Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2007/2026(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A6-0371/2007

Předložené texty :

A6-0371/2007

Rozpravy :

PV 24/10/2007 - 18
CRE 24/10/2007 - 18

Hlasování :

PV 25/10/2007 - 7.15
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P6_TA(2007)0486

Doslovný záznam ze zasedání
Středa, 24. října 2007 - Štrasburk Vydání Úř. věst.

18. Zelená kniha o zlepšení účinnosti výkonu soudních rozhodnutí v Evropské unii:obstavení bankovních účtů (Zelená kniha) (rozprava)
PV
MPphoto
 
 

  Předsedající . – Dalším bodem je zpráva (A6-0371/2007), kterou předkládá pan Lechner jménem Výboru pro právní záležitosti, o zelené knize o zlepšení účinnosti výkonu soudních rozhodnutí v Evropské unii:

obstavení bankovních účtů (2007/2026(INI)).

 
  
MPphoto
 
 

  Kurt Lechner , zpravodaj.(DE) Vážená paní předsedající, byla to zajímavá rozprava. Nyní přejděme k úplně odlišnému tématu. Uvidíme, zda se nám dříve či později podaří dopracovat se k nějakému výsledku.

Jisté pořekadlo, které je předpokládám blízké celé Evropě, říká, že peníze nepřinášejí štěstí, ale přinášejí pokoj duše. Dovolte mi začít v tomto duchu tím, že všem občanům Evropy popřeji pokoj duše.

Pokud vám však někdo dluží peníze, pokud vám někdo dluží peníze za prodej, škodu nebo podobně, často to nepřináší pokoj duše, ale spíš starosti. Vyhne se dlužník svým povinnostem? Zatají svoje peníze nebo majetek, možná dokonce ještě později než se koná dnešní rozprava?

Všechny členské státy mají postupy, jejichž cílem je tomu zabránit. Mezi takové postupy patří obstavení účtů, soudní nařízení, zatknutí a zajištění: existuje množství různých termínů. Postupy se mezi sebou výrazně liší a situace je mimořádně komplikovaná, přičemž tu musíme řešit navíc i jazykovou otázku. Ten, kdo by chtěl použít různé přeshraniční postupy členských států, může celkem klidně zjistit, že dlužník vzal nohy na ramena nebo, jako říkáme v Německu, že je již na druhé straně kopce. Jinými slovy, že dlužník měl dostatek času na to, aby svůj majetek ukryl.

V pohraničních oblastech Evropy je tento problém v současnosti velmi rozšířený a vzhledem k tomu, že všichni směřujeme k jednotné platební oblasti s bezhotovostními transakcemi, stává se každým dnem palčivějším. Za takových okolností totiž ustavičně přibývají příležitosti na ukrývání majetku. Komise proto přišla s iniciativou, a chtěl bych zdůraznit, že oprávněně. Předložila velmi dobře přepracovanou zelenou knihu, která je vyčerpávající a podrobná, i když některé její body bude nutné blíže objasnit. Toto nás ještě čeká a je to i záměrem tohoto jednání. V tomto stádiu se Evropský parlament nemůže zabývat všemi aspekty podrobně, a ani já ne, takže se jednoduše zmíním jen o některých klíčových bodech.

V prvé řadě, i když by to mělo být všeobecně zřejmé, ve zprávě jde o obstavení bankovních účtů a dočasné zmrazení bankovních vkladů. Netýká se konečného vyrovnání. Za druhé, týká se jen finančního majetku uloženého na bankovních účtech. Nezabývá se soudními nařízeními nebo obstavením jiného majetku. Zde je nutné si položit otázku, zda by harmonizace 27 různých systémů našim záměrům skutečně pomohla. Podle mého názoru by to byl mimořádně těžko řiditelný přístup, jehož realizace by trvala věčnost. Zasahuje do tolika dalších oblastí, že by to nebylo k užitku. Správný přístup je ten, o kterém uvažuje Komise: vytvoření nezávislého a dodatečného evropského postupu, podle možnosti ve formě nařízení, který by fungoval paralelně s vnitrostátními předpisy, přičemž ty by zůstaly v platnosti. V této souvislosti bych chtěl vzpomenout nařízení Brusel I. Toto už existující nařízení není postačující. Věřitel nemusí jen věrohodně a úhrnně dokázat, že má určitou pohledávku, ale musí též prokázat vzniklé riziko.

Naším prvořadým zájmem, a já to cítím stejně, je ochrana věřitele. Rozhodne nechci, a to za žádných okolností, aby nastala situace, kdy by věřitelé nebo třetí strany byli poškození právě z důvodu, že máme evropské nařízení. To by mělo dlouhodobý vliv na samotnou Evropu. V některých případech může nenáležité bezdůvodné obstavení účtu připravit jednotlivce o živobytí. Rád bych ve zkratce připomenul hlavní body: věřitel může být zodpovědný za škody, které vzniknou dlužníkovi, věřitel by měl být povinný začít hlavní soudní řízení ve stanovené lhůtě, od věřitele se může požadovat složení záruky, dlužník by měl mít právo podávat námitky, neměl by se zvolit takový postup, který trvá věčnost, ale takový, který je v souladu s předcházejícím řízením, měly by existovat předpisy, které by zabraňovaly tomu, aby byla na účtu zmrazená příliš vysoká suma ve prospěch věřitele, a nakonec, dlužník musí mít zajištěné finanční prostředky na živobytí.

Problém představují svěřenecké účty. pokud tu má existovat nějaká možnost obstavení – a tuto otázku nechám otevřenou – určitě je potřebné je speciálně chránit. To stejné platí i pro společné účty, i když ty jsou trochu odlišné; ve skutečnosti tyto dva druhy účtů spolu přímo nesouvisí. Jde o to, že je stejně důležité chránit třetí strany a všechny zúčastněné třetí strany si vyžadují zvláštní ochranná opatření.

Chtěl bych podotknout, že pro bankovní sdělení by bylo užitečné zavést formální znění a v této souvislosti bych rád dodal, že jsou nepochybně potřebné studie porovnávající platné právní předpisy i detailní analýzy. Též bych rád poděkoval zvláště Komisi za tyto vyčerpávající analýzy a studie a vyslovil vděk i svým kolegům. Společně jsme odvedli skvělou práci. Domnívám se, že se zpráva bude těšit všeobecné podpoře.

 
  
MPphoto
 
 

  Franco Frattini, místopředseda Komise. Vážená paní předsedající, podle mého názoru představuje zpráva zajímavý přínos k řešení této mimořádně složité problematiky, jakou jsou problémy při přeshraničním vymáhání dluhů. Myslím si, že panu zpravodaji Lechnerovi můžeme poblahopřát k tomu, že vydláždil cestu k obecnému evropskému řešení současného rozdrobení vnitrostátních exekučních řádů, které vážným způsobem komplikují vymáhání dluhů.

Tato situace je mimořádně znepokojivá pro věřitele, který má tu smůlu, že vidí, jako jeho dlužník pohotově převádí peníze ze známého účtu na jiný účet ve stejné nebo jiné členské zemi. Komise proto zprávu Parlamentu vítá.

Starostlivě zvážím hlavní obavy, které zpravodaj a Parlament v souvislosti se zelenou knihou vyjádřili. V prvé řadě formu a rozsah působnosti možného nástroje Společenství, účinky budoucího postupu, právní podmínky na vydání příkazu na obstavení účtu, náhrada nákladů a ochrana dlužníka, to všechno jsou důležité otázky, které zpravodaj zdůraznil. Mohu vás ubezpečit, že jakémukoliv návrhu nebo oznámení v této oblasti bude předcházet hloubková analýza a hodnocení vlivu připravené v úzké spolupráci s tímto Parlamentem.

 
  
MPphoto
 
 

  Sharon Bowles (ALDE), navrhovatelka stanoviska Hospodářského a měnového výboru. – Vážená paní předsedající, vítám zelenou knihu a těším se, že budou brzy následovat konkrétnější návrhy.

