Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2007/2126(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A6-0325/2007

Předložené texty :

A6-0325/2007

Rozpravy :

PV 24/10/2007 - 12
CRE 24/10/2007 - 12

Hlasování :

PV 25/10/2007 - 7.11
CRE 25/10/2007 - 7.11
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P6_TA(2007)0482

Doslovný záznam ze zasedání
Středa, 24. října 2007 - Štrasburk Vydání Úř. věst.

12. Vztahy mezi EU a Srbskem (rozprava)
PV
MPphoto
 
 

  Předsedající. – Dalším bodem programu je zpráva (A6-0325/2007) pana Kacina jménem Výboru pro zahraniční věci o vztazích mezi EU a Srbskem, s návrhem doporučení Evropského parlamentu Radě o vztazích mezi Evropskou unií a Srbskem [2007/2126(INI)].

 
  
MPphoto
 
 

  Jelko Kacin (ALDE), zpravodaj. – (SL) Dnes mluvím jako zpravodaj, ale zároveň jako liberální demokrat, jako Slovinec, jako bývalý Jugoslávec a jako Evropan. Právě před 15 lety byla země, ve které jsem se narodil, rozdrobená v mnoha krvavých válkách, které trvaly téměř celé desetiletí.

V současnosti mnoho zemí tohoto regionu včetně Srbska stále čelí ničivým následkům konfliktů. Pro tyto křehké a mladé demokracie je členství v Evropské unii silnou motivací pro další demokratizaci. Evropská unie, ke které se tyto země chtějí co nejdřív připojit, je založená na společných hodnotách a normách, z kterých jednou z nejdůležitějších je právní stát.

V případě balkánských zemí není však otázkou jen reforma právního systému, ale také úplná spolupráce s Mezinárodním trestním tribunálem v Haagu.

Srbsku se zatím nepodařilo přijmout svou domácí a mezinárodní povinnost a zatknout čtyři zbývající utečence obviněné z válečných zločinů včetně Mladiče a Karadžiče, kteří jsou obvinění z vyvraždění téměř 8 000 civilistů v Srebrenici. Jakákoliv osoba, která zabije jedinou lidskou bytost, páchá trestní čin, ale ty, kteří spáchají genocidu, představují velmi složitý mezinárodní a politický problém.

Před přípravou této zprávy jsem navštívil Srebrenicu. Věřím v srbskou sebeúctu. Proto trvám na tom, aby ji srbský stát dokázal tím, že bude spolupracovat s ICTY. V květnu převzala úřad nová proevropská vláda, jejímž jedním z hlavních cílů se stala spolupráce s ICTY. Toto je vývoj, který srdečně vítám. Také vítám skutečnost, že vláda zažalovala, zatkla a vydala dva z šesti nejhledanějších utečenců, Tolimira a Djordjevice.

Tato zatknutí ukazují na to, že Srbsko je schopné vyhledat a zatknout zbývající válečné utečence. Jak uvedla hlavní prokurátorka Del Ponteová, hlavní překážkou není schopnost, ale spíš přetransformování schopnosti do konkrétních výsledků. Z tohoto důvodu si EU nemůže dovolit vzdát se v této rozhodující chvíli své podmíněnosti.

Vzhledem k tomu, že napětí okolo budoucího postavení Kosova se stupňuje, bylo by nesprávné se domnívat, že ustoupení od podmínečnosti EU a otočení se zpět s cílem udělat ústupky Bělehradu, by posloužilo buď EU nebo Srbsku z dlouhodobého hlediska. Zavírání očí nad válečnými zločinci by možná vyhovovalo moderní reálné politice, ale nepřispěje k dlouhodobému míru nebo regionální stabilitě.

Často se opakuje, že Srbsko je klíčem ke stabilitě v regionu, ale politici v Bělehradu nesprávně předpokládají, že to bude znamenat zvýhodněné zacházení pro Srbsko. Srbsko by udělalo dobře, kdyby využilo své početné talenty a potenciál a svým sousedům v regionu bylo příkladem, raději než aby je nechalo trápit se z důvodu srbské vzdorovitosti.

Je pravda, že EU nebude kompletní, dokud Balkán nebude tvořit součást Unie, ale nemůže to být za každou cenu a určitě ne za cenu porušování mezinárodního práva a ignorování základních evropských hodnot.

Občané Srbska mají nárok poznat pravdu o nedávných válečných politikách, které se prováděly jejich jménem. Z tohoto důvodu podporuji nedávnou iniciativu zvláštního prokurátora odhalit politické motivy, které se skrývaly za vraždou premiéra Djindjiče. Z tohoto důvodu mě též zklamala mírnost trestů, které vynesl srbský soud pro válečné zločiny nad čtyřmi členy Štírů za popravu šesti muslimů ze Srebrenice.

Srbsko má obrovský hospodářský a kulturní potenciál a široký okruh talentovaných jednotlivců ve všech oblastech života. Ukázalo se, že nová vláda má množství dynamických a ambiciózních ministrů. Je nesporné, že Srbsko má administrativní a institucionální kapacitu, aby se mohlo profesionálně zabývat dalším jednáním o členství v EU.

Za poslední měsíce nastal pokrok v mnoha oblastech, například pokud jde o závěry technických rozhovorů o jednáních o dohodě o stabilizaci a přidružení, ratifikaci Kjótského protokolu, Středoevropskou dohodu o volném obchodě (CEFTA) a volbu ombudsmana, guvernéra banky Srbska, komisaře pro veřejné informace a členy Rady státní auditorské instituce.

Bohužel nastal jen malý skutečný pokrok v souvislosti se jmenováním soudců ústavního soudu. Navíc pokračuje veřejné ponižování činitelů občanské společnosti, které kritizují vládu, nebo se snaží přitáhnout pozornost na citlivé otázky, jako jsou válečné zločiny. V této souvislosti odsuzuji nedávné události v Novém Sadu, kde organizace neonacistů zaútočila na mírové shromáždění jednotlivců, kteří se sešli na antifašistické demonstraci. Je nevyhnutné, aby příslušné orgány našly pachatele a důkladně vyšetřily trestní čin.

Zároveň připouštím, že přísný vízový režim EU, který brání obyčejným Srbům, aby se potkali se svými partnery v Evropské unii, brzdí demokratický pokrok Srbska a přispívá ke xenofobii a nacionalismu.

Uzavřené dohody vítám. Zatímco znamenají důležitý první krok, rozhodujícím cílem musí být liberalizace cestování pro všechny občany regionu. Víte, že jen jedna desetina Srbů vlastní pas? Musíme dát něco konkrétně zbytku obyvatelstva. Naléhavě žádám Radu, aby zabezpečila, aby dohody vstoupily v platnost začátkem budoucího roku, a rovněž vyzývám Radu, aby zavedla konkrétní časový plán na liberalizaci víz.

Rád bych využil této příležitosti a poděkoval svým asistentům, kolegům, sekretariátu Výboru pro zahraniční věci, politickým skupinám, Komisi, srbské delegaci u EU a srbskému Úřadu pro evropskou integraci.

Na závěr mého projevu bych rád dodal krátkou osobní poznámku. Jako jeden z mála poslanců Parlamentu narozených na západním Balkáně jsem hrdý, že jsem mohl pracovat jako zpravodaj. Moje země, Slovinsko, se stala členem EU ne proto, že to bylo lehké, ale proto, že to bylo náročné. Zvládli jsme to, podobně jako to zvládnou srbští politici, intelektuálové a podnikatelé, když se tak rozhodnou. Vyzývám Srbsko a Srby, aby se teď vzbudili, začali si pomáhat, pomáhat svým sousedům, pomáhat celému národu a připojili se k nám. Udělejte to. Jste dostatečně silní. Společně to zvládneme.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. − Děkuji Parlamentu za sebeovládání, pokud jde o časové vymezení. Omlouvám se Parlamentu jménem zpravodaje. Děkuji.

 
  
MPphoto
 
 

  Manuel Lobo Antunes, úřadující předseda Rady. − (PT) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, Srbsko se pochopitelně rozprostírá v evropském prostoru a všichni připouštíme, že v posledních letech čelilo velkým výzvám; navíc tyto výzvy byly mimořádně náročné vzhledem k významu stability a rozvoji regionu západního Balkánu. Evropská unie se snaží pomoct Srbsku překonat tyto problémy tím, že posilnila, zkonkretizovala a zviditelnila přínos evropské perspektivy.

Proto se snažíme splnit svůj závazek vůči srbskému lidu a orgánům a přiblížit Srbsko  k Evropské unii. Snažíme se ukázat, že existuje i druhá možnost, a to pomoci proevropským politickým a sociálním silám, které souhlasí s uskutečňováním potřebných reforem s cílem upevnit demokracii a rozvoj země.

Stabilizační a asociační dohody představují základní krok při přibližování se zemí Západního Balkánu k Evropské unii. Zároveň jsou hlavním nástrojem na objasnění evropské perspektivy. Z tohoto hlediska se domníváme, že je velmi pozitivní, že Komise ukončila jednání se Srbskem o uzavření stabilizační a asociační dohody. Upřímně doufáme, že budou brzy splněné podmínky k tomu, aby Komise podepsala dohodu.

Rada silně politicky podporuje, aby stabilizační a asociační dohoda byla podepsaná hned, jak budou splněné podmínky. Dříve než bude Rada moci vykonat dohodu, Srbsko však musí v plné míře spolupracovat s Mezinárodním trestním soudem.

Možnost obyvatel Srbska snáze cestovat do Evropské unie by též upevnila vztahy mezi námi a nepochybně by přispěla k demokratizačnímu procesu a proevropskému postoji v srbské společnosti.

Dohody o zjednodušení vízového režimu a opětovném přijímání státních příslušníků, které byly podepsané v září a které vstoupí v platnost v lednu 2008 jsou podle našeho názoru velmi důležité.

Komise souhlasila, že začne vést se Srbskem dialog o liberalizaci víz po tom, co tyto dohody vstoupí v platnost. EU také dala Srbsku najevo, že integrační proces není spojený s otázkou vyřešení budoucího statusu Kosova. Ve skutečnosti se každá země posouvá směrem k členství v Evropské unii na základě vlastních zásluh a v souladu s podmínkami stabilizačního a asociačního procesu a kodaňských kritérií.

Pane předsedající, dámy a pánové, na závěr musím opět zdůraznit význam, který předsednictvo Evropské unie přikládá možnosti diskutovat s Evropským parlamentem o tom, jak je důležité pro samotné Srbsko i pro region zabezpečit evropskou budoucnost Srbska. Západní Balkán zůstává bezpochyby jednou z priorit Evropské unie a našim hlavním cílem je vytvořit stav míru, stability, demokracie a prosperity v regionu.

Z tohoto důvodu máme vizi integrace těchto zemí v rámci Unie a stabilizační a asociační proces je i nadále základním rámcem na přípravu tohoto potenciálního přístupu. Srbsko je země, která má vysoký geostrategický význam vzhledem ke stabilitě celého regionu, a proto pokrok v tomto procesu je nevyhnutný, aby bylo dosaženo hlavního cíle EU v souvislosti se západním Balkánem: dohlédnout na to, aby se stal regionem stability, míru a pokroku.

 
  
MPphoto
 
 

  Olli Rehn, člen Komise. − Pane předsedající, rád bych poblahopřál panu Kacinovi za důkladnou zprávu, která zachycuje základní aspekty současného stavu vztahů mezi EU a Srbskem. Požádal jsem služby Komise, aby se držely doporučení zprávy, která byla užitečná už během příprav výroční zprávy Komise o pokroku, která má být přijatá 6. listopadu.

Vaše zpráva zdůrazňuje množství oblastí, kde je potřebné jak ze strany Evropské unie, tak i ze strany Srbska zvýšit úsilí, což v plné míře podporuji. Obzvlášť souhlasím s významem, který byl přidělený zjednodušení vízového režimu, a s výzvou týkající se pokroku, kterého je nutné dosáhnout v souvislosti s liberalizací víz.

Přesně z těchto důvodů Komise vyjádřila svůj úmysl začít dialog s každou zemí západního Balkánu už příští rok dle časového plánu na liberalizaci víz, a to na základě stanovení požadavků a podmínek. Tato otázka má obrovský význam, v neposlední řadě i z toho hlediska, aby se mladé generaci regionu poskytl konkrétní důkaz o tom, co Evropa skutečně znamená.

Nacházíme se ve velmi kritickém bodu, co se týká našich vztahů se Srbskem. Za poslední dva týdny jsem o dané situaci vedl intenzivní diskuse s předsednictvem Rady, členskými státy a se srbskými orgány. Nebude překvapením, že proces statusu Kosova a stabilizační a asociační dohoda včetně podmínečnosti Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii ICTY byly hlavními body.

Konečný termín 10. prosinec pro diskuse o Kosovu se rychle přibližuje a práce mezinárodní trojky vstupuje do klíčové fáze. V plné míře podporujeme práci představitele EU, pana velvyslance Wolfganga Ischingera, a vynaložíme maximální úsilí na nalezení řešení.

Nyní je důležité, aby obě strany – Bělehrad i Priština – nesly svou zodpovědnost a vážně se zapojily do konstruktivních a kreativních návrhů, které mohou vést k dosažení vzájemného, trvale udržitelného řešení. Také jsem s členskými státy a se srbskými orgány vedl intenzivní diskuse o stabilizační a asociační dohodě. Tato dohoda bude představovat politický mezník v našich vztazích se Srbskem. Bude bránou k získaní kandidátského statusu členství v Evropské unii.

Komise nejprve jednala, a potom ukončila technickou práci o návrhu textu této dohody, který v současnosti hodnotí členské státy v pracovní skupině Rady.

Intenzivně pracuje s předsednictvem a členskými státy s cílem dokončit právně-lingvistickou revizi textu tak, abychom my, jako Evropská unie, byli co nejdřív technicky připravení podepsat dohodu za předpokladu, že budou zavedené politické podmínky – konkrétně důkladná spolupráce s tribunálem ICTY – která by měla vést k zatknutí zbývajících utečenců. Je zřejmé, že to je v souladu s doporučením vaší zprávy, která byla adresovaná Radě.

Pokud jde o tribunál ICTY, jako jsem už řekl, v této chvíli vnímám situaci tak, že srbský pohár je spíš poloplný než poloprázdný. Srbské vládě jsem upřesnil, že podpis stabilizační a asociační dohody je už na dosah. Nyní je to otázka politické vůle a převedení schopností ve výsledky. My jsme připravení kdykoliv bude Srbsko připravené na základě splnění podmínek. V současnosti se míč nachází na srbské části hřiště.

Zároveň bychom měli ocenit úsilí, které Srbsko doteď vyvinulo. Příliš často na to v našich debatách zapomínáme. Srbsko spolupracuje tak, že od roku 2004 vyhledalo a vydalo 20 z 24 utečenců tribunálu ICTY. Tato skutečnost ukazuje na to, že naše politika podmínečnosti funguje.

Spolupráce s tribunálem ICTY nemůže být procesem zastavování a opětovného spouštění a je potřebné udělat ještě víc, aby se dosáhlo úplné spolupráce, zejména pokud jde o zintenzivnění pátrání a přístup k archívu a dokumentům.

Hlavní prokurátorka se zítra na dva dny vrací do Bělehradu a Komise při hodnocení začátku stabilizační a asociační dohody ve velké míře vezme v úvahu její závěry.

Podpis bude záviset na plné spolupráci s tribunálem ICTY a hodnocení provedeme spolu s Radou. To si vyžaduje, aby Srbsko učinilo vše, co je v jeho silách, aby vyhledalo a zatklo utečence a poskytlo tribunálu ICTY všechny potřebné informace, které by vedly k jejich zatknutí a předvedení před soud v Haagu.

Na závěr chci říct, že Srbsko má skutečně obrovský hospodářský, kulturní a intelektuální potenciál, který jen čeká na to, kdy ho bude moci využít při hledání evropské budoucnosti země.

Komise je v plné míře oddaná evropské perspektivě Srbska. Jsem přesvědčený, že hned jak země splní nevyhnutné podmínky, může udělat na své evropské cestě relativně rychlý pokrok.

Má to rozhodující význam, nejen pokud jde o evropské tužby Srbska, ale i o stabilitu a pokrok celého západního Balkánu. Je proto nejvyšší čas, aby Srbsko otočilo stránku své nepříjemné minulosti a aby se v plné míře přiblížilo k evropské budoucnosti.

 
  
MPphoto
 
 

  György Schöpflin, jménem skupiny PPE-DE. – Pane předsedající, všichni v tomto Parlamentu souhlasíme, že Srbsko má evropskou budoucnost a že tato evropská budoucnost je velmi žádoucí jak pro Srbsko, tak pro Evropu. Otázka potom zní, jak se tam odtud dostat.

Jádrem problému je, že zatímco Srbsko určitě má některé znaky demokracie, ještě stále je jistým způsobem vzdálené od stabilní, demokratické infrastruktury. Dědictví komunismu a válek po rozpadu Jugoslávie zanechalo na srbské společnosti hluboké stopy, a z tohoto důvodu je náročnější podporovat fungování důvěryhodných, neutrálních institucí. Slabost právního státu, korupce a nepotismus a znepokojující vysoká úroveň občasného násilí jsou ukazatele společnosti, která musí podstoupit výraznou změnu, dřív než budeme demokracii považovat za splňující kodaňská kritéria.

Možná nejjedovatějším dědictvím je způsob, jakým si nacionalismus zachovává svou atraktivitu pro politicky důležitou část společnosti včetně elity. Zastánci srbského etnického nacionalismu chápou srbské občanství jako něco, co má stejný rozsah jako srbský národ. Nesrbská část srbské společnosti to snáší velmi těžko. V této oblasti čeká politickou elitu země mnoho práce. Jen Srbsko – politické elity a srbská společnost – může uskutečnit potřebnou změnu směrem k demokracii, lidským právům a občanství.

Na druhé straně závěry této pečlivé zprávy nabízejí přesvědčivé náznaky, jak je možné uskutečnit takovouto změnu a jak Srbsko může zaujmout své místo v Evropě.

 
  
MPphoto
 
 

  Justas Vincas Paleckis, jménem skupiny PSE. – Pane předsedající, zima je za rohem a politická atmosféra v Srbsku se stupňuje. Z tohoto důvodu se skupina PSE svou účastí na přípravě této zprávy snaží zejména pochopit situaci národa, který ztratil privilegovanou pozici v bývalé Jugoslávii, národa, kde nacionalistické výbuchy zničily celý region, zničily mnoho životů, vyžádaly si mnoho obětí a odpovědí jim byly bomby a rakety.

I přes to všechno nechce většina obyvatelstva země nic jiného než jít po evropské cestě, a tím zmírnit své rány a rány svých sousedů. Tato zpráva se snaží přátelským a náročným způsobem pomoci vypracovat na této důležité cestě značky Chtěl bych obzvlášť poděkovat našemu kolegovi, panu Kacinovi, který vložil do této zprávy nejen mnoho práce, ale také porozumění a srdce.

Chtěl bych také vyzdvihnout úspěšnou práci proevropské srbské vlády v této nelehké situaci. Její aktivity umožnily Evropskému parlamentu, aby navrhl podepsání stabilizační a asociační dohody, a to dokonce možná už koncem tohoto roku. Skutečnost, zda země dokáže obrátit stránku ve svých vztazích s EU, velmi závisí na samotných Srbech. My za nás se budeme pevně držet našeho názoru, že dohoda bude podepsaná jen tehdy, když Srbsko ukáže výsledky v chytání zbývajících válečných zločinců.

Skupina PSE navrhla několik změn a doplnění ke zprávě, jejichž cílem je zmírnit formulace otázek citlivých pro Srby. Kromě jiného navrhujeme změnit formulaci bodu odůvodnění M s cílem zdůraznit, že smíření mezi etniky je rozhodující pro zabezpečení stability v regionu.

Zastáváme názor, že otázka Kosova je samostatný problém, a z tohoto důvodu o ní v této zprávě téměř není zmínka. Řešení tohoto problému by nemělo odklonit Srbsko od evropské cesty a po čase se předpokládá setkání s Kosovem a bývalými republikami Jugoslávie, tedy vlastně se zbytkem Evropy.

 
  
MPphoto
 
 

  István Szent-Iványi, jménem skupiny ALDE. – (HU) Pane předsedající, pane ministře, pane komisaři, v prvé řadě bych chtěl poblahopřát zpravodaji, panu Kacinovi, za jeho konstruktivní a vyváženou zprávu. V roce 2003 se Evropská unie zavázala k integraci Srbska do EU z přesvědčení, že Srbsko je významným faktorem regionální stability a že budoucnost Srbska spočívá v Evropě. Rychlost integrace nyní plně závisí na Srbsku.

Důležitým předpokladem je úplná spolupráce s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii v Haagu. K pokroku došlo; byli vydaní dva z šesti nejhledanějších válečných zločinců, ale největší váleční zločinci, Mladič a Karadžič, jsou stále na svobodě. Je nutné vyvinout další úsilí. Největší zkouškou síly pro Srbsko, ale i pro Evropu, je otázka vyřešení statusu Kosova. Současná situace je největší překážkou pro regionální stabilitu i pro integraci Srbska do EU. Očekáváme, že Srbsko bude postupovat konstruktivně s cílem vyřešit tuto situaci co nejrychleji a nejspolehlivěji.

Pokrok nastal v oblasti práv menšin; kleslo množství násilných útoků a menšinám byla udělená nová práva podle ústavy. Pokrok má však daleko ke spokojenosti: ještě nebyly zavedené předpisy týkající se národních rad a chybějí právní předpisy zaručující menšinám sebeurčení. Zároveň existují evropské úlohy, které musí Srbsko vykonat vzhledem k tomu, že ve skutečnosti je ústavní soud nefunkční, právní systém je pomalý a je vystavený politickému vlivu, a korupce a organizovaný zločin pronikají do všech oblastí hospodářského a společenského života. Pokud si Srbsko skutečně přeje integraci, je mimořádně důležité, aby vystupňovalo úsilí v těchto oblastech. Evropa poskytne Srbsku jakoukoliv možnou pomoc s cílem uskutečnit tyto úlohy úspěšně, ale je na Srbsku, aby tyto úlohy vykonalo. Musíme zdůraznit, že zodpovědnost a povinnost udělat vše, co je v jejich silách na zabezpečení úspěšné integrace Srbska do EU, je na samotných srbských přátelích. Děkuji, pane předsedající.

 
  
MPphoto
 
 

  Brian Crowley, jménem skupiny UEN.(GA) Pane předsedající, Komise brzy přijme rozhodnutí týkající se stabilizační a asociační dohody, která se má uzavřít mezi EU a Srbskem. Tuto dohodu podporuji. Vyšle jasný odkaz na mezinárodní úrovni, že srbské členství v EU je na aktuálním politickém programu. Toto je první významný krok země směrem k členství v EU.

I když mnoho kolegů hovořilo o problémech, kterým Srbsko čelilo v minulosti a o současných problémech, které se týkají srbského přistoupení a stabilizační dohody, musíme také uznat, jakou úžasnou cestu se podařilo ujít i přes problémy, které se vyskytly.

Stejně jako všechny vztahy mezi zeměmi, které jsou si navzájem blízké, budou se vždy v budoucnosti vyskytovat problémy, pokud jde o to, jak se Srbsko bude zabývat otázkou Kosova, probíhající spolupráci s Mezinárodním trestním tribunálem a zejména o své vztahy se sousedními zeměmi, které byly v minulosti součástí Jugoslávie.

Orgány v Srbsku však vyslaly jasný odkaz, že si přejí vidět pokrok. Jsou ochotné vyslechnout si, co jim můžeme poradit o modelech osvědčených postupů, které jim můžeme poradit. A podívejte se, co Evropská unie poskytla v minulosti – více než 165 milionů EUR na obnovu. Musíme si všichni zapamatovat, že balkánská válka je stále obrovská psychologická stopa nejen v rozvoji Srbska, ale i jiných zemí.Pokud se však podíváte na nedávnou minulost jakékoliv z našich vlastních zemí, i tam existují psychologické zlomy, a trvalo nějakou dobu, než jsme je překonali.

Měli bychom dát Srbsku prostor, abychom mu umožnili uskutečnit tento přechod a pokrok. Naší úlohou a povinností je zabezpečit, abychom jednali jako dobrý soused, jako důvěryhodný učitel, který učí, jak se mohou stát ty nejlepší věci, a zároveň jak odměnit dobré věci, které se staly.

 
  
MPphoto
 
 

  Gisela Kallenbach, jménem skupiny Verts/ALE. – (DE) Pane předsedající, v prvé řadě bych chtěla srdečně poděkovat panu zpravodaji za jeho důkladnou a komplexní práci. Velmi vítáme skutečnost, že Evropský parlament jasně a pravidelně přispívá k politickým diskusím o situaci v jihovýchodní Evropě. Srbsko sehrávalo a sehrává v regionu přední úlohu.

Z tohoto důvodu je potřebné opět zdůraznit, že budoucnost Srbska spočívá v Evropě, a že my jsme dobří a spolehliví partneři. Na vybudování partnerství jsou však potřební minimálně dva, a proto vyzývám Srbsko, aby pokračovalo v cestě za integrací do EU a sehrálo při řešení otázky Kosova konstruktivní úlohu.

Očekáváme neomezenou spolupráci s tribunálem v Haagu – tato otázka byla zmíněná několikrát – a soulad s kritérii evropských norem. Pevně doufám, že lepší možnosti cestování budou též přínosem a v budoucnosti přispějí k pokroku.

Nemohu však souhlasit s návrhy, které zazněly v některých příspěvcích, totiž aby se použily různé normy přistoupení k EU. Jsem ráda, že pan zpravodaj, pan komisař a představitel Rady mají stejný názor, zejména když jsme na touto skutečnost nedávno draze doplatili.

Mám pochopení pro náročnou a nepříjemnou pozici, ve které se samotné Srbsko nachází, ale opakuji na vybudování partnerství jsou potřební dva.

 
  
MPphoto
 
 

  Erik Meijer, jménem skupiny GUE/NGL. – (NL) Pane předsedající, jako v jakékoliv jiné zemi, která prohrála nedávno válku, což vyústilo ve ztrátu území a vlivu, se i v Srbsku těší nacionalistické cítění nadřazenosti silné podpoře. Namísto izolace a potrestání Srbska z důvodu nenalezení válečného zločince Ratka Mladiče bychom měli Srbsku nabídnout budoucnost, kde bude nastolená ochrana i pro etnické menšiny ve Vojvodině, Sandžaku a Preševu.

Moje skupina podporuje snahu ve zprávě pana Kacina s cílem zahájit jednání o členství Srbska v Evropské unii. Naneštěstí bod 8, který přidal Výbor pro zahraniční věci, předjímá rozhodnutí v otázce Kosova. Amerika a řada států Evropské unie pravděpodobně po 10. prosinci jednostranně uznají Kosovo jako stát a Srbsko si sebere zpět severní část Kosova. Z tohoto důvodu vůbec nesdílíme přesvědčení, že jen budoucí status Kosova může přispět ke stabilitě a integraci.

Zatímco v bodu 8 je vyjádřený bezdůvodný optimismus, moje skupina svou podporu této zprávě odvolává.

 
  
MPphoto
 
 

  Gerard Batten, jménem skupiny IND/DEM. Pane předsedající, úvodní věta této zprávy zní: „...budoucnost Srbska spočívá v Evropské unii“. Dále pokračuje: „...budoucnost všech zemí regionu spočívá v EU“. Země regionu jsou samozřejmě Chorvatsko, Kosovo, Bosna a Hercegovina, Makedonie, Černá Hora a Albánsko. Mezi některými z nich existuje historické nepřátelství, které v nedávné době vyústilo do tragických válek.

EU samozřejmě věří, že pokud se tyto země připojí, vše se přátelsky a lehko vyřeší. Ale řekněme si, jaký by byl jeden důsledek jejich připojení. Tyto státy mají dohromady více než 24 miliónů obyvatel. Mnoho z těchto lidí by využilo své právo a přesunulo se do jiných částí EU. Na základě minulých zkušeností víme, že mnoho z nich by přišlo do Británie. Británie je už zaplavená přistěhovalci a žadateli o azyl z EU i z jiných zemí. Britské ministerstvo vnitra má neoficiální politiku, v jejímž rámci různá etnika a náboženské skupiny žadatelů o azyl přesouvá do různých částí Spojeného království ze strachu před násilím a konflikty, které mezi nimi mohou vypuknout. Kdyby se Srbsko a jiné balkánské státy případně připojily k EU, Británie by do své země importovala ještě víc jejich historické nenávisti a krevní pomsty.

Cesta kupředu spočívá pro Srbsko a jeho sousedy ve vyřešení svých problémů v míru jako demokratické a nezávislé země, ne připojit se k EU.

 
  
MPphoto
 
 

  Carl Lang, jménem skupiny ITS. – (FR) Pane předsedající, evropské orgány a zejména zpráva pana Kacina vyvolávají dojem, že se Srbskem se nezachází jako se suverénním státem, ale jako s neposlušným školákem, někým, komu má Evropská unie právo udělovat dobré a špatné známky.

Srbsko dostane dobré známky, když bude mít vládu, která je označená jako proevropská. Toto proevropské označení samozřejmě, znamená podléhat a být oddaný dogmatům platným v Bruselu. Dostane špatné známky, když Srbové dostatečně horlivě nespolupracují s Mezinárodním trestním tribunálem. Zde je užitečné připomenout, že tento tribunál zesměšňuje dvě zásady, které jsou přitom základem právního systému: právní suverenitu států a svobodu projevu. V důsledku toho je vůdce srbské radikální strany, která představuje 28 % voličů Vojislav Seselj od února 2003 uvězněný v Haagu a stále čeká na rozsudek, i když se k soudu dostavil dobrovolně. Tímto tribunál bezohledně porušuje principy dodržování základních práv a lidských práv, které vyhlásila samotná Evropská unie. Po pravdě jediným zločinem pana Seselja je, že je srbský vlastenec.

Vládcové Evropské unie, kteří chtějí rozmělnit národy Evropy, nemohou totiž Srbům odpustit, že se postavili proti zničení svého státu a zejména odštěpení Kosova, historického jádru Srbska. Zacházení se Srby v Kosově je varováním pro všechen lid Evropy. Pokud v současnosti Albánci žádají zřízení kosovského státu, je to proto, že imigrace z Albánska a pokles porodnosti mezi Srby způsobily, že v oblasti, kde před přibližně 50 lety tvořili menšinu, v současnosti tvoří většinu. Kosovský příklad by nás měl přinutit k tomu, abychom více než kdy předtím zdůraznili právo evropských národů být sami sebou a jejich právo na sebeurčení, jinými slovy chránit svou identitu a suverenitu a v rozšířené evropské Evropě vlastí a národů by se též mělo najít legitimní místo pro srbský lid.

 
  
MPphoto
 
 

  Doris Pack (PPE-DE).(DE) Pane předsedající, dámy a pánové, pan Kacin předložil zprávu, která v tomto Parlamentu získala širokou podporu. Mnozí z nás k tomuto úsilí přispěli. Proto nemám v úmyslu hovořit o detailech, ale jen bych rád vyjádřil osobní připomínky.

Srbské demokratické síly ukončily radikální éru Miloševiče velmi pozdě, příliš pozdě. Z tohoto důvodu se spolupráci s tribunálem v Haagu nepřipisoval velký a důvěryhodný význam, a proto se odložila spolupráce týkající se stabilizační a asociační dohody, později se zrušila, potom se obnovila a nyní opět čekáme. Jinými slovy, cesta Srbska směrem k EU je už nyní naplánovaná a Srbsko má kapacitu, ale nepotřebuje vynakládat své vlastní úsilí.

Nevyřešená otázka Kosova visí nad srbskou politikou jako tmavý mrak a má paralyzující účinek. Kdo v důsledku toho trpí? Odpověď je jednoduchá: mladá generace. Po embargu a bombardovaní NATO – a Srbové by měli za oboje poděkovat panu Miloševičovi, ne demokratickým silám, které jsou v současnosti ve vládě – mladá generace nyní čelí dalšímu nepřekonatelnému problému, tedy Kosovu. Mezitím trpí účinná politická práce, což nahrává radikálům a jejich kumpánům v nejvyšších funkcích.

Naštěstí situaci zmírní zjednodušení vízového režimu a právě za to jsme dlouho v Parlamente vedli kampaň. Chceme, aby se mladí Srbové zúčastňovali vzdělávacích programů pro mládež, které jsme zpřístupnili s platností od roku 2007. Zároveň bych rád vzdal poklonu velmi pozitivní práci, kterou vykonal regionální parlament ve Vojvodině, pokud jde o toleranci a spolupráci mládeže, jež má velký vliv. V oblasti Dunaje se tento rok setkalo obrovské množství mladých lidí, což je skvělý příklad odhodlanosti k toleranci a mírovým společenským vztahům.

V Srbsku převládá velká touha po normálním fungování. Politici by měli dělat víc pro současnost a budoucnost a minulost by měli nechat za sebou. Také by měli dělat mnohem víc pro zlepšení každodenního života obyčejných lidí a měli by zabezpečit, aby neztráceli obecnou lidovou podporu.

 
  
MPphoto
 
 

  Hannes Swoboda (PSE).(DE) Pane předsedající, v projevu, který přednesl náš ctěný kolega pan Kacin chyběly podle mého názoru dvě věci. Za prvé vyjádření díků panu prezidentovi a za druhé, což je důležitější, vyváženost, která je nepochybně v jeho zprávě vyjádřená.

Spolupracovalo se nám spolu dobře a rád bych mu za to poděkoval. Myslím si, že výsledkem je velmi dobrý návrh zprávy. Zároveň s tím opakuji, co řekl pan komisař Rehn. Nastal určitý významný pokrok, ale při hodnocení země by se měly zmínit jak pozitivní, tak negativní stránky. Došlo ke značnému pokroku na poli spolupráce s tribunálem ICTY. Tento pokrok však – a s tím souhlasíme – není dostatečný. Doufám, že paní Carla del Ponteová dosáhne v příštích dnech dohody a když jsem jménem své skupiny jednal s panem ministrem Ljajičem, dal jsem jasně najevo, že je vyřešit všechny otázky. Nemůžeme se zastavit v polovině cesty a nemůžeme se zastavit ani ve třech čtvrtinách cesty. Je potřebné nastolit úplnou spolupráci. Toto je společné stanovisko Parlamentu a Evropské unie jako celku.

Když se na věc dívám, je základním problémem této země fakt, že naneštěstí – a zde bych chtěl zopakovat slova paní Doris Packové – to často vypadá tak, že program určují nacionalisté. Extrémistickou národní pravici nemůžete posunout ještě víc doprava, a právě o to se někteří lidé pokouší. To prostě vede k chaosu. Skutečnost, že pan Nikolič zastával úřad mluvčího parlamentu, i když to bylo jen na čtyři dni, je skandální. Jak může někdo vzhledem k problémům a citlivosti situace navrhnout vůdce extrémní pravice za mluvčího parlamentu? To je skandální. Toto není způsob, jak vést politiku a umožnit Srbsku pokrok. Jde o něco, co opětovně potvrzuje, že Srbsko v současnosti realizuje nacionalistický způsob politiky. Doufám, že síly středu na okamžik pouvažují a pochopí, že musí existovat jasná dělicí čára mezi nacionalisty na jedné straně a ostatními na straně druhé, ať už jsou to konzervativci, nebo socialisti. Střed je jediná sila, která může zemi posunout dopředu za předpokladu, že ho nebude lákat zahrávat si s nacionalisty.

Ano, v souvislosti s bezvízovým režimem musíme udělat víc. Vykonaly se kroky směrem ke zjednodušení vízového režimu a teď bychom se měli přesunout k bezvízovému režimu tak, aby mladí lidé mohli přijet do Evropy a vidět, jaká opravdu je. Právě to mladí Srbové potřebují a potřebuje to i samotné Srbsko.

 
  
MPphoto
 
 

  Samuli Pohjamo (ALDE). - (FI) Pane předsedající, pane komisaři, nejprve bych rád poděkoval zpravodaji, panu Kacinovi, za vynikající a důkladnou zprávu. Zpráva uvádí náročné problémy, které ničí vztahy mezi EU a Srbskem, ale zároveň zdůrazňuje mnoho pozitivních faktorů, které se během rozvoje Srbska objevily.

Chtěl bych zdůraznit význam přirozených vztahů během rozvoje spolupráce mezi EU a Srbskem. Je důležité, aby měli mladí občané Srbska víc příležitostí cestovat do zahraničí v rámci studijních výměn a kulturních programů. Mnoho zemí mělo v této souvislosti s programy dobré zkušenosti, jde například o programy Erasmus Mundus a Leonardo da Vinci.

Dohoda o vízech, která byla uzavřená, také posilní přirozené vztahy se Srbskem. Musíme zabezpečit, aby dohoda nabyla účinnosti před koncem tohoto roku a rovněž musíme urychlit proces udělování víz a podpořit opatření na zvýšení pracovních příležitostí zejména pro mladé lidi a odborníky.

Na závěr chci říct, že i Evropská agentura pro obnovu splnila v Srbsku svou úlohu. Její práce v současnosti pomalu končí a úkoly agentury lze převést na oddělení Komise s důrazem na podporu administrativního a právního rozvoje. Tím můžeme povzbudit Srbsko a další země v regionu, aby navázaly s Evropskou unií užší vztahy.

 
  
MPphoto
 
 

  Hanna Foltyn-Kubicka (UEN).(PL) Ve zprávě se uvádí nedávné změny v Srbsku. Zůstává však ještě mnoho práce, zejména v oblasti spolupráce mezi vládou a Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii. I přes sliby nebyl ještě Radko Mladič zatčený a vydaný tribunálu v Haagu. Nedostatek pokroku v oblasti této spolupráce vzbuzuje obavy a má negativní vliv na vnímaní opatření, která přijala srbská vláda s cílem posílit právní stát.

Nová ústava a ustanovení, která se týkají ochrany lidských práv a práv národnostních menšin, bezpečnostních služeb, soudnictví a armády a také úsilí zaměřeného na odstranění korupce, představují posun správným směrem. V souvislosti s těmito reformami však existují určité nedostatky, jako je například neschopnost jmenovat ústavní soud, který by sehrával úlohu strážce demokracie. Je nevyhnutné, aby se monitorovala opatření a závazky, které Srbsko přijalo. I přes dosažený pokrok má Srbsko před sebou ještě mnoho práce.

 
  
MPphoto
 
 

  Joost Lagendijk (Verts/ALE). (NL) Vážený pane předsedající, vážené dámy a vážení pánové, pokoušíme se tu dnes zdůraznit pozitivní vývoj v Srbsku, a nepochybně jde o dobrou věc. pro Evropskou unii je důležité, že Srbsko dosahuje pokroku směrem k demokracii, a také je důležité, že Evropská unie tento pokrok uznává, a pokud je to možné, podporuje ho. Stejný přístup přijaly v současnosti i jiné instituce EU, zejména Rada.

Vážené dámy a vážení pánové, nemůžeme to však přehánět. I když Srbsko dělá vše, co se od něho v této zprávě požaduje, sehrává zároveň negativní a destruktivní úlohu v rámci jednání o budoucnosti Kosova, která bude mít potom samozřejmě negativní důsledky pro tempo Srbska na jeho cestě k Evropské unii. Vážené dámy a vážení pánové, tak to je. Považuji proto za nepochopitelné a nesprávné, že se doteď nevytvořila spojitost – o které jsem přesvědčený, že je reálná, a každý to ví – mezi srbským postavením v rámci jednání o Kosovu a srbským směřováním do Evropy.

Vyzývám proto kolegy poslance, aby podpořili pozměňovací návrh, kterým se tato spojitost vytváří. Vytváří se jím spojitost mezi srbským postojem ke Kosovu a tempem a obsahem jednání mezi Srbskem a Evropskou unií. Dosavadní odmítání vytvořit takové propojení se vysvětluje argumentem, že my – Evropská unie – nechceme dělat věci pro demokraty v Srbsku a pro prezidenta Tadiče ještě složitějšími, a proto musíme o těchto problémech mlčet.

Vážené dámy a vážení pánové, důrazně odmítám takovéto hodnocení situace. Souhlasím s předchůdcem současného komisaře, panem Chrisem Pattenem, který nedávno napsal, že je omylem věřit, že když jsme k Srbsku mírní a když nejsme otevření a upřímní, pomáháme demokratům. Když nejsme otevření a upřímní, posilňujeme postavení pana Koštunici, který potom může říct: když budeme tvrdí, můžeme Evropskou unii donutit k ústupkům. Toto není cesta vpřed. Opět vás žádám, abychom byli pozitivní, ale upřímní a dali i tyto záležitosti najevo. Občané EU a Srbska si to zaslouží.

 
  
MPphoto
 
 

  Athanasios Pafilis (GUE/NGL).(EL) Vážený pane předsedající, EU je spoluodpovědná za neoprávněnou a nečestnou válku, kterou vedla aliance NATO proti Jugoslávii. Je spoluodpovědná za smrt tisíců Jugoslávců; za obrovskou destrukci, která postihla infrastrukturu, továrny a zemi jako celek, a za využívání obohaceného uranu. Bill Clinton, Tony Blair, Javier Solana (bývalý generální tajemník NATO) a ostatní čelní představitelé zemí, které napadly Jugoslávii, by měli být zatřeni, postaveni před soud a odsouzeni za válečné zločiny. Nic takového se bohužel nestalo. Jugoslávie se rozpadla; vytváříte protektoráty a teď se snažíte připojit Srbsko. Žádáte o vyjádření lítosti od lidí, kteří dělali to, co je samozřejmé: bránili nezávislost své země. Takové prohlášení můžete získat od vlády, mladí lidé však nezapomenou a neodpustí zločiny NATO a EU.

Nyní pokračujete ve stejné politice v souvislosti s nezávislostí Kosova a vytvářením nového protektorátu. Kromě jiných věcí, jsou opatření navrhovaná v této zprávě pokusem o nápravu tohoto krveprolití a ničení pomocí peněz evropských dělníků. Cílem těchto opatření je prezentace vrahů jugoslávských lidí jako spasitelů v rámci návrhu na vytvoření příznivých podmínek, aby se Srbsko zapojilo do imperialistické mašinérie, a aby evropské hlavní město získalo kontrolu nad touto zemí.

Komunistická strana Řecka tuto zprávu odsuzuje a je přesvědčená, že zájmům balkánských lidí posloužíme, pokud nezapomeneme a pokud budeme naopak bojovat proti EU a barbarství, které podporujete.

 
  
MPphoto
 
 

  Bastiaan Belder (IND/DEM). (NL) Vážený pane předsedající, kvalitní a rozsáhlá zpráva pana Kacina nabízí vyvážený pohled na socioekonomický vývoj Srbska. Uvádějí se v ní silné i slabé stránky: například výborné údaje týkající se růstu v porovnání s vysokou nezaměstnaností; konkrétně 7,2 % oproti více než 20 % za poslední tři roky.

Pro rozvoj Srbska jsou velmi důležité přímé zahraniční investice a právě ty v současnosti chybějí. Příčiny jsou zřejmé. Týkají se zejména problémové image Bělehradu. Zahraniční investoři se ze všeho nejvíc obávají stálé politické nestability – příkladem je Kosovo – a také výrazného zpomalení tempa tržních reforem ze strany Bělehradu.

To mě přivádí k zásadní otázce. Stojí Srbsko na své vlastní cestě? Zpráva pana Kacina začíná tezí, že budoucnost Srbska je v Evropské unii; Bělehrad velmi dobře zná evropské podmínky i evropský závazek v tomto směru. Srbské orgány by si měly nakonec samy odpovědět na touto naléhavou otázku: stojí Srbsko na své vlastní cestě?

 
  
MPphoto
 
 

  Zsolt László Becsey (PPE-DE). - (HU) Děkuji vám, pane předsedající. Zpráva pana Kacina je výbornou profesionálně odvedenou prací. Dalo by se říct, že se v tomto regionu narodil a velmi dobře ho zná. Mám tyto poznámky:

1. Princip hodnot. Podstatné je, že do Evropské unie by se nemělo vstupovat s takovým dědictvím, v rámci kterého existuje nejen neschopnost vyšetřit kolektivní zločiny a masové vraždy, ale v rámci kterého dokonce není povolené ani tyto zločiny připomínat, připomínat smrt. Od dob Antigony to bylo základním lidským právem, právem na lidskou důstojnost. V zemi, kde se k tomu ještě nedospělo a dokonce se to ani nevyžaduje, se nelze divit, že radikální skupiny se potulují ulicemi a získávají sílu nebo že neofašisté pochodují Vojvodinou. Toto je potřebné vyřešit, protože pokud to neuděláme, můžeme se obávat nejen o Srbsko, ale i o Evropu.

2. Jsem přesvědčený, že bychom měli udělat aspoň to, co jsme si stanovili, pokud jde o tuto zprávu. Jinými slovy, tuto zprávu bychom neměli znehodnotit pozměňovacími návrhy a naše usnesení nebo jejich části bychom neměli podrobovat cenzuře, ale citovat je přesně tak, jak jsou. To stejné platí pro územní opatření, které pan Kacin zcela správně od Komise zanesl do své zprávy, protože nikdo nepochopí, co vlastně chceme, pokud je budeme zbytečně zmírňovat.

3. Srbsku musíme pomoci a nejen o tom mluvit. Po zmírnění vízových požadavků je musíme úplně zrušit, aby mohli běžní Srbové vstupovat do Evropy kdykoliv budou chtít. Do té doby nemá smysl debatovat o perspektivě Srbska v rámci Evropské unie, neboť není možné udělat třetí krok před prvním krokem. To stejné platí pro členství Srbska ve sdružení CEFTA, pro realizaci procesu přidružení a pro jeho budoucnost v rámci Světové obchodní organizace.

Mojí poslední poznámkou je, že potřebujeme společnost se strukturou zespodu nahoru, která si vyžaduje proporcionalitu na zastoupení etnických menšin ve veřejné správě, což je velmi důležité, stejně jako na zabezpečení vhodných forem autonomie. Nedostatek proporcionality znamená nedostatek důvěry, a bez důvěry se opravdu nebudeme moci posunout dále směrem k nové spolupráci na Balkáně, kterou si už dlouho přejeme. Děkuji.

 
  
MPphoto
 
 

  Véronique De Keyser (PSE).(FR) Vážený pane předsedající, pan Kacin se své zprávě zabývá Srbskem a ne Kosovem, a ne tím, co nastane po prosinci. Také je pravda, že se v ní nespojuje reakce Srbska na záležitost Kosova s příslibem přistoupení k Evropské unii. Pan Lagendijk je tím znepokojený, moje skupina to však vítá a je přesvědčená, že se Parlament v tomto případě chrání před smlouváním nebo paralelní diplomacií.

Je pravda, že existuje jedna záležitost, která se stále zmiňuje, konkrétně Mezinárodní trestní tribunál a spolupráce Srbska s ním. Paní Del Ponteová právě zazvonila na poplach nebo udělala aspoň něco velmi podobného v rámci odkazu na projevy neústupnosti a Evropskou unii používá jako propojení se vším, co se týká lidských práv, podmíněnosti a jsem přesvědčená, že se nemýlí.

Na rozdíl od pana Langa nejsem přesvědčená, že jde jednoduše o záležitost rozdávání dobrých a špatných známek. Myslím si, že tuto záležitost nacionalismu, tuto kulturu beztrestnosti se čtyřmi hledanými zločinci – a vůbec nejde o bezvýznamné osoby –, kteří jsou v Srbsku stále na svobodě, nelze tolerovat. Kromě toho bych ráda řekla, že ze zkušenosti víme, že země může uznáním své minulosti a potvrzením svých zločinů jen získat. Chorvatsko a Bosnu jsme vyzvali, aby vyvinuly velké úsilí; a stejné úsilí nám umožnilo po druhé světové válce znovu vybudovat Evropu.

Jde o záležitosti, které si opravdu nejvíc ceníme. Nejde o záležitost rozdávání bodů, jde o samotnou podstatu našich hodnot a je to klíčem ke smíření na Balkáně. Na závěr bych chtěla říct, že i když nediskutujeme o Kosově, že srbský vicepremiér Božidar Djelič, který před několika týdny navštívil Evropský parlament, nás ubezpečil, že cokoliv se stane v souvislosti s Kosovem, jeho země se nechystá použit zbraně. Pamatuji si tato slova a přeji si, aniž bych to spojovala se zprávou pana Kaciny, že je slyšeli i lidé v jeho zemi.

 
  
MPphoto
 
 

  Andrzej Tomasz Zapałowski (UEN).(PL) Vážený pane předsedající, během posledních let jsem zaregistroval negativní postoj některých evropských zemí k Srbsku. Srbsko se vnímá jako země, která realizuje politiku Ruska na Balkáně. Jiné aspekty se však zcela opomíjejí. Srbsko se nachází na jedné z hlavních cest expanze islámu do Evropy. Osobně jsem pro zachování nejlepších možných vztahů s Tureckem a ostatními muslimskými zeměmi, není však v zájmu Evropy umožnit konstantní pokořování křesťanské země a zároveň zvýhodňování muslimské země. Pro náš kontinent to může v budoucnosti představovat dalekosáhlé důsledky. Tento region potřebuje stabilizaci a ne podněcování k rasovému a náboženskému napětí. Probíhající demokratizaci politického života v Srbsku musí v každém případě všichni přivítat.

V rámci našich vztahů se Srbskem by se měla respektovat hrdost a národní tradice tohoto národa. Jen v takovém případě Srbsko upřednostní Unii před ostatními velmocemi a zároveň se stabilizuje tento region.

 
  
MPphoto
 
 

  Michael Gahler (PPE-DE).(DE) Vážený pane předsedající, budoucnost bývalé jugoslávské republiky Srbsko je v Evropě. Platí to pro všechny republiky bývalé Jugoslávie. V případě každého potenciálního kandidáta existují podmínky, které se uplatňují na přistoupení k tomuto společenství hodnot, a proto by jsem rád poděkoval zpravodaji nejen za jeho zprávu, ale i za to, že ve svém projevu tyto podmínky objasnil. Bezpodmínečná spolupráce s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii je samozřejmě základní podmínkou podepsání dohody o stabilizaci a přidružení. Je pro mě nepochopitelné, že váleční zločinci, jako například Mladič nebo Karadžič, mají stále mnoho sympatizantů nejen mezi veřejností, ale i mezi policií, armádou a mnohými veřejnými činiteli v Srbsku: jinými slovy, jde přesně o ty lidi, se kterými budeme brzy jednat o užších vztazích Srbska s EU.

Řešení minulosti není formální podmínkou užších vztahů s EU, pomohlo by však Srbsku, jeho bezprostředním sousedům a EU jako celku.

Otázka Kosova se musí také posuzovat odděleně v rámci formálních podmínek, toto nacionalistické vyhýbavé vystupovaní však nepovažuji za prospěšné. Také nepovažuji za správné získat ruské veto v Radě bezpečnosti v rámci výhodných odprodejů klíčových společností ruským firmám. Očekává se – podle kalkulací Bělehradu –, že na konci tohoto procesu poskytne EU kompenzaci ve formě dohody o stabilizaci a přidružení za ústupky, které se v případě Kosova vlastně ještě neudělali. Ukáže se to po 10. prosinci.

Stanovisko pana Lagendijka proto zcela podporuji. Úroveň spolupráce v otázce Kosova bude tedy jedním z faktorů, který je buď užitečnější, nebo je spíš překážkou v rámci užších vztahů Srbska s EU, a Bělehrad by si měl tuto skutečnost uvědomit.

 
  
MPphoto
 
 

  Libor Rouček (PSE).(CS) Dámy a pánové, Srbsko prošlo za uplynulý rok významnými a jsem přesvědčen že úspěšnými změnami.

Zdárně byl zakončen těžký a bolestný proces rozpuštění společenství Srbsko a Černá Hora. Byly uskutečněny, řádně a svobodně, demokratické parlamentní volby a byla vytvořena nová, proevropská vláda. Došlo k solidnímu a tolik potřebnému ekonomickému růstu.

Po třináctiměsíční přestávce byla opětovně zahájena jednání o spolupráci a přidružení mezi srbskou vládou a Evropskou unií. Je reálná naděje, že v nejbližší době by mohla být podepsána stabilizační a asociační dohoda, která by představovala výrazný krok na cestě k plnému členství Srbska v Evropské unii. Podmínkou však, jak již bylo dnes několikráte řečeno, je spolupráce Srbska s ICTY. Já věřím, že zítra a pozítří se podaří při návštěvě Carly del Ponteové v Bělehradě odstranit alespoň některé překážky, jako je např. plný přístup k archivním dokumentům na některých ministerstvech.

Nebudu se dnes ve svém krátkém příspěvku vyjadřovat ke Kosovu, protože diskutujeme zprávu o Srbsku. Chtěl bych jen ocenit aktivní a zodpovědný přístup Srbska, jeho spolupráci v rámci regionálních iniciativ, jako je pakt stability a CEFTA. Tato spolupráce svědčí o jasném zájmu Srbska rozvíjet a udržovat dobré vztahy se svými regionálními sousedy.

 
  
MPphoto
 
 

  Ryszard Czarnecki (UEN).(PL) Vážený pane předsedající, Srbsko je evropskou zemí, která udělala během posledních let značný pokrok směrem k integraci do Evropské unie. Dají se samozřejmě uvést mnohé problémy, které ve skutečnosti nemusí být vážnější než v Albánsku nebo Bosně a Hercegovině, i když se zdá, že v případě posledních dvou uvedených zemí jsme připraveni přivřít oči.

Jsem přesvědčený, že bychom měli vytvořit systém stimulů pro Srbsko s cílem podpořit ho, aby se ještě víc snažilo plnit evropské normy. Cíl, kterým je Evropská unie, by však měl být jasně viditelný. Pan Gahler se určitě nemýlí v tom, co řekl o vztazích mezi Ruskem a Srbskem. Srbsku by se však mělo velmi jasně vysvětlit, že jeho místo je v Evropské unii, a že pro nás bude lehčí spolupracovat se Srbskem, když bude v Unii a nezůstane mimo. Mně se to zdá úplně jasné.

 
  
MPphoto
 
 

  Marcello Vernola (PPE-DE). - (IT) Vážený pane předsedající, vážené dámy a vážení pánové, jsem přesvědčený, že srbské orgány musí ukázat větší odhodlání spolupracovat s hlavní žalobkyní pani Carlou Del Ponteovou, s cílem zabezpečit zadržení válečných zločinců. Všichni souhlasíme, že je to základní podmínkou bezpečnosti celé oblasti Balkánu a celé Evropské unie, jakožto i právní a morální povinností.

Musíme se také postarat o to, aby srbská vláda obnovila svůj závazek vytvořit prostředí klidného soužití všech etnických skupin, které v této zemi žijí. Ministerstvo vnitra už realizuje iniciativy zaměřené na prevenci a kontrolu týkající se mezietnických incidentů ve Vojvodině od roku 2004, musí se však prosazovat účast menšin ve společenském životě a jejich řádné institucionální zastoupení.

Všichni jsme pro okamžité vyřešení statutu Kosova letos v prosinci. Mnoho problémů však zůstane nevyřešených, počínaje potřebou omezit albánskou organizovanou trestní činnost, která destabilizuje celou geografickou oblast včetně oblastí sousedících s Makedonii a Albánií, a tím do velké míry ohrožuje celkovou bezpečnost na Balkáně.

Kosovo nelze ponechat svému osudu. Je potřebné, aby se bezpečnost celé oblasti Balkánu zajistila prostřednictvím stálé přítomnosti Evropské unie. Z tohoto pohledu by se urychleným vstupem Srbska do EU tato oblast stabilizovala, nejen pokud jde o nelegální obchodovaní v každé možné a představitelné oblasti: nelegální obchodování je na Balkáně velmi rozšířené, počínaje environmentálním odvětvím.

Srbsko musíme vyzvat, aby urychleně jednalo s cílem zavést vhodnou environmentální politiku, pokud jde o energetiku, i vodní hospodářství a integrované nakládání s odpady, aby se zabránilo pronikání organizovaného zločinu i do této oblasti.

 
  
MPphoto
 
 

  Csaba Sándor Tabajdi (PSE). - (HU) Vážený pane předsedající, zpráva pana Kaciny se vyznačuje obratem v postoji Evropského parlamentu. Evropský parlament dlouhou dobu jednostranně odměňoval Albánce a trestal Srby v každém prohlášení, které se týkalo Kosova. Tato zpráva je aspoň spolehlivým a objektivním obrazem Srbska, a to je velmi důležité, protože musíme zabezpečit, aby se Srbsku už nepřipisovala úloha „fackovacího“ panáka nebo obětního beránka. Neznamená to však, že Srbové se jednoho dne nebudou muset vyrovnat se zločiny Miloševičovy éry, podobně jako se kosovští Albánci a všichni ostatní musí vyrovnat se svými historickými zločiny.

Je dobré a správné, že Srbsko posouváme blíže k Evropské unii a souhlasím s tím, že zjednodušení vízového režimu nestačí; měli bychom pro občany Srbska zavést bezvízový styk a minimálně stejně důležité je urychlit proces udělování statutu kandidátské země Srbsku. Máme tu Kosovo, které představuje velké riziko; podle zpravodajských odhadů Rady Evropy se očekává, že Kosovo opustí přibližně 100 000 utečenců, srbských utečenců, a s touto situací se bude muset vyrovnat zejména Vojvodina.

Pan Kacin si zaslouží poděkování za to, že pozměňovací návrhy, které předkládá, poskytují objektivní obraz mezietnických procesů ve Vojvodině, přetrvávající brutality, potřeby přijmout právní předpisy o právním postavení národních rad, potřeby poměrného zastoupení menšin v policii a soudním systému a potřeby zachovat vysílání rádia pro menšinu a jeho financování. Panu Kacinovi blahopřeji: posunutí Srbska blíže k Evropské unii je důležitým krokem. Děkuji za vaši pozornost.

 
  
  

PŘEDSEDAJÍCÍ: PANÍ KRATSA-TSAGAROPOULOU
Místopředsedkyně

 
  
MPphoto
 
 

  Kinga Gál (PPE-DE). - (HU) Vážená paní předsedající, děkuji za prostor. Vážené dámy a vážení pánové, vítám tuto zprávu a jsem přesvědčená, že verze, kterou přijala Komise, je velmi dobrá a vyrovnaná. Perspektiva členství Srbska v Evropské unii je pro Maďarsko mimořádně důležitá. Je v našem velkém zájmu, aby se náš soused dostal do Společenství co nejdřív. Smíření je jedinou alternativou místo mezietnického konfliktu, války a diskriminace lidí nebo jejich ponižování na základě odlišného mateřského jazyka nebo zvyklostí.

Nejsme samozřejmě lhostejní k osudu maďarské menšiny v Srbsku a skutečně jsme usilovali o zachování otázky Vojvodiny v evropské agendě. Velmi důležité je, a jsem ráda, že to vidím v této zprávě, zohlednit potřebu zachovat multietnický charakter Vojvodiny, který se vytvářel mnoho století. Základem tohoto multietnického charakteru je spolužití různých etnických skupin, určitý druh společné existence, která není založená na potlačování a ponižování, ale na skutečné rovnosti před zákonem a rovných příležitostech. Dnes to bohužel není součástí každodenní reality v této oblasti.

Jsem přesvědčená, že je velmi důležité zachovat etnickou vyváženost tohoto regionu a jeho zvláštní charakteristiky, a podle mého názoru by přesídlení srbských utečenců v tomto regionu ohrozilo šance udržet touto nejistou vyváženost a mohlo by to znovu vyvolat mezietnický konflikt. V nedávné minulosti jsme už zažili dost mnoho špatných příkladů takovéhoto konfliktu. V této souvislosti bych ráda upoutala vaši pozornost například na dodnes nevyřešený případ: osud mladých lidí, etnických Maďarů, kteří dostali nepřiměřeně přísný trest v jasného příkladu etnické diskriminace v Temeríne. Balkán potřebuje Evropskou unii, protože duch, zásady a institucionální systém Evropské unie a skutečnost, že EU je soudržná – a toto zvlášť zdůrazňuji – může přinést život, který se dá žít. Velmi vám děkuji.

 
  
MPphoto
 
 

  Manuel Lobo Antunes, úřadující předseda Rady. (PT) Vážená paní předsedající, vážený pane komisaři, vážené dámy a vážení pánové, tuto diskusi jsem samozřejmě sledoval s velkým zájmem a přirozeně jsem zaregistroval návrhy a obavy, které vyjádřili mnozí poslanci.

Výsledek této diskuse se mi nyní zdá být jasný: podstatou je skutečnost, že jedině poskytnutím skutečné evropské perspektivy Srbsku lze dosáhnout míru, stability a pokroku v této zemi a rovněž stability v celém regionu západního Balkánu. Je to úplně přijatelné, neboť Rada opakovaně vyhlásila, že budoucností Srbska je přirozeně jeho členství v Evropské unii.

Všichni víme, že tento plán se neobejde bez podmínek. Musí samozřejmě existovat podmínky, které se budou týkat, a které se i musí týkat vnitřních politických procesů v rámci samotného Srbska, respektování demokratických hodnot a respektování hodnot, které jsou specifické pro právní stát. Tyto podmínky se však také týkají i důležité spolupráce Srbska s Mezinárodním trestním tribunálem. V souvislosti s touto spoluprací s tribunálem udělalo Srbsko mnoho. Všichni víme, že bude potřebné přijmout další akce a opatření. Rád bych však vyjádřil přesvědčení, že srbské orgány budou na konci tohoto procesu schopné přijmout nevyhnutná opatření, aby se tato spolupráce stala skutečnou spoluprací, a já je v tom podporuji.

My v Evropské unii musíme Srbsku pomoci. Jsme přesvědčení, že by bylo strategickou chybou ponechat Srbsko a jeho občany v určitém zapomenutí bez jakéhokoli směru, perspektivy nebo plánu. Této strategické chyby se nemůžeme dopustit, a proto musíme udělat vše, co je v našich silách, abychom tomu zabránili.

Musím samozřejmě rovněž přivítat pokrok dosažený v souvislosti s možností volného pohybu srbských státních příslušníků v rámci evropského prostoru. V této cestě musíme pokračovat. Něčeho se už dosáhlo a spolu s jinými iniciativami, které realizujeme, to musíme ocenit.

Mladým Srbům musíme také nabídnout budoucí perspektivu, neboť demokratické Srbsko, které plně uznává naše společné hodnoty a zásady, a které usiluje o to, aby se stalo neoddělitelnou součástí Evropské unie, lze vytvořit jedině s jejich pomocí a spolu s nimi.

 
  
MPphoto
 
 

  Olli Rehn, člen Komise. − (FI) Vážená paní komisařko, vážené dámy a vážení pánové, chtěl bych vám všem poděkovat za objektivní a zodpovědnou diskusi a zpravodaji za velmi konkrétní zprávu. Na základě této diskuse usuzuji, že v rámci Parlamentu a Unie jako celku existuje široký konsensus, že budoucnost Srbska je v Evropské unii, a že dveře Evropské unie budou pro Srbsko otevřené, až tato země splní podmínky, a že její vláda má možnost dovést Srbsko do Evropy. Většina obyvatel Srbska tento vývoj podporuje a schvaluje.

Srbská vláda nyní skutečně sehrává úlohu strážce: klíč má ve vlastních rukou. Jsem přesvědčený, že srbská vláda nyní tento klíč použije a naplní vůli srbského lidu – vůli Srbů otočit se směrem k Evropské unii. Mohu vás ubezpečit, že stanoviska uvedená v této zprávě zohledníme a že je rovněž zahrneme do naší zprávy o pokroku.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající . (EL) Rozprava je ukončena.

Hlasovaní se uskuteční zítra ve čtvrtek 25. října 2007.

 
Právní upozornění - Ochrana soukromí