Předsedající. – Dalším bodem programu jsou čtyři návrhy usnesení o Pákistánu.⁽¹⁾

  David Martin (PSE) , autor. – Vážený pane předsedající, dovolte mi začít vyjádřením soustrasti obětem strašného bombového útoku v Karáčí. Myslíme na všechny lidi, kteří byli ovlivněni touto dramatickou událostí.

Pákistán je národem, o který bychom se my v Evropě měli hluboce zajímat. Je to velký obchodující národ, exportér lidí, nejen na tento kontinent, a je velmi důležitým spojencem v boji proti terorismu. Proto je velmi smutné, že ve své 60leté historii Pákistán propadl a nestala se z něho skutečně demokratická země, ale na druhou stranu nás může povzbudit skutečnost, že se nestal teokratickou zemí nebo dokonce zemí se stálou vojenskou diktaturou. Pákistán má proto ještě stále otevřené dveře k demokracii.

Očekáváme výsledek rozhodnutí soudu o zákonnosti prezidentských voleb. Vyzýváme prezidenta Mušarafa, aby přijal výsledek, i když bude proti němu, ale též vyzývám lid v Pákistánu a na celém světě, aby akceptoval rozhodnutí soudu, pokud rozhodne ve prospěch prezidenta. Myslím si, že to je jediný základ, na kterém se můžeme v této zemi posunout dál.

Ve vztahu k lednovým volbám doufám, že vláda provede a bude pokračovat v přípravě voleb a umožní paní Benazir Bhuttové, aby bezpečně mohla vést svou kampaň. Vím, že tímto projevem naznačuji, že za bombardováním stojí vláda; nejsem přesvědčený, ale musíme se ubezpečit, že je zaručena bezpečnost všech kandidátů a vláda učiní vše proto, aby chránila paní Benazir Bhuttovou. Též jsem přesvědčený, že by se mělo povolit, aby se pan Sharif mohl vrátit do země a zúčastnit se kampaně, pokud si to přeje, a měl též zaručenou bezpečnost.

Armáda by měla stát bokem po dobu celého období volební kampaně a doufám, že nejpozději v lednu – a samozřejmě před začátkem kampaně – prezident sám svlékne uniformu a změní svou zemi ve skutečně civilizovanou vládu. To je to nejlepší, co si lze přát pro budoucnost Pákistánu a je to nejlepší naděje pro vztahy mezi Evropou a Pákistánem: že v lednu bude zvolen demokratický parlament a s prezidentem oblečeným nikoli v uniformě, ale v civilu.

  Eva-Britt Svensson (GUE/NGL) , autorka. – (SV) Děkuji, pane předsedající. Především musím s těžkým srdcem říci, že každý měsíc musíme zde v Parlamentu rozhodovat o různých usneseních, protože velké části světa kolem nás nerespektují občanské svobody a práva a porušují základní lidská práva. Musím to říci, protože si myslím, že je hrozné, že to jde stále dokola. Hovoříme o tom zde, v Parlamentu, hovoříme o tom v různých kontextech a stále to pokračuje.

Pokud jde o Pákistán, který je předmětem usnesení, o němž teď diskutujeme, chci říci, že skupina GUE/NGL podporuje toto usnesení v plném rozsahu. Usnesení žádá od vlády v Pákistánu splnění velkého množství oprávněných požadavků. My v okolním světě nemůžeme mlčet k vlivu a rozhodovací pravomoci, kterou má vojenský režim ve všech oblastech společnosti. Moc musí být přesunuta na civilizovanou demokratickou vládu. Musím podpořit všechny dobrovolné organizace, každého, kdo prosazuje demokratické svobody a práva. Zvláště bych chtěla zdůraznit důležitost bodu 16 tohoto usnesení. V tomto Parlamentu vyjadřuje velké znepokojení v souvislosti se skutečností, že velká část pákistánských žen není schopna se zúčastnit demokratického procesu. Lidé v Pákistánu jsou utlačováni vojenským režimem na základě náboženství, ale nesmíme zapomenout na utlačování, kterému je vystavena velká část pákistánských žen. Naše skupina si přeje výrazně podpořit celé toto usnesení. Děkuji.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), autor. – (ES) Vážený pane předsedající, chtěl bych říci, že i přesto, že ve skutečnosti mají hlavní odpovědnost za vyřešení situace samy úřady v Pákistánu, nesmíme zapomenout, že Evropská unie, a především členské země, my členské státy, máme obrovskou odpovědnost alespoň situaci nezhoršit.

