rozhodovací pravomoci a svobodu volby;
9. zdůrazňuje, že při revizi pravidel je třeba věnovat zvláštní pozornost zajištění toho, aby koncepce a pojmy Společenství byly jasně přizpůsobeny charakteru veřejných služeb a rozmanitosti organizačních forem a zúčastněných stran v této oblasti a aby patřičně zohledňovaly reálné riziko dopadu na obchod mezi členskými státy;
10. upozorňuje na specifickou povahu SOHZ na regionální a místní úrovni, které neohrožují hospodářskou soutěž na vnitřním trhu a u nichž by bylo možné využít zjednodušený a transparentní postup, jenž by usnadnil inovace a účast malých a středních podniků;
11. podporuje koncept prahových hodnot pro osvobození od oznamovací povinnosti při vyrovnávacích platbách na SOHZ a s tím související snížení administrativní zátěže; na základě výsledků provedené konzultace navrhuje, aby se zvýšily prahové hodnoty, jež jsou určující pro použití rozhodnutí o SOHZ;
12. zdůrazňuje, že článek 14 SFEU a protokol č. 26 připojený k Lisabonské smlouvě uznávají specifickou povahu SOHZ, a uznává v této souvislosti zvláštní úlohu vnitrostátních, regionálních a místních orgánů; zdůrazňuje, že reforma pravidel státní podpory EU pro SOHZ představuje pouze jednu část potřebného vysvětlení právních ustanovení týkajících se SOHZ prostřednictvím jednotného právního rámce; konstatuje, že uspokojivá právní jistota bude muset být zajištěna jakýmkoli právním nástrojem; vyzývá Komisi, aby do konce roku 2011 předložila sdělení o opatřeních, která pro SHOZ a sociální služby obecného zájmu (SSOZ) zajistí rámec, jenž jim umožní plnit své poslání, jak se k tomu zavázala v Aktu o jednotném trhu;
13. zdůrazňuje, že v souladu s čl. 106 odst. 2 SFEU podniky pověřené poskytováním služeb obecného zájmu podléhají ustanovením o zákazu a kontrole státní podpory jen v míře, v níž jim použití těchto pravidel právně nebo fakticky nebrání plnit zvláštní úkoly, které jim byly svěřeny vnitrostátními, regionálními či místními orgány; zdůrazňuje v této souvislosti, že článek 14 SFEU jasně stanoví, že Unie a členské státy dbají v rámci svých pravomocí a v oblasti působnosti Smluv o to, aby zejména hospodářské a finanční zásady a podmínky pro fungování těchto služeb umožňovaly naplnění jejich úkolů; požaduje proto, aby byly při reformě pravidel státní podpory EU zohledněny oba tyto články a aby bylo zajištěno, že kompenzace poskytované na SOHZ nebudou nadměrně zatěžovat veřejné finance nebo nepovedou k nízké kvalitě poskytovaných služeb;
14. domnívá se, že chystaný návrh Komise týkající se projektových dluhopisů v rámci strategie Evropa 2020 by se mohl a měl stát hlavním vektorem rozvoje služeb obecného zájmu na úrovni členských států i EU; zdůrazňuje, že postupy stanovené za tímto účelem by měly být výslovně uvedeny v rámci pravidel způsobilosti projektů, která budou vymezena na základě řádného legislativního postupu;
15. považuje za velmi důležité, aby poskytování vyrovnávacích plateb na SOHZ nenarušovalo hospodářskou soutěž nebo nepoškozovalo jiné společnosti, které svou činnost provozují ve stejných odvětvích nebo na stejných trzích a které tyto vyrovnávací platby nedostávají;
16. poukazuje na to, že přístup ke kompenzaci čistých nákladů na poskytování veřejných služeb je v rámci hospodářských a finančních podmínek nezbytný pro podniky pověřené poskytováním veřejných služeb proto, aby mohly řádně plnit zvláštní úkoly, které jim byly svěřeny veřejnými orgány, a to zejména v době současné krize, kdy veřejné služby plní klíčovou úlohu jako automatický stabilizátor chránící nejzranitelnější sektory veřejného života, čímž pomáhají zmírňovat dopady sociální krize;