Je nepochybně v zájmu rozvoje přeshraničního obchodování, aby měli podnikatelé jistotu, že jim případný dluh bude splacený. Stejnou jistotu potřebují i občané na individuální a soukromé úrovni. Můj názor získal v Hospodářském a měnovém výboru jednomyslnou podporu, a to ne proto, že bychom se snažili dosáhnout těžce vybojovaných kompromisů, ale proto, že jsme měli už od začátku na věc stejný pohled. Těší mě, že téměř všechno, k čemu jsme dospěli, se dostalo do závěrečné zprávy Výboru pro právní záležitosti, za což panu zpravodaji děkuji.

Dva body, které zpráva nakonec neobsahuje, jsou možnost obstavení společných účtů a přezkoumání možného vnitrostátního využití přeshraničního poskytování. Existuje méně normativní pozměňovací návrh, který se zabývá společnými účty a který jinde získal podporu. Pokud společný nákladový a výnosový účet představuje možnost vyhnout se příkazu na obstavení účtu, očividně jde o mezeru v zákoně. Skutečné prostředky třetích stran se však musí ochránit.

Pokud jde o dobrovolné vnitrostátní využívání přeshraničního poskytování, zaregistrovala jsem, co o opatření říkali kolegové z Výboru pro právní záležitosti, a to, že se může uplatňovat jen přeshraničně, ať už z důvodů právních, nebo z důvodů praktických – tedy pro potřebu dospět k něčemu v rozumném časovém horizontu. Pokud ale v členských státech, ve kterých obstavení účtů není možné nebo je příliš složité, neexistují alternativní opatření, mohla by nastat nezvyklá situace, kdy by přeshraniční obchodování prospívalo víc než vnitrostátní, a to by mohlo vést, přinejmenším z podnikatelského hlediska, ke konkurenční nesourodosti. Snad to členské státy vezmou na vědomí a konkurence přinese to, co my nevíme nebo nedokážeme uzákonit.

 
  
MPphoto
 
 

  Panayotis Dimitriou (PPE-DE), navrhovatel stanoviska Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci.(EL) Vážená paní předsedající, vítám iniciativu Komise týkající se přeshraničního poskytování o obstavení a dočasném zmrazení bankovních účtů. Zvlášť blahopřeji vám, pane Frattini, jakožto komisaři s příslušnou pravomocí pro tuto iniciativu.

Zelená kniha Komise o této problematice stanovuje, jak postupovat při řešení problému, který vzniká v případě, že se rozsudek soudu nemůže vykonat z důvodu operací nebo převodů na bankovních účtech za hranicemi státu.

Opatření, které je předmětem diskuse, je obsažené v strategii rozvoje soudní spolupráce mezi EU a členskými státy. Opatření představuje krok správným směrem; musí být co nejdřív dokončené a předložené v příslušném návrhu. Spravedlnosti není učiněné za dost, pokud se rozsudky občanských nebo trestních soudů nemohou vykonávat. Proto návrh týkající se obstavení a zmražení přeshraničních bankovních účtů, který je předmětem jednání, skutečně přispěje k rozvoji a posilnění spravedlnosti. Evropský parlament právem zaujímá k iniciativě Komise a k připravovanému soudnímu postupu pozitivní stanovisko.

Zpráva pana Lechnera a stanoviska Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci nabízejí základní parametry pro vypracování vyváženého návrhu rozhodnutí Rady o této otázce.

Blahopřeji panu Lechnerovi k této souhrnné, ale obsažné a vyčerpávající zprávě. Jako zpravodaj pro občanské svobody zastávám stanovisko, které v podstatě souhlasí téměř se všemi jeho názory.

Očekává se, že zpráva získá podporu převážné většiny. Zdůrazňuje potřebu splnění požadavků na vydání přeshraničního příkazu na obstavení bankovních účtů. Kromě toho upozorňuje na současnou potřebu bránit tomu, aby se tento postup zneužíval, a poskytnout údajnému dlužníkovi záruku náhrady škody v případě, že bude jeho příkaz zrušený nebo se ukáže, že je neplatný.

Jsem přesvědčený, že příkaz na zmrazení účtu může sloužit po skončení soudního jednání jako exekuční opatření v případě konečných vykonatelných rozsudků. Toto není stanovisko pana Lechnera, ale pokud se chceme vyhnout zbytečným zdvojeným procesem, je o něm při předkládání příslušného návrhu Komise nutné vážně pouvažovat.