Souvisí to s praxí, která je též nesrozumitelná, protože neexistuje vůle vyřešit situaci s přetrvávajícím exportem nebo snahou exportovat zbraně do Pákistánu..

Uvádím tři příklady: v roce 2006 vláda Velké Británie schválila vývoz 1 500 pušek do regionu včetně Pákistánu; Francie se snaží předávat Pákistánu rakety a radary na budování vojenských letadel, které Pákistán údajně vyvíjí v Číně; a Německo též bylo odpovědné za vývoz velkého množství munice, zbraní a jiných typů vojenského vybavení.

Jsem přesvědčen, že v takovémto případě je přání vyřešit situaci v Pákistánu neslučitelné s dodáváním zbraní podle těchto politik. Proto navrhuji a žádám kolegy, aby podpořili pozměňovací návrh, který se snaží zastavit všechny druhy vývozu zbraní a vojenského vybavení do té doby, dokud nebude zaručeno dodržování lidských práv.

  Charles Tannock (PPE-DE), autor. – Vážený pane předsedající, sebevražedný bombový výbuch minulý týden v Karáčí nám připomněl, jak nebezpečně blízko byl Pákistán k anarchii. Perspektiva, že by se z Pákistánu stala jaderná velmoc kontrolovaná islámskými fanatiky, je upřímně dost hrůzostrašná.

Nejsem zvláště velkým fanouškem Benazir Bhuttové, jejíž působení v úřadu premiérky bylo poznamenáno rozsáhlou korupcí, ale nakonec demokratická a sekulární občanská vláda má vždy přednost před vojenskou diktaturou, která je v tomto případě propojená s islámskými stranami a afghánským Talibanem. Prezident Mušarráf se zdá být naším spojencem ve válce proti terorismu; někdy přemýšlím, jak moc chce vykořenit terorismu ve vlastní zemi.

Doufám, že návrat paní Bhuttové do Pákistánu bude stimulem pro lidská práva. Velkou obavu vzbuzuje přetrvávající utlačování náboženských menšin včetně křesťanů, hinduistů a ahmadi-muslimů. Pokud chce, aby byla brána vážně jako progresivní vůdkyně modernějšího Pákistánu, musí zajistit, že Pákistán bude dodržovat své mezinárodní povinnosti na základě dohod o lidských právech.

Avšak přesto, že Pákistán stále čelí mnohým výzvám, musíme uznat pokrok, který učinil v některých oblastech. Hospodářství neustále roste a Pákistán se podílí na opatřeních budujících důvěru ve sporu Indie o teritorium Jammu a Kašmír.

Zcela nezodpovězená zůstává otázka, jak mohla pákistánská vláda legálně, i přes rozhodnutí nejvyššího soudu, které umožnilo bývalému premiérovi Nawazovi Sharifovi návrat z exilu do Pákistánu, okamžitě jej deportovat do Saudské Arábie. Jak může podle mezinárodního práva vláda deportovat svého občana? Nawaz Sharif však může sehrát rozhodující úlohu při opětovném vytvoření občanské demokratické politiky s více stranami v Pákistánu.

  Bernd Posselt, jménem skupiny PPE-DE – (DE) Vážený pane předsedající, ve vztahu k Pákistánu musíme zaujmout velmi rozumné stanovisko. Je to velká a důležitá země s problematickou historií. Pákistánský stát byl uměle vytvořený jako domov pro muslimské obyvatele Indie, a proto má islámskou identitu, kterou mu nemůžeme zazlívat. Je to více méně jeho původní raison d’être.

To neznamená, že bychom neměli bojovat proti islámským extremistům a i sám Pákistán vynakládá značné úsilí na tento boj. Pákistán byl důležitým spojencem při sovětské okupaci Afganistanu, při jednáních s komunistickou Čínou, a v kontextu dlouhodobých sovětských pokusů získat vliv v Číně. Byl důležitým strategickým faktorem pro Západ.

Na druhé straně musíme říci, že Pákistán má mezinárodní těžkosti, které musíme brát na vědomí: komplexní a heterogenní strukturu obyvatelstva, pokud jde o etnikum a náboženství, rozsáhlou chudobu a samozřejmě potřebu posílit demokracii a právní řád. Musíme zemi poskytnout velkou podporu při zavádění svobodných voleb a silnější svobodné soudní moci a musíme povzbudit vojenskou vládu, aby postupně odevzdala moc zvoleným politikům. Jak řek Charles Tannock, především musíme povzbudit Pákistán, aby pokračoval v procesu budování důvěry se sousední Indií.

V tomto směru existují známky posilování a účelem vyvážené politiky vážící se k Pákistánu je posílit tyto známky a zároveň vyjádřit potřebnou kritiku.

  Sarah Ludford, jménem skupiny ALDE. – Vážený pane předsedající, pákistánští občané si nezaslouží vojenskou diktaturu, násilí a bezpráví. Proto je jedním z klíčových článků v tomto usnesení článek, který opět potvrzuje naší solidaritu s pákistánským obyvatelstvem, které sdílí cíle demokratické vlády a transparentního odpovědného vládnutí a které jedná s odvahou a určením a čelí teroristickému a kriminálnímu násilí.

Proto samozřejmě klademe důraz na potřebu návratu k demokracii a občanské vládě se svobodnými a spravedlivými volbami v lednu, které jsou jediným způsobem, jak odpovědět na výzvy pákistánské společnosti.

Zároveň též zdůrazňujeme potřebu odstranit militarismus z pákistánské společnosti a odsoudit selhání prezidenta Mušarafa, který neodstoupil z funkce hlavy armády, jak slíbil světu. V Pákistánu je právní řád mimořádně nevyvážený. Existuje tu povzbudivý vývoj, který je však provázen velmi represivními soudy. Postihovány jsou velmi těžce menšiny, náboženské i jiné, a také ženy. Oprávněně se dovoláváme zlepšení v této oblasti.

Toto a samozřejmě odsouzení sebevražedného bombového útoku z minulého týdne, který měl za následek 140 obětí a 500 zraněných. Obávám se, že toto by se mohlo stát záminkou pro omezení politické činnosti, protože vláda už prohlásila, že politické strany budou moci organizovat setkání pouze v dobře zabezpečených parcích a na veřejných místech a nikoli organizovat pochody. Je zjevné, že se to může stát záminkou.

Nakonec jedním z osobních důvodů, proč chci, aby Pákistán bojoval proti extremismu a militarismu a opět zavedl právní řád, je vliv na britské obyvatele pákistánského původu, kteří jsou například prověřováni nebo musí splňovat vízové požadavky do USA. Odstranilo by to obavy lidí, jako jsou moji voliči, pokud má být Pákistán demokratickou společností.

  Ryszard Czarnecki, jménem skupiny UEN. – (PL) Vážený pane předsedající, dnes byla v televizi další zpráva o dalším útoku v Pákistánu, o osudovosti. I toto je nekonečný příběh. Proč s tím ztrácíme čas, především když jednáme jménem daňových poplatníků v Evropě? Měli bychom si pamatovat, že Evropská unie posílá Pákistánu značné finanční sumy na zdravotní péči, na vykořenění chudoby a na vzdělání. Z tohoto důvodu máme právo zajímat se, co se děje v zemi, která je částečně podporována z peněz našich voličů.

Chtěl bych namířit vaši pozornost na otázky, které tu nebyly prodiskutované. Především na skutečnost, že náboženské menšiny v Pákistánu jsou pronásledované a diskriminované. To se vztahuje na křesťany, ale také na hindy, šíity a buddhisty. Myslím si, že bychom se měli zaměřit na tuto otázku. Jde o něco, co se ztrácí ve světle útoků a tragických úmrtí, ale co neustále přetrvává.

