Předsedající. – Dalším bodem je prohlášení Komise k dohodám o hospodářském partnerství.

  Ján Figeľ, člen Komise. − Pane předsedající, vítám tuto příležitost, abych vysvětlil, jak pokročila naše jednání o dohodě o hospodářském partnerství (EPA). S potěšením beru na vědomí, že strategie, kterou navrhla Komise ve svém sdělení z 23. října, byla minulý týden schválena Radou. Jak minulý týden oznámil komisař Mandelson parlamentnímu Výboru pro mezinárodní obchod, v těchto jednáních jsme překonali kritický bod.

Tato jednání probíhají velice rychle. Dovolte mi, abych vám nastínil momentální stav. Ve východní Africe byla parafována prozatímní dohoda s Východoafrickým společenstvím: Keňou, Ugandou, Rwandou, Burundi a Tanzanií. Jsme velice blízko předběžného ujednání se zeměmi Indického oceánu v rámci skupiny zemí východní a jižní Afriky.

Pokud jde o Jihoafrické rozvojové společenství, parafovali jsme prozatímní dohodu s Botswanou, Lesothem, Svazijskem a Mozambikem. Angola se připojí, jakmile to bude možné. Jižní Afrika a Namibie rozhodnou o své účasti následujícího dne.

Co se týče tichomořského regionu, pracujeme souběžně na rámcové dohodě pro tento region jako celek a na dohodách s jednotlivými zeměmi o přístupu na trh s cílem ochránit bezprostřední zájmy těch zemí, které odpovídají za obchodování regionu s Evropskou unií. Očekávám, že příslušná dohoda bude oznámena velmi brzy.

Ve zbývajících regionech není situace tak jednoznačná. Za západní a střední Afriku probíhají jednání s takzvanými „podskupinami“. Je možné, že s nejvíce postiženými zeměmi budeme moci uzavřít prozatímní dohody o zboží, které by poté v roce 2008 mohly být rozšířeny na úplné dohody o hospodářském partnerství s celým regionem. To bude samozřejmě záviset na ochotě dotčených zemí vydat se touto cestou a předložit dohody o přístupu na trh slučitelné s pravidly Světové obchodní organizace.

V karibském regionu máme dohodu téměř o všem, ale zásadní je, že chybí dohoda o obchodování se zbožím, kde návrh regionu citelně postrádá to, co by bylo možno ve WTO obhájit. Jednání pokračují, ale teď potřebujeme jasné politické rozhodnutí regionu, že bude vypracován harmonogram přístupu na trh slučitelný s pravidly Světové organizace obchodu, a tím jsou následně odblokována jednání.

Ve všech regionech zaujímáme pragmatický a pružný přístup, abychom dosáhli toho, co i nadále zůstává našim cílem u všech těchto dohod: úplné dohody o hospodářském partnerství se čtyřmi regiony. Tím se naše obchodní vztahy zmodernizují a začnou sloužit potřebám rozvoje; naším cílem je tedy úplná dohoda se čtyřmi regiony.

V posledních dnech jsme dosáhli značného pokroku, ale v současné době nemůžeme zaručit uzavření dohody, která by zahrnovala nové obchodní dohody se všemi africkými, karibskými a tichomořskými zeměmi (AKT) slučitelné s pravidly WTO.

Slučitelnost s pravidly WTO je základním prvkem všech dohod, ať se jedná o úplné dohody o hospodářském partnerství, prozatímní dohody nebo dokonce obchodní ujednání. Bez toho můžeme nabídnout pouze všeobecný systém celních preferencí.

Příští týden Rada pro obecné záležitosti a vnější vztahy rozhodne o nařízení ES zavádějícím přístup na trh, který byl zemím AKT nabídnut. Je to zatím nejlepší nabídka, pokud jde o dvoustrannou dohodu: úplný bezcelní a bezkvótový přístup s přechodným obdobím pouze u dvou produktů – cukru a rýže.