17. chce v této souvislosti zdůraznit, že rozvoj spolupráce veřejných orgánů prostřednictvím sdružování prostředků nabízí velký potenciál pro zvyšování účinnosti využívání veřejných prostředků a modernizaci veřejných služeb, které tak budou moci vycházet vstříc novým potřebám občanů v jejich místních podmínkách; zdůrazňuje také význam přeshraniční spolupráce;
18. důrazně upozorňuje, že veřejné služby musí mít vysokou kvalitu a být dostupné všem vrstvám obyvatelstva; vnímá v této souvislosti se znepokojením restriktivní postoj Komise, která v souvislosti s vyplácením státní podpory sdružením sociálního bydlení považuje jimi poskytované služby za SSOZ pouze tehdy, jsou-li plnění vyhrazena jenom znevýhodněným občanům či sociálně slabým skupinám, a to z toho důvodu, že takto omezené chápaní tohoto pojmu stojí v protikladu k prvořadému cíli, jímž je sociální rozmanitost a univerzální přístup;
19. je toho názoru, že poskytování kvalitních služeb je založeno na lidských právech evropských občanů; a že takový přístup založený na těchto právech by měl být posílen;
20. připomíná, že mají-li být v budoucnosti poskytovány služby v oblasti inteligentní energie či širokopásmové služby, je třeba značných investic do modernizace infrastruktury, zejména v regionech, v nichž se jí nejvíce nedostává, a zejména v oblasti energetiky, telekomunikací a veřejné dopravy;
21. vyzývá Komisi, aby do nákladů na vyrovnávací platby, které je třeba zohlednit, zahrnula také investice do infrastruktury, která je k fungování SOHZ nezbytná; připomíná Komisi, že poskytování SOHZ je někdy založeno spíše na dlouhodobé investiční podpoře z veřejných prostředků než na ročních vyrovnávací platby;
22. vyzývá Komisi, aby při sjednávání dvoustranných obchodních dohod přistoupila na to, že v partnerských zemích budou SOHZ a SSOZ poskytovány v rámci veřejného sektoru;
Zjednodušení/proporcionalita
23. vítá záměr Komise, která chce v rámci diferencovanějšího přístupu zjednodušit použití pravidel o poskytování státní podpory tak, aby byla administrativní zátěž dotčených veřejných orgánů a poskytovatelů služeb přiměřená případnému dopadu, který bude mít dané opatření na hospodářskou soutěž na vnitřním trhu;
24. vyzývá proto k takové formulaci příslušných ustanovení, aby bylo zajištěno, že je lze správně uplatňovat a že zbytečně nezatěžují veřejné orgány a podniky pověřené poskytováním služeb obecného zájmu, a které by jim umožňovaly plně dostát zvláštním úkolům, které jim byly svěřeny; v této souvislosti žádá Komisi, aby umožnila snazší pochopení pravidel a stanovila povinnosti týkající se vyrovnávacích plateb vyplácených státem na služby SOHZ, a poskytla tak větší právní jistotu veřejným orgánům a poskytovatelům služeb;
25. vyzývá Komisi, aby v rámci zamýšleného zjednodušení pravidel podpory zvýšila pružnost a transparentnost, pokud jde o kontrolu nadměrné kompenzace a zlepšila zejména opatření na její prevenci; u víceletých smluv proto navrhuje provádět kontrolu nadměrné kompenzace pouze na konci doby trvání smlouvy a v každém případě v maximálně tříletých intervalech, a aby byla stanovena transparentní kritéria pro výpočet vyrovnávacích plateb na SOHZ, neboť by se tím podstatně snížilo časové a finanční zatížení poskytovatelů těchto služeb i veřejných orgánů;