Rád bych zdůrazni, a tato otázka už byla připomínána, že tu existuje i diskriminace žen. K tomuto účelu existují zvláštní vyhlášky hudud. I toto bychom měli odsoudit a jsem rád, že tak můžeme učinit celkem nezávisle na našem politickém rozčlenění.

  Koenraad Dillen, jménem skupiny ITS. – (NL) Vážený pane předsedající, samozřejmě, všichni vyjadřujeme pohoršení nad šokujícími útoky minulý týden v Pákistánu, které, jak řekl předcházející řečník, jsou nekonečným příběhem.

To by nám však nemělo bránit zdůraznit základní skutečnost, že Pákistán je samozřejmě vojenskou diktaturou, že v samotném Pákistánu existuje rozsáhlé porušování lidských práv a že vůdce stojí nad zákonem. Pákistán je však též striktním islámským státem, ve kterém není místo pro lidi jiného vyznání víry nebo náboženské menšiny, a jak již bylo řečeno, země vlastní i jaderné zbraně.

Možná – ale možná bychom to neměli říkat – Islamabad je ve skutečnosti větší hrozbou než Teherán. Nevím. U Pákistánu mám též pocit déjà vu, protože stejně jako v ostatních islámských zemích, například v Alžírsku, vojenské diktatury nebo režimy, kde armáda sehrává dominantní roli, brání islámským fundamentalistům převzít moc. Naneštěstí, víc demokracie často znamená víc islámského fundamentalismu a paradoxně méně demokracie. Je to dilema, které se nedá jen tak lehce vyřešit.

  Marios Matsakis (ALDE). - Vážený pane předsedající, vražedný útok z 18. října na nic netušících stoupence paní Benazir Bhuttové v Karáčí byl dalším necitlivým teroristickým krokem proti vyhlídkám na demokratickou změnu v Pákistánu.

Mezinárodní společenství s hrůzou sledovalo obětování dalších nevinných civilistů v národě, kde diktátorský režim generála Mušarráfa vleče zemi do nového státu plného strachu a porušování práva a řádu. Tento krutý člověk spolu se zkorumpovanou vládní skupinou je rakovinou pro lidi v Pákistánu. Bohužel, stále je u moci, protože je podporovaný ze Západu, především USA, ale též jedním nebo dvěma členskými státy EU.

Teď je čas, aby Západ vytrhl koberec zpod noh pana Mušarráfa a poskytl pomoc nikoli jemu, ale demokratickým reformním silám v Pákistánu.

  Benita Ferrero-Waldner, členka Komise. − Vážený pane předsedající, jelikož se Pákistán připravuje na důležité parlamentní volby, situace je, jak všichni víme, velmi závažná a znepokojivá a já stejně jako mnozí z vás musím vyjádřit, že jsem byla hluboce šokována ohavným bombovým útokem a vražedným útokem v Karáčí, když se paní Benazir Bhuttová minulý týden vrátila do země, a také strašnou ztrátou na životech, která se dotkla tolika nevinných lidí. Rádi bychom vyjádřili naši soustrast rodinám obětí a také vyzýváme pákistánské orgány, aby zodpovědní byli postaveni před spravedlivý soud.

Tento útok na pokojné shromáždění opět jasně ukázal hrozby terorismu a fundamentalismu pro lidi v Pákistánu. Paní Bhuttová správně popsala strašnou událost jako ránu demokracii, především v souvislosti s volbami v zemi.

Přání Parlamentu vyjádřit solidaritu s pákistánským obyvatelstvem je náležité a také velmi vhodné. My v Evropě bychom měli povzbuzovat otevřenější demokratickou společnost a samozřejmě silnou občanskou společnost v Pákistánu.

Je také mimořádně důležité, aby volby poskytly maximální demokratickou legitimnost pro nadcházející shromáždění a hlasování musí být demokratické, transparentní a musí poskytnout stejné možnosti všem politickým uchazečům.

Jak dobře víte, Pákistán je jednou z těch zemí, kde můžeme předpokládat volební pozorovací misi. V tomto kontextu moji spolupracovníci vykonali výzkumnou misi v červnu a zjistili, musím říci, vážné nedostatky v rámci a v podmínkách voleb včetně obav souvisejících s nezávislostí volební komise, úplností a náležitostí zaregistrovaných voličů, restriktivními kandidátskými ustanoveními a nedostatkem transparentnosti ve výsledcích procesu.

Avšak s naléhavou politickou vůlí je stále čas zlepšit početné problematické oblasti, a proto jsem ještě nepřijala konečné rozhodnutí, zda umístíme plně kvalifikovanou volební pozorovací delegaci. Skutečně musím vidět plnění výše uvedených prvků.

Jsem přesvědčená, že většina pákistánského obyvatelstva by ráda viděla umírněný, stabilní a demokratický Pákistán, a měli bychom je podpořit při dosahování tohoto cíle. Děláme mnoho například v oblasti obchodu s cílem pomoci lidem překonat chudobu a též děláme mnoho z hlediska vzdělávání s cílem zajistit, aby žáci a malé děti nebyli učeni v duchu extremismu a fundamentalismu. Ale měli bychom podpořit i volby, protože jsou rozhodující, jak už bylo řečeno, pro celý region včetně sousedních zemí, jako je důležitý Afganistan.

Proto máme plné právo zůstat zaangažováni. To se snažíme činit, a proto je tato diskuse na místě.

  Předsedající. – Rozprava je ukončena.

Hlasování o tomto bodu se uskuteční po skončení rozpravy.

Písemné prohlášení (článek 142)

  Eija-Riitta Korhola (PPE-DE) , písemně. – (FI) Vážený pane předsedající, ráda bych nejprve všem poděkovala za podporu rozhodnutí, aby se Pákistán stal předmětem písemného usnesení. Popularita demokratických sil a zřetelný důraz na lidská práva a nikoli na armádu je největší bariéra pro růst moci radikálních skupin. To jsou věci, které teď vyžadují naší podporu, jakož i náboženské menšiny.

Zkušenosti s prací v oblasti lidských práv ukazují, že svoboda vyznání je důležitým ukazatelem situace s dodržováním lidských práv, je to druh lakmusového testu. Problémy jsou viditelné nejprve na statutu náboženských skupin a nedostatcích v systému svobody projevu a shromažďovacího práva. Existuje vzájemný vztah mezi aktuální situací demokracie a postavením menšin: když lidé nemají mnoho příležitostí k účasti, trpí též menšiny.

Můžeme říci, že konkrétním problémem v Pákistánu je nesprávné používání zákona o rouhání, pokud jde o náboženské menšiny. Měl by existovat systém ochrany náboženských hodnot, nikoli aktivní pronásledování lidí jiného vyznání. I když zákony nejsou nasměrované proti konkrétním náboženským skupinám v souvislosti s obsahem, každodenní realit je jiná. Tresty smrti se vynášejí především v souvislosti s menšinami. Právní reforma je rozhodující.

To umožní pouze demokracie. Nešťastné rozhodnutí Mušarafa ponechat si svoje postavení hlavy armády mělo vliv na sociální rozvoj Pákistánců v posledních letech a oslabilo ho. Politováníhodná je postupná militarizace.

Na druhou stranu vyjadřujeme Pákistánu naší podporu v boji proti talibanizaci. Cítíme solidaritu s těmi Pákistánci, které minulý týden poznamenal bombový útok.

Minulý měsíc jsem měla příležitost osobně se seznámit s politickou situací v Pákistánu. Měla jsem tu čest setkat se se zástupci různých politických stran, se senátory a poslanci parlamentu. Zvláště bych chtěla uvést Alianci všech pákistánských menšin, jejíž důležitá práce při zastupování všech menšinových skupin vyžaduje pozornost a podporu okolního světa.