Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2007/2112(INI)
Průběh na zasedání
Stadia dokumentu na zasedání :

Předložené texty :

A6-0495/2007

Rozpravy :

PV 30/01/2008 - 23
CRE 30/01/2008 - 23

Hlasování :

PV 31/01/2008 - 8.11
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P6_TA(2008)0034

Doslovný záznam ze zasedání
Čtvrtek, 31. ledna 2008 - Brusel Vydání Úř. věst.

10. Vysvětlení hlasování
PV
  

Ústní vysvětlení hlasování

 
  
  

- Výklad jednacího řádu (čl. 19 odst. 1)

 
  
MPphoto
 
 

  Richard Corbett (PSE). – Pane předsedající, budete muset omluvit skutečnost, že jsem přišel o hlas. Rád bych uvedl, že jsem hlasoval pro tuto interpretaci, a chtěl bych říci, že přirovnání pana Hannana, i když předstíral, že ho neučinil, vašeho hlasování k Hitlerovu zmocňovacímu zákonu z roku 1933 bylo naprosto hanebným přirovnáním.

Takové absurdní přirovnání však pouze ukazuje na stav mysli osoby, která jej činí. Jednoduše jsme odsouhlasili, v souladu se svými pravidly, že článek 19 našeho jednacího řádu již dává předsedovi Parlamentu právo ukončit sérii procesních námitek, procesních návrhů atd. „v případech, kdy je předsedající přesvědčen, že jsou předkládány s evidentním úmyslem protahovat jednání tohoto Parlamentu nebo způsobit vážné překážky jednání tohoto Parlamentu nebo právům jiných poslanců a v důsledku k tomu také vedou“.

Nejedná se o potlačení rozpravy. V rozpravách máme dostatečnou řečnickou dobu, která je poměrným dílem rozdělena mezi všechny skupiny v souladu s jejich velikostí. Je to prostě ochrana proti těm, kdo se pokoušejí narušit jednání tohoto shromáždění.

Pravomoci, které má náš předsedající, jsou mnohem omezenější než pravomoci většiny vnitrostátních parlamentů, pokud vezmete v úvahu například předsedu britské dolní sněmovny. Je v pořádku, když přijímáme takové ochranné opatření, a připomínám, že bývalý vedoucí představitel strany pana Hannana, člen našeho výboru, pro něj ve skutečnosti hlasoval, takže jeho přístup je kultivovaný.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. (FR) Dámy a pánové, platí následující pravidlo:

Když bylo zahájeno vysvětlení hlasování k tématu, teoreticky – a já říkám teoreticky - předsedající nepřijímá žádné další řečníky k tomuto tématu, ale, s ohledem na citlivost a téma, navrhuji odchýlit se od tohoto pravidla a umožnit všem poslancům, kteří požádali o slovo, aby ho dostali.

 
  
MPphoto
 
 

  Mirosław Mariusz Piotrowski (UEN). – (PL) Pane předsedající, vzhledem ke skutečnosti, že první jmenovité hlasování o změně jednacího řádu nebylo v našich dokumentech reflektováno, vloudila se určitá chyba. Mluvím zde sám za sebe a také za pana Czarneckého a pana Libického. Hlasovali jsme pro žádost pana Farage zvednutím ruky a mysleli jsme si, že se k tomu vztahuje také jmenovité hlasování, a tak k té chybě došlo. Proto si přejeme ji zde ústně napravit. Zároveň elektronicky registrujeme změnu v našem hlasování k protinávrhu.

 
  
MPphoto
 
 

  Bogdan Pęk (UEN). – (PL) Pane předsedající, stejná otázka: my jsme zde, ve skupině několika poslanců, hlasovali proti svému přesvědčení, měli jsme ve skutečnosti hlasovat proti tomuto pozměňovacímu návrhu k jednacímu řádu, který je výrazně nedemokratickým pozměňovacím návrhem; zde v srdci demokratické Evropy se zavádí pravidlo, které odevzdává absolutní moc předsedovi Parlamentu. Taková dalekosáhlá řešení neexistují v žádném demokratickém parlamentu, takže jsme chtěli hlasovat proti tomu, ale kvůli chybě, na kterou poukázal pan Piotrowski, jsme hlasovali pro. Týká se to Bogdana Pęka, Dariusze Grabowského a Andrzeje Zapałowského.

 
  
MPphoto
 
 

  Dariusz Maciej Grabowski (UEN). – (PL) Pane předsedající, jak řekl předcházející řečník, žádám také, aby byl můj hlas týkající se jednacího řádu změněn. Hlasoval jsem navzdory svému přesvědčení, mohlo by to tedy prosím být změněno? Jsem proti změně jednacího řádu.

 
  
MPphoto
 
 

  Christopher Heaton-Harris (PPE-DE). – Pane předsedající, mohu vám poděkovat za velmi moudrou interpretaci vašich nových pravomocí, kterou dáváte najevo tím, že nás necháváte vysvětlovat hlasování, i když jsme nezaregistrovali své jméno pro tuto zprávu? Mohu vám také poděkovat za to, že jste panu Corbettovi poskytl půl minuty navíc, aby mohl učinit politickou odbočku, která nemusela být pro daný problém zcela relevantní?

Přihlašuji se o slovo, jenom abych řekl, že si skutečně myslím, že to je odchylka od našeho jednacího řádu. Jsem tím velmi znepokojen. Komunikuji s předsednictvem a doufám, že předsednictvo respektuje názory menšiny Parlamentu. Pan Corbett uvedl, že během rozprav v tomto shromáždění máme příležitost přihlásit se o slovo, protože všechny skupiny dostávají řečnickou dobu. Bohužel ale, jak jsme toho byli dnes svědky, někdy některé skupiny nejsou tak tolerantní k odlišným názorům jako jiné skupiny. Pro ty poslance, kteří případně vyjadřují menšinový názor ve velké skupině, je velmi těžké získat řečnickou dobu. Opravdu velmi děkuji, že jste nám umožnil učinit toto vyjádření.

 
  
MPphoto
 
 

  Ewa Tomaszewska (UEN). – (PL) Pane předsedající, byla jsem také uvedena v omyl. Myslela jsem, že kontrolujeme předcházející hlasování. Jsem zásadně proti této interpretaci článku 19, který staví procesní záležitosti nad principy a práva, zejména svobodu projevu.

 
  
MPphoto
 
 

  Syed Kamall (PPE-DE). – Pane předsedající, mnohokrát vám děkuji za rozvahu, kterou jste v této záležitosti prokázal, a za to, že jste mi dovolil, abych se ujal slova a nabídl své vysvětlení hlasování.

Rozuměl jsem dobře, o čem v této věci hlasuji, a zřetelně jsem hlasoval proti. Chápu, že někteří lidé v tomto Parlamentu interpretují jednací řád, a chápu, že to znamená, že se v tomto pohybujeme v rámci našeho jednacího řádu.

Rád bych však řekl to, že vždy musíme být velmi opatrní, pokud předsedovi udělujeme pravomoci jednat podle vlastního uvážení. Jsem přesvědčen, že předseda a místopředsedové stávajícího Parlamentu využijí tyto pravomoci s nejvyšší opatrností, a jsem přesvědčen, že to uvítáme. Ale co budoucí předsedové? Co budoucