Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2016/2223(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0175/2017

Předložené texty :

A8-0175/2017

Rozpravy :

PV 15/05/2017 - 17
CRE 15/05/2017 - 17

Hlasování :

PV 16/05/2017 - 6.7
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2017)0207

Přijaté texty
PDF 449kWORD 77k
Úterý, 16. května 2017 - Štrasburk
Účinné využívání zdrojů: omezení plýtvání potravinami a zlepšení potravinové bezpečnosti
P8_TA(2017)0207A8-0175/2017

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. května 2017 o iniciativě na podporu účinného využívání zdrojů: snížení míry plýtvání potravinami a zlepšení bezpečnosti potravin (2016/2223(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na sdělení Komise nazvané „Uzavření cyklu – akční plán EU pro oběhové hospodářství“ (COM(2015)0614),

–  s ohledem na sdělení Komise nazvané „Směrem k oběhovému hospodářství: program nulového odpadu pro Evropu“ (COM(2014)0398),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 9. července 2015 o účinném využívání zdrojů: směrem k oběhovému hospodářství(1),

–  s ohledem na písemné prohlášení 0061/2015 ze dne 14. října 2015 o darování neprodaných poživatelných potravin charitativním organizacím,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 19. ledna 2012 o zastavení plýtvání potravinami: strategie pro zlepšení účinnosti potravinového řetězce v EU(2),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 7. června 2016 o nekalých obchodních praktikách v potravinářském dodavatelském řetězci(3),

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 28. června 2016 o ztrátách potravin a plýtvání potravinami,

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 15. června 2016 o plýtvání potravinami(4),

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 20. března 2013 k tématu „Příspěvek občanské společnosti ke strategii pro prevenci a omezování potravinových ztrát a plýtvání potravinami“(5),

–  s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora č. 34/2016 s názvem „Boj proti plýtvání potravinami: příležitost pro EU jak zlepšit účinné využívání zdrojů v potravinovém řetězci“,

–  s ohledem na rezoluci Shromáždění OSN pro životní prostředí ze dne 27. května 2016 o prevenci a omezování plýtvání potravinami a o opětovném využívání potravinového odpadu,

–  s ohledem na studii Evropského hospodářského a sociálního výboru z června 2014 o právních předpisech a postupech členských států EU v oblasti darování potravin,

–  s ohledem na studii projektu FUSIONS (Food Use for Social Innovation by Optimising Waste Prevention Strategies – Využití potravin k sociálním inovacím prostřednictvím optimalizace strategií prevence plýtvání) o odhadované míře plýtvání potravinami v Evropě (2016),

–  s ohledem na přezkum projektu FUSIONS týkající se právních předpisů a politik EU s dopady na plýtvání potravinami (2015),

–  s ohledem na definiční rámec projektu FUSIONS pro plýtvání potravinami (2014),

–  s ohledem na celosvětový standard pro účetnictví a výkaznictví v oblasti potravinových ztrát a plýtvání potravinami (FLW standard) zavedený v červnu 2016,

–  s ohledem na studii organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) nazvanou „Food wastage footprint – Impacts on natural resources“ (Důsledky plýtvání potravinami – dopady na přírodní zdroje) (FAO 2013),

–  s ohledem na studii FAO o celosvětových potravinových ztrátách a plýtvání potravinami (FAO 2011),

–  s ohledem na petici „Konec plýtvání potravinami v Evropě!“,

–  s ohledem na Milánskou chartu, která byla přijata během konání výstavy EXPO v Miláně v roce 2015,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a stanovisko Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (A8-0175/2017),

A.  vzhledem k tomu, že podle odhadů FAO dojde každý rok na celém světě ke ztrátě nebo vyplýtvání přibližně 1,3 miliardy tun potravin, což je asi třetina hmotnosti všech potravin určených k lidské spotřebě;

B.  vzhledem k tomu, že potraviny jsou vzácným zbožím; vzhledem k tomu, že jelikož „potravinový systém“ využívá velké množství zdrojů, jako je půda, voda, fosfor a energie, má účinná a udržitelná správa těchto zdrojů mimořádnou důležitost; vzhledem k tomu, že plýtvání potravinami obnáší obrovské hospodářské a environmentální náklady, které podle odhadů FAO(6) činí v celosvětovém měřítku 1,7 bilionu USD za rok; vzhledem k tomu, že předcházení a snižování míry plýtvání potravinami přináší ekonomické výhody pro domácnosti i pro společnost jako celek a zároveň omezuje škody na životním prostředí;

C.  vzhledem k tomu, že plýtvání potravinami způsobuje vysoké sociální, hospodářské a environmentální náklady a má etické dopady; vzhledem k tomu, že vyplýtvané nebo ztracené potraviny přispívají ke změně klimatu – jejich globální uhlíková stopa tvoří přibližně 8 % celkových globálních antropogenních emisí skleníkových plynů – a znamenají plýtvání vzácnými zdroji, např. půdou, energií nebo vodou(7) po celou dobu životního cyklu dotyčných produktů; vzhledem k tomu, že přebytky potravinového řetězce by se neměly stát rovnou potravinovým odpadem, pokud mohou být využity k lidské spotřebě, a vhodná právní úprava by mohla umožnit, aby se potravinový odpad stal zdrojem;

D.  vzhledem k tomu, že podle nedávných studií je na každý vyrobený kilogram potravin vypouštěno do atmosféry 4,5 kg CO2; vzhledem k tomu, že přibližně 89 milionů tun potravinového odpadu, který v Evropě vzniká, vytváří 170 milionů tun ekvivalentu CO2 za rok, což lze rozdělit takto: potravinový průmysl 59 milionů tun ekvivalentu CO2 za rok, domácí spotřeba 78 milionů tun ekvivalentu CO2 za rok, ostatní 33 milionů tun ekvivalentu CO2 za rok; vzhledem k tomu, že výroba oněch 30 % potravin, které nejsou spotřebovány, znamená o 50 % vyšší spotřebu vodních zdrojů pro zavlažování, zatímco výroba jednoho kilogramu hovězího masa vyžaduje 5 až 10 tun vody;

E.  vzhledem k tomu, že podle některých studií se rozsáhlá změna způsobu stravování ukázala jako nejúčinnější metoda ke snížení environmentálního dopadu spotřeby potravin; vzhledem k tomu, že dosažení udržitelného systému výroby a spotřeby potravin v Evropě vyžaduje komplexní a integrovanou potravinovou politiku;

F.  vzhledem k tomu, že podle Světového potravinového programu (WFP) nemá 795 milionů lidí na světě dostatek jídla na to, aby mohli vést zdravý a aktivní život; vzhledem k tomu, že nedostatečná výživa způsobuje téměř polovinu (45 %), tedy přibližně 3,1 milionu všech úmrtí u dětí ve věku do pěti let; vzhledem k tomu, že každé šesté dítě na světě je podvyživené a každé čtvrté dítě má zpomalený růst; vzhledem k tomu, že snížit míru plýtvání potravinami proto není pouze hospodářskou a environmentální, ale také morální povinností(8);

G.  vzhledem k tomu, že téměř 793 milionů lidí na světě trpí v současné době podvýživou(9) a více než 700 milionů osob žije pod hranicí chudoby(10) s příjmy nižšími než 1,90 USD na den; vzhledem k tomu, že každý případ nezodpovědného nakládání s přírodními zdroji určenými k výrobě potravin a každý případ plýtvání potravinami by proto měl být považován za morálně nepřípustný;

H.  vzhledem k tomu, že nižší míra plýtvání potravinami povede k účinnějšímu využívání půdy a lepší správě vodních zdrojů, přinese pozitivní důsledky pro celé zemědělské odvětví na celém světě a podpoří boj proti podvýživě v rozvojových zemích;

I.  vzhledem k tomu, že EU podepsala Agendu pro udržitelný rozvoj 2030 přijatou Valným shromážděním OSN dne 25. září 2015; vzhledem k tomu, že cíl udržitelného rozvoje 12.3 spočívá ve snížení celosvětového plýtvání potravinami na osobu na úrovni maloobchodu a spotřebitelů do roku 2030 o 50 % a ve snížení ztrát potravin ve výrobních a dodavatelských řetězcích, včetně ztrát, k nimž dochází v prvovýrobě a při přepravě a skladování; vzhledem k tomu, že OSN odhaduje, že světová populace vzroste do roku 2050 z dnešních 7,3 miliardy osob na 9,7 miliardy osob(11); vzhledem k tomu, že omezení plýtvání potravinami je zásadním krokem pro snížení hladu ve světě a nezbytným prvkem pro zabezpečení potravy pro stále rostoucí světovou populaci;

J.  vzhledem k tomu, že Fórum spotřebního zboží, které zastupuje 400 maloobchodníků, výrobců, poskytovatelů služeb a dalších zúčastněných subjektů ze 70 zemí, přijalo veřejné usnesení o snížení potravinového odpadu z vlastní činnosti jeho členů o polovinu do roku 2025, tedy o pět let dříve, než je rok stanovený pro splnění cíle udržitelného rozvoje 12.3;

K.  vzhledem k tomu, že předcházení plýtvání potravinami prospívá životnímu prostředí a přináší výhody v sociální a hospodářské oblasti; vzhledem k tomu, že se v EU podle odhadů každý rok vyplýtvá 88 milionů tun potravin, což odpovídá 173 kg vyplýtvaných potravin na osobu, a že při vzniku a likvidaci potravinového odpadu v EU vzniká 170 milionů tun emisí CO2 a spotřebovává se 26 milionů tun zdrojů; vzhledem k tomu, že náklady spojené s takovou mírou plýtvání potravinami se odhadují na zhruba 143 miliard EUR(12); vzhledem k tomu, že dle FAO trpí 800 milionů lidí na světě hladem;

L.  vzhledem k tomu, že podle údajů z roku 2014 si 55 milionů osob, čili 9,6 % obyvatel EU-28, nemůže každý druhý den dovolit kvalitní jídlo; vzhledem k tomu, že podle údajů z roku 2015 je 118,8 milionu osob, čili 23,7 % obyvatel EU-28, ohroženo chudobou a sociálním vyloučením(13);

M.  vzhledem k tomu, že snížení míry plýtvání potravinami může zlepšit hospodářskou situaci domácností, aniž by se snížil jejich životní standard;

N.  vzhledem k tomu, že nekalé obchodní praktiky a dumpingové ceny v potravinářském odvětví často vedou k tomu, že potraviny jsou prodávány za ceny nižší, než je jejich skutečná hodnota, což vede k většímu plýtvání;

O.  vzhledem k tomu, že ke ztrátám potravin a k jejich plýtvání dochází ve všech fázích potravinového řetězce, ať již jde o výrobu, zpracování, přepravu, skladování, prodej, marketing či spotřebu; vzhledem k tomu, že podle odhadů projektu FUSIONS k plýtvání potravinami v rámci EU nejvíce přispívají domácnosti (53 %) a zpracovatelský průmysl (19 %), po nichž následují maloobchodníci (12 %), prvovýroba (10 %) a velkoobchodníci (5 %)(14); vzhledem k tomu, že z těchto údajů vyplývá, že největší dopad by měla opatření na snižování míry plýtvání potravinami v domácnostech a ve zpracovatelském průmyslu; vzhledem k tomu, že k plýtvání potravinami v rozvojových zemích dochází zejména v důsledku omezené infrastruktury a technologií;

P.  vzhledem k tomu, že údaje z projektu FUSIONS pocházejí z různých zdrojů a zakládají se na různých definicích „potravinového odpadu“;

Q.  vzhledem k tomu, že projekt FUSIONS poukázal na to, že existuje velmi málo metod pro měření množství odpadu v zemědělství, zahradnictví, akvakultuře, rybolovu a v prvovýrobě; vzhledem k tomu, že to brání řádnému posouzení celkového rozsahu potravinových ztrát a plýtvání potravinami v Evropě;

R.  vzhledem k tomu, že cílená opatření, vypracovaná na míru subjektům a článku v řetězci, jsou vhodnějším způsobem boje proti plýtvání potravinami, protože jednotlivé subjekty se potýkají s různými problémy;

S.  vzhledem k tomu, že podle studie, kterou v roce 2015 vypracovala organizace Waste and Resources Action Programme (WRAP) ve Spojeném království, lze minimálně 60 % potravinového odpadu z domácností zamezit a že tyto potraviny mohly být spotřebovány, pokud by s nimi bylo nakládáno lépe(15);

T.  vzhledem k tomu, že některé ztráty a plýtvání v prvovýrobě jsou výsledkem norem obchodníků týkajících se vlastností produktů, zrušených objednávek souvisejících se změnou spotřebitelské poptávky a nadprodukce v důsledku požadavků na splnění sezónní poptávky; vzhledem k tomu, že kažení potravin během výrobního procesu je dalším důvodem ztráty potravin během jejich výroby;

U.  vzhledem k tomu, že podle FAO dochází v zemědělství ke ztrátám 20 % ovoce a zeleniny, 20 % kořenové a hlíznaté zeleniny a 10 % luštěnin a olejnin s tím, že dalších 5 % ovoce a zeleniny a kořenů a hlíz se ztratí po sklizni(16);

V.  vzhledem k tomu, že ztráty na ovoci a zelenině, které poškodily přírodní katastrofy nebo které byly v důsledku ztráty trhu nebo nízkých cen zničeny či zaorány v rodinných zemědělských podnicích, znamenají pro tyto podniky ztrátu investice a příjmu;

W.  vzhledem k tomu, že v potravinovém řetězci se často začleňují náklady potravinového odpadu a načítají se do ceny zboží pro konečného spotřebitele(17);

X.  vzhledem k tomu, že Evropský účetní dvůr ve své zvláštní zprávě č. 34/2016 o boji proti plýtvání potravinami pojednal o otázce „Přispívá EU k tomu, aby se v potravinovém řetězci efektivně využívaly zdroje, tím, že účinně bojuje proti plýtvání potravinami?“; vzhledem k tomu, že z této zprávy vyplývá, že EU v současné době nebojuje s plýtváním potravinami účinně a že stávající iniciativy a politiky by mohly být pro řešení tohoto jevu využívány účinněji; vzhledem k tomu, že se v této zprávě uvádí, že ambice Komise, pokud jde o řešení problematiky plýtvání potravinami, se přes opakované žádosti ze strany Evropského parlamentu a členských států, aby tento problém řešila, snížila; vzhledem k tomu, že zpráva považuje opatření, která Komise do dnešního dne učinila, za roztříštěná a nárazová, bez jasné koordinace; vzhledem k tomu, že zpráva Komisi doporučuje, aby pro nastávající roky vypracovala akční plán, zohlednila problematiku plýtvání potravinami ve svých budoucích posouzeních dopadů, lépe sladila jednotlivé politiky EU, které mohou přispět k boji proti plýtvání potravinami, a vyjasnila výklad právních ustanovení, která mohou odrazovat od darování potravin, a zároveň zvážila, jak darování potravin podpořit v jiných politických oblastech;

Y.  vzhledem k tomu, že Komise poté, co investovala značné množství zdrojů a vedla v roce 2013 velmi úspěšné veřejné konzultace, se nakonec rozhodla nezveřejnit sdělení nazvané „Budování udržitelného evropského potravinového systému“, a to i přesto, že toto sdělení již bylo dokončeno a odsouhlasili je tři komisaři (GŘ pro životní prostředí, GŘ pro zdraví a ochranu spotřebitele a GŘ pro zemědělství a rozvoj venkova); vzhledem k tomu, že toto sdělení obsahuje řadu dobrých přístupů k řešení problému plýtvání potravinami;

Z.  vzhledem k tomu, že dosud neexistuje žádná společná a jednotná definice „potravinového odpadu“ ani společná metodika pro jeho měření na unijní úrovni, což ztěžuje porovnávání údajů a měření pokroku při jeho omezování; vzhledem k tomu, že další překážkou pro posouzení míry plýtvání potravinami v EU jsou těžkosti související se sběrem kompletních, spolehlivých a sladěných údajů; vzhledem k tomu, že pro účely tohoto usnesení se „potravinovým odpadem“ rozumí potraviny určené pro lidskou spotřebu, ať už v poživatelném nebo v nepoživatelném stavu, vyřazené z výroby nebo dodavatelského řetězce, které mají být zlikvidovány ve fázi prvovýroby, zpracování, výroby, přepravy, skladování, prodeje nebo spotřeby, s výjimkou ztrát, k nimž dojde v prvovýrobě; vzhledem k tomu, že je třeba stanovit definici „ztrát v prvovýrobě“;

AA.  vzhledem k tomu, že je třeba rozlišovat mezi poživatelným potravinovým odpadem a nepoživatelnými částmi odpadu, aby se zamezilo zavádějícím závěrům a neúčinným opatřením; vzhledem k tomu, že středem pozornosti by měly být snahy o vyvarování se vzniku poživatelného potravinového odpadu;

AB.  vzhledem k tomu, že protokol o ztrátě potravin a plýtvání potravinami je snahou mnoha různých zúčastněných stran, která vyústila ve vytvoření celosvětového standardu pro účetnictví a výkaznictví (známého jako FLW standard) sloužícího k vyčíslení množství potravin a jejich nepoživatelných částí, které byly odstraněny z potravinového řetězce(18);

AC.  vzhledem k tomu, že úplnější představu, která by umožnila zavést na úrovni EU spolehlivé politiky, by mohlo poskytnout monitorování, a to nejen množství vyplýtvaných potravin, ale také množství přebytků a opětovně využitých potravin;

AD.  vzhledem k tomu, že hierarchie způsobů nakládání s odpadem zavedená rámcovou směrnicí o odpadech(19) (prevence, příprava k opětovnému použití, recyklace, využití a odstranění) nezohledňuje specifika potravinového odpadu, který je velmi proměnlivým tokem odpadů; vzhledem k tomu, že v současné době neexistuje na úrovni EU žádná zvláštní hierarchie způsobů nakládání s nespotřebovanými potravinami a s potravinovým odpadem; vzhledem k tomu, že by měla být nastavena taková hierarchie potravinového odpadu, která bude zohledňovat celý dodavatelský řetězec; vzhledem k tomu, že prevence a opětovné použití pro lidskou spotřebu by měly být prioritními opatřeními;

AE.  vzhledem k tomu, že s pomocí vhodných motivačních politik by potravinové přebytky mohly být opětovně využity k lidské spotřebě;

AF.  vzhledem k tomu, že existuje potenciál pro optimalizaci využití zmetkových potravin a vedlejších produktů z potravinového řetězce pro výrobu krmiv;

AG.  vzhledem k tomu, že spalování a skládkování potravinového odpadu jsou v některých oblastech EU i nadále používané metody, které jsou v rozporu s oběhovým hospodářstvím;

AH.  vzhledem k tomu, že čl. 9 odst. 1 písm. f) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 ze dne 25. října 2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům(20) vyžaduje, aby provozovatelé potravinářských podniků uváděli datum minimální trvanlivosti („minimální trvanlivost do...“) nebo datum použitelnosti potraviny („spotřebujte do...“);

AI.  vzhledem k tomu, že označování data na potravinářských výrobcích bývá chápáno špatně, a to především spotřebiteli; vzhledem k tomu, že slova „minimální trvanlivost do…“ uvádějí datum, po kterém lze danou potravinu obecně ještě konzumovat, ale její kvalita již nemusí být nejlepší, zatímco výraz „spotřebujte do…“ označuje datum, po němž již konzumace potraviny není bezpečná; vzhledem k tomu, že ani polovina občanů EU význam označení „minimální trvanlivost do…“ ani „spotřebujte do…“ nechápe(21); vzhledem k tomu, že používání označení „minimální trvanlivost do...“ a „spotřebujte do…“ a jejich chápání se v jednotlivých členských státech liší, ale liší se také u jednotlivých výrobců, zpracovatelů a distributorů, a to i u stejných výrobků; vzhledem k tomu, že podle článku 13 nařízení (EU) č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům musí být datum spotřeby na výrobku dobře viditelné a snadno čitelné;

AJ.  vzhledem k tomu, že darování neprodaných potravin v celém potravinovém řetězci vede ke značnému omezení plýtvání potravinami a zároveň pomáhá lidem, kteří potřebují potravinovou pomoc a kteří si jinak finančně nemohou určité potravinové výrobky nebo dostatečné množství stejně kvalitního jídla zakoupit; vzhledem k tomu, že supermarkety a služby společného stravování by v tomto procesu mohly hrát významnou roli;

AK.  vzhledem k tomu, že darování potravin usnadňují i unijní fondy, jako například Fond evropské pomoci nejchudším osobám (FEAD), tím, že mimo jiné poskytují finance na zajištění skladovacích a přepravních infrastruktur pro darované potraviny; vzhledem k tomu, že členské státy FEAD v dostatečné míře nevyužívají;

AL.  vzhledem k tomu, že možnosti dostat poživatelné potravinové přebytky k potřebným brání nedostatečná kapacita distribučních kanálů nebo někdy zcela nulová kapacita tohoto kanálu; vzhledem k tomu, že dobročinné organizace a instituce provádějící sociální práce, které jsou financovány státem nebo místními orgány, nemají dostatečné finanční a lidské zdroje, aby poživatelné potraviny nabízené pro dobročinné účely mohly přepravovat a distribuovat; vzhledem k tomu, že toto platí zejména pro nejvíce znevýhodněné regiony;

AM.  vzhledem k tomu, že sociální programy a programy vedené zdola nahoru, jako například potravinové banky nebo jídelny provozované dobročinnými organizacemi, přispívají k omezování plýtvání potravinami a pomáhají těm nejchudším, a tím přispívají k utváření zodpovědné a informované společnosti;

AN.  vzhledem k tomu, že na jednotném trhu mnoho společností vyrábí potraviny pro více než jeden stát; vzhledem k tomu, že neprodané výrobky těchto společností někdy nemohou být darovány v zemi, kde byly vyrobeny, protože jsou označeny v cizích jazycích;

AO.  vzhledem k tomu, že dárci potravin jsou podle nařízení o obecném potravinovém právu považováni za „provozovatele potravinářských podniků“(22), a proto musí dodržovat veškeré právní předpisy EU týkající se potravin a odpovědnosti, ručení a sledovatelnosti, jakož i pravidla pro bezpečnost potravin zavedená v rámci balíčku předpisů o hygieně potravin(23); vzhledem k tomu, že rizika spojená s ručením za darované potraviny mohou vést potenciální dárce potravin k tomu, že nadbytečné potraviny vyhodí, místo aby je darovali(24);

AP.  vzhledem k tomu, že v důsledku stávajících administrativních překážek považují velké obchodní řetězce a supermarkety za přijatelné vyhazovat potraviny s blížícím se datem minimální trvanlivosti, místo aby je darovaly;

AQ.  vzhledem k tomu, že Komise v současné době pracuje na zpřehlednění evropských právních předpisů týkajících se darování potravin;

AR.  vzhledem k tomu, že některé členské státy již přijaly vnitrostátní právní předpisy pro omezení vzniku potravinového odpadu a že konkrétně Itálie přijala právní předpisy, jež usnadňují darování a distribuci potravin pro účely sociální solidarity tím, že dárce zbavují odpovědnosti za potraviny darované v dobré víře, které jsou v době darování vhodné ke konzumaci;

AS.  vzhledem k tomu, že státy mohou přijmout také dobrovolné vnitrostátní pokyny týkající se darování potravin, jak to učinilo například Finsko, jejichž orgány pro bezpečnost potravin přijaly pokyny zaměřené na omezování zbytečného plýtvání potravinami;

AT.  vzhledem k tomu, že směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty(25) (směrnice o DPH) stanoví, že darování potravin je zdanitelné a že osvobození od daní v oblasti darování potravin není dovoleno; vzhledem k tomu, že podle doporučení Komise by hodnota darovaných potravin krátce před uplynutím minimální trvanlivosti nebo potravin nevhodných k prodeji měla být pro daňové účely stanovena jako „velmi nízká, téměř nulová“(26); vzhledem k tomu, že některé členské státy motivují k darování potravin „upouštěním“ od povinnosti odvádět DPH, avšak soulad se směrnicí o DPH je nejasný; vzhledem k tomu, že jiné členské státy za darované potraviny nabízejí úlevu na dani z příjmu právnických osob(27);

AU.  vzhledem k tomu, že v mnoha členských státech je bohužel dražší nadbytečné poživatelné potraviny darovat, než je odeslat na anaerobní digesci, což je vzhledem k počtu lidí žijících v extrémní chudobě v rozporu s veřejným zájmem;

AV.  vzhledem k tomu, že k omezování plýtvání potravinami a k udržitelnosti výrazně přispívají obaly potravin tím, že prodlužují délku životnosti produktů a že produkty chrání; vzhledem k tomu, že obaly potravin, které lze recyklovat a které jsou vyráběny z obnovitelných surovin, mohou dále přispět k účinnosti z hlediska životního prostředí a k účinnému využívání zdrojů;

AW.  vzhledem k tomu, že aktivní a inteligentní materiály určené pro styk s potravinami mohou zlepšit kvalitu zabalených potravin a prodloužit jejich dobu trvanlivosti, lépe monitorovat stav zabalených potravin a poskytovat informace o jejich čerstvosti;

AX.  vzhledem k tomu, že ke zpracování vyhozených potravin jsou zapotřebí další zdroje;

AY.  vzhledem k tomu, že boj proti plýtvání potravinami přináší také hospodářské výhody, jelikož každé euro vydané na předcházení plýtvání potravinami umožňuje zamezit vzniku 265 kg potravinového odpadu v hodnotě 535 EUR, umožňuje místním orgánům ušetřit 9 EUR na nákladech spojených s odpadem a 50 EUR na nákladech v oblasti životního prostředí souvisejících s emisemi skleníkových plynů a znečišťováním ovzduší (28);

AZ.  vzhledem k tomu, že opatření na snižování míry plýtvání potravinami by měla být přijímána na odpovídající úrovni; vzhledem k tomu, že klíčovou roli při snižování míry plýtvání potravinami hrají místní a regionální orgány, a to vzhledem ke svým povinnostem a pravomocem v oblasti nakládání s odpadem, své pravomoci zahajovat a provádět místní kampaně a vzhledem k tomu, že jsou v přímém kontaktu a spolupracují s organizacemi občanské společnosti a dobročinnými organizacemi, jelikož mají značný podíl na zadávání veřejných zakázek a v mnoha případech i pravomoc nad vzdělávacími institucemi;

BA.  vzhledem k tomu, že pro celosvětový boj proti plýtvání potravinami je rozhodující výměna osvědčených postupů na evropské a mezinárodní úrovni a pomoc rozvojovým zemím;

BB.  vzhledem k tomu, že od druhého pololetí roku 2013 uplatňuje Evropský parlament komplexní politiku, jejímž cílem je výrazně omezit plýtvání potravinami v jeho stravovacích zařízeních; vzhledem k tomu, že hlavní zařízení Parlamentu v Bruselu nespotřebované potraviny z nadprodukce pravidelně darují;

1.  zdůrazňuje naléhavou potřebu snížit v Unii míru plýtvání potravinami a zlepšit účinné využívání zdrojů ve všech fázích potravinového řetězce, ať již jde o výrobu, zpracování, přepravu, skladování, prodej, marketing či spotřebu, a zohlednit to, že v průmyslově velmi rozvinutých zemích dochází k plýtvání potravinami zejména ve fázi prodeje a spotřeby, zatímco v rozvojových zemích se potravinami začíná plýtvat ve výrobní a zpracovatelské fázi; v tomto smyslu zdůrazňuje význam politického vedení a závazku jak ze strany Komise, tak ze strany členských států; připomíná, že Evropský parlament opakovaně žádal Komisi, aby přijala opatření proti plýtvání potravinami;

2.  konkrétněji naléhavě vyzývá ke snížení množství potravinového odpadu vznikajícího ve fázi prodeje a spotřeby a ke snížení potravinových ztrát vznikajících během výroby a v dodavatelských řetězcích, včetně posklizňových ztrát;

3.  trvá proto na tom, že je třeba zlepšit komunikaci mezi všemi aktéry potravinového řetězce, zejména mezi dodavateli a distributory, aby nabídka odpovídala poptávce;

4.  vyzývá ke koordinované politické reakci na úrovni EU i členských států, v souladu s příslušnými pravomocemi, která zohlední nejen politiky týkající se odpadů, bezpečnosti potravin a informací o potravinách, ale také prvky hospodářské, daňové a finanční politiky, politiky v oblasti výzkumu a inovací a životního prostředí, strukturální politiky (zemědělství a rybolov), politiky v oblasti vzdělávání, sociální a obchodní politiky a politiky v oblasti ochrany spotřebitele, energetiky a veřejných zakázek; v tomto ohledu vyzývá ke koordinaci mezi EU a členskými státy; zdůrazňuje, že snahy EU o snížení míry plýtvání potravinami by měly být posíleny a lépe sladěny; poznamenává, že podniky zapojené do potravinového řetězce jsou především malé a střední podniky, které by neměly být zatěžovány nepřiměřenou dodatečnou administrativou;

5.  naléhavě vyzývá Komisi, aby zapojila veškeré příslušné útvary Komise, které se zabývají problematikou plýtvání potravinami, a aby zajistila a posílila koordinaci na úrovni Komise; vyzývá proto Komisi, aby zaujala systematický postoj k řešení všech aspektů plýtvání potravinami a aby pro tuto oblast vytvořila komplexní akční plán, který pokryje různé oblasti politik a načrtne strategii pro nadcházející roky;

6.  vyzývá Komisi, aby určila, které evropské právní předpisy by mohly bránit účinnému boji proti plýtvání potravinami a aby analyzovala, jak by tyto předpisy mohly být upraveny, aby přispívaly k plnění cíle předcházení plýtvání potravinami;

7.  vyzývá Komisi, aby při provádění posouzení dopadů týkajících se nových legislativních návrhů zhodnotila jejich potenciální dopad na plýtvání potravinami;

8.  vyzývá Komisi a členské státy, aby stávající finanční podpoře pro boj proti plýtvání potravinami vtiskly trvalý charakter; vyzývá členské státy, aby lépe využívaly příležitosti, které v této oblasti nabízejí různé evropské politiky a programy financování;

9.  zdůrazňuje, že příslušné orgány členských států jsou povinny vytvořit individuální přístup v unijním rámci pro boj proti plýtvání potravinami; uznává, že v některých členských státech již byla odvedena důležitá práce;

10.  vyzývá Komisi a členské státy, aby se zapojovaly do osvětových a komunikačních kampaní o způsobu předcházení plýtvání potravinami;

11.  vyzývá členské státy, aby přijaly opatření ke snížení potravinových ztrát v rámci celého dodavatelského řetězce, včetně prvovýroby, přepravy a skladování;

12.  vyzývá členské státy, aby přijaly nezbytná opatření pro dosažení cíle Unie spočívajícího ve snížení míry plýtvání potravinami o 30 % do roku 2025 a o 50 % do roku 2030 ve srovnání s výchozím stavem v roce 2014;

13.  vyzývá Komisi, aby do 31. prosince 2020 přezkoumala možnost stanovit závazné celounijní cíle pro snížení míry plýtvání potravinami, které by měly být splněny do roku 2025 a 2030, na základě měření, jež se vypočítá společnou metodou; vyzývá Komisi, aby vypracovala zprávu, která bude případně doplněna o legislativní návrh;

14.  vyzývá členské státy, aby monitorovaly a zhodnotily uplatňování svých opatření pro snížení míry plýtvání potravinami, tím, že tuto míru změří na základě společné metodiky; naléhavě vyzývá Komisi, aby podpořila právně závaznou definici potravinového odpadu a aby do 31. prosince 2017 přijala společnou metodiku, včetně minimálních požadavků na kvalitu, pro jednotné měření míry plýtvání potravinami; je přesvědčen, že společná unijní definice a metodika pro měření potravinových „ztrát“, platné pro celý dodavatelský řetězec, by usnadnily snahy členských států a zúčastněných subjektů o výpočet a snižování míry plýtvání potravinami;

15.  naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby používaly následující definici „potravinového odpadu“: „potravinovým odpadem se rozumí potraviny určené pro lidskou spotřebu, ať už v poživatelném nebo v nepoživatelném stavu, vyřazené z výroby nebo dodavatelského řetězce, které mají být zlikvidovány ve fázi prvovýroby, zpracování, výroby, přepravy, skladování, prodeje, nebo spotřeby, s výjimkou ztrát, k nimž dojde v prvovýrobě“;

16.  vyzývá Komisi, aby ve svých budoucích politikách jasně rozlišovala mezi plýtváním potravinami a potravinovými ztrátami, které jsou v prvovýrobě nevyhnutelné, protože jsou způsobeny vyšší mocí, například bouřkami;

17.  vyzývá Komisi, aby do svých výpočtů zařadila potravinové ztráty v zemědělství a v dalších odvětvích prvovýroby s cílem zaručit přístup, který zohledňuje celý dodavatelský řetězec; poukazuje nicméně na to, že číselně vyjádřit potravinové ztráty ve fázi prvovýroby může být obtížné, a vyzývá Komisi, aby stanovila osvědčené postupy, které členským státům při shromažďování takových údajů pomohou;

18.  vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy a všemi zúčastněnými subjekty vypracovala společnou definici pojmu „ztráta“ v každé z fází potravinového řetězce a společnou metodiku měření;

19.  konstatuje, že z důvodu různorodosti výrobků a souvisejících postupů a kvůli neexistenci jasné definice potravinového odpadu je obtížné míru plýtvání potravinami a potravinových ztrát ve fázi prvovýroby číselně vyjádřit; vyzývá Komisi, aby určila a sdělila členským státům osvědčené postupy, pokud jde o sběr údajů o potravinových ztrátách a plýtvání potravinami v zemědělských podnicích, aniž by byli zemědělci vystaveni další administrativní zátěži nebo dalším nákladům;

20.  vyzývá Komisi a členské státy, aby se všemi příslušnými zúčastněnými subjekty konzultovaly statistickou metodiku a další opatření, která mají být zavedena pro zamezení plýtvání potravinami ve všech odvětvích napříč celou Unií;

21.  konstatuje, že na úrovni EU neexistuje společná definice a metodiky pro měření „potravinových přebytků“; podotýká, že Itálie přijala právní předpisy, jež definují přebytky z potravinového řetězce a určují hierarchii pro jejich využití, která upřednostňuje lidskou spotřebu; vyzývá Komisi, aby se zabývala tím, jaký mají výše uvedené právní předpisy dopad na darování potravin a plýtvání potravinami v Itálii a aby v případě potřeby zvážila zavedení podobných předpisů na úrovni EU;

22.  vyzývá k tomu, aby ve směrnici 2008/98/ES byla uplatněna specifická hierarchie způsobů nakládání s potravinovým odpadem takto:

   a) předcházení vzniku;
   b) záchrana poživatelných potravin, upřednostnění použití pro lidskou spotřebu před použitím jako krmivo a přepracování na nepotravinové výrobky;
   c) organická recyklace;
   d) využití energie;
   e) likvidace;

23.  klade důraz na iniciativy obsažené v akčním plánu pro oběhové hospodářství, jehož součástí jsou opatření pro zřízení platformy pro finanční podporu, která by měla přilákat investice a inovace zaměřené na snížení ztrát, a pokyny určené členským státům týkající se přeměny určitých potravinových ztrát nebo zemědělských vedlejších produktů na energii;

24.  zdůrazňuje, že potřeby v oblasti energie by měly být naplněny díky využití odpadu a vedlejších produktů, které nejsou využitelné v žádném jiném procesu na vyšším stupni hierarchie způsobů nakládání s odpady;

25.  zdůrazňuje, že úspěšný boj proti plýtvání potravinami vyžaduje také vysoké míry recyklace v revidované rámcové směrnici o odpadech a začlenění zásady kaskádového využívání biomasy do politiky EU v oblasti energetiky;

26.  zdůrazňuje potřebu zavést pro členské státy povinnost každoročně Komisi informovat o celkové úrovni vzniklého potravinového odpadu v daném roce;

27.  vyzývá členské státy, aby do svých programů pro předcházení vzniku odpadu zařadily specifická opatření pro předcházení plýtvání potravinami; členské státy zejména vyzývá, aby vytvořily dobrovolné dohody a zavedly ekonomické a daňové pobídky pro darování potravin a další prostředky ke snížení míry plýtvání potravinami;

28.  domnívá se zejména, že za účelem zajištění vysoké úrovně ochrany životního prostředí a výstupů, včetně digesce a kompostování, při zachování vysokých standardů kvality, by měly členské státy podporovat kompostování v domácnostech a zajistit tříděný sběr biologického odpadu u zdroje, jakož i zajistit, že tento odpad bude zpracován prostřednictvím biologické recyklace; domnívá se, že členské státy by rovněž měly zakázat skládkování biologického odpadu;

29.  bere na vědomí riziko kontaminace kompostu a půdy plastovými a kovovými hmotami z potravinového odpadu a jejich přenosu do vodních a mořských ekosystémů a naléhavě vyzývá k tomu, aby tento způsob znečištění byl omezen na minimum; připomíná dále, že směrnice o využívání kalů z čistíren odpadních vod v zemědělství má omezit kontaminaci zemědělské půdy na minimum; vyzývá proto k opatrnosti při plánování směšování různých typů odpadů a k náležité obezřetnosti;

30.  zdůrazňuje, že nejdůležitější je bezpečnost potravin a že opatření ke snížení míry plýtvání potravinami nesmí ohrozit stávající normy pro bezpečnost potravin; zdůrazňuje, že boj proti plýtvání potravinami by neměl ohrozit bezpečnost potravin a normy v oblasti životního prostředí, ani normy týkající se ochrany zvířat, zejména jejich zdraví a dobrých životních podmínek;

31.  vyzývá Komisi, aby příslušné orgány v členských státech nabádala k tomu, aby pokaždé, kdy je to nutné, přijaly opatření pro kontrolu bezpečnosti potravin z hlediska zdraví s cílem budovat důvěru občanů a spotřebitelů v politiky, které přispívají ke snižování míry plýtvání potravinami;

32.  připomíná, že předcházení vzniku potravinového odpadu je prioritním opatřením, jehož má být dosaženo, pokud bude s odpady nakládáno správně v souladu se zásadami oběhového hospodářství; nicméně zdůrazňuje, že v současné době není možné se vzniku potravinového odpadu zcela vyhnout; domnívá se, že je proto nezbytné nastavit povinná unijní opatření, která zajistí, aby byl potravinový odpad přeměněn na nové zdroje;

33.  vyzývá Komisi a členské státy, aby poskytly ekonomické pobídky na podporu sběru nevyužitých potravin, které mohou být buď distribuovány charitám, nebo přeměněny na cenný zdroj tím, že budou opětovně použity pro druhotné účely přispívající k předcházení plýtvání potravinami, např. k výrobě krmiv pro hospodářská a domácí zvířata;

34.  bere na vědomí potenciál optimálního využití nevyhnutelně znehodnocených nebo vyhozených potravin a vedlejších produktů potravinového řetězce, zejména živočišného původu, při produkci krmiv, recyklaci živin a produkci pomocných půdních látek, a upozorňuje na jejich význam pro prvovýrobu;

35.  zdůrazňuje, že účinnější evropské právní předpisy týkající se vedlejších produktů ve směrnici č. 2008/98/ES by mohly významným způsobem pomoci omezit plýtvání potravinami; za tímto účelem vyzývá Komisi, aby podpořila, zejména prostřednictvím programu Horizont 2020, projekty určené k podpoře synergií mezi zemědělským a průmyslovým odvětvím, do nichž jsou zapojeny zemědělsko-potravinářské podniky;

36.  opětovně poukazuje na to, že je třeba, aby Komise do 31. prosince 2018 vypracovala zprávu s cílem posoudit, zda jsou zapotřebí průřezová regulační opatření v oblasti udržitelné spotřeby a výroby a aby vypracovala zprávu o dopadu za účelem identifikace opatření, jejichž interakce tvoří překážku pro rozvoj synergií mezi odvětvími a brání využívání vedlejších produktů;

37.  zdůrazňuje, že využívání zásob a potravin, které by jinak zůstaly nevyužity, nevylučuje potřebu řádného řízení dodávek a inteligentního řízení potravinového řetězce nutných k tomu, aby systematicky nevznikaly strukturální přebytky;

38.  vyzývá Komisi a členské státy, aby podpořily vyšší úroveň využívání zmetkových potravin a vedlejších produktů z celého potravinového řetězce na výrobu krmiv;

39.  žádá Komisi, aby provedla analýzu právních překážek, které brání využití zmetkových potravin k produkci krmiv, a aby podporovala výzkum v této oblasti a zároveň kladla důraz na potřebu zvýšené sledovatelnosti a souladu s normami biologické bezpečnosti a na využívání takových způsobů oddělování a zpracování, které snižují riziko pro bezpečnost potravin na nulu;

40.  vítá nedávno vytvořenou platformu EU věnovanou ztrátám potravin a plýtvání potravinami, jejímž úkolem je stanovit, jaká prioritní opatření je třeba na úrovni EU přijmout, aby bylo možné předcházet vzniku potravinových ztrát a plýtvání potravinami, a usnadňovat výměnu informací mezi dotčenými subjekty; za tímto účelem zdůrazňuje, že by bylo žádoucí, aby se Evropský parlament do prací na této platformě vhodně zapojil; vyzývá Komisi, aby Parlamentu poskytla přesný seznam opatření, která jsou v současné době přijímána, a cílů a dílčích cílů, které byly vytyčeny, a také jakého pokroku bylo dosaženo v souvislosti se společnou metodikou a darováním; domnívá se, že tato platforma by mohla být tím pravým nástrojem k monitorování toho, k jak velkému plýtvání dochází, ale i toho, kolik je přebytků a kolik potravin je opětovně využito; je nicméně nadále přesvědčen, že se jedná pouze o první krok na cestě v řešení problému plýtvání potravinami;

41.  vyzývá Komisi, aby zpřístupnila postupy platformy EU věnované potravinovým ztrátám a plýtvání potravinami ve 24 jazycích EU;

42.  vyzývá platformu EU věnovanou potravinovým ztrátám a plýtvání potravinami, aby mimo jiné podporovala vytvoření různých informačních kanálů pro spotřebitele, stejně jako informačních a vzdělávacích programů v oblasti potravin určených spotřebitelům; naléhavě vyzývá tuto platformu, aby usnadňovala spolupráci místních zúčastněných subjektů na iniciativách v oblasti předcházení plýtvání potravinami a dárcovství a zaměřovala se přitom na snižování příslušných transakčních nákladů; připomíná, že je důležité vyměňovat si osvědčené postupy, kombinovat znalosti a bránit překrývání s dalšími příslušnými fóry, jako je např. maloobchodní fórum EU o udržitelnosti, Evropský kulatý stůl pro udržitelnou spotřebu a výrobu potravin, fórum na vysoké úrovni pro lepší fungování potravinového řetězce a Fórum spotřebního zboží;

43.  vyzývá Komisi, aby v rámci platformy EU věnované potravinovým ztrátám a plýtvání potravinami posoudila osvědčené postupy, které jsou již uplatňovány v jednotlivých členských státech, aby bylo možné lépe definovat účinné nástroje pro omezování plýtvání potravinami;

44.  domnívá se, že ve snaze co nejvíce omezit plýtvání potravinami je třeba zapojit všechny účastníky potravinového řetězce a zaměřit se na různé příčiny vzniku odpadu v jednotlivých odvětvích; vyzývá proto Komisi, aby provedla analýzu celého potravinového řetězce a zjistila, v jakých potravinářských odvětvích dochází k největšímu plýtvání potravinami a jaká řešení by mohla být uplatněna, aby se takovému plýtvání zabránilo;

45.  vyzývá Komisi a členské státy k výměně, podpoře a prosazování úspěšných postupů omezování plýtvání potravinami a metod zachování zdrojů, které již zúčastněné subjekty uplatňují; vybízí členské státy a místní a regionální orgány, aby s příslušnými zúčastněnými subjekty konzultovaly, jaká cílená odvětvová opatření by měla být v souvislosti s předcházením plýtvání potravinami přijata;

46.  zdůrazňuje, že Komise a členské státy by měly především vést konzultace s klíčovými účastníky – včetně zemědělského odvětví – a provádět posouzení dopadu u všech navrhovaných opatření, která mají zabránit plýtvání potravinami v Unii;

47.  vybízí Komisi, členské státy a regionální a místní orgány, aby ve spolupráci se všemi zúčastněnými subjekty zvyšovaly povědomí především spotřebitelů o rozdílu mezi datem použitelnosti a datem minimální trvanlivosti a o použitelnosti potravin po vypršení data minimální trvanlivosti, mimo jiné pořádáním osvětových a vzdělávacích kampaní a usnadněním přístupu ke komplexním a srozumitelným informacím o výrobku a jejich poskytování; poukazuje na to, že uvádění dvou dat na témže výrobku, např. „prodejte do...“ a „spotřebujte do...“, může mít negativní dopad na rozhodování spotřebitelů o nakládání s potravinami; zdůrazňuje, že je důležité posílit postavení spotřebitelů, a pomoci jim tak činit informovaná rozhodnutí;

48.  žádá Komisi, aby v rámci probíhajícího hodnocení posoudila zejména: zda stávající právní předpisy EU a současná praxe, kdy je v řadě členských států používáno datum minimální trvanlivosti i datum použitelnosti, plní svůj účel; zda by měla být zvážena revize výrazů „spotřebujte do...“ a „minimální trvanlivost do...“, díky níž by bylo pro spotřebitele snazší pochopit jejich význam; zda by bylo přínosné, kdyby se v případě výrobků, u nichž nevzniká riziko ohrožení zdraví nebo životního prostředí, odstranila určitá data a zda by bylo vhodné zavést evropské pokyny týkající se tohoto tématu; žádá Komisi, aby provedla výzkumnou studii za účelem zhodnocení vazeb mezi uváděním data spotřeby a předcházením plýtvání potravinami;

49.  vítá iniciativu, kterou přijaly některé velké maloobchodní subjekty na podporu mechanismů umožňujících přizpůsobit ceny výrobků spotřebě v závislosti na datu použitelnosti s cílem zvýšit povědomí spotřebitelů a podpořit nákup výrobků s blížícím se koncem doby použitelnosti;

50.  s ohledem na skutečnost, že mnoho potravinářských výrobků si i po uplynutí doby minimální trvanlivosti zachovává své organoleptické a nutriční vlastnosti, třebaže v omezené míře, a za předpokladu, že jsou dodrženy zásady bezpečnosti potravin, jsou tyto výrobky nadále poživatelné; vyzývá Komisi, aby stanovila logistické a organizační modely, díky nimž by bylo možné zcela bezpečně využívat všechny druhy výrobků, které dosud nebyly prodávané;

51.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zvážily možnost variovat cenu v závislosti na datu použitelnosti coby nástroj pro snížení množství poživatelných potravin, z nichž se stává odpad; domnívá se, že plýtvání ve fázi distribuce může být výrazným způsobem omezeno zavedením slev, které by byly úměrné době zbývající do vypršení data použitelnosti výrobku; je přesvědčen, že by tato praxe, která je nyní uplatňována na bázi dobrovolnosti, měla být prosazována a podporována;

52.  žádá Komisi, aby ve snaze předcházet plýtvání potravinami aktualizovala seznam potravin, které jsou v současnosti osvobozeny od označování datem minimální trvanlivosti;

53.  domnívá se, že je zapotřebí provést hlubší výzkum a poskytnout více informací o datech použitelnosti zaměřených na každý výrobek a zároveň je třeba podniknout kroky na podporu a zvýšení konzumace čerstvých a nebalených potravin a na redukování dlouhodobých obalů a uskladňování;

54.  vyzývá Komisi, členské státy, regionální a místní orgány a zúčastněné subjekty, aby vytvořily informační a komunikační kampaně na podporu informovanosti spotřebitelů a všech subjektů v potravinovém řetězci ohledně předcházení plýtvání potravinami, bezpečnosti potravin, hodnoty potravin a osvědčených postupů, pokud jde o hospodaření s potravinami a jejich zpracovávání a spotřebu; zdůrazňuje, že takové iniciativy by měly poukazovat na to, že boj proti plýtvání potravinami přináší nejen environmentální, ale také hospodářské a sociální výhody; vyzývá k používání a podpoře moderních informačních nástrojů, jako jsou například mobilní aplikace, s cílem oslovit i mladší generace, které využívají hlavně digitální média; vyzývá k tomu, aby byla řádně řešena otázka plýtvání potravinami a hladu, která v současné době představuje vážný problém; poukazuje na potřebu solidarity a sdílení s těmi, kdo to nejvíce potřebují;

55.  naléhavě vyzývá Radu a Komisi, aby vyhlásily Evropský rok boje proti plýtvání potravinami coby klíčovou iniciativu pro informování a zvyšování povědomí evropských občanů a aby se snažily k tomuto důležitému tématu upoutat pozornost vnitrostátních vlád s cílem vyčlenit dostatek prostředků na řešení problémů, kterým bude třeba v nejbližší době čelit;

56.  zdůrazňuje význam vzdělávání dětí a jejich zapojování do prevence vzniku potravinového odpadu; bere na vědomí, že Evropský účetní dvůr ve své zvláštní zprávě č. 34/2016 o boji proti plýtvání potravinami zdůrazňuje, že je důležité do doprovodných opatření projektů Mléko do škol a Ovoce a zelenina do škol zařadit výchovná sdělení v souvislosti s plýtváním potravinami, a uvádí, že jen velmi málo členských států využilo možnosti tak učinit; vybízí příslušné orgány členských států, aby naplno využily potenciálu těchto projektů, jejichž cílem je vštípit mladým lidem správné stravovací návyky a poskytnout jim možnost získat informace o čerstvých potravinách a procesech zemědělské výroby;

57.  vyzývá Komisi a členské státy, aby motivovaly domácnosti k boji proti plýtvání potravinami tím, že budou podporovat každotýdenní den zbytků a poskytovat spotřebitelům informace o tom, jaké osvědčené způsoby nakupování a vaření by si měli osvojit, aby omezili plýtvání potravinami;

58.  zdůrazňuje, že v zájmu snižování plýtvání produkty je důležité upravovat postupy distribuce, konzervace a balení na míru každému produktu podle jeho vlastností a podle potřeb spotřebitele;

59.  zdůrazňuje, že ve snaze omezit množství potravinového odpadu je důležité zajistit, aby metody používané při distribuci a uchovávání potravin byly přiměřené vlastnostem jednotlivých produktů;

60.  vyzývá Komisi, členské státy a zúčastněné subjekty, aby spotřebitele lépe informovaly o metodách uchovávání anebo opětovného používání jejich produktů;

61.  poukazuje na důležitou úlohu, kterou při poskytování informací a pomoci občanům ohledně nejlepších způsobů, jak uchovávat nebo používat potraviny, předcházet jejich plýtvání a omezovat jej, mají vedle maloobchodníků a médií také místní orgány a obecní podniky;

62.  vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy a s ohledem na důkazy, které dokládají, že vlivem neoptimálních a nevhodných teplot se potraviny předčasně stávají nepoživatelnými a v důsledku toho dochází ke vzniku zbytečného odpadu, vydala doporučení týkající se teplot chlazení; poukazuje na skutečnost, že harmonizací teplotních úrovní v rámci celého dodavatelského řetězce by se zlepšilo uchovávání výrobků a snížilo plýtvání potravinami u produktů, které jsou přepravovány do zahraničí a prodávány v zahraničí;

63.  zdůrazňuje, že je třeba, aby zemědělsko-potravinářské odvětví zlepšilo programování vlastní produkce za účelem omezení množství přebytků potravin; zdůrazňuje však, že minimální míra přebytku potravin v současnosti představuje fyziologický faktor celého zemědělsko-potravinářského řetězce a že ke vzniku přebytků přispívají i vnější faktory, které nelze ovlivnit; z tohoto důvodu se domnívá, že opatření na podporu dárcovství mohou představovat důležitý nástroj k zamezení tomu, aby se z přebytku potravin stal odpad;

64.  vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly inovace a investice do zpracovatelských technologií v zemědělské produkci ve snaze omezit plýtvání potravinami v potravinovém řetězci a snížit ztráty při výrobě potravin v rodinných zemědělských podnicích;

65.  vybízí členské státy, aby k omezování plýtvání potravinami v prvovýrobě a ve zpracovatelském odvětví využívaly Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV);

66.  zdůrazňuje, že je důležité spojovat zemědělce v družstvech nebo profesních organizacích s cílem snížit potravinové ztráty zlepšováním jejich znalosti trhů, účinnějším plánováním, využitím úspor z rozsahu a zlepšením schopnosti zemědělců uvádět své produkty na trh;

67.  zdůrazňuje význam spolupráce, například prostřednictvím organizací producentů nebo jiných subjektů, mimo jiné meziodvětvových organizací a družstev, pokud jde o snazší přístup k financování inovací a investice do zpracovatelských technologií, jako je případné kompostování a anaerobní digesce nebo další zpracování produktů, které by mohly zemědělcům umožnit přístup k novým výrobkům, trhům a zákazníkům; poukazuje v této souvislosti na to, že odvětvové organizace a využívání smluv vedou k lepšímu řízení výroby a účinnějším opatřením proti plýtvání potravinami; považuje za zásadní, aby se takto postupovalo na místní nebo regionální úrovni s cílem respektovat zásadu blízkosti;

68.  poukazuje na výhody spolupráce a digitalizace, které umožňují lepší přístup k údajům a prognózám poptávky a rozvíjení výrobních programů pro zemědělce s předstihem, což jim umožňuje lépe přizpůsobit produkci poptávce, lépe ji koordinovat s jinými částmi potravinového řetězce a minimalizovat plýtvání; s ohledem na problémy spojené se snižováním množství potravinového odpadu zdůrazňuje, že je třeba podporovat efektivní využívání potravinového odpadu, například v rámci biohospodářství;

69.  zastává názor, že aby nabídka výrobků lépe odpovídala poptávce, měla by pravidla pro označování poskytující vhodné informace o původu složek, o výrobě a použitých technikách zpracování umožňovat spotřebitelům informovanější nákup, a nepřímo tak ovlivňovat rovněž výrobní faktory, což by mělo pozitivní dopad na životní prostředí, hospodářství a sociální oblast;

70.  žádá Komisi a členské státy, aby zemědělce a spotřebitele lépe informovaly o účinnějším řízení energetických, vodních a přírodních zdrojů v potravinovém řetězci s cílem významně snížit plýtvání zdroji a potravinami a omezit vstupní náklady a plýtvání živinami a zvýšit inovace a udržitelnost zemědělských systémů;

71.  domnívá se, že je třeba zintenzivnit výzkum a osvětu, aby se zabránilo plýtvání potravinami v prvovýrobě a aby se plýtvání zdroji v zemědělské výrobě, zpracování nebo distribuci potravin nahradilo postupy, které budou šetrné vůči životnímu prostředí;

72.  zdůrazňuje, že aby se plýtvání potravinami omezilo na naprosté minimum, měli by zemědělci být v takové technické a hospodářské situaci, která jim umožní využívat jejich produkty způsobem co nejúčinněji využívajícím zdroje;

73.  je přesvědčen, že iniciativy zemědělců a komunit mohou nabídnout udržitelná, z ekonomického hlediska životaschopná řešení a přinést hodnotu produktům, které by se jinak zařadily do odpadu, a to vytvořením trhů pro produkty, jež by se z potravinového řetězce obyčejně vyloučily, a upozorňuje na potenciál projektů sociálních inovací, jež vznikají z podnětu zemědělců a komunit, jako je sběr po sklizni a darování přebytečných potravin sdružením zajišťujícím potravinovou pomoc, mezi něž se řadí i potravinové banky; vyzývá Komisi a členské státy, aby tyto praktiky uznávaly a podporovaly je v rámci druhého pilíře SZP;

74.  zdůrazňuje, že v zájmu omezení plýtvání ve fázi výroby by se měly k optimalizaci výkonu na polích využívat inovativní techniky a technologie a výrobky, které nesplňují tržní normy, by se měly přeměňovat ve zpracované zboží;

75.  poukazuje na to, že velké množství zcela poživatelného ovoce a zeleniny se z estetických důvodů a v důsledku marketingových standardů nedostane na trh; poznamenává, že existují úspěšné inciativy, které tyto produkty využívají, a vybízí zúčastněné subjekty působící v oblasti velkoobchodu i maloobchodu, aby takovou praxi podporovaly; vyzývá Komisi a členské státy, aby podpořily rozvoj trhů s takovými potravinami a aby v této souvislosti provedly výzkum týkající se vztahu mezi marketingovými standardy a plýtvání potravinami;

76.  vyzývá Komisi a členské státy, aby společnými silami ovlivňovaly veřejné normy Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (EHK OSN) a usilovaly o to, aby se zamezilo plýtvání zdroji a předcházelo potravinovému odpadu;

77.  domnívá se, že je třeba zintenzivnit spolupráci producentů a více využívat organizace producentů s cílem umožnit a podpořit přístup k sekundárním tržním příležitostem a jiným odbytištím a alternativní využití přebytků potravin, které by jinak byly zaorány zpět do půdy nebo vyhozeny, přičemž je třeba upřednostňovat lidskou spotřebu, např. prodej v nižší třídě pro účely výroby zpracovaných potravin a prodej na místních trzích;

78.  konstatuje, že ty produkty, které mohu být dále využity pro nepotravinářské účely, například do krmiv, zemědělských hnojiv nebo pro kompostování a výrobu energie, by měly být jasně odlišeny od výrobků považovaných za odpad, aby se nebránilo jejich dalšímu využití;

79.  konstatuje, že množství vyřazených plodin by se mohlo snížit v případě, že by se prodávaly blíže spotřebitelům, například na farmářských trzích a ve farmářských obchodech, kde jsou kanály pro uvádění produktů na trh krátké a zakoupené produkty jsou místní a vyžadují menší míru zpracování;

80.  vybízí členské státy a Komisi, aby podporovaly místní potraviny a prosazovaly krátké potravinové řetězce a domácí prodej zemědělských produktů;

81.  zdůrazňuje, že místní a regionální produkty umožňují společně se zemědělskými programy podporovanými komunitami vytvoření kratších dodavatelských řetězců, které zvyšují normy kvality produktů a podporují sezónní poptávku, což má ze sociálního, environmentálního a hospodářského hlediska významný přínos;

82.  domnívá se, že krátké dodavatelské řetězce mohou být klíčovými při snižování potravinového odpadu, nadměrného používání obalů a potravinových mílí a při zajišťování kvalitnějších potravin a transparentních potravinových řetězců, a mohou tak zároveň přispívat k ekonomické životaschopnosti venkovských komunit;

83.  vyzývá k podpoře sezónního ovoce a zeleniny v jednotlivých členských státech;

84.  vyzývá k tomu, aby byla zvláštní pozornost věnována řádnému zacházení se zvířaty;

85.  vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly opatření za účelem omezení ztrát v důsledku špatných životních podmínek zvířat;

86.  zdůrazňuje, že nekalé obchodní praktiky v rámci dodavatelského řetězce mohou vést k plýtvání potravinami; vyzývá Komisi a členské státy, aby posoudily, do jaké míry nekalé obchodní praktiky v potravinovém řetězci přispívají k tvorbě potravinového odpadu, a aby případně vytvořily politický rámec pro boj proti těmto praktikám;

87.  domnívá se, že vyřešením problému nekalých obchodních praktik se zlepší pozice zemědělců, kteří v řetězci představují nejslabší článek, a že snížením nadprodukce a hromadění přebytků by se mohlo přispět nejen ke stabilizaci cen a ke spravedlivým a rentabilním výkupním cenám pro zemědělce, ale také ke snížení jak plýtvání potravinami napříč celým řetězcem, tak i ztrát vzniklých v rodinných zemědělských podnicích; upozorňuje na to, že spravedlivější platy výrobců by zvýšily hodnotu výrobků, což by vedlo ke snížení plýtvání potravinami u konečných článků dodavatelského řetězce;

88.  zdůrazňuje, že klíčovou zodpovědnost za realizaci programů zaměřených na omezování a prevenci vzniku potravinového odpadu nesou místní a regionální orgány a zúčastněné subjekty, a žádá Komisi a členské státy, aby tuto skutečnost zohledňovaly ve všech fázích procesu;

89.  žádá Komisi, aby uznala úlohu, kterou hrají veřejné agentury poskytující služby obecného zájmu v rámci zpracování odpadů a v úsilí o boj proti plýtvání potravinami a úsilí podniků, například malých a středních podniků, které přímo přispívají k oběhovému hospodářství;

90.  vyzývá členské státy, aby vybízely orgány místní správy, občanskou společnost, supermarkety a další příslušné zúčastněné subjekty k tomu, aby podporovaly iniciativy zaměřené na omezování plýtvání potravinami a přispívaly k místní potravinové strategii, například prostřednictvím informování spotřebitelů pomocí mobilní aplikace o neprodaných potravinách, čímž by došlo ke sladění poptávky a nabídky;

91.  vítá zakládání potravinářských podniků, v nichž lze nechávat poživatelné potraviny pro osoby, které to potřebují („sdílení potravin“); žádá, aby byly zjednodušeny postupy, a usnadnilo se tak zřizování takových zařízení;

92.  zastává názor, že tomu, aby se stále použitelné potravinové přebytky mohly doručovat osobám, které je potřebují, brání v EU ze všeho nejvíce nedostatek, někdy i naprostá neexistence kapacit v distribučních kanálech; konstatuje, že charitativním organizacím a státním či místním institucím zajišťujícím sociální práce chybí na přepravu a distribuci stále použitelných potravin nabízených k charitativním účelům dostatečné materiální či lidské zdroje; podotýká, že to platí zejména o nejvíce znevýhodněných regionech;

93.  konstatuje, že potravinářský průmysl již vyvíjí iniciativy ke snižování potravinového odpadu, a to prohloubením spolupráce se sdruženími zajišťujícími potravinovou pomoc v celé Evropě, mezi něž se řadí i potravinové banky;

94.  vyzývá Komisi, aby v členských státech podporovala vytvoření dohod stanovujících, že odvětví maloobchodního prodeje potravin musí distribuovat neprodané produkty charitativním asociacím;

95.  vyzývá všechny zúčastněné strany, aby více usilovaly o zajištění toho, aby všechny potraviny, jimž končí doba minimální trvanlivosti, byly nejdříve darovány na charitativní účely; bere však na vědomí, že charitativnímu dárcovství brání ještě řada překážek, zejména právní povahy; vyzývá Komisi, aby vyjasnila výklad právních ustanovení, která od charitativního dárcovství odrazují;

96.  je znepokojen tím, že ještě nedošlo k „vyjasnění příslušných právních předpisů EU týkajících se odpadu, potravin a krmiv za účelem usnadnění darování potravin a využití vyřazených potravin v krmivech“, které bylo ohlášeno na rok 2016(29);

97.  vítá návrh pokynů EU pro darování potravin coby první krok správným směrem; s ohledem na různé překážky v oblasti darování potravin obsažené v právních předpisech EU je nicméně přesvědčen, že darování neprodaných potravin v celém potravinovém řetězci musí být dále podpořeno přijetím legislativních změn;

98.  vyzývá Komisi, aby prozkoumala možnosti darování potravin na charitativní účely od společností v zemi výroby, bez ohledu na jazyk, který je uveden na obalu výrobku; poukazuje na to, že darování tohoto zboží by mělo být umožněno, pokud se informace, která je klíčová pro zachování potravinové bezpečnosti, např. informace o alergenech, příjemcům zpřístupní v oficiálních jazycích členských států;

99.  vyzývá Komisi a členské státy, aby usnadnily spolupráci místních a regionálních zúčastněných subjektů v oblasti darování potravin tím, že omezí transakční náklady, aby se snížila hranice pro účast, např. nabízením vzorových nástrojů, které lze přizpůsobit zvláštním místním potřebám a které mohou místní subjekty využívat za účelem sladění nabídky s poptávkou po přebytcích potravin a účinnější organizace logistiky;

100.  vítá zřizování „sociálních obchodů s potravinami“ a vytváření partnerství veřejných a soukromých subjektů s charitativními organizacemi za účelem co nejlepšího využití poživatelných, ale neprodejných potravin;

101.  vyzývá členské státy, aby zajistily institucionální a finanční podporu sociálním supermarketům, protože jsou klíčovým zprostředkovatelem při darování potravin;

102.  poukazuje na to, že subjekty působící v potravinářském odvětví, které zdarma poskytují přebytky potravin, musí dodržovat správné provozní postupy, a zaručit tak bezpečnost potravin z hlediska hygieny a zdraví v souladu s ustanoveními nařízení (ES) č. 852/2004;

103.  zdůrazňuje důležitou úlohu, kterou mohou vnitrostátní orgány sehrát při pomoci subjektům v rámci celého potravinového řetězce s využitím poživatelných potravin a potravin s blížícím se koncem doby použitelnosti tím, že při uplatňování pravidel potravinové bezpečnosti zaujmou spíše podpůrný než trestající přístup;

104.  vyzývá Komisi, aby prozkoumala možnosti a dopady zavedení právních předpisů na ochranu osob poskytujících pomoc; vyzývá Komisi, aby objasnila, jak legislativní akty jako nařízení (ES) č. 178/2002 a směrnice 85/374/EHS upravují odpovědnost v oblasti darování potravin;

105.  vyzývá Komisi, aby navrhla změnu směrnice o DPH, která by výslovně umožnila osvobození od daní v souvislosti s darováním potravin; vyzývá členské státy, aby se řídily doporučeními Komise a stanovily sazbu DPH blížící se nule, pokud k darování potravin dojde krátce před koncem doporučené doby použitelnosti nebo se bude jednat o neprodejné potraviny;

106.  vyzývá Komisi, aby doplnila nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 223/2014 ze dne 11. března 2014 o Fondu evropské pomoci nejchudším osobám(30) prováděcím aktem, který bude podporovat využívání FEAD za účelem usnadnění darování potravin prostřednictvím financování nákladů na shromažďování, přepravu, skladování a distribuci a který bude upravovat používání intervenčních zásob v rámci SZP; vybízí místní, regionální a vnitrostátní orgány, aby podpořily vytvoření infrastruktury pro darování potravin v regionech a oblastech, kde k němu vůbec nedochází nebo je nedostatečné či poddimenzované;

107.  vyzývá Komisi a členské státy, aby neodkláněly zdroje Fondu evropské pomoci nejchudším osobám, které již byly vyčleněny pro potravinové banky a charitativní organizace, směrem k jiným cílovým skupinám;

108.  poukazuje na to, že darování potravin nelze vnímat jako jednoznačné opatření, které vyřeší podstatu problému chudoby; zdůrazňuje proto, že je v této souvislosti třeba vyhnout se nereálným očekáváním – nelze očekávat, že se darováním potravin zmírní sociální problémy a současně zamezí plýtvání potravinami; vyzývá proto Komisi, aby přijala rozhodnější opatření k předcházení chudobě;

109.  žádá Komisi a členské státy, aby byly v souvislosti s dárcovstvím obezřetné a zajistily, aby dary nebyly využívány k vytváření alternativního trhu, protože to by mohlo vést k tomu, že by potravinové dary nepřinášely užitek osobám, které to potřebují, což by mohlo podniky od darování potravin odrazovat;

110.  vyzývá Komisi a členské státy, aby bedlivě a bez zbytečného zatěžování malých a středních podniků a dobrovolnických organizací sledovaly darování potravin a zajistily, aby se tyto potraviny neodčerpávaly a neprodávaly na alternativních trzích, neboť tak by je nezískaly osoby, které je potřebují, a subjekty na trhu by to v důsledku rizika nekalé hospodářské soutěže odradilo od dalšího darování;

111.  vyzývá všechny subjekty v rámci potravinového řetězce, aby společně přijaly odpovědnost a uplatňovaly společné prohlášení o plýtvání potravinami „Every Crumb Counts“ (Každý drobek se počítá) a „Retail agreement on waste“ (maloobchodní dohoda o odpadu); poukazuje na to, že odvětví maloobchodu je denně v kontaktu s miliony spotřebitelů a má jedinečnou možnost rozšiřovat znalosti a zvyšovat povědomí o plýtvání potravinami, a usnadňovat tím přijímání informovaných rozhodnutí; zdůrazňuje, že marketingové tahy, jako „kupte si jeden a druhý dostanete zdarma“ zvyšují riziko, že spotřebitelé koupí více, než dokážou spotřebovat; v tomto smyslu také zdůrazňuje, že je třeba nabízet menší velikosti balení pro menší domácnosti; vítá skutečnost, že někteří obchodníci prodávají potraviny s blížícím se koncem doby použitelnosti se slevou, je však přesvědčen, že by tento postup měl být rozšířenější;

112.  opětovně poukazuje na to, že jedním z největších problémů maloobchodníků je i nadále plýtvání vejci; žádá Komisi, aby se zabývala možnostmi, jak omezit plýtvání vejci, a zohlednila přitom vědecké posouzení Evropského úřadu pro bezpečnost potravin, a vyzývá členské státy, aby o tomto důležitém problému odpovídajících způsobem informovaly spotřebitele;

113.  vyzývá Komisi, aby vypracovala studii o dopadu reforem společné zemědělské politiky a společné rybářské politiky na vznik potravinového odpadu a omezování plýtvání potravinami;

114.  zdůrazňuje, že živobytí zemědělců závisí na umísťování jejich produktů na trhu za spravedlivých podmínek a za výdělečné ceny a že ztráta produkce na úrovni zemědělského podniku, včetně ztráty produkce v důsledku extrémních nebo neobvyklých klimatických podmínek, škod během přírodní katastrofy nebo zničení produkce kvůli ztrátě trhu nebo nízkým cenám, znamená pro zemědělce ztrátu investic a příjmu; poukazuje v této souvislosti na skutečnost, že volatilita cen na zemědělských trzích se dotýká produkce a příjmů zemědělců a může vést k vyhazování potravin a že je proto třeba v rámci SZP vytvořit vhodné nástroje k řešení volatility cen;

115.  zdůrazňuje, že Komise dosud neprovedla studii ke stanovení dopadu různých reforem na objem zemědělské produkce a jejich dopadu na plýtvání potravinami, a vyzývá proto Komisi, aby problém plýtvání potravinami začlenila do své budoucí rozvojové politiky a do provádění SZP;

116.  zdůrazňuje, že plýtvání potravinami ve fázi výroby může pramenit také z úpadku samotného základu zemědělské produkce způsobeného zhoršeným stavem půdy, biologické rozmanitosti (snížené opylování) a veškerých přírodních zdrojů a že toto bude nutné zohlednit v budoucím rozvoji zemědělství a SZP;

117.  vybízí členské státy, aby naplno využívaly potenciálu Evropského rybářského fondu a Evropského námořního a rybářského fondu (ENRF) s cílem snížit množství potravinového odpadu z výmětů a zlepšit míru přežití organismů žijících v akvakultuře;

118.  pevně doufá, že povinnost vykládky uvedená ve společné rybářské politice, která je v současné době postupně zaváděna, povede k používání selektivnějšího rybářského vybavení a postupů rybolovu a v konečném důsledku i ke snížení množství ryb vhazovaných zpět do moře; poznamenává však, že povinnost vykládky se nevztahuje na všechny ryby, a proto je třeba přijmout další opatření;

119.  je znepokojen množstvím odpadu, který vzniká po výlovu ryb kvůli tomu, že ryby rychle podléhají zkáze a často absolvují extrémně dlouhé cesty za účelem zpracování, kdy je dokonce běžné, že jsou převáženy z Evropy do Asie a pak zpět do Evropy, kde jsou nakonec prodány;

120.  znovu upozorňuje na koncept „vodní stopy“ v souvislosti s potravinami a krmivem;

121.  poukazuje na to, že nařízení (ES) č. 178/2002 zahrnuje mezi potraviny také vodu, „která je úmyslně přidávána do potraviny během její výroby, přípravy nebo zpracování“, a že voda je klíčovým strategickým zdrojem pro celý zemědělsko-potravinářský průmysl;

122.  zdůrazňuje, že plýtvání potravinami zahrnuje, v závislosti na kvalitě, typu a kvantitě vody použité při výrobě potravin, i značné plýtvání vodou;

123.  poukazuje na to, že v zemědělství je důležité lépe hospodařit s vodou, vyvíjet systémy produkce potravin, které nebudou vodou plýtvat, a zvyšovat bezpečnost vody a potravin a zajištění jejich dodávek v oblastech nejvíce ohrožených změnou klimatu;

124.  zdůrazňuje, že inovativní řešení šetrná k životnímu prostředí v oblastech, jako je nakládání s druhotnými a vedlejšími produkty výroby potravin, obchod s potravinami, skladování potravin, doba skladovatelnosti, digitální technologie a materiály určené pro styk s potravinami, mohou mít značný potenciál pro snížení množství potravinového odpadu; vybízí Komisi, členské státy a další zúčastněné subjekty, aby podporovaly výzkum v těchto oblastech a prosazovaly udržitelná a účinná řešení; je přesvědčen, že služby ekonomiky sdílení jsou důležité pro zvyšování povědomí a pro podporu udržitelné spotřeby; vyzývá Komisi, aby prostřednictvím výzkumných projektů a programů financovaných z rozpočtu EU, jako je evropské inovační partnerství, podporovala inovace;

125.  zdůrazňuje, že odpovědnost za předcházení vzniku potravinového odpadu nesou všechny subjekty v rámci dodavatelského řetězce, včetně výrobců obalových systémů; zdůrazňuje pozitivní přínos potravinářských obalových materiálů a řešení, které přispívají k předcházení vzniku potravinových ztrát a potravinového odpadu v rámci celého dodavatelského řetězce, např. obalů, které snižují potravinové ztráty během přepravy, skladování a distribuce, uchovávají kvalitu a hygienu potravin po delší dobu nebo prodlužují dobu jejich skladovatelnosti; zdůrazňuje však, že je třeba přizpůsobit obaly jejich účelu (tj. aby nebyly nadměrné ani nedostatečné) a potřebám výrobků i spotřebitelů a brát v úvahu životní cyklus baleného výrobku jako celku, včetně vzhledu a využití obalu; vyzývá Komisi a členské státy, aby posoudily výhody obalů potravin z biologických, biologicky rozložitelných a kompostovatelných materiálů a zohlednily přitom dopad na lidské zdraví a bezpečnost potravin a uplatnění přístupu založeného na životním cyklu; zdůrazňuje, že cíle omezování plýtvání potravinami musí být v souladu s opatřeními a cíli uvedenými ve směrnici 94/62/ES, zejména s cílem významného snížení spotřeby nerecyklovatelných obalů a nadměrného používání obalů;

126.  vybízí Komisi a členské státy, aby podporovaly vytváření a používání aktivních a inteligentních materiálů určených pro styk s potravinami a dalších inovativních řešení, která pozitivně přispívají k účinnému využívání zdrojů a oběhovému hospodářství; poukazuje na to, že příslušné právní předpisy týkající se materiálů určených pro styk s potravinami by měly zajistit co nejvyšší úroveň ochrany spotřebitelů v případě všech obalových materiálů, včetně materiálů dovážených ze třetích zemí; vyzývá proto Komisi, aby předložila harmonizovaná pravidla EU pro materiály určené pro styk s potravinami a aby upřednostnila vypracování zvláštních opatření EU týkajících se materiálů, jako je papír a karton, v souladu s usnesením Evropského parlamentu ze dne 6. října 2016 o uplatňování nařízení (ES) č. 1935/2004(31) o materiálech určených pro styk s potravinami;

127.  doporučuje podporovat uplatňování dobrovolných kodexů osvědčených postupů v podnicích, které vytvořily odvětvové organizace v odvětví potravinářství, stravovacích služeb a hotelnictví, za účelem co nejlepšího využití výrobků a podpory dárcovství ve prospěch programů zaměřených na shromažďování přebytků potravin pro sociální účely;

128.  vyzývá členské státy, aby podporovaly uzavírání dohod nebo memorand o porozumění na podporu zodpovědného chování a osvědčených postupů za účelem omezení vzniku potravinového odpadu, mezi něž patří i vybavování subjektů provozujících stravovací zařízení opakovaně použitelnými nádobami vyrobenými z recyklovatelného materiálu, v nichž by si spotřebitelé mohli odnášet zbytky svého jídla domů;

129.  doporučuje, aby byly v odvětví stravovacích služeb a pohostinství případně používány místní, regionální a sezónní produkty, aby se zkrátil výrobní a spotřební řetězec, snížil se tak počet zpracovatelských fází, a tím i množství vyprodukovaného odpadu během různých fází;

130.  zdůrazňuje skutečnost, že rozvoj digitálního odvětví nabízí mnoho příležitostí pro předcházení vzniku potravinového odpadu, zejména vytváření online platforem „na záchranu jídla“, díky nimž lze v odvětví stravovacích služeb nabízet neprodané pokrmy za sníženou cenu; zdůrazňuje skutečnost, že takové snahy dosáhly v členských státech, v nichž byly vyvinuty, významných výsledků;

131.  vyzývá Komisi, aby uznala přínos sociálně odpovědných iniciativ, jako jsou „zdravé výživové normy“, jejichž cílem je poskytovat lepší informace o potravinách různým skupinám spotřebitelů se speciálními potravinovými potřebami nebo preferencemi prostřednictvím dobrovolného a společně regulovaného označování potravin v restauracích a cestovním ruchu ve snaze omezit v tomto odvětví plýtvání potravinami;

132.  vyzývá Komisi a členské státy, aby spolupracovaly s rozvojovými zeměmi a pomáhaly jim zlepšit infrastrukturu jejich potravinového řetězce a omezit míru plýtvání potravinami;

133.  naléhavě vyzývá všechny orgány a instituce Evropské unie, aby do výběrových řízení týkajících se stravovacích služeb zařadily požadavek na přiložení plánů nakládání s potravinovým odpadem a jeho omezování; žádá kvestory, aby upřednostňovali opatření za účelem omezování plýtvání potravinami v Evropském parlamentu, a vybízí další evropské instituce, aby se k této iniciativě připojily; vybízí členské státy a místní a regionální orgány, aby omezily plýtvání potravinami ve veřejných institucích;

134.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1) Přijaté texty, P8_TA(2015)0266.
(2) Úř. věst. C 227 E, 6.8.2013, s. 25.
(3) Přijaté texty, P8_TA(2016)0250.
(4) Úř. věst. C 17, 18.1.2017, s. 28.
(5) Úř. věst. C 161, 6.6.2013, s. 46.
(6) FAO, „Food wastage footprint. Impacts on natural resources“ (Důsledky plýtvání potravinami – dopady na přírodní zdroje); (Řím, 2013).
(7) FAO, 2015; Food wastage footprint and climate change (Důsledky plýtvání potravinami a změna klimatu).
(8) https://www.wfp.org/hunger/stats
(9) The State of Food Insecurity in the World 2015 (Nedostatečný stav v oblasti zajišťování potravin ve světě v roce 2015), FAO, OSN.
(10) Development Goals in an Era of Demographic Change (Rozvojové cíle v éře demografických změn), Globální monitorovací zpráva 2015/2016, Světová banka.
(11) http://www.un.org/en/development/desa/news/population/2015-report.html
(12) FUSIONS, Estimates of European food waste levels (Odhadovaná míra plýtvání potravinami v Evropě), březen 2016.
(13) Eurostat, „Lidé ohrožení chudobou a sociálním vyloučením“.
(14) FUSIONS, Estimates of European food waste levels (Odhadovaná míra plýtvání potravinami v Evropě), březen 2016.
(15) WRAP, 2015. „Potravinový odpad z domácností ve Spojeném království“, 2015.
(16) FAO, 2011; Global food losses and food waste (Celosvětové potravinové ztráty a plýtvání potravinami).
(17) Zvláštní zpráva Evropského účetního dvora č. 34/2016 „Boj proti plýtvání potravinami: příležitost pro EU jak zlepšit účinné využívání zdrojů v potravinovém řetězci“, s. 14.
(18) Standard pro účetnictví a výkaznictví v oblasti potravinových ztrát a plýtvání potravinami, 2016.
(19) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic (Úř. věst. L 312, 22.11.2008, s. 3).
(20) Úř. věst. L 304, 22.11.2011, s. 18.
(21) Bleskový průzkum Eurobarometru 425 na téma „Plýtvání potravinami a označování data“, září 2015.
(22) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin (Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1).
(23) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 ze dne 29. dubna 2004 o hygieně potravin (Úř. věst. L 139, 30.4.2004, s. 1); nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví zvláštní hygienická pravidla pro potraviny živočišného původu (Úř. věst. L 139, 30.4.2004, s. 55); nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví zvláštní pravidla pro organizaci úředních kontrol produktů živočišného původu určených k lidské spotřebě (Úř. věst. L 139, 30.4.2004, s. 206).
(24) Srovnávací studie o právních předpisech a postupech členských států EU týkajících se darování potravin (2014), jejíž vypracování zadala Evropská hospodářská a sociální rada.
(25) Úř. věst. L 347, 11.12.2006, s. 1.
(26) Společná odpověď na dvě parlamentní otázky k písemnému zodpovězení (E-003730/13, E-002939/13) ze dne 7. května 2013.
(27) Srovnávací studie o právních předpisech a postupech členských států EU týkajících se darování potravin (2014), jejíž vypracování zadal Evropský hospodářský a sociální výbor.
(28) Pracovní dokument útvarů Komise, shrnutí zprávy o posouzení dopadu, posouzení dopadu týkající se opatření pro řešení problematiky plýtvání potravinami, kterým se doplňuje SWD(2014)0207, pokud jde o přezkoumání cílů EU v oblasti nakládání s odpady (SWD(2014)0289, 23.9.2014).
(29) Příloha ke Sdělení Komise COM(2015)0614.
(30) Úř. věst. L 72, 12.3.2014, s. 1.
(31) Přijaté texty, P8_TA(2016)0384.

Právní upozornění - Ochrana soukromí