26. vyzývá Komisi, aby u veřejných orgánů a provozovatelů ověřila, zda pokyny k uplatňování pravidel Evropské unie týkajících se státní podpory, veřejných zakázek a vnitřního trhu v oblasti služeb obecného hospodářského zájmu, a zejména sociálních služeb ze dne 7. prosince 2010 efektivně plní svůj účel; vyzývá Komisi, aby v případě potřeby poskytla veřejným orgánům a provozovatelům nástroj napomáhající k náležitému uplatňování těchto pravidel;
27. vyzývá Komisi ke zjednodušení pravidel pro pověřování; žádá, aby výzva k předání projektu spolu se smlouvou o cílech služby byly považovány za pověření;
Sociální služby
28. vyzývá Komisi, aby pro SSOZ, u nichž nelze předpokládat zásadní dopad na obchod mezi členskými státy, zavedla zvláštní pravidla o podpoře de minimis; navrhuje proto, aby byly u tohoto typu sociálních služeb stanoveny vhodné vyšší prahové hodnoty;
29. podporuje zachování stávající výjimky pro nemocnice a sociální bydlení, na něž se nevztahují žádné prahové hodnoty;vítá skutečnost, že Komise potvrdila, že chce vyjmout z oznamovací povinnosti další oblasti SSOZ; vyzývá Komisi, aby zajistila, že vyrovnávací platby na veškeré SOHZ, které plní základní sociální potřeby, jako je péče o starší osoby a osoby s postižením, péče o znevýhodněné skupiny a jejich sociální začlenění, zabezpečení dětí a mládeže, zdravotní péče a přístup na trh práce, jak jsou vymezeny členskými státy, byly vyjmuty z oznamovací povinnosti;
30. domnívá se, že by zvláštní úloha a povaha SSOZ měla být chráněna a jasně definována; vyzývá proto Komisi, aby posoudila, jak nejúčinněji tohoto cíle dosáhnout, a zohlednila přitom možnost zavedení zvláštních pravidel podle odvětví;
Místní služby
31. vítá záměr Komise, která chce zavést pravidlo de minimis pro státní podporu podniků pověřených poskytováním SOHZ, pokud lze v důsledku místně omezené působnosti očekávat pouze zanedbatelné dopady na obchod mezi členskými státy a pokud je zajištěno, že kompenzace bude použita pouze na poskytování dotčených SOHZ; žádá Komisi, aby zhodnotila, zda by se pravidla o podpoře de minimis měla vztahovat také na SOHZ v oblasti kultury a vzdělávání;
32. vyzývá Komisi, aby navrhla vhodné prahové hodnoty pro toto pravidlo de minimis pro vyrovnávací platby podnikům pověřeným poskytováním SOHZ tak, aby pro tyto služby platil zjednodušený postup a bylo výrazně sníženo značné administrativní zatížení poskytovatelů služeb, aniž by to mělo nepříznivý dopad na jednotný trh; navrhuje jako možný přístup v tomto ohledu kombinaci výše vyrovnávací platby a obratu podniku, jenž byl pověřen poskytováním SOHZ místními orgány; dále se domnívá, že by bylo vhodnější stanovit prahové hodnoty na dobu tří účetních období v zájmu zajištění potřebné pružnosti;
33. připomíná, že poskytovatelé SOHZ mají celou řadu odlišných statutů, jako např. sdružení, nadace, dobrovolné či obecní organizace, neziskové organizace a sociální podniky; připomíná, že některé z nich fungují výlučně na místní úrovni, nezabývají se komerční činností a veškeré zisky ze služeb obecného zájmu investují opět v daném místě;
Kvalita a efektivita
34. zdůrazňuje mimořádný význam vysoké kvality SOHZ a nezbytnost univerzálního přístupu k nim; upozorňuje v této souvislosti na to, že odpovědnost Komise se podle pravidel hospodářské soutěže stanovených SFEU omezuje na kontrolu státní podpory pro poskytování SOHZ, a že ta neposkytují právní základ pro stanovení kritérií kvality a efektivity na evropské úrovni; domnívá se, že definice kvality a efektivity pro SOHZ by měla být vymezena v souladu se zásadou subsidiarity;
°
° °
36. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.