Budeme i nadále všemožně usilovat o dosažení dohod. Naše nabídka leží na stole a ve chvíli, kdy kterýkoli stát AKT předloží nabídku slučitelnou s pravidly WTO s cílem uzavřít ujednání, můžeme rychle zareagovat a navrhnout Radě, aby využila nařízení EPA o přístupu na trh.

Naznačili jsme svoji ochotu spolupracovat se subregiony, pokud si to státy AKT přejí. Dohodli jsme se pokračovat po 1. lednu 2008 v projednávání dalších otázek, jako jsou služby, investice a další oblasti související s obchodem, které jsou velmi důležitou součástí rozvojové složky těchto dohod. Dodrželi jsme svůj závazek na uzavření obchodních dohod srovnatelných s dohodami z Cotonou, nebo lepších, a to se všemi zeměmi, které se s námi dohodnou. Nabídli jsme úplné otevření svých trhů a nabídku obchodování se zbožím jsme doplnili štědrými nabídkami služeb.

Nemůžeme ovšem rozšířit obchodní režim z Cotonou, zatímco pokračujeme v jednáních. Dali jsme jasně najevo, že neexistuje-li žádná dohoda o hospodářském partnerství, nemůžeme navrhovat a nenavrhneme žádná řešení, která jsou nezákonná nebo nejistá.

Naši partneři ze zemí AKT budou potřebovat podporu při uplatňování dohod a provádění nezbytných úprav a reforem. Proto se Komise snaží zajistit, aby Evropský rozvojový fond poskytoval pomoc v oblasti obchodu v rámci priority EPA. Proto úzce spolupracujeme s členskými státy, abychom získali více dalších finančních prostředků v souvislosti s nově přijatou strategií EU pro pomoc v oblasti obchodu.

Víme, že ukončení těchto jednání znamená přijmout obtížná politická rozhodnutí, ale vítáme iniciativu těchto regionů AKT a zemí, které se jako první rozhodly spolu s námi parafovat dohody o hospodářském partnerství. Budeme je i nadále podporovat při plnění přijatých závazků, a jelikož pracujeme společně, budeme se snažit, aby tento obchodní vztah skutečně přispíval k jejich rozvoji.

  Robert Sturdy, jménem skupiny PPE-DE. – Pane předsedající, po sedmi letech jednání říci, že nejsme tam, kde bychom měli být, je asi přílišný eufemismus. Nejsem si jist, zda je přesné říci, že jsme překonali kritický bod.

V posledních několika týdnech někteří členové zemí AKT začali být stále více znepokojeni vyhlídkami na omezený – jak to označil sám komisař – celní režim všeobecného sytému celních preferencí, který je čeká od 1. ledna, pokud nepodepíší dohodu o hospodářském partnerství. Evropská komise prohlašuje, že se jí podařilo dosáhnout prozatímní dohody jak s jednotlivými státy, tak se subregionálními skupinami. Podle sdělení komisaře včera byla dohoda podepsána s východoafrickou skupinou, zatímco Jihoafrické rozvojové společenství ji podepsalo minulý týden – s výjimkou Jižní Afriky a Namibie! Jaká je to hospodářská dohoda, když opomíjí některé země? Dozvěděli jsme se, že Komise tlačí západní Afriku k podepsání dohody bez Nigérie, což je jedna z největších zemí v Africe a zřejmě má před sebou velká obchodní jednání s Evropskou unií. Jaký je dlouhodobý dopad podpisu těchto tzv. rámcových dohod? A co regionální integrace? Pokud tomu rozumím, tyto dohody rozbíjejí přesně ty regiony, které uvádí moje zpráva, a právě na ně se celé dohody o hospodářském partnerství zaměřují.

Usnesení Parlamentu, vypracované jednou politickou skupinou, jasně stanoví nutnost sledovat tato v současnosti rychle probíhající jednání. Zmíněné dohody se nám nemusí líbit, ale konečný termín je téměř jenom na nás a v dané chvíli neexistují jiné možnosti. Prohlášení z Kigali bylo nesmírně těžkopádné a kritické. Naše dnešní usnesení Parlamentu je prozíravé a já doufám, že můžeme hledět kupředu.

Jak jejich název napovídá, dohody o hospodářském partnerství jsou nakročením k plným a všestranným obchodním vztahům mezi EU a zeměmi AKT. Jsem zklamaný, že skupina PSE se rozhodla pro ně nehlasovat.

Na závěr ještě jedna věc k zamyšlení pro pana komisaře. Ve Spojeném království se začalo říkat, že ve světě existují tři velké lži: „šek je na poště“, „to nebyla moje chyba“ a „jsem z Evropské unie a přišel jsem vám pomoci“.

  Harlem Désir, jménem skupiny PSE. – (FR) Pane předsedající, pane komisaři, nemůžeme si nevšimnout, že způsobem, jakým Komise jednání vedla, se nepodařilo zajistit podpis skutečných dohod o hospodářském partnerství před plánovaným termínem. Tady souhlasím s panem Sturdym: Prozatímní dohody zpochybňují regionální skupiny, které byly vytvořeny a představují základnu pro diskuse vedené za účelem podepsání těchto dohod o hospodářském partnerství.

Jednání ani zdaleka neposílila vazby a důvěru mezi Evropou a státy AKT a naopak vyvolala velké obavy. Panuje obava o ztrátu veřejných prostředků: Senegalský prezident nedávno oznámil tisku, že od 35 % do70 % afrických rozpočtů tvoří celní sazby, například Nigérie má přijít o 800 milionů EUR.

Panuje obava, jaké důsledky může mít liberalizace pro křehká odvětví ekonomik zemí AKT, která budou muset čelit konkurenci evropských podniků. Panuje obava ohledně žádostí o zařazení řady subjektů do druhé fáze, což odporuje závazkům WTO. Zde mám na mysli služby, investice, veřejné trhy a pravidla hospodářské soutěže. Panuje obava z toho, že v roce 2008 hrozí zavedení vyšších celních sazeb pro země AKT, které nepatří mezi nejméně rozvinuté, jako určitá forma vydírání nutící je k přijetí jakékoli dohody.

Mám za to, že musíme umožnit další fungování vztahů AKT-EU a do jednání znovu vrátit hlavní zásady z Cotonou. Dohody o hospodářském partnerství jsou rozvojové nástroje. Samotnou liberalizací nic nekončí. Cílem dohod EPA je posílení ekonomik zemí AKT s cílem pomoci jim proniknout do světové ekonomiky.

Po uzavření dohody o hospodářském partnerství by na tom žádný stát AKT neměl být hůře než před jejím podpisem. Signatáři musí těžit ze systému preferencí, který je minimálně tak výhodný jako před podpisem jakékoli dohody EPA. Dohody musí vycházet ze zájmů států AKT a rozdílnosti jejich ekonomik.

Je nutno ujasnit pravidla původu, abychom zjistili, do jaké míry budou mít tyto státy užitek z námi předkládaných nových opatření umožňujících přístup na nový trh, a je nutno uplatňovat skutečné mechanismy finančního vyrovnání. Musíme pochopit, co nám v Prohlášení z Kigali vzkazují poslanci parlamentů ve státech AKT a v Evropě. Datum 31. prosince není tak osudnou ranou jako ta, kterou jste zasadili vy.

  Gianluca Susta, jménem skupiny ALDE. – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, my, členové skupiny ALDE, jsme podpořili žádost vedoucího skupiny socialistů o odložení hlasování ve snaze dosáhnout širší shody na textu příslušného usnesení.

Rovněž sdílíme obavy a naděje shrnuté v závěrečném dokumentu ze zasedání v Kigali. Dohody o hospodářském partnerství jsou důležitým nástrojem rozvoje, regionální integrace a snížení chudoby. K těmto cílům musí směřovat činnost EU v našem globalizovaném světě. Samotný volný obchod, pravidla WTO a také dohody o hospodářském partnerství nejsou účelem, nýbrž nástrojem ve službách světového obchodu.

Nicméně musíme zároveň uznat, že právní vakuum vznikající v důsledku vypršení platnosti dohody z Cotonou závažným způsobem ohrožuje samotné země AKT; v sázce je mnohem více než jen to, zda tyto dohody jsou či nejsou legitimní z hlediska pravidel a rozhodnutí WTO.

Rovněž doufáme, že probíhající jednání v šesti regionech mohou být rychle uzavřena a že pokračování a úspěšné ukončení složitějších jednání v Dohá o reformě světového obchodu může poskytnout jednoznačný rámec, který pomůže lépe naplňovat rozvojové potřeby nejchudších zemí, i pokud jde o vztahy EU-AKT.

Jsme si však vědomi, že jednání zemí AKT pokračují pomalu a že reforma světového obchodu, která by také přispěla k oživení mnohostrannosti ve světovém obchodu, ztrácí dech.

Proveditelná řešení by proto měla být uplatňována pragmaticky. Domníváme se, že za tím účelem má strategie dvoufázového přístupu – a to nejprve prozatímní, pouze obchodní dohody, a poté dohoda obecnější – zabránit přerušení toku zboží za příznivé sazby, jak bylo stanoveno v Cotonou, což by mohlo být pro země AKT velice nevýhodné.

  Frithjof Schmidt, jménem skupiny Verts/ALE. – (DE) Pane předsedající, pane komisaři, žasl jsem, když jsem vás slyšel, jak hovoříte o jednáních, jako kdyby se ze strany Komise nic nepokazilo a vše probíhalo hladce.

V posledních několika měsících jsme my poslanci – zde v Parlamentu – při několika příležitostech poukazovali na to, že Komise příliš zatížila jednání se zeměmi AKT. Upozorňovali jsme, že na splnění podmínek WTO stačí dohoda o výměně zboží a že dohoda o problematice Singapuru není nutná. Tato kritika se v Komisi nesetkala s porozuměním; vlastně se naší kritikou Komise odmítla zabývat. Vaše náhlá změna postoje vůči prozatímním „pouze obchodním“ dohodám ani zdaleka nestačí a přišla příliš pozdě. Dohoda o „pouhé výměně zboží“ je v této fázi přiznáním nezdaru vinou vašeho nesprávného pochopení situace. Větší důvěru by vám získalo, kdybyste pro jednou sebekriticky připustili, že vaše vyjednávací strategie byla chybná.

Druhou velkou chybou byl způsob, jakým se jednání vedla. Očividně byla vedena, jako kdyby se jednoduše týkala běžné dohody o volném obchodu, nikoli rámcové dohody zaměřené na rozvoj. Země AKT si jednohlasně stěžovaly, že byly vystaveny nátlaku, a to svědčí o ostudné atmosféře při jednáních. Velice jasně to zaznělo v Kigali a musím Komisi upozornit, že tón jednání je také velice důležitý, nikoli pouze hlavní obsah.

Je velmi důležité, abychom neudělali ještě další velkou chybu. Potřebujeme řešení pro ty země, které nepatří mezi ty nejméně rozvinuté a které mají dojem, že v současné době nemohou zatím dohodu podepsat. Nesmíme dopustit zhroucení obchodních vztahů, a tak potřebujeme návrh přechodné dohody na rok 2008.

  Helmuth Markov, jménem skupiny GUE/NGL. – (DE) Pane předsedající, pane komisaři, vyjednávací strategie Komise byla skutečně naprosto špatná, byla to katastrofa. Vycházela ze strategie „globální Evropy“, která je celá zaměřena na přístup na trh hlavních nadnárodních společností Evropy.

Vždy jsem se podivoval, co má tento přístup společného s dohodami o partnerství. Partnerství znamená něco úplně jiného. Partnerství znamená respekt k zemi, která se potřebuje hospodářsky a společensky rozvíjet. Dohoda o partnerství musí posilovat povědomí, že poskytování rozvojové pomoci nesmí být vázáno na uzavření dohody EPA. Dohody o hospodářském partnerství musí brát v potaz rozvoj slabých a nejslabších zemí. Žádná země, i když nepodepíše, by na tom neměla být hůř, než je. Toto je poctivé partnerství a solidární přístup. Komise tomu byla na hony vzdálená. Považuji za dobré, že pod tlakem z mnoha stran začíná nyní volit odlišnou strategii, ačkoli jsem k tomu velmi skeptický, když vidím, jak se chová k zemím Mercosur, k zemím ASEAN a k andským zemím, kde se stále ještě drží stejného starého způsobu myšlení.

Zdá se, jako bychom my Evropané říkali, „tak takhle to bude, ber nebo nech být“. Opakuji, že to nemá nic společného s partnerstvím. Dost mě rozladilo to, co se tady dnes dělo – ve skutečnosti jsem byl zděšen –, že jsme nemohli použít rozhodnutí z Kigali jako základ, přestože je schválili všichni poslanci, kteří v Kigali byli. Parlament by tuto delegaci podpořil a zmíněné rozhodnutí schválil.

(Předsedající řečníka přerušil)

  Maria Martens (PPE-DE). – (NL) Pane předsedající, dohody o hospodářském partnerství jsou v Africe kontroverzním tématem a stále častěji se jím stávají i v Evropě. Tato problematika zahrnuje zásadní rozdíly v chápání podstaty věci, co se týče možnosti bojovat s chudobou prostřednictvím udržitelného hospodářského růstu v zemích AKT. Je jasné, že čistě finanční pomoc ke skutečnému snížení chudoby nepřispívá. Domníváme se, že tyto obchodní dohody mohou poskytnout vhodnou příležitost, jak se vymanit z dlouhodobé tradice poskytování málo účinné pomoci. Globální obchod se zeměmi AKT poklesl. V současné době je nižší než 1 % a rozvojové cíle tisíciletí nebyly v Africe splněny. Tato situace se musí změnit. Evropa má morální povinnost pomoci zemím AKT k hospodářskému růstu a zvýšit vzájemný obchod. Dohody o hospodářském partnerství k tomu musí přispět.

Pane předsedající, výhody obchodní a ekonomické integrace jsou zřejmé, obzvláště ve světě, který se stále více globalizuje. Hospodářská soutěž, vhodné podmínky pro investice, přístup na trh a fungující továrny jsou podmínkou hospodářského růstu v zemích AKT. Musíme být flexibilní a jednat pragmaticky, ale v rámci Světové obchodní organizace. Nikdo už neočekává, že k podpisu úplných obchodních dohod dojde ve stanovené lhůtě 1. ledna 2008. Některé země východní a jižní Afriky však uzavřely prozatímní dohody. Jedná se pouze o dohody o výměně zboží. Nelze je označit za krok směrem k regionálnímu rozvoji. Musíme urychleně začít poskytovat technickou podporu, abychom tyto země posílili, a poté případně dosáhli uzavření úplné dohody zahrnující například služby.

  Glenys Kinnock (PSE). – Pane předsedající, moje skupina doporučuje, jak už uváděli jiní, aby v zájmu spolehlivosti a hodnověrnosti Parlament zaujal stanovisko, které odráží to, co bylo jednomyslně schváleno na našem společném parlamentním shromáždění a odrazilo se v prohlášení z Kigali. Domnívám se, že se jedná o umírněný a vyvážený dokument, který je odrazem vzájemných úspěšných jednání všech našich politických skupin – samozřejmě včetně politické skupiny pana Sturdyho, neboť to on se o tom zmínil – a jednání se státy AKT.

Nikdy jsem se nesetkala s nějakým tlakem, kterému by byly země AKT během jednání vystaveny, zejména když jim hrozí závažné znevýhodnění celním režimem evropského všeobecného systému preferencí. Právě tato hrozba vedla ke vzniku nových regionálních seskupení a pravděpodobně se dočkáme dvoustranných dohod, například s Pobřežím slonoviny. Tato seskupení, o nichž hovořil pan komisař, jsou něčím, co bychom neměli považovat za velký úspěch, ale spíše za ohrožení regionální integrace a příčinu vzniku regionálního napětí mezi státy AKT.

Mauricius, Seychely, Madagaskar a Komorské ostrovy sjednaly subregionální dohodu o hospodářském partnerství; západní a střední Afrika nepředložily žádné nabídky na přístup na trh, a tak se musí vyrovnávat se všeobecným systémem celních preferencí. Jižní Afrika a Namibie, členové Jihoafrického rozvojového společenství SADC, patrně dosáhly své „červené linie“, kterou nemohou překročit, a je jim nabízena doložka nejvyšších výhod, což by je zavazovalo k tomu, aby umožnily EU přístup na trh, který v budoucnu mohou poskytnout dalším zemím. Pro oblast Tichomoří to pochopitelně nejsou ta nejlepší jednání a je nepravděpodobné, že dohodu podepíší či parafují některé jiné země než Fidži a Papua-Nová Guinea.

Nesmlouvavost a nedostatek pružného přístupu země AKT jasně odradily, zejména když si uvědomují, že Komise na uzavření dohod z jejich strany naléhá, o což v případě jiných zemí neusilovala, a kolegové z Výboru pro mezinárodní obchod to mohou potvrdit. Z technického i politického hlediska se dohoda týkající se „pouze výměny zboží“ ukázala jako nereálná, dokonce i pro oblast Karibiku. Možnosti Karibské oblasti jsou větší než kteréhokoli jiného regionu. Právě minulý týden jejich zástupci prohlásili, že předložená nabídka je pro ně jednoduše neobhajitelná.

Komise musí nyní pochopitelně o krok couvnout, přestat vyvíjet tlak a znovu se zamyslet, jak se vystříhat nesmyslných kroků a země, které nepatří mezi nejméně rozvinuté, nepředhazovat vlkům. Skutečnost, že obě strany jsou ochotny pokračovat v jednání v dobré víře, je třeba oznámit WTO, s cílem nenarušit obchodování, k čemuž by došlo, pokud by dohoda o hospodářském partnerství nebyla ve stanoveném termínu podepsána.

EU musí provést požadované vnitřní legislativní změny, aby umožnila pokračování stávajících obchodních ujednání. Následně by EU a země AKT mohly spolupracovat a odstranit případné problémy ze strany WTO.

My, jako poslanci Evropského parlamentu, se nemůžeme jednoduše vrátit do svých volebních obvodů, ať kdekoli v Evropě, a říci, že se zranitelnými státy AKT se bude jednat tímto způsobem, když ony samy se mezi sebou již shodují, že se od nich žádá, aby si dojednaly hospodářské partnerství, které podle nich poškozuje jejich hospodářské zájmy.

  Margie Sudre (PPE-DE). – (FR) Pane předsedající, pane komisaři, dovoluji si vám oznámit, že v posledních měsících zámořská společenství projevila vážné obavy kvůli dohodám o hospodářském partnerství.

Dohody o hospodářském partnerství nemohou být pouze dohodami volného obchodu pod záštitou WTO a nemohou ohrožovat již tak křehké ekonomiky našich zámořských společenství. Měly by představovat skutečné partnerství, s cílem vytvořit nový hospodářský a obchodní rámec výhodný pro rozvoj všech těchto území. Vzhledem ke své zeměpisné poloze v těsné blízkosti mnoha zemí AKT se zámořská společenství ocitají v centru vzájemných preferenčních dohod uzavíraných s těmito zeměmi.

Jsem si dobře vědoma toho, že nejvzdálenější regiony a zámořské země a území (ZZÚ), které tvoří zámořské území Evropy, se dotýkají pouze šesti členských států EU a že o problémech na těchto územích zjevně není většinou žádné povědomí. Nicméně konkrétní situace těchto nejvzdálenějších území jsou známé a je nutno brát je na těchto jednáních výslovně v potaz na základě čl. 299 odst. 2 Smlouvy o založení Evropského společenství. Kromě toho vedle zemí AKT také zámořským zemím a územím (ZZÚ) musí být věnována zvláštní pozornost, pokud jde o respektování dohod o přidružení, které je v souladu s tímto článkem již spojují s EU.

Děkuji vám, že jste podpořili změnu, kterou mám v úmyslu předložit k posouzení, s cílem zajistit rozumnou rovnováhu mezi regionální integrací zámořských území a jejich evropskými vazbami. Ačkoli jednání mohou být obtížná, zejména v otázce ochrany místních trhů a seznamu citlivých výrobků, věřím, že Komise nalezne ohleduplný kompromis mezi zájmy nejvzdálenějších regionů a ZZÚ a zeměmi AKT.

  Erika Mann (PSE). – (DE) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, myslím, že důležité bude využít následujících několika týdnů a zformulovat dohodu tak, aby s ní všichni byli spokojení. Jedná se o dohodu velké důležitosti a nesmírného symbolického významu. Nejedná se jen o vyjednání dohody o volném obchodu pro regiony a země Afriky a jejich přiblížení k Evropě. Vznikne zde dohoda pro jednací kolo o skutečném rozvoji, dohoda, která bojuje proti chudobě a názorně ukazuje, že Evropská unie je s to vyjednat dohodu způsobem, který africké země uklidní a pomůže jim pocítit pouto s Evropskou unií.

Je několik bodů, které jsou důležité, jak jste sám uvedl, a o řadě z nich jste se zmínil. Musíme zajistit, aby regionální dohody skutečně přinášely dotyčným zemím užitek. Musíme zajistit, aby země, které nepatří mezi nejméně rozvinuté, také dosáhly dohody a nebyly opomíjeny, a musíme zajistit, aby se všechny země mohly rozvíjet správným směrem. Dohoda, kterou jste navrhl ve formě dvoufázového přístupu, musí rovněž zaručovat, aby nikdo nebyl opomenut, a abychom se nakonec skutečně pohybovali tím správným směrem, který dnes ovšem ještě není zaručený.

Pane Markove, měli bychom využít příležitosti, která se nám naskytla vzhledem ke včerejšímu nepřijetí usnesení, a pokusit se dosáhnout shody v Parlamentu, a domnívám se, že k tomu máme dost věcí, které nás sbližují.

  Ján Figeľ, člen Komise. − Pane předsedající, chtěl bych poděkovat všem, kteří přispěli k této zajímavé rozpravě. Jsem si jist, že ji chápeme jako pokračující proces. Přímo ani osobně nejsem jeho součástí, ale k dohodě potřebujete dobrou vůli na obou stranách a shodu mnoha partnerů.

Jak jsem uvedl ve svém úvodním prohlášení, pracujeme věcně a pružně. Ti, kteří jsou připraveni či ochotni pracovat stejným způsobem, jednají nikoli ke škodě ostatních, nýbrž v zájmu postupného naplňování cíle, který je důležitý pro všechny regiony a pro mezinárodní obchod jako celek.

Padly některé otázky a zazněla kritika, pokud jde o atmosféru na jednáních. Chci vás ujistit, že probíhají v duchu partnerství. V tomto duchu partnerství bereme v úvahu rozvojové cíle a psychickou zátěž našich partnerů.

Několik otázek se týkalo obchodních ujednání. Prozatímní dohody vedou k plnohodnotným dohodám o hospodářském partnerství, které podporují rozvoj zemí AKT a regionální integraci. Nepouštíme tedy ze zřetele celkový obraz a celkové potřeby našich partnerských zemí a regionů.

Nechci opakovat mnohé věci, které jsem uváděl na začátku, ale proces pokračuje. Někdy nás tlačí konečný termín, takže musíme najít řešení v posledních několika dnech či týdnech, a děláme opravdové pokroky. Uváděl jsem řadu míst a zemí, kde jsme v poslední době parafovali prozatímní dohody, a budeme v tom pokračovat, ale zaměřujeme se zejména na hledání řešení.

Vývoj bude pokračovat, protože v této situaci existuje více než jedna fáze. Jak jsem již řekl, po 1. lednu se začneme zabývat otázkami, jako jsou služby, investice a oblasti v souvislosti s obchodem.

Domnívám se, že Rada pro všeobecné záležitosti a vnější vztahy na svém zasedání, které se koná příští týden, podpoří návrh nařízení Společenství zavádějící přístup na trh nabídnutý zemím AKT. Jak jsem řekl, je to vůbec nejlepší nabídka ve dvoustranné dohodě. Jsme nejen otevření, ale také velmi konstruktivní. Strategie, kterou navrhla Komise a kterou jsem se snažil popsat, byla plně schválena Radou – všemi 27 zeměmi – a v tomto duchu partnerství a tímto konstruktivním způsobem budeme pokračovat.

Cílem je fakticky dohoda o plnohodnotném hospodářském partnerství. Ta bude katalyzátorem regionální integrace. Po uzavření dohod prvního stupně budeme tento cíl sledovat i nadále. Během tohoto procesu nikdo není opomíjen a na nikoho se nezapomíná. Nejenže máme na paměti nejméně rozvinuté země, ale velice aktivně je podporujeme.

Myslím, že to je zatím vše, co mohu zodpovědět či potvrdit, ale jsem si jist, že v příštích týdnech a měsících se naše sněmovna k této věci vrátí, neboť se to týká rovněž načasování našich dohod.

  Předsedající. – Obdržel jsem čtyři návrhy usnesení⁽¹⁾ podle čl. 103 odst. 2 jednacího řádu. Rozprava je ukončena.

Hlasování se bude konat 12. prosince 2007.

Písemná prohlášení (článek 142)

  Gay Mitchell (PPE-DE), písemně. – Pokud jde o dohody o hospodářském partnerství (EPA), dosáhli jsme rozhodující fáze. Pro země AKT, které nepatří k nejméně rozvinutým, je dohoda v souladu s pravidly WTO klíčová.

Je politováníhodné, že ve vztahu mezi dvěma stranami nepanuje vždy důvěra. Žádná země by neměla mít pocit, že je do uzavření dohody nucena. Komise měla udělat více pro to, aby jednání byla vstřícnější.

Pro většinu zemí AKT je EU nejdůležitějším obchodním partnerem.

V roce 2004 EU dovezla ze zemí AKT zboží v celkové hodnotě 28 miliard EUR. To je dvojnásobek částky na rozvojovou pomoc, která byla přidělena z devátého Evropského rozvojového fondu regionu AKT v letech 2000 až 2007.

Obchod, nikoli pomoc, je klíčem k udržitelnému hospodářskému růstu a rozvoji. I když nikdo nemůže popřít, že mnohé země AKT se musejí vyrovnávat s velkými problémy, v dohodách o hospodářském partnerství, mají-li správný rámec, je třeba vidět pro země AKT příležitost.

Evropská unie by měla plně podporovat rozvojový program, který každou dohodu o hospodářském partnerství doprovází.

Je zapotřebí připravit prozatímní ujednání s cílem zabránit narušení obchodu a ohrožení živobytí milionů lidí.