ZPRÁVA podle čl. 216 odst. 7 o jednáních Petičního výboru v průběhu roku 2016

30.11.2017 - (2017/2222(INI))

Petiční výbor
Zpravodaj: Notis Marias

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

podle čl. 216 odst. 7 o jednáních Petičního výboru v průběhu roku 2016

(2017/2222(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o výsledcích jednání Petičního výboru,

–  s ohledem na výroční zprávu evropského veřejného ochránce práv za rok 2016,

–  s ohledem na články 10 a 11 Smlouvy o Evropské unii (SEU),

–  s ohledem na články 24 a 227 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na článek 228 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na článek 44 Listiny základních práv Evropské unie o právu předkládat Evropskému parlamentu petice,

–  s ohledem na ustanovení SFEU týkající se řízení o nesplnění povinnosti, zejména na články 258 a 260 této smlouvy,

–  s ohledem na článek 52 a čl. 216 odst. 7 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Petičního výboru (A8-0387/2017),

A.  vzhledem k tomu, že v roce 2016 bylo obdrženo 1 569 petic (v roce 2015 jich bylo 1 431), z nichž 1 110 (70,8 %) bylo shledáno přípustnými;

B.  vzhledem k tomu, že prostřednictvím internetového portálu Parlamentu pro předkládání petic podpořilo jednu nebo více petic 6 132 uživatelů (v roce 2015 to bylo 902 uživatelů), a vzhledem k tomu, že v roce 2016 byl počet podpor na petici a na uživatele 18 810 (v roce 2015 to bylo 1 329);

C.  vzhledem k tomu, že v porovnání s celkovým počtem obyvatel EU je počet obdržených petic skrovný; vzhledem k tomu, že počet petic svědčí o tom, že určitá část občanů EU má povědomí o petičním právu, využívá jej a očekává, že se jí prostřednictvím petičního postupu podaří upozornit orgány EU na problémy, které ji trápí a které spadají do oblasti působnosti EU; je nicméně zapotřebí vynaložit větší úsilí na to, aby se zvýšilo povědomí o právu předkládat petice Evropskému parlamentu, a je třeba toto právo propagovat;

D.  vzhledem k tomu, že právo předložit Evropskému parlamentu petici poskytuje občanům a obyvatelům EU prostředek k podání oficiální žádosti přímo jejich zástupcům, a toto právo by proto mělo být náležitě chráněno a propagováno; vzhledem k tomu, že toto právo má zásadní význam pro zajištění aktivního zapojení občanů a obyvatel EU do oblastí činnosti Evropské unie;

E.  vzhledem k tomu, že Evropský parlament je v mezinárodním měřítku již dlouho čelným představitelem rozvoje petičního postupu a stále má nejotevřenější a nejtransparentnější systém v Evropě, který umožňuje především plné zapojení předkladatelů petic do jeho činností;

F.  vzhledem k tomu, že úloha tohoto výboru, kterou je umožnit evropským občanům podíl na moci, patří k základním prvkům, jež přispívají k posílení dobrého jména a autority Parlamentu v očích voličů, neboť tomuto orgánu umožňuje lépe kontrolovat členské státy a ostatní orgány EU provádějící unijní právo a pohnat je případně k odpovědnosti;

G.  vzhledem k tomu, že aktivní účast je možná pouze na základě demokratického a transparentního procesu všech orgánů EU, čímž se práce Parlamentu a Petičního výboru stává přístupnou a smysluplnou pro občany;

H.  vzhledem k tomu, že lidé, kteří předkládají petice a vyjadřují jim podporu, jsou angažovanými občany, kteří očekávají, že orgány EU přispějí k řešení záležitostí, které jim leží na srdci, přidanou hodnotou; vzhledem k tomu, že skutečnost, že ve věci předložených petic nebudou učiněny náležité kroky, u nich povede k frustraci a nakonec vyústí v nespokojenost s Unií;

I.  vzhledem k tomu, že je známo, že občané se často obracejí na Petiční výbor až jako na poslední možnost v okamžiku, kdy jiné orgány a instituce na regionální a vnitrostátní úrovni nejsou schopny jejich záležitost vyřešit;

J.  vzhledem k tomu, že petice umožňují Parlamentu naslouchat občanům a pomáhat řešit problémy, které je trápí, a vzhledem k tomu, že dopad právních předpisů EU na každodenní život jejích obyvatel by měl být posuzován právě s využitím petic;

K.  vzhledem k tomu, že petice jsou užitečným zdrojem informací, neboť mj. přinášejí zprávy o tom, že dochází k porušování právních předpisů EU, nebo umožňují odhalit nedostatky a nesrovnalosti v právu EU ve vztahu k cíli zajistit plnou ochranu základních práv všech občanů;

L.  vzhledem k tomu, že petice poskytují ostatním parlamentním výborům důležité informace v různých oblastech použití, a to i v souvislosti s jejich legislativní činností; vzhledem k tomu, že odpovědnost za naplnění základního práva předkládat petice jejich náležitým zpracováním je povinností Parlamentu jako celku;

M.  vzhledem k tomu, že každá petice by měla být pečlivě posouzena a zpracována, a vzhledem k tomu, že každý předkladatel petice má právo, aby od Petičního výboru obdržel odpověď, v níž se výbor v úplnosti vyjádří k záležitostem, na které předkladatel upozornil, a to plně v souladu s právem na řádnou správu zakotveném v článku 41 Listiny základních práv Evropské unie;

N.  vzhledem k tomu, že kritéria pro přípustnost petic podle článku 227 SFEU a článku 215 jednacího řádu Parlamentu stanoví, že petice musí splňovat formální podmínky přípustnosti, a sice že předkladatel, který je občanem EU nebo má v EU bydliště, je dotčen záležitostí, která spadá do oblasti činností Evropské unie; vzhledem k tomu, že 459 petic bylo prohlášeno za nepřípustné, protože nesplňovaly formální podmínky;

O.  vzhledem k tomu, že pro zajištění efektivity práce Petičního výboru by měly být neopodstatněné nebo nepřípustné petice rychle uzavřeny a předkladateli by mělo být podáno odůvodnění, aby Petiční výbor nebyl ve své činnosti nadměrně zatěžován; vzhledem k tomu, že správní postup pro zpracování petic by se měl vždy řídit nejlepším zájmem předkladatelů petic;

P.  vzhledem k tomu, že zvláštní interaktivní povaha samotného petičního postupu a skutečnost, že ústředním prvkem jsou v něm občané, činí každý jednotlivý případ jedinečným a vylučuje možnost uplatnit na něj předem stanovený časový rámec; vzhledem k tomu, že tyto postupy vyžadují na straně administrativy mimořádnou flexibilitu a dovednosti v oblasti vztahů s veřejností;

Q.  vzhledem k tomu, že velký počet petic se projednává veřejně na schůzích Petičního výboru; vzhledem k tomu, že předkladatelé mají právo představit své petice a často se plně zapojují do diskuse, čímž aktivně přispívají k činnosti výboru; vzhledem k tomu, že v roce 2016 se jednání výboru zúčastnilo 201 předkladatelů petic a z toho 61 předkladatelů se do nich aktivně zapojilo vlastním vystoupením;

R.  vzhledem k tomu, že informace poskytnuté občany v peticích a na schůzích výborů – doplněné o odborné poradenství, které poskytují Komise, členské státy nebo jiné subjekty – mají pro činnost výboru stěžejní význam;

S.  vzhledem k tomu, že hlavní témata petic předložených v roce 2016 se týkala vnitřního trhu (zejména poskytování služeb a volný pohyb osob), základních práv (zejména práva dětí a osob se zdravotním postižením), sociálních věcí (pracovní podmínky), otázek spojených s životním prostředím (hospodaření s odpady, znečištění a ochrana životního prostředí) a specifické problematiky brexitu (ztráta nabytých práv a mandát k referendu);

T.  vzhledem k tomu, že internetový portál Parlamentu pro předkládání petic, který byl uveden do provozu na konci roku 2014, je funkční; vzhledem k tomu, že 1 067 petic (68 % obdržených petic) bylo v roce 2016 předloženo prostřednictvím internetového portálu (v roce 2015 to bylo 992 petic); vzhledem k tomu, že byla provedena technická vylepšení, zejména zlepšení funkce vyhledávání, a to ku prospěchu uživatelů i administrátorů portálu; vzhledem k tomu, že shrnutí petic je vkládáno do databáze krátce po jejich přijetí; vzhledem k tomu, že byla revidována nastavení týkající se důvěrnosti a prohlášení o ochraně soukromí a byl zaveden soubor nejčastějších dotazů; vzhledem k tomu, že pomocí nového nástroje pro migraci údajů byla do databáze vložena shrnutí petic z roku 2015 a 2016; vzhledem k tomu, že byla provedena optimalizace vyhledávače; vzhledem k tomu, že byl úspěšně zpracován vysoký počet žádostí uživatelů o individuální podporu; vzhledem k tomu, že v současnosti probíhají další fáze projektu, které předkladatelům petic a dotčeným signatářům přinesou prvky jako např. automatické elektronické upozornění na zařazení příslušné petice na program jednání výborů, včetně odkazu na plánované internetové vysílání, a posléze i na to, že byly zveřejněny příslušné zápisy z jednání a videozáznamy příslušných rozprav;

U.  vzhledem k tomu, že evropská občanská iniciativa je významným nástrojem, který posiluje účast občanů na procesu politického rozhodování EU a měl by být plně využíván, aby zvýšil důvěru občanů v orgány a instituce EU a přispěl k vytvoření skutečné Evropské unie podporující začlenění; vzhledem k tomu, že legislativní návrh na revizi stávajícího nařízení 211/2011 o evropské občanské iniciativě (COM(2017)0482), který předložila Komise dne 13. září 2017, představuje počátek velmi potřebného procesu revize, jenž by měl vést k tomu, že se tento nástroj stane pro občany EU přístupnějším a užitečnějším;

V.  vzhledem k tomu, že byly naplánovány čtyři pracovní cesty ke zjištění potřebných údajů podle článku 216a jednacího řádu Parlamentu; vzhledem k tomu, že pracovní cesty ke zjištění potřebných údajů jsou pro Petiční výbor klíčovým nástrojem, neboť jsou jedinečnou příležitostí, jak získat informace o komplexních otázkách od různých zúčastněných stran, a současně umožňují přinést občanům v různých koutech Evropy hmatatelný doklad o činnosti Parlamentu; vzhledem k tomu, že se uskutečnily dvě cesty ke zjištění potřebných údajů – jedna do Španělska po obdržení několika petic od občanů EU ohledně možného porušení rámcové směrnice o vodě a jedna na Slovensko ohledně využívání strukturálních fondů EU v ústavních zařízeních dlouhodobé péče pro osoby se zdravotním postižením; vzhledem k tomu, že dvě další plánované cesty ke zjištění potřebných údajů, do Irska a do Itálie, byly zrušeny;

W.  vzhledem k tomu, že Petiční výbor má povinnosti ve vztahu k úřadu evropského veřejného ochránce práv, který je odpovědný za prověřování stížností občanů EU na možné nesprávné úřední postupy v rámci orgánů a institucí EU;

X.  vzhledem k tomu, že Emily O’Reillyová, evropská veřejná ochránkyně práv, předložila Petičnímu výboru na jeho schůzi dne 20. června 2016 svou výroční zprávu za rok 2015, a vzhledem k tomu, že výroční zpráva Petičního výboru zase částečně vychází z výroční zprávy veřejného ochránce práv;

Y.  vzhledem k tomu, že Petiční výbor je členem Evropské sítě veřejných ochránců práv, která zahrnuje rovněž evropského veřejného ochránce práv, ochránce práv na vnitrostátní a regionální úrovni a obdobné orgány členských států, kandidátských zemí a dalších zemí Evropského hospodářského prostoru a jejímž cílem je podporovat výměnu informací ohledně práva a politik EU a sdílet osvědčené postupy;

Z.  vzhledem k tomu, že 147 obdržených petic (z toho 120 v roce 2016) se týká různých otázek, které vyvstaly v souvislosti s referendem o vystoupení z Evropské unie ve Spojeném království, zejména ohledně ochrany práv občanů;

AA.  vzhledem k tomu, že pokyny Petičního výboru přijaté v lednu 2016 a od té doby uplatňované vyjasnily a zpřehlednily činnost výboru a zpracování petic;

AB.  vzhledem k tomu, že přepracovaný jednací řád Evropského parlamentu (přijatý na plenárním zasedání v prosinci 2016) rovněž zahrnuje změny a vyjasnění petičního postupu;

AC.  vzhledem k tomu, že čistě formalistický přístup ke zpracovávání petic týkajících se posouzení vlivů na životní prostředí ohrožuje řádné provádění právních předpisů EU v oblasti životního prostředí v členských státech a snižuje důvěryhodnost Komise, která by měla provádět účinný dohled a dbát na to, aby byla plně dodržována základní práva občanů;

1.  zdůrazňuje zásadní úlohu, která připadá Petičnímu výboru jako kontaktnímu místu, kde mohou občané a obyvatelé EU předkládat své stížnosti týkající se porušování práva EU a nedostatků při jeho provádění v členských státech a případných mezer a nesrovnalostí v právních předpisech EU; zdůrazňuje, že je zapotřebí plně zaručit, že otázky, na něž bylo poukázáno, zpracují příslušné orgány a instituce bezodkladně, úplně, nestranně a spravedlivě;

2.  uznává, že petice jsou důležitým bezprostředním zdrojem informací nejen o porušování právních předpisů EU v členských státech a nedostatcích při uplatňování těchto předpisů, ale i o možných mezerách v právních předpisech EU a podnětech občanů týkajících se nové legislativy, která by mohla být přijata, nebo možných zlepšení platných legislativních aktů;

3.  potvrzuje, že účinné zpracování petic představuje pro schopnost Komise i Parlamentu reagovat a řešit problémy související s provedením a nesprávným uplatňováním právních předpisů náročný úkol, který však tuto schopnost v konečném důsledku posiluje; bere na vědomí, že Komise považuje provádění právních předpisů EU za prvořadou záležitost, která by měla být přínosem pro každodenní život občanů;

4.  žádá, aby byl v souladu se zásadami transparentnosti jasně definován rozdíl mezi postavením a právy předkladatelů petic a postavením a právy jejich signatářů;

5.  i nadále se domnívá, že v případě nepřípustnosti nebo neopodstatněnosti petic existuje zvláštní povinnost zajistit, aby před tím, než budou prohlášeny za nepřípustné nebo než budou uzavřeny, neuběhla nepřiměřeně dlouhá doba; zdůrazňuje v této souvislosti požadavek, že nepřípustnost nebo uzavření petic z důvodu jejich neopodstatněnosti musí být předkladatelům pečlivě zdůvodněny;

6.  je si vědom toho, že účinným uplatňováním práva EU se posiluje důvěryhodnost orgánů a institucí EU; připomíná, že petiční právo ukotvené v Lisabonské smlouvě je důležitou součástí evropského občanství a skutečnou lakmusovou zkouškou pro sledování uplatňování právních předpisů EU a odhalování možných nedostatků; vyzývá Petiční výbor, aby se svými protějšky podle příslušného vnitrostátního kontextu zavedl pravidelné schůze, které by se týkaly významných petic, s cílem zvýšit povědomí o obavách evropských občanů v EU a v členských státech a dále posílit jejich práva prostřednictvím lepší tvorby evropských právních předpisů a jejich provádění; žádá proto, aby se všechny zúčastněné orgány na vnitrostátní a evropské úrovni důrazně zavázaly k tomu, že pro ně zpracování a řešení petic bude prioritou;

7.  připomíná Komisi, že petice jsou jedinečným prostředkem, jak poukázat na situace, kdy není dodržováno právo EU, a jak je s pomocí politické kontroly Evropského parlamentu prošetřit; připomíná Komisi, že v návaznosti na žádosti Petičního výboru o pomoc by měla být přijata odpovídající opatření, a opakuje svou výzvu Komisi, aby zvýšila kvalitu svých odpovědí, a to i v rámci schůzí výborů, z hlediska obsahu i hloubky, aby se zajistilo náležité a transparentní řešení otázek, které leží evropským občanům na srdci; zdůrazňuje, že způsob, jakým je přistupováno k problémům, na něž upozorňují petice, má na občany rozhodující vliv – na to, zda je účinně naplňováno jejich petiční právo zakotvené v právu EU, a na jejich názory na instituce EU; trvá na tom, aby Komise stanovila prostředky pro posílení spolupráce s orgány členských států, pokud jde o  odpovědi na dotazy týkající se provádění právních předpisů EU a jejich dodržování;

8.  domnívá se, že skutečnost, že za zajištění řádného provádění právních předpisů EU v členských státech jsou primárně odpovědné vnitrostátní soudy, by v žádném případě neměla bránit proaktivnějšímu zapojení Komise jakožto strážkyně Smluv, pokud jde o zajištění dodržování práva EU, zejména v případech týkajících se ochrany životního prostředí a veřejného zdraví, kde by měla převážit zásada předběžné opatrnosti;

9.  zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby byli na schůzích a slyšeních Petičního výboru přítomni co nejvýše postavení zástupci Rady a Komise, pokud obsah projednávaných otázek vyžaduje zapojení výše uvedených orgánů;

10.  vyzývá úředníky Komise, kteří jsou přítomni na schůzích Petičního výboru, aby byli připraveni se zapojit do skutečného dialogu s předkladateli petic a neomezovali se na přečtení odpovědi, která byla zformulována a rozeslána před zahájením schůze;

11.  žádá, aby byla prozkoumána možnost využití telekonferenčních služeb; vybízí k využívání nových audiovizuálních technologií, které by předkladatelům petic umožnily více se zapojit do práce Petičního výboru, neboť by se mohli v reálném čase účastnit jednání o své petici;

12.  nesouhlasí s opakujícím se výkladem 27. výroční zprávy o kontrole uplatňování práva Evropské unie (2009) ze strany Komise, na jejímž základě je Komise údajně oprávněna uzavřít spisy, v jejichž případě ještě nebyly učiněny žádné oficiální kroky vedoucí k řízení o nesplnění povinnosti, či pozastavit probíhající řízení o nesplnění povinnosti v případech, které řeší vnitrostátní soud; připomíná, že v bodu 11 svého výročního usnesení ze dne 15. prosince 2016[1] o činnosti Petičního výboru Parlament opět projevil svůj nesouhlas s původním přístupem Komise ve výše uvedené zprávě, jak to vyjádřil již ve svém usnesení[2] ze dne 14. září 2011, v němž byla Komise zejména v bodech 1, 23 a 32 vyzvána, aby v rámci svých kapacit vyvíjela větší úsilí k zajištění soudržného provádění právních předpisů EU a aby mechanismy pro případ porušení předpisů využívala bez ohledu na to, zda probíhají soudní řízení na vnitrostátní úrovni;

13.  se znepokojením bere na vědomí – na základě výroční zprávy Komise ze dne 6. července 2017 o kontrole uplatňování práva Evropské unie za rok 2016 (COM(2017)0370) – výrazný nárůst (o 21 %) počtu otevřených případů nesplnění povinnosti ve srovnání s předchozím rokem; vyzývá Komisi, aby uposlechla výzvy Parlamentu ke sdílení informací o stavu probíhajících řízení o nesplnění povinnosti; zdůrazňuje významnou úlohu petic při zjišťování nesprávného nebo opožděného provádění evropských právních předpisů; připomíná Komisi, že Petiční výbor usiluje o to, aby na očekávání občanů reagoval včas a odpovědně a aby zároveň zajistil demokratickou kontrolu a řádné provádění právních předpisů EU;

14.  žádá Komisi, aby poskytla přesné statistické údaje o počtu petic, které vedly k zahájení postupu „EU Pilot“ nebo řízení o nesplnění povinnosti; dále žádá, aby mu byly předkládány zprávy o případech souvisejících s probíhajícími řízeními či postupy a dokumenty vyměňované v průběhu postupů EU Pilot a řízení o nesplnění povinnosti poté, co budou uzavřeny, a to na základě uplatňování judikatury Soudního dvora Evropské unie, s cílem usnadnit strukturovaný dialog a zkrátit dobu potřebnou pro urovnání sporů; vyzývá Komisi, aby proaktivně projednávala tyto zprávy s Petičním výborem a zapojovala do místopředsedu odpovědného za uplatňování právních předpisů a jejich zjednodušení;

15.  naléhavě vyzývá Komisi, aby řádně využívala své pravomoci, jež vyplývají z její úlohy strážkyně Smluv, jelikož tato úloha má klíčový význam pro fungování EU s ohledem na občany i evropské zákonodárce; vyzývá k včasnému projednávání řízení o nesplnění povinnosti, aby nadále nedocházelo k situacím, kdy právní předpisy EU nejsou bezodkladně dodržovány;

16.  považuje spolupráci s ostatními parlamentními výbory za zásadní; odkazuje v této souvislosti na přijetí pokynů Petičního výboru, které stanoví zásadu vytvoření petiční sítě s ostatními výbory; vítá skutečnost, že byly přijaty pokyny pro tuto síť; upozorňuje na dotazník zaslaný všem výborům s cílem lépe porozumět jejich postupům pro vyřizování petic, které jim byly předány za účelem vydání stanoviska nebo pro informaci; s uspokojením konstatuje, že v roce 2016 se uskutečnila první schůze sítě na úrovni zaměstnanců a v roce 2017 proběhly dvě schůze na úrovni poslanců; s uspokojením bere na vědomí pokrok v koordinaci mezi Petičním výborem a ostatními výbory a rozdělení oblastí politik v každém z dotčených výborů podle témat, což usnadní přijímání opatření navazujících na petice zaslané ostatním výborům; vyzývá k posílení sítě PETI s cílem zjednodušit začleňování petic do probíhající legislativní činnosti; doporučuje, aby zaměstnancům poslanců Evropského parlamentu byly poskytnuty specifické pokyny v oblasti petičního práva, aby mohli lépe asistovat voličům, kteří chtějí tento postup uplatnit;

17.  vyjadřuje politování nad tím, že Listina základních práv se v členských státech uplatňuje pouze při provádění práva Unie; znovu opakuje, že mnoho občanů považuje její uplatňování za nejasné a nedostatečné; vyjadřuje politování nad tím, že Soudní dvůr Evropské unie vykládá článek 51 Listiny základních práv velmi opatrně, umožnil však rozšíření působnosti Listiny tak, aby zahrnovala i vnitrostátní ustanovení, kterými se provádějí právní předpisy EU, jakož i taková, která zajišťují účinné uplatňování ustanovení EU; domnívá se, že očekávání většiny občanů EU, pokud jde o práva zakotvená v Listině, zdaleka přesahují jejich stávající oblast působnosti; zdůrazňuje, že příliš úzký nebo nejednotný výklad článku 51 odcizuje EU občanům; naléhavě vyzývá Komisi, aby přijala kroky k zajištění co nejucelenějšího a nejširšího výkladu oblasti působnosti článku 51; vítá zavedení interaktivního nástroje Agentury pro základní práva, který usnadňuje přístup k informacím o tom, na který orgán je třeba se v jednotlivých členských státech obracet s dotazy ohledně základních práv;

18.  bere na vědomí obavy předkladatelů petic o jejich budoucí práva po referendu ve Spojeném království o vystoupení z Evropské unie, které jasně vyplývaly z vysokého počtu petic týkajících se Spojeného království; připomíná své usnesení ze dne 5. dubna 2017[3], v němž Parlament zdůrazňuje, že dohoda o vystoupení z EU může být uzavřena pouze s jeho souhlasem, a v němž žádá o spravedlivé zacházení s občany zemí EU-27, kteří žijí nebo žili ve Spojeném království, a s občany Spojeného království, kteří žijí nebo žili v zemích EU-27, a domnívá se, že jejich práva a zájmy musí při jednáních představovat absolutní prioritu; bere na vědomí nevyřešené obavy ohledně hlasovacích práv a odebírání hlasovacích práv občanům Spojeného království, kteří žijí v jiné zemi EU déle než 15 let; připomíná, že Petiční výbor hraje při obraně práv občanů EU a Spojeného království aktivní úlohu tím, že přispěl k usnesením Parlamentu ze dne 5. dubna 2017 a 3. října 2017[4] o stavu jednání se Spojeným královstvím v návaznosti na jeho oznámení o vystoupení z EU, i tím, že zadal studii o dopadech brexitu v oblasti petičního práva a na pravomoci, odpovědnost a aktivity Petičního výboru, a konečně tím, že na své schůzi dne 21. června 2017 přezkoumal petice zabývající se brexitem a právy občanů; podporuje závazek Komise plně zaručit práva evropských občanů, kteří mají bydliště ve Spojeném království, během jednání o brexitu a po vystoupení Spojeného království z EU a vyzývá Komisi, aby se zaručila za veškerá práva nabytá občany Spojeného království s bydlištěm v jiném státě Evropské unie, s cílem zajistit, aby občané nebyli využíváni jako trumf jedné ze stran a aby jejich práva nebyla v důsledku jednání omezena;

19.  upozorňuje na důležitou průběžnou činnost Petičního výboru v souvislosti s peticemi týkajícími se otázek zdravotního postižení a zdůrazňuje ochotu výboru i nadále podporovat úsilí o posílení práv osob se zdravotním postižením; vyzývá evropské orgány, aby v této oblasti šly příkladem a zajišťovaly, aby prováděcí opatření vnitrostátních orgánů byla v plném souladu s právními předpisy EU a Úmluvou OSN o právech osob se zdravotním postižením; zdůrazňuje, že ve dnech 22. a 23. září 2016 se uskutečnila informativní návštěva Slovenska ke shromáždění informací o otázce využívání investic v institucích pro osoby se zdravotním postižením, po níž doporučil, aby Komise stávající situaci prověřila;

20.  připomíná činnost výboru na podporu ratifikace a urychleného provedení Marrákešské smlouvy z roku 2013 o usnadnění přístupu k vydaným dílům pro osoby nevidomé, zrakově postižené nebo s jinou poruchou čtení; zdůrazňuje v této souvislosti význam svého krátkého usnesení ze dne 3. února 2016 o ratifikaci Marrákešské smlouvy[5], které vyzvalo k urychlené reakci všech zúčastněných stran s cílem odblokovat tento dlouhodobý problém a usnadnit ratifikaci na úrovni EU; konstatuje, že Parlament a Rada dospěly k dohodě o legislativních návrzích Komise týkajících se provádění Marrákešské smlouvy, která se stala závaznou[6];

21.  upozorňuje na dvě výroční zprávy, výroční zprávu o všech činnostech výboru v roce 2015[7] a na výroční zprávu o činnosti evropského veřejného ochránce práv za rok 2015[8] a na několik stanovisek výboru, například k přeshraničnímu uznávání osvojení[9], k možnostem EU, jak zlepšit přístup k lékům[10], k provádění Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením se zvláštním ohledem na závěrečné připomínky Výboru OSN pro práva osob se zdravotním postižením[11], ke kontrole uplatňování práva Unie: výroční zprávě za rok 2014[12] a o stavu základních práv v Evropské unii v roce 2015[13];

22.  poukazuje na podporu evropské občanské iniciativy ze strany výboru; bere na vědomí návrh Komise na přezkum souvisejícího nařízení s cílem zvýšit její význam jakožto nástroje demokratické účasti; lituje skutečnosti, že Komise řádně nezohlednila nedávnou činnost na nelegislativním usnesení o evropské občanské iniciativě, a zejména stanovisko Petičního výboru, což znamená, že plně nedodržela interinstitucionální dohodu; naléhavě vyzývá Komisi, aby během nadcházejícího legislativního postupu zohlednila stanovisko Petičního výboru s cílem dosáhnout plného a účinného zapojení občanů EU do rozhodovacího procesu EU prostřednictvím evropské občanské iniciativy;

23.  zdůrazňuje intenzivní spolupráci Parlamentu s evropským veřejným ochráncem práv a zapojení Parlamentu do Evropské sítě veřejných ochránců práv; zdůrazňuje vynikající vztahy mezi evropským veřejným ochráncem práv a Petičním výborem v institucionálním rámci; oceňuje zejména pravidelné příspěvky veřejného ochránce práv k činnosti výboru během celého roku; zdůrazňuje klíčovou úlohu veřejného ochránce práv při snaze o zlepšování rozhodovacích procesů a správy na úrovni EU, která by se bezodkladně měla stát co nejvíce transparentní, nestrannou a připravenou účelně a účinně chránit práva občanů; podporuje stávající činnost evropského veřejného ochránce práv v oblastech jeho působnosti, včetně jeho strategických šetření a šetření z vlastního podnětu, která jsou často prospěšná nejen z hlediska řádné správy, ale také pro lepší demokratické fungování Unie; vítá iniciativy evropského veřejného ochránce práv k lepšímu využívání potenciálu sítě a zvýšení její viditelnosti;

24.  vítá ocenění pro řádnou správu, jehož udělování zahájila kancelář evropského veřejného ochránce práv v roce 2016, jakožto způsob uznávání zaměstnanců, agentur a útvarů orgánů EU, kteří se věnují prosazování řádné správy při plnění svých každodenních povinností; vyzývá k tomu, aby byl stávající kodex řádné správní praxe povýšen na závazné nařízení a aby mimo jiné obsahoval konkrétní ustanovení k předcházení střetům zájmů na všech úrovních orgánů, institucí a jiných subjektů Unie;

25.  zdůrazňuje širokou škálu témat objevujících se v peticích, počínaje vnitřním trhem, spravedlností, energetikou a dopravou přes základní práva, zdraví, environmentální právní předpisy, zdravotní postižení a dobré životní podmínky zvířat až po různé dopady brexitu na občany; zdůrazňuje 10% navýšení počtu petic přijatých v roce 2016 (1569) a vyzývá evropské orgány, aby službám pověřeným zpracováváním petic, a zejména sekretariátu Petičního výboru poskytly odpovídající personální obsazení;

26.  vyzývá Komisi, aby zajistila, že budou prováděny komplexní analýzy toho, zda jsou posouzení vlivů na životní prostředí prováděná členskými státy v souladu s právními předpisy EU, pokud jde o povolení vydaná na infrastrukturní projekty, v souvislosti s nimiž občané prostřednictvím svých petic zdůraznili závažná rizika pro lidské zdraví a životní prostředí;

27.  upozorňuje na četné petice o praktikách orgánů péče o děti a o ochraně práv dětí, zejména s přeshraničním rozměrem; bere na vědomí práci, kterou odvedla pracovní skupina výboru pro otázky dobrých životních podmínek dětí; upozorňuje na stručný návrh usnesení o „ochraně nejvlastnějšího zájmu dítěte přes hranice v Evropě“ přijatý v březnu 2016; bere na vědomí návrh na přepracování nařízení Brusel IIa o soudní příslušnosti, uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti a o mezinárodních únosech dětí, a upozorňuje na značný počet otázek vznesených v peticích týkajících se například postupů a metod konkrétně uplatňovaných příslušnými orgány členských států v rozhodnutích s přeshraničním dopadem týkajících se dětí a účinnosti řízení o navrácení v návaznosti na mezinárodní únos dítěte jeho rodičem, které je třeba důkladně přezkoumat s cílem vyřešit stávající obtíže;

28.  zdůrazňuje dlouhodobě vysoký počet petic týkajících se dobrých životních podmínek zvířat a opět vyjadřuje své politování nad zpožděním, které vzniklo při provádění strategie Evropské unie v oblasti ochrany a dobrých životních podmínek zvířat na období 2012–2015; považuje za klíčové, aby byla zahájena nová strategie na úrovni EU, která by překonala všechny stávající nedostatky a zajistila plnou a účinnou ochranu dobrých životních podmínek zvířat prostřednictvím jasného a soudržného legislativního rámce, který bude plně splňovat požadavky článku 13 SFEU;

29.  lituje toho, že nebylo dosaženo žádného významného pokroku, pokud jde o volební práva pro tzv. „neobčany“, kteří žijí na území Lotyšska a Estonska, v důsledku petice 0747/2016; zdůrazňuje, že zbytečná prodlení mohou způsobit nedůvěru v evropské orgány;

30.  zdůrazňuje důležitou úlohu sítě SOLVIT, která občanům a podnikům poskytuje prostředky pro řešení problémů v souvislosti s případným porušováním právních předpisů EU veřejnými orgány v jiných členských státech; vyzývá Komisi i samotné členské státy, aby síť SOLVIT propagovaly, a učinily ji tak pro občany užitečnější a známější; vítá v této souvislosti akční plán na posílení sítě SOLVIT zveřejněný Komisí v květnu 2017; vyzývá Komisi, aby zajistila rychlé provádění tohoto akčního plánu a aby Parlamentu podala zprávu o jeho výsledcích;

31.  poukazuje na zlepšení dosažená na internetovém portálu pro předkládání petic; zdůrazňuje, že jsou potřebná další technická zlepšení internetového portálu, aby byl Petiční výbor plně připraven čelit nečekaným situacím, jako je náhlý nárůst počtu předložených petic; považuje probíhající technický rozvoj a posílení technické kapacity portálu za zásadní pro hladký průběh petičního postupu; zdůrazňuje význam portálu jako snadno dostupné komunikační brány pro občany a předkladatele petic i pro uživatele mobilních zařízení a osoby se zdravotním postižením; těší se na brzkou realizaci zbývajících fází projektu, které umožní větší interaktivitu a poskytování většího množství informací v reálném čase pro předkladatele petic a osoby, které je podporují;

32.  vyzývá k cílenější a aktivnější tiskové a komunikační službě i k aktivnější přítomnosti na sociálních sítích, aby mohla činnost výboru lépe reagovat na obavy veřejnosti;

33.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení a zprávu Petičního výboru Radě, Komisi, evropskému veřejnému ochránci práv, vládám a parlamentům členských států, jejich petičním výborům a vnitrostátním veřejným ochráncům práv nebo obdobným příslušným orgánům.

• [1]  Přijaté texty, P8_TA(2016)0512.
• [2]  Úř. věst. C 51E, 22.2.2013, s. 66.
• [3]  Přijaté texty, P8_TA (2017)0102.
• [4]  Přijaté texty, P8_TA (2017)0361.
• [5]  Přijaté texty, P8_TA(2016)0037.
• [6]  Úř. věst. L 242, 20.9.2017, s. 1 a s. 6.
• [7]  Stanovisko přijaté dne 30. listopadu 2016.
• [8]  Stanovisko přijaté dne 11. listopadu 2016.
• [9]  Stanovisko přijaté dne 21. dubna 2016.
• [10]  Stanovisko přijaté dne 15. listopadu 2016.
• [11]  Stanovisko přijaté dne 27. dubna 2016.
• [12]  Stanovisko přijaté dne 22. dubna 2016.
• [13]  Stanovisko přijaté dne 12. října 2016.

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Podle článku 216 odst. 7 jednacího řádu Evropského parlamentu podává Petiční výbor každoročně zprávu o výsledcích svých jednání. Cílem zprávy je shrnutí práce výboru v roce 2016.

Činnost Petičního výboru vyplývá z práva předkládat Parlamentu petice, které vykonávají občané, a není přímo spojena s legislativním programem Komise.

Podle statistik bylo v roce 2016 Evropskému parlamentu předloženo 1 569 petic, což představuje nárůst o 9,6 % oproti roku 2015, kdy bylo obdrženo 1 431 petic. Uživatelé internetového portálu pro předkládání petic mají možnost petice podpořit. V roce 2015 podpořilo jednu nebo několik petic 902 uživatelů, zatímco v roce 2016 vyjádřilo podporu sedmkrát více uživatelů (6 132).

Statistická analýza petic přijatých v roce 2016 ve srovnání s rokem 2015

Způsob předložení petic

Údaje v obou tabulkách ukazují, že procentní podíl způsobů předkládání petic zůstal stabilní. Podle statistik byly v roce 2015 i v roce 2016 asi dvě třetiny petic předloženy elektronicky prostřednictvím internetového portálu pro petice a téměř jedna třetina petic byla obdržena tradiční poštou.

2016

Způsob předložení petice	Počet petic
e-mail	1067	68,0
Dopis	501	32,0

2015

Způsob předložení petice	Počet petic	%
e-mail	992	69,3
Dopis	439	30,7

Vyřizování petic za kalendářní rok

Vyřizování petic
Rok	Počet petic	Otevřené řízení		Uzavřené řízení
2016	1.569	625	39.8 %	944	60.2 %
2015	1.431	239	16.7 %	1.192	83.3 %
2014	2.715	289	10.6 %	2.426	89.4 %
2013	2.891	367	12.7 %	2.524	87.3 %
2012	1.986	162	8.2 %	1.824	91.8 %
2011	1.414	81	5.7 %	1.333	94.3 %
2010	1.656	51	3.1 %	1.605	96.9 %
2009	1.924	18	0.9 %	1.906	99.1 %
2008	1.886	32	1.7 %	1.854	98.3 %
2007	1.506	29	1.9 %	1.477	98.1 %
2006	1.021	7	0.7 %	1.014	99.3 %
2005	1.016	3	0.3 %	1.013	99.7 %
2004	1.002	4	0.4 %	998	99.6 %
2003	1.315	0	0 %	1.315	100 %
2002	1.601	0	0 %	1.601	100 %
2001	1.132	0	0 %	1.132	100 %
2000	908	0	0 %	908	100 %

Tabulka uvádí vyřizování petic od roku 2000 do roku 2016. Vyplývá z ní, že většina petic je uzavřena do jednoho roku od zpracování. Méně než jedna desetina petic zůstává otevřena déle než čtyři roky a několik konkrétních petic zůstává otevřeno více než deset let (čtyři petice z roku 2004, tři petice z roku 2005, sedm peticí z roku 2006). Většina těchto otevřených petic se týká řízení o nesplnění povinnosti probíhajících před Soudním dvorem nebo otázek, které chtějí členové výboru prozkoumat podrobněji.

Zpracování petic

2016

Rozhodnutí o přijetí petice	Počet petic	%
Přípustné petice	1110	70,8
Nepřípustné petice	450	28,6
Petice stažené před rozhodnutím	10	0,6

2015

Rozhodnutí o přijetí petice	Počet petic	%
Přípustné petice	943	65,9
Nepřípustné petice	483	33,8
Petice stažené před rozhodnutím	5	0,3

Jak lze vyvodit z tabulky, počet petic, které byly prohlášeny za přípustné, se v letech 2015 až 2016 zvýšil o 4,9 procentního bodu. Současně se počet petic, které byly prohlášeny za nepřípustné, snížil o 5,2 procentního bodu. Tento trend byl zaznamenán již v letech 2014 až 2015.

Počet petic rozdělený podle zemí

Následující dvě tabulky ilustrují celkové a procentuální změny v počtu petic podle zemí v roce 2015 a v roce 2016. Osm zemí, z nichž pochází většina petic, zůstalo stejných, ale změnilo se pořadí. Podíl petic z Itálie se zvýšil o 4,8 procentního bodu. Další významný nárůst se týká podílu petic ze Spojeného království: v roce 2015 představovaly petice z Velké Británie 3,0 %, v roce 2016 7,4 % (zvýšení o 4,4 procentního bodu).

K určitým změnám došlo také ve spodní části seznamu. V roce 2015 byly tři pobaltské státy zeměmi s nejnižším počtem petic, zatímco v roce 2016 to bylo Lucembursko, Slovinsko a Lotyšsko.

Podíl petic přijatých ze zemí mimo EU zůstal na stejné úrovni.

2016

Příslušná země	Petice	%
Itálie	329	17,1
Německo	209	10,9
Španělsko	157	8,2
Spojené království	142	7,4
Rumunsko	91	4,7
Polsko	66	3,4
Francie	60	3,1
Řecko	54	2,8
Ostatní země EU	236	12,4
Ostatní země	82	4,3

2015

Příslušná země	Petice	%
Španělsko	213	12,9
Itálie	203	12,3
Německo	153	9,3
Rumunsko	104	6,3
Polsko	57	3,5
Spojené království	49	3,0
Francie	47	2,8
Řecko	40	2,4
Ostatní země EU	228	13,7
Ostatní země	66	4,0

Počet petic v roce 2016 rozdělený podle zemí

 

Jazyky petic

V roce 2016 byly obdrženy petice ve 22 úředních jazycích Evropské unie. V tabulkách jsou znázorněny změny v pořadí jazyků, které použili předkladatelé v letech 2015 a 2016. Zatímco v roce 2015 byla němčina nejpoužívanějším jazykem, v roce 2016 byla na třetím místě. Angličtina se přesunula na první místo (z 18,8 % na 23,6 %) a italština na druhé místo (z 18,2 % na 22,9 %). Tyto tři jazyky společně se španělštinou představovaly více než tři čtvrtiny (76,4 %) obdržených petic. Třemi nejméně používanými jazyky byly pobaltské jazyky (dvě petice v estonštině, dvě v litevštině a jedna petice v lotyštině).

2016

Jazyk petice	Počet petic	%
angličtina	371	23,6
italština	360	22,9
němčina	296	18,9
španělština	172	11,0
francouzština	87	5,5
rumunština	71	4,5
polština	62	4,0
řečtina	39	2,5
ostatní	111	7,1

2015

Jazyk petice	Počet petic	%
němčina	306	21,4
angličtina	269	18,8
italština	260	18,2
španělština	230	16,1
francouzština	71	5,0
rumunština	71	5,0
polština	66	4,6
ostatní	158	11,0

Počet petic v roce 2016 rozdělený podle jazyků

 

Státní příslušnost předkladatelů petic

Pokud jde o státní příslušnost, největší nárůst v letech 2015 až 2016 lze zaznamenat u počtu petic ze Spojeného království (nárůst o 3,7 procentního bodu) a z Itálie (nárůst o 4,8 procentního bodu), což posunulo Itálii na první místo seznamu.

2016

Státní příslušnost hlavního předkladatele	Počet petic	%
Itálie	376	23,9
Německo	298	18,9
Španělsko	180	11,4
Spojené království	138	8,8
Rumunsko	97	6,2
Polsko	77	4,9
Francie	71	4,5
Řecko	66	4,2
Ostatní	270	17,2

2015

Státní příslušnost hlavního předkladatele	Počet petic	%
Německo	294	20,5
Itálie	275	19,1
Španělsko	225	15,7
Rumunsko	104	7,2
Polsko	91	6,3
Spojené království	74	5,1
Francie	63	4,4
Řecko	40	2,8
Ostatní	270	18,8

Počet petic v roce 2016 rozdělený podle státní příslušnosti

 

Jak je patrné, hlavní nárůst u údajů Počet petic rozdělený podle zemí, Jazyk předkladatelů petic a Státní příslušnost předkladatelů petic se týká Itálie/italštiny a Spojeného království/angličtiny. Důvodem tohoto nárůstu je skutečnost, že v roce 2016 se dvě hlavní témata petic týkala situace v Itálii a ve Spojeném království.

Hlavní témata petic

Na rozdíl od předešlých let byly hlavní oblastí zájmu předkladatelů v roce 2016 otázky vnitřního trhu. Důvodem této skutečnosti je značný počet obdržených petic týkajících se údajného porušování základních práv držitelů koncesí ke státem vlastněnému majetku v pobřežní oblasti a řádného uplatňování směrnice 123/2006/ES (směrnice o službách) v Itálii.

2016

Témata petic	Počet petic	%
Vnitřní trh	266	10,5
Spravedlnost	179	7,1
Základní práva	178	7,0
Životní prostředí	158	6,2
Majetkové záležitosti a restituce	115	4,5
Zdraví	111	4,4
Sociální záležitosti	93	3,7
Zaměstnání	72	2,8
Doprava	52	2,0
Vzdělávání a kultura	47	1,9

2015

Témata petic	Počet petic	%
Životní prostředí	174	9,2
Spravedlnost	142	7,5
Vnitřní trh	140	7,4
Základní práva	84	4,4
Doprava	84	4,4
Zdraví	78	4,1
Zaměstnání	75	4,0
Sociální záležitosti	60	3,2
Vzdělávání a kultura	57	3,0
Majetkové záležitosti a restituce	32	1,7

Hlavní témata petic v roce 2016

 

Internetový portál pro předkládání petic

Internetový portál pro předkládání petic byl založen koncem roku 2014 a výrazně zlepšil zpracování petic. Portál umožňuje předkladatelům petic vytvořit uživatelský účet, předložit petici, nahrát příslušné podpůrné dokumenty a vyjádřit podporu stávajícím přípustným peticím nebo se k nim připojit. Občané také na portálu najdou informace o práci Petičního výboru a o dalších možných mechanismech nápravy prostřednictvím sítí EU nebo vnitrostátních sítí, jako je SOLVIT, evropského veřejného ochránce práv, vnitrostátních veřejných ochránců práv nebo petičních výborů vnitrostátních parlamentů. Vysoký počet příchozích petic týkajících se italských pobřežních koncesí nebo navazujících na referendum v Británii si vyžádal rychlou reakci, jak u sekretariátu výboru, tak u příslušných technických služeb v Parlamentu. Možnosti portálu se ve stávající podobě ukázaly jako omezené. Pro hladký průběh petičního postupu je zásadní další technický rozvoj.

Vztahy s Komisí

Komise je prvním partnerem Petičního výboru při zpracovávání petic, jelikož se jedná o orgán EU odpovědný za pro zajištění uplatňování a dodržování právních předpisů EU. Příslušné útvary obou orgánů navázaly v posledních letech dobré pracovní vztahy. Ačkoli se doba čekání na odpovědi Komise na petice zkrátila (v průměru tři až čtyři měsíce), výbor vidí potřebu dalšího zlepšení, pokud jde o odpovědi Komise. Výbor opakuje svou žádost o pravidelné aktuální informace o průběhu řízení o nesplnění povinnosti a o včasný přístup k příslušným dokumentům Komise týkajícím se neplnění povinností a k postupům v systému EU Pilot, které se týkají stávajících petic.

V rámci každoročního cyklu strukturovaného dialogu se místopředseda Timmermans, komisař odpovědný za interinstitucionální vztahy, právní stát, Listinu základních práv a zlepšování právní úpravy, zúčastnil dne 19. dubna 2016 podrobné výměny názorů na schůzi výboru. Na této schůzi se místopředseda zavázal, že přezkoumá způsoby, jak pomoci Petičnímu výboru při jednání s vnitrostátními orgány členských států. Výbor trvá na tom, aby Komise stanovila prostředky pro posílení spolupráce s orgány členských států.

Vztahy s Radou

Petiční výbor vítá přítomnost zástupců Rady na svých schůzích, vyjadřuje však politování nad tím, že se tato přítomnost neprojevuje v aktivnější spolupráci, která by umožnila odblokovat petice, u nichž je spolupráce s členskými státy rozhodující. Výbor nicméně bere na vědomí úsilí vícero členských států aktivně přispívat k diskusi o příslušných peticích na schůzích výborů.

Vztahy s evropským veřejným ochráncem práv

Petiční výbor má dobré vztahy s úřadem evropského veřejného ochránce práv. Úřad byl při vícero příležitostech přítomen na akcích Petičního výboru, jako například při slyšení na téma „Transparentnost a svoboda informací v orgánech EU“, které se konalo dne 21. června 2016, a na semináři na téma „Práva osob se zdravotním postižením na příkladu petic“, který se uskutečnil dne 9. listopadu 2016. Evropská veřejná ochránkyně práv Emily O´Reillyová předložila na schůzi výboru dne 20. června 2016 svou výroční zprávu za rok 2015.

Petiční výbor vítá vícero iniciativ předložených evropskou veřejnou ochránkyni práv s cílem zlepšit využívání potenciálu Evropské sítě veřejných ochránců práv, jejímž členem je i Petiční výbor. V roce 2016 se například začalo udělovat ocenění veřejného ochránce práv za dobrou správu a poprvé bylo uděleno dne 30. března 2017 v různých kategoriích, jako například poskytování služeb se zaměřením na občana. Toto ocenění pomáhá zlepšit kvalitu správy EU ve veřejném zájmu.

Vyšetřovací mise

•  Ve dnech 8. až 10. února 2016 proběhla ve Španělsku vyšetřovací mise v návaznosti na obdržení několika petic, které se týkaly možného porušení rámcové směrnice o vodě (směrnice 2000/60/ES) ve španělském plánu správy povodí (RBMP) řek Ebro a Tajo. Ve zprávě o pracovní cestě, přijaté dne 13. července 2016, byl zdůrazněn význam shody každého jednotlivého posouzení vlivů na životní prostředí v různých částech řeky se strategickým posouzením vlivů na životní prostředí na plán správy povodí pro každou řeku.

•  Ve dnech 22. a 23. září 2016 proběhla na Slovensku vyšetřovací mise, jejímž cílem bylo nalézt odpovědi na otázky týkající se dopadu Evropské unie na kvalitu života osob se zdravotním postižením, které pobývají v ústavu, a nejsou tudíž začleněny do společnosti. Důvodem pro zkoumání této tematiky ve Slovenské republice bylo zachování zeměpisné vyváženosti vzhledem k pracovním cestám, které Petiční výbor uskutečnil v minulosti. Mise vycházela z přístupu založeného na základních právech a využívání strukturálních a investičních fondů EU na údržbu (renovace, rozšíření či výstavba) ústavních zařízení dlouhodobé péče pro osoby se zdravotním postižením na Slovensku. Ve zprávě o misi přijaté dne 29. listopadu 2016 se Komise naléhavě vyzývá, aby podrobněji zkoumala investice do zařízení pro osoby se zdravotním postižením na Slovensku a aby podpořila systematické hodnocení pokroku a účinnosti přechodu od ústavní ke komunitní péči, a Rozpočtový výbor Parlamentu je vybízen k dalšímu prozkoumání této záležitosti.

•  Byly plánovány další dvě vyšetřovací mise: do Irska od 17. do 19. května 2016 a Tarantu (Itálie) od 2. do 4. listopadu 2016. Obě mise byly zrušeny.

Veřejná slyšení

•  Petiční výbor dne 23. února 2016b uspořádal slyšení na téma Brát vážně obavy občanů: rozšířit oblast působnosti Listiny základních práv EU (článek 51). Ve stále větším počtu petic předložených Parlamentu po vstupu Listiny základních práv EU v platnost v prosinci 2009 se na listinu odkazovalo jako na právní základ pro údajné porušení základních práv. Během slyšení byly získány informace o účinnosti ochrany poskytované občanům v rámci současného systému ochrany základních práv v EU a v členských státech. Na slyšení byla prezentována studie, jejíž vypracování zadala tematická sekce C na téma Výklad článku 51 Listiny základních práv EU: dilema přísnějšího nebo volnějšího uplatňování listiny u vnitrostátních opatření.

•  Dne 15. března 2016 bylo uspořádáno slyšení na téma Občanství Unie v praxi: naše společné hodnoty, práva a demokratická účast, a to společně s Výborem pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, Výborem pro právní záležitosti a Výborem pro ústavní záležitosti.

•  Dne 21. června 2016 se uskutečnilo třetí slyšení na téma Transparentnost a svoboda informací v orgánech EU. Na základě několika předložených petic, v nichž se občané stěžují na určitý nedostatek transparentnosti na vnitrostátní a evropské úrovni, zejména v otázkách týkajících se životního prostředí, bylo cílem slyšení přezkoumat úspěchy a nedostatky právního rámce a praxe EU v této oblasti. Diskutovalo se o možných zlepšeních a potřebě vyváženého přístupu mezi transparentností a důvěrností v kontextu jednání na úrovni EU a praxe orgánů EU a občanské společnosti.

•  Čtvrté veřejné slyšení se konalo dne 11. října 2016 na téma Překážky bránící občanům EU svobodně se pohybovat a pracovat na vnitřním trhu.

•  Nakonec je třeba zmínit, že většina koordinátorů Petičního výboru se již třetí rok po sobě rozhodla neorganizovat veřejné slyšení o otázce německých válečných reparací, jehož se dovolává petice č. 2214/2014.

Klíčové otázky

Brexit

Petiční výbor obdržel velké množství petic týkajících se brexitu (147 petic v období od ledna 2016 do června 2017, 120 petic v roce 2016), které se vztahují k občanům EU ve Spojeném království, občanům Spojeného království v EU a občanům Spojeného království ve Spojeném království. Obavy, na které upozorňovala převážná většina těchto petic, se týkají uplatňování práv vyplývajících z občanství v EU. Petiční výbor podporuje závazek Komise plně zaručit práva dotčených občanů EU během jednání o brexitu a po skončení členství Spojeného království v Evropské unii.

Problematika zdravotního postižení

Četné petice Evropského parlamentu poukazují na překážky, jimž musí čelit osoby se zdravotním postižením v různých oblastech, jako je přístup k veřejné dopravě, používání znakových řečí, financování nebo přístup ke vzdělání. Petiční výbor nechal vypracovat čtyři studie o různých tématech souvisejících s otázkami zdravotního postižení, které provedla tematická sekce C:

•  Evropské strukturální a investiční fondy a osoby se zdravotním postižením: Situace na Slovensku: hloubková analýza (září 2016) při přípravě vyšetřovací mise na Slovensku;

•  Ochranná úloha Petičního výboru v rámce provádění Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením – aktualizace 2016 (listopad 2016)

•  Evropské strukturální a investiční fondy a osoby se zdravotním postižením v Evropské unii (listopad 2016)

•  Marrákešská smlouva (listopad 2016)

Dne 3. února 2016 přijal Evropský parlament na základě obdržených petic usnesení o ratifikaci Marrákešské smlouvy, v němž vyzývá Radu a členské státy, aby urychlily ratifikační proces. Petiční výbor s potěšením vítá skutečnost, že Parlament a Rada dospěly k dohodě o legislativním návrhu Komise týkajícím se provedení Marrákešské smlouvy.

Dne 9. listopadu 2016 se uskutečnil seminář na téma „Práva osob se zdravotním postižením na příkladu petic“, který uspořádala tematická sekce C. Seminář byl součástí cyklu každoročních akcí, které Petiční výbor zamýšlí pořádat ve vztahu k jeho ochranné úloze v rámci provádění Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením (UNCRPD).

INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí	22.11.2017
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	18 2 9
Členové přítomní při konečném hlasování	Marina Albiol Guzmán, Margrete Auken, Beatriz Becerra Basterrechea, Heinz K. Becker, Andrea Cozzolino, Pál Csáky, Rosa Estaràs Ferragut, Eleonora Evi, Peter Jahr, Rikke Karlsson, Jude Kirton-Darling, Notis Marias, Roberta Metsola, Marlene Mizzi, Cristian Dan Preda, Gabriele Preuß, Laurenţiu Rebega, Virginie Rozière, Yana Toom, Jarosław Wałęsa, Cecilia Wikström, Tatjana Ždanoka
Náhradníci přítomní při konečném hlasování	Demetris Papadakis, Julia Pitera, Sven Schulze, Igor Šoltes, Ángela Vallina
Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování	Martina Anderson, Inés Ayala Sender

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

18	+
ALDE ECR EFDD GUE/NGL S&D Verts/ALE	Beatriz Becerra Basterrechea, Yana Toom, Cecilia Wikström Rikke Karlsson Eleonora Evi Marina Albiol Guzmán, Martina Anderson, Ángela Vallina Inés Ayala Sender, Andrea Cozzolino, Jude Kirton-Darling, Marlene Mizzi, Demetris Papadakis, Gabriele Preuß, Virginie Rozière Margrete Auken, Igor Šoltes, Tatjana Ždanoka

2	-
ECR ENF	Notis Marias Laurenţiu Rebega

9	0
PPE	Heinz K. Becker, Pál Csáky, Rosa Estaràs Ferragut, Peter Jahr, Roberta Metsola, Julia Pitera, Cristian Dan Preda, Sven Schulze, Jarosław Wałęsa

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se