Služby obecného zájmu hrají rozhodující úlohu nejen pro občana jako jednotlivce, ale mají obrovský význam také pro blahobyt celé společnosti. Existuje pestré spektrum takovýchto služeb a určit, co se považuje za službu obecného zájmu, tedy jaké služby by měly být v obecném zájmu nabízeny, je v EU na uvážení vnitrostátních, regionálních a místních orgánů. Jedno však mají všechny tyto služby společné. Jedná se o služby, které stát či státní orgány považují za zvláště důležité pro všechny občany, jež by však bez státního zásahu nebylo možno nabízet nebo by je bylo možno nabízet jen v nedostatečném rozsahu. Státní zásah má zajistit, aby měli přístup k těmto službám všichni občané, resp. aby bylo možno nabízet tyto služby všem občanům ve vysoké kvalitě za dostupnou cenu.
Nabízené služby významně přispívají k hospodářské výkonnosti a konkurenceschopnosti a podporují sociální, hospodářskou a územní soudržnost v EU. Poskytování služeb obecného zájmu, a to zejména v oblasti zaměstnanosti, vzdělávání a sociálního začlenění, přispívá k úspěšné realizaci strategie pro růst „Evropa 2020“. Zvláštní význam mají sociální služby obecného zájmu, kterým náleží významná úloha při zajištění základních práv a jež významně přispívají k rovnosti příležitostí.
2.Reforma pravidel státní podpory pro služby obecného hospodářského zájmu
Vyrovnávací platby od státu či státních orgánů podnikům, které byly pověřeny výkonem hospodářských služeb obecného zájmu, se podle čl. 106 odst. 2 SFEU řídí ustanoveními smluv, zejména pravidly hospodářské soutěže, a to pokud použití těchto pravidel právně nebo fakticky nebrání plnění těchto zvláštních úkolů. Článek 14 SFEU navíc stanoví, že Unie a členské státy v rámci svých pravomocí a v oblasti působnosti smluv pečují o to, aby zejména hospodářské a finanční zásady a podmínky pro fungování těchto služeb umožňovaly naplnění jejich úkolů. Při reformě pravidel státní podpory EU je proto třeba zohlednit oba články, přičemž se musí zajistit, aby tato pravidla nebránila poskytování přiměřené kompenzace podnikům, které byly službami obecného hospodářského zájmu pověřeny.
Konkrétní uplatňování ustanovení o zákazu a kontrole státní podpory vysvětlila Komise v roce 2005 v obecném rámci pro SOHZ a v rozhodnutí o SOHZ, které s koncem roku vyprší, a jež se proto přepracovávají. Rámcem, rozhodnutím, jakož i pokyny k uplatňování pravidel pro SOHZ se podařilo dosáhnout významného zlepšení z hlediska použití a srozumitelnosti. Přesto veřejná konzultace z roku 2010, kterou Komise uspořádala k balíčku opatření, jenž v současnosti platí, ukázala, že je zapotřebí, aby právní nástroje byly ještě jednoznačnější, jednodušší, přiměřenější a účinnější. Administrativní zátěž spojená s uplatňováním těchto pravidel je příliš vysoká, a to zejména pro malé místní orgány. Tato zátěž často vůbec není úměrná vlastnímu opatření. Konzultace také ukázaly, že kromě administrativní zátěže mohly k tomu, že pravidla státní podpory nebyla uplatňována na SOHZ, přispět právě nejistota a mylný výklad, a to zvláště pokud jde o klíčové pojmy pravidel státní podpory pro SOHZ, jakými jsou „akt pověření“, „přiměřený výnos“, „podnik“, „služby hospodářské a nehospodářské povahy“ či „význam pro vnitřní trh“.
Základním problémem je, že financování a organizace veřejných služeb v EU jsou závislé na rozsudcích pro jednotlivé případy a právních interpretacích. Bez jasného právního rámce nelze tuto nejistotu a mylný výklad odstranit. Protože článkem 14 SFEU byl vytvořen nový právní základ pro horizontální právní rámec, který stanoví zásady a podmínky – zvláště ty hospodářského a finančního charakteru – pro služby obecného zájmu, lze na tomto základě konečně zajistit nezbytnou právní jistotu a jednoznačnost. Evropská komise by proto měla do konce roku 2011 rychle takový horizontální právní rámec předložit. Přitom je třeba mít na paměti, že reforma pravidel podpory EU pro SOHZ je pouze částí tohoto naléhavě potřebného rámce. Je třeba také náležitě zohlednit potřebu zvláštních odvětvových právních předpisů pro některé služby.
3.Hlavní úvahy
3.1 Zjednodušení, jasnost a přiměřenost
Je třeba přivítat reformní cíle Komise směřující ke zvýšení srozumitelnosti toho, jak uplatňovat státní podporu pro SOHZ, a usilující o zajištění diferencovaného a přiměřeného přístupu k různým druhům SOHZ, který odpovídá jejich rozmanitosti. Také přístup zaměřený na jednodušší uplatňování pravidel podpory tak, aby administrativní zátěž dotčeného orgánu byla přiměřená dopadu opatření na hospodářskou soutěž na vnitřním trhu, by mohl vést ke zlepšení těchto pravidel. V této souvislosti by měla být ustanovení o zákazu a kontrole státní podpory poskytnuté podnikům pověřeným službami obecného zájmu přizpůsobena možnostem příslušné správní úrovně tak, aby bylo zajištěno správné uplatnění pravidel, a zejména aby podniky pověřené výkonem služeb obecného zájmu mohly plně dostát úkolům, které jim byly svěřeny.
Prahové hodnoty pro uvolnění od oznamovací povinnosti v případě státních vyrovnávacích plateb na služby obecného hospodářského zájmu snižují administrativní zátěž. Proto by se mělo zvážit, zda obecně nezvýšit v současnosti platné prahové hodnoty, které jsou určující pro použití rozhodnutí o SOHZ, tak, aby bylo možno dále snižovat administrativní zátěž. Zavedení pravidla de minimis pro státní podporu podnikům pověřeným poskytováním SOHZ, u nichž lze v důsledku místně omezené působnosti počítat s toliko zanedbatelným dopadem na obchod mezi členskými státy, by mohlo přispět k dalšímu zjednodušení. Je přitom však třeba zajistit, aby se vyrovnávací platba použila pouze na poskytování dotčené služby obecného hospodářského zájmu. Jako možný přístup lze zvolit kombinaci velikosti obce, výše vyrovnávací platby a obratu podniku pověřeného službou obecného hospodářského zájmu.
3.2 Sociální služby
U sociálních služeb obecného hospodářského zájmu, které jsou v důsledku svého typu místně omezeny, by měly být zváženy zvláštní vyšší prahové hodnoty výše vyrovnávací platby, při jejichž nedosažení se nepředpokládá dopad na obchod mezi členskými státy. Mělo by se také zvážit, zda nerozšířit obecné výjimky z ohlašovací povinnosti na další oblasti sociálních služeb obecného hospodářského zájmu, jako např. na zařízení péče o starší občany a občany s postižením či zdravotní péče.
Veřejné služby musí mít vysokou kvalitu a být dostupné všem vrstvám obyvatelstva. Zvláštní úloha a povaha SSOZ přitom musí být nejen chráněna, ale také jasně definována v rámci odvětvové úpravy. Restriktivní postoj některých členských států, které v souvislosti s vyplácením státní podpory sdružením sociálního bydlení považují jimi poskytované služby za SSOZ pouze tehdy, jsou-li plnění vyhrazena výlučně znevýhodněným občanům či sociálně slabým skupinám, vzbuzuje znepokojení. Takto omezené chápaní tohoto pojmu totiž stojí v protikladu k prvořadému cíli, jímž je sociální rozmanitost. Aby mohly sociální služby obecného hospodářského zájmu plnit svou zvláštní úlohu, musí být přístup k nim umožněn všem občanům bez ohledu na výši příjmu a majetku.
3.3 Široké rozhodovací pravomoci vnitrostátních, regionálních a místních orgánů
Služby obecného hospodářského zájmu musí mít vysokou kvalitu a všeobecný přístup k nim je třeba podporovat. Za pořizování, poskytování, financování a organizaci služeb obecného hospodářského zájmu jsou odpovědné v první řadě příslušné členské státy, což je zakotveno v protokolu č. 26 Lisabonské smlouvy. Smlouva o EU proto zvláště zdůrazňuje široké rozhodovací pravomoci vnitrostátních, regionálních a místních orgánů v EU v případě služeb obecného hospodářského zájmu. Reforma pravidel státní podpory EU tedy může probíhat pouze při přísném zachování zásady subsidiarity. Odpovědnost Evropské komise se podle pravidel hospodářské soutěže v SFEU také omezuje pouze na kontrolu státní podpory na poskytování služeb obecného hospodářského zájmu a stanovit kritéria kvality a efektivity lze na evropské úrovni pouze na základě článku 14 SFEU při zohlednění zásady subsidiarity. Pokud budou podniky pověřené poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu navíc vybírány podle efektivity, bude splněna čtvrtá kumulativní podmínka stanovená Evropským soudním dvorem v rozhodnutí ve věci Altmark a při dodržení zbylých tří podmínek nebudou vyrovnávací platby podle judikatury Evropského soudního dvora představovat státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU.
STANOVISKO Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (28. 9. 2011)
pro Hospodářský a měnový výbor
k reformě pravidel státní podpory EU pro služby obecného hospodářského zájmu
Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku vyzývá Hospodářský a měnový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:
1. vítá plány Komise přehodnotit pravidla poskytování státní podpory pro služby obecného hospodářského zájmu s cílem využít potenciál těchto služeb ve prospěch sociální soudržnosti, udržitelnosti životního prostředí a hospodářské prosperity; připomíná potenciál průmyslových odvětví, která jsou v členských státech definována jako služby obecného hospodářského zájmu, a jejich význam nejen z hlediska konkurenceschopnosti Evropy a jejího udržitelného hospodářského růstu v souladu s podmínkami a cíli strategie Evropa 2020, ale také s ohledem na to, že se jedná o odvětví, která mohou projít prudkým rozvojem a stát se celosvětově konkurenceschopnými, jak se ukázalo například v oblasti telekomunikací;
2. zdůrazňuje, že místní, regionální a vnitrostátní orgány mají dbát na poskytování určitých služeb, které budou pro občany cenově dostupné; vítá návrhy Komise na další vyjasnění postupů týkajících se státní podpory ve prospěch těchto orgánů; doporučuje, aby Komise náležitě zvážila zdokonalení postupů a mechanismů definovaných v pravidlech poskytování státní podpory, aby se docílilo zjednodušení a právní jistoty a včas bylo k dispozici jasné poradenství a rozhodnutí ohledně shody;
3. připomíná, že nenarušená hospodářská soutěž a transparentní uplatňování pravidel státní podpory na služby obecného hospodářského zájmu má klíčový význam pro to, aby se zabránilo protekcionismu, pro znovuoživení jednotného trhu a poskytování lepších veřejných služeb; konstatuje, že způsob, jakým jsou udělovány náhrady za poskytování služeb obecného hospodářského zájmu, má dopad na veřejné finance a účinné využívání veřejných prostředků; zastává názor, že k tomu, aby se zabránilo narušení hospodářské soutěže, je naprosto nezbytná vysoká míra transparentnosti dosažená pomocí přísných ohlašovacích povinností a dostupností informací o všech přidělených prostředcích státní podpory pro služby obecného hospodářského zájmu;
4. zdůrazňuje z tohoto pohledu v zájmu spotřebitelů význam hospodářské soutěže, včetně přeshraniční hospodářské soutěže, nových subjektů a investic a také inovací a nových myšlenek v obchodu a podnikání; připomíná však, že pravidla hospodářské soutěže vztahující se na podniky, které byly pověřeny výkonem služeb obecného hospodářského zájmu, musí být v souladu se Smlouvami, a neměla by proto bránit plnění zvláštních úkolů, které byly těmto podnikům svěřeny, ani uskutečnění vnitřního trhu;
5. připomíná, že prvořadým cílem této reformy by mělo být zajištění kvalitních služeb pro občany za dostupnou cenu a způsobem, jenž účinně využívá zdroje, aniž by byla opomenuta potřeba udržitelné zaměstnanosti a kvalitních pracovních míst; je přesvědčen o tom, že tohoto cíle lze dosáhnout na základě případné státní finanční podpory těchto služeb, nikoli jejich poskytovatelů, aniž by přitom docházelo k omezování možností růstu a konkurenceschopnosti;
6. připomíná, že pokud má být v budoucnosti možné poskytovat inteligentní energii či širokopásmové služby, jsou k modernizaci infrastruktury zapotřebí značné investice, zejména v regionech, v nichž se jí nejvíce nedostává, a zejména v oblasti energetiky, telekomunikací a veřejné dopravy; domnívá se, že budoucí pravidla poskytování státní pomoci musí být navržena tak, aby podporovala vytváření pracovních míst a motivovala soukromé investory k investicím (např. z penzijních fondů) do nové infrastruktury, aniž by přitom docházelo k omezování hospodářské soutěže a přístupu k této infrastruktuře;
7. domnívá se, že státní podpora by měla přispívat k podnícení místního podnikání a místní ekonomiky, k vytváření místních pracovních míst a podpoře hospodářské soutěže na trhu telekomunikací a jinde;
8. je si vědom toho, že v rámci pravidel pro poskytování státní pomoci je nutné jasněji rozlišovat mezi hospodářskou a jinou než hospodářskou činností, varuje však před zavedením jednotného unijního rámce či jednotné definice, jelikož by to vedlo nejen k omezení autonomie místních subjektů, ale brzdilo by to také inovace a vznik nových obchodních modelů, které často zavádějí malé a střední podniky.
VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU
Datum přijetí
26.9.2011
Výsledek konečného hlasování
+:
–:
0:
33
6
0
Členové přítomní při konečném hlasování
Bendt Bendtsen, Maria Da Graça Carvalho, Giles Chichester, Christian Ehler, Vicky Ford, Gaston Franco, Adam Gierek, Norbert Glante, Fiona Hall, Jacky Hénin, Romana Jordan Cizelj, Krišjānis Kariņš, Lena Kolarska-Bobińska, Philippe Lamberts, Bogdan Kazimierz Marcinkiewicz, Marisa Matias, Judith A. Merkies, Jaroslav Paška, Miloslav Ransdorf, Herbert Reul, Michèle Rivasi, Jens Rohde, Paul Rübig, Amalia Sartori, Francisco Sosa Wagner, Patrizia Toia, Ioannis A. Tsoukalas, Marita Ulvskog, Adina-Ioana Vălean, Alejo Vidal-Quadras, Henri Weber
Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování
Francesco De Angelis, Satu Hassi, Jolanta Emilia Hibner, Gunnar Hökmark, Bernd Lange, Alajos Mészáros, Algirdas Saudargas, Silvia-Adriana Ţicău
STANOVISKO Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (27. 9. 2011)
pro Hospodářský a měnový výbor
k reformě pravidel EU pro státní podporu služeb obecného hospodářského zájmu
Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů vyzývá Hospodářský a měnový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:
1. vítá sdělení Komise o reformě pravidel EU pro státní podporu služeb obecného hospodářského zájmu (SOHZ); připomíná, že podle čl. 106 odst. 2 SFEU podléhají SOHZ pravidlům obsaženým ve Smlouvách, pouze pokud uplatnění těchto pravidel právně nebo fakticky nebrání plnění zvláštních úkolů, které jim byly svěřeny; zdůrazňuje významné postavení SOHZ mezi společnými hodnotami Unie a jejich význam při podpoře sociální a územní soudržnosti Unie;
2. zdůrazňuje, že článek 14 Lisabonské smlouvy a připojený protokol 26 uznávají zvláštní povahu SOHZ a v této souvislosti zvláštní úlohu regionálních a místních orgánů;
3. domnívá se, že provozní kritéria SOHZ by měla přihlížet k efektivnosti trhů, plynulosti zásobování a univerzální dostupnosti a zároveň neopomíjet účinnou ochranu sociálních a spotřebitelských práv, demokratickou kontrolu a veřejnou odpovědnost;