Vyzývám Komisi, aby okamžitě přikročila k přípravě návrhu v této oblasti.

 
  
MPphoto
 
 

  Tadeusz Zwiefka , jménem skupiny PPE-DE.(PL) Vážená paní předsedající, vážený pane komisaři, nesporná neúčinnost současných ustanovení exekučního práva – to je stav, v kterém po ověření vykonatelnosti soudního příkazu v jiném členském státě výkon rozsudku zůstává ve výlučné pravomoci příslušných vnitrostátních orgánů. Podle v současnosti platných právních předpisů Společenství není možné vydat příkaz na obstavení bankovního účtu, který by bylo možné vykonat kdekoliv na území Evropské unie.

Z toho důvodu se evropský systém vydávání příkazů umožňujících obstavení bankovních účtů ukazuje jako mimořádně vhodné a potřebné řešení. Věřitelům by umožnil zajistit si dlužné sumy nebo výšku pohledávky tím, že by znemožnil výběr nebo převod finančních prostředků uložených na jednom nebo několika bankovních účtech po celém území Evropské unie. Takový systém by se měl vytvořit poté, co se vypracuje dodatečný nezávislý postup, který se bude uplatňovat paralelně s vnitrostátními ustanoveními pod podmínkou, že se bude vztahovat jen na přeshraniční záležitosti. Stojí za to zdůraznit, že takový příkaz by měl jen preventivní účinek. Jinými slovy, zablokoval by finanční prostředky dlužníka na jeho bankovním účtu bez toho, aby je převedl na účet věřitele.

Soud přirozeně nesmí dlužníka vyslechnout nebo ho informovat o připravovaných postupech před tím, než dojde k zablokování jeho účtů, jinak by mohl být konečný výsledek opačný než původní záměr.

Výška sumy, která se má zablokovat, by se měla vypočítat z pohledávky věřitele. Měli bychom však zdůraznit, že dlužník musí mít právo podat proti vydanému příkazu odvolání, které by mělo být adresované instituci nebo soudu, který příkaz vydal.

Nemělo by chybět ustanovení, které by upravovalo vyloučení z výkonu rozsudku, aby se dlužníkovi a jeho rodině zabezpečily základní potřeby. V této etapě bude přirozeně potřebná dodatečná porovnávací právní analýza, neboť mnoho aspektů si žádá hlubší přezkoumání. Faktem však zůstává, že zavedení takového právního postupu Společenství, jakým je evropský příkaz na obstavení bankovních účtů, zaměřený na zjednodušení a zefektivnění vykonávání peněžních nároků, by představovalo milník na cestě k vytvoření evropského hospodářského a justičního prostoru.

Na závěr bych rád poblahopřál panu Lechnerovi k vynikající a dobře připravené zprávě. Parlament si však musí být plně vědomý toho, jako těžko se mění právní předpisy Unie, především v této oblasti.

 
  
MPphoto
 
 

  Manuel Medina Ortega, jménem skupiny PSE. – (ES) Vážená paní předsedající, nejprve chci poděkovat svému kolegovi panu Lechnerovi k vynikající zprávě, kterou vypracoval: je vyvážená a umírněná.

V toto pozdní hodinu si nemohu pomoci, musím se zamýšlet nad tím, co obstavení znamená. V praxi, v běžném životě jsou věřiteli obyčejně velké instituce s ohromnou hospodářskou mocí, zatímco dlužníci jsou obyčejně lidé v mnohem horší ekonomické situaci. Jedna z opravdu nejkrásnějších básní ve španělském jazyce je věnovaná obstavení majetku chudého nešťastného dělníka.

Pravdou je, že kdyby neexistovala možnost obstavení majetku – kdyby věřitelé neměli možnost získat svoje pohledávky, pak by ti, co potřebují úvěr, ho nikdy nemohli dostat. Neboť si myslím, že se všichni tak trochu nudíme, povím vám příběh o jedné z diktatur, které Španělsko zažilo, o diktatuře generála Prima de Rivery. Byl přesvědčený o tom, že obstavení majetku armádního personálu je urážkou vojenského povolání. Zakázal proto obstavení účtů armádního personálu. V důsledku toho banky odmítali půjčovat peníze vojákům a vojáci museli požádat generála o povolení, aby jejich majetek mohl být znovu obstavován

To je však jen příběh. Jsem přesvědčený, že se panu Lechnerovi podařilo dosáhnout rovnováhu ve smyslu ochrany práv dlužníka, ale i tak mám jednu otázku – a pan Frattini pravděpodobně bude vědět, co chci v této souvislosti říct.

Když už přijde na věc, pak velcí dlužníci, lidé, kteří se účastní na obrovských finančních operácích a kteří končí s miliardovými dluhy vůči tisícovkám bezbranných lidí, tito velcí dlužníci obvykle nedrží svoje účty v bance v Belgii, v Bruselu nebo Štrasburku, dokonce ani v Londýně. Obvykle je mají v daňových rájích.

To samozřejmě ustanovení zelené knihy Komise neřeší. Vzhledem k tomu, že ale vím, že pan komisař Frattini se o tuto problematiku zajímá, položím svou otázku jemu: nebylo by rozumné najít způsob, jak zabezpečit, aby bylo možné blokovat i účty těchto velkých mezinárodních zločinců, kteří ničí životy tisíců rodin?

Jak jsem řekl, tento scénář přesahuje rámec Zelené knihy a je i mimo rámec naší dnešní diskuse. Neboť však hlavní témata už, zdá se, byla velmi jasně prodiskutovaná předcházejícími řečníky i samotným komisařem Frattinim, myslím si, že je to něco, co musíme přezkoumat. Jsem si jistý, že pan komisař Frattini bude mít co v tomto ohledu dodat.

Na závěr bych chtěl jen opětovně poblahopřát panu Lechnerovi. Myslím si, že vypracoval vyváženou zprávu a že postavení dlužníků, chudých dlužníků, tedy většiny občanů, je zajištěné. Doufám, že nám Komise brzy předloží právní předpis, který bude umožňovat další fungování přeshraničního úvěrového trhu.

 
  
MPphoto
 
 

  Diana Wallis, jménem skupiny ALDE. – I já bych ráda poblahopřála panu Lechnerovi k jeho zprávě. Na začátek řeknu něco jako osobní výpověď. Před tím, než jsem se stala členkou tohoto Parlamentu, byla jsem právničkou. Ve skutečnosti jsem nebyla jen právničkou, ale právničkou zabývající se vymáháním dluhů, často přeshraničních.

Na základě svých zkušeností z této oblastí vím, že většinou jsou poškozované malé podniky, které našly odvahu na to, aby se pustily do přeshraničního obchodování a které následně položily na kolena velké dluhy a profesionální dlužník skrývající se v jiné zemi. Proto si myslím, že pokud se nám tato iniciativa podaří, bude prostředkem na oživení evropského hospodářství a podporu přeshraničního obchodování.

Musíme být vytrvalí. Platební příkaz představoval krok správným směrem. Toto je další kousek skládačky. Chtěla bych však poukázat na dvě věci. V první řadě se tu zabýváme jen přeshraničními případy. Toto omezení respektujeme, ale nechci, aby museli věřitelé podávat dvě žádosti na soud: jednu v souvislosti s dlužníky v její domácí zemi a další, přeshraniční, v jiné zemi. Dlužník by tak mohl dostat varování a mohlo by to způsobit různé komplikace. Musíme proto zabezpečit, aby byla možná souběžná jednání.

Druhou věcí je přirozeně rovnováha zájmů mezi věřiteli a dlužníky. V Anglii máme dobrý systém, v rámci kterého, pokud je vám poskytnuté takové předběžné opatření, musíte soudu složit záruku na škody, aby byly respektované zájmy třetích stran. Třetí stranou může být banka, která musí obstavení provést nebo třetí strana, která může být držitelem společného účtu. Navrhovala bych zavést v tomto smyslu nějaký systém.

Chválím zprávu a myšlenky, které obsahuje. Věřím, že pokud se nám tato iniciativa podaří, mohla by výrazně přispět k oživení evropského hospodářství.

 
  
MPphoto
 
 

  Marek Aleksander Czarnecki , jménem skupiny UEN.(PL) Vážená paní předsedající, zelená kniha zlepšení účinnosti výkonu soudních rozhodnutí v Evropské unii představuje další etapu v rozvoji evropského justičního prostoru. Souhlasím se stanoviskem, které zpravodaj prezentuje ve své zprávě, a podporuji zavedení rychlého a účinného postupu na získání příkazu k obstavení bankovních účtů v Evropské unii. V kontextu pokračující integrace jednotné oblasti pro platby v eurech se právní ustanovení tohoto druhu ukazuje jako vhodné a žádoucí.

Vzhledem k mnoha těžkostem při zkoumání pohledávek jsem přesvědčený, že Evropská unie by měla zavést nezávislý dodatečný postup, který by existoval vedle vnitrostátních právních předpisů. Takový postup by se měl uplatňovat jen na přeshraniční případy a měl by se vztahovat výlučně na finanční prostředky na bankovních účtech, ne na jiný majetek. Jde jen o přechodné zabezpečení pohledávky věřitele, ne o její konečné vyrovnání. Neoprávněné zablokování může mít závažné následky pro dlužníka a mít negativní dopad na důvěryhodnost evropského právního systému.

Proto jsem přesvědčen, že zvláštní pozornost je nutné věnovat ochraně dlužníka. Ta by mohla spočívat například ve složení záruky věřitelem, v právu podávat námitky, v omezené výšce podléhající sumy nebo dokonce v povinnosti věřitele podat návrh na zahájení soudního jednání ve věci samé.

 
  
MPphoto
 
 

  Lidia Joanna Geringer de Oedenberg (PSE).(PL) Vážená paní předsedající, o ustanoveních souvisejících s exekučním právem se často mluví jako o Achillové patě soudního systému Evropské unie pro občanské případy. Doposud nebyl předložený žádný návrh legislativního usnesení, který by se zabýval konkrétními prostředky výkonu soudních rozhodnutí. Výkon soudního příkazu, který byl vyhlášený vykonatelným v jiném státu, i nadále zůstává ve výlučné pravomoci vnitrostátních soudních orgánů.

Současné odlišnosti v zásadách vymáhání dluhů v jednotlivých členských státech Evropské unie jsou pro přeshraniční vymáhání dluhů vážnou překážkou. Věřitelé, kteří se snaží o výkon soudního příkazu v jiné zemi, narážejí na neznámé právní systémy a právní požadavky. Kromě toho musí překonávat jazykové bariéry, což přináší další výdaje a zdržení v exekučním jednání. Problémy spojené s přeshraničním vymáháním dluhů brzdí volný pohyb platebních příkazů v rámci Unie a mají negativní vliv na samotný chod vnitřního trhu. Zmeškané nebo nikdy neuskutečněné platby ohrožují zájmy společností i spotřebitelů.

Návrh Komise zavést jednotný evropský právní nástroj, který by byl nezávislý na vnitrostátních právních předpisech a existoval by paralelně s nimi, se proto jeví jako úplně vhodný, pokud ne klíčový. Základem pro takový dokument by mohl být čl. 65 písm. c) Smlouvy o založení Evropského společenství.

V této souvislosti by měl mít v souladu s ustanoveními zelené knihy věřitel právo podat žádost o příkaz na obstavení bankovních účtů ještě před zahájením hlavního jednání. Vzhledem k předběžné povaze tohoto postupu by se však mělo požadovat, aby věřitel svůj požadavek odůvodnil a dokázal, že vydání příkazu na zablokování je naléhavé. Neopodstatněné obstavení může mít pro dlužníka velmi vážné důsledky a dokonce ho může připravit o prostředky, které potřebuje na uspokojení svých základních potřeb.

Dalšími důležitými otázkami jsou právo dlužníka příkaz napadnout a určení výšky splatné dlužné sumy. Určit fixní výšku sumy, která má být vyloučená z odstavení, na úrovni Evropské unie asi není dobrý nápad. Taková rozhodnutí by měla zůstat v pravomoci příslušných orgánů v domácí zemi dlužníka.

Pokud jde o vykonávání příkazů na exekuci majetku z bankovních účtů, je potřebné zabezpečit, aby byly v rámci Evropské unie stanoveny jednotné normy pro komunikaci mezi bankami a soudy. Zdá se, že je mimořádně důležité regulovat záležitosti přeshraničního vymáhání dluhů přijetím příslušného právního předpisu. Je důležité, abychom nepřehlédli nutnost nejprve podrobně přezkoumat ustanovení, která už jsou v současnosti platná v jednotlivých zemích Společenství a zhodnotit účinnost alternativních řešení v souvislosti s evropskými právními předpisy.

Na závěr bych chtěla panu Lechnerovi poděkovat za promyšlenou a dobře připravenou zprávu.

 
  
MPphoto
 
 

  Andrzej Jan Szejna (PSE).(PL) Vážená paní předsedající, otázka účinného vymáhání peněžních nároků na území Evropské unie je velmi důležitá na zabezpečení správného fungování vnitřního trhu. V této souvislosti stojí za to popřemýšlet nad opatřeními Společenství. Existuje jedno velmi důležité rčení, které jsem často slýchal jako začínající právník a které říká, že pokud někomu prokážeme laskavost, stáváme se jeho dlužníky. Někdy to může být pravda. Opožděné platby nebo vůbec neuskutečněné platby ohrožují zájmy společností i spotřebitelů. Rozdíly v účinnosti vymáhání dluhů, které v současnosti v Evropské unii existují, mohou ohrozit konkurenceschopnost společností, jejíž aktivity sahají za hranice daného členského státu.

Systémy výkonu příkazů se v jednotlivých členských státech liší. V některých státech jsou efektivnější než v jiných. Za současných okolností může dlužník takřka okamžitě převést finanční prostředky z účtů známých věřiteli na jiné účty vedené ve stejné zemi nebo v jiném členském státu. To věřitelům prakticky znemožňuje tyto prostředky blokovat. Kromě toho věřitelé, kteří usilují o výkon příkazu v jiné členské zemi, narážejí na odlišné právní systémy a procesní požadavky. Dalšími překážkami jsou jazykové bariéry a náklady spojené se soudním jednáním.

Proto jsem přesvědčený, že naše odpověď na návrh vytvořit evropský systém blokování bankovních účtů by měla být pozitivní. Se zřetelem na rozvíjející se integraci jednotné oblasti pro platby v eurech je takové právní nařízení vhodné a mimořádně důležité. Rád bych panu Lechnerovi poděkoval za touto zprávu. Jsem si jistý, že bude představovat důležitý zlomový bod ve vývoji právního systému Unie.

 
  
MPphoto
 
 

  Franco Frattini, místopředseda Komise. (IT) Vážená paní předsedající, dámy a pánové, jen stručná poznámka k postřehům, které uvedl pan Medina Ortega, a též poděkování všem řečníkům. Tento evropský nástroj, evropský příkaz k obstavení účtů, který je předmětem naší diskuse, by skutečně mohl být doplněním vnitrostátních právních předpisů, a tak řešit vážná porušení práv věřitelů, ke kterým dochází na nadnárodní úrovni.

V zásadě souhlasím s panem Medinem Ortegom v tom, že musíme popřemýšlet o obstavení, nebo řekněme ochraně v případě lidí, kteří nacházejí úkryt v daňových rájích.

Samozřejmě, jak všichni víte, Evropa nemá žádnou jednostrannou pravomoc jednat. To, k čemu se podle mého názoru musíme dopracovat, je užší spolupráce mezi soudními a vyšetřovacími orgány a významnými bankovními skupinami, které působí v těchto takzvaných daňových rájích. Musíme vlády těchto zemí přesvědčit, že v konečném důsledku je v jejich zájmu spolupracovat s Evropskou unií.

Proto i když se nám v blízké budoucnosti nepodaří zabezpečit aktivní nástroj, jednostranný nástroj, kterým bychom čelili systémům daňových rájů, měli bychom být schopní využívat na jedné straně nástroj demokracie a na straně druhé nástroj justiční a finanční spolupráce a pomocí nich řešit tento velmi konkrétní problém.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající . – Rozprava je ukončena.

Hlasování se bude konat zítra.

 
Právní upozornění - Ochrana soukromí