4. vítá úmysl Komise vyjasnit definici a kritéria nehospodářských a hospodářských služeb, aby se předešlo podávání žalob k Soudnímu dvoru EU a řízením o nesplnění povinnosti iniciovaným Evropskou komisí; navrhuje, aby přitom pouze nepřejímala judikaturu Soudního dvora EU, ale aby spíše stanovila rozhodující kritéria, která by pomáhala rozlišovat tyto dva typy činností; domnívá se rovněž, že mají-li místní a regionální orgány úspěšně bojovat proti této právní nejistotě, je nutné jim poskytovat lepší informace a školení, díky nimž by lépe porozuměly pravidlům pro státní podporu;
5. domnívá se, že současné povinnosti Komise, které spočívají v přijímání rozhodnutí případ od případu, by měla podporovat jednoznačná kritéria a cíle, které jsou přijatelné pro členské státy, soustřeďují se pouze na vnitřní trh a omezují prostor pro soudní spory;
6. upozorňuje na specifickou povahu SOHZ na regionální a místní úrovni, které neohrožují hospodářskou soutěž na vnitřním trhu a u nichž by bylo možné využít zjednodušený a transparentní postup, jenž by usnadnil inovace a účast malých a středních podniků;
7.v této souvislosti se domnívá, že ve zvláštních případech je vhodné zvýšit minimální prahové hodnoty pro SOHZ, aby bylo možné pro tyto služby použít zjednodušený postup, takže by se snížilo významné administrativní zatížení poskytovatelů služeb, aniž by tento postup negativně ovlivnil vnitřní trh;
8. připomíná, že je třeba, aby pravidla pro státní podporu důsledně respektovala zásadu subsidiarity a zaručovala místním a regionálním orgánům volný výběr, pokud jde o způsob organizace, financování a plnění úkolů veřejné služby;
9. vyzývá Komisi ke zjednodušení pravidel pro pověřování; žádá, aby výzva k předání projektu spolu se smlouvou o cílech služby byly považovány za pověření;
10. trvá na tom, aby každá reforma pravidel EU pro státní podporu SOHZ prioritně zaručovala, že SOHZ budou vysoce kvalitní, finančně dosažitelné a univerzálně přístupné, což znamená, že je třeba zajistit náležitou úroveň vyrovnávacích plateb pro podniky pověřené poskytováním těchto SOHZ.
VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU
Datum přijetí
26.9.2011
Výsledek konečného hlasování
+:
–:
0:
27
0
8
Členové přítomní při konečném hlasování
Pablo Arias Echeverría, Adam Bielan, Lara Comi, Anna Maria Corazza Bildt, António Fernando Correia De Campos, Jürgen Creutzmann, Cornelis de Jong, Evelyne Gebhardt, Małgorzata Handzlik, Malcolm Harbour, Philippe Juvin, Sandra Kalniete, Edvard Kožušník, Toine Manders, Phil Prendergast, Mitro Repo, Heide Rühle, Matteo Salvini, Christel Schaldemose, Andreas Schwab, Emilie Turunen, Bernadette Vergnaud, Barbara Weiler
Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování
Pascal Canfin, Frank Engel, Marielle Gallo, Anna Hedh, María Irigoyen Pérez, Othmar Karas, Constance Le Grip, Antonyia Parvanova, Sylvana Rapti, Olle Schmidt, Kyriacos Triantaphyllides, Anja Weisgerber
VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU
Datum přijetí
17.10.2011
Výsledek konečného hlasování
+:
–:
0:
27
8
1
Členové přítomní při konečném hlasování
Burkhard Balz, Udo Bullmann, Pascal Canfin, Nikolaos Chountis, George Sabin Cutaş, Leonardo Domenici, Derk Jan Eppink, Diogo Feio, Ildikó Gáll-Pelcz, Jean-Paul Gauzès, Sven Giegold, Sylvie Goulard, Liem Hoang Ngoc, Gunnar Hökmark, Wolf Klinz, Jürgen Klute, Philippe Lamberts, Werner Langen, Astrid Lulling, Arlene McCarthy, Alfredo Pallone, Anni Podimata, Antolín Sánchez Presedo, Peter Simon, Peter Skinner, Ivo Strejček, Kay Swinburne, Marianne Thyssen
Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování
Sophie Auconie, Philippe De Backer, Saïd El Khadraoui, Ashley Fox, Olle Ludvigsson, Thomas Mann, Andreas Schwab, Theodoros Skylakakis
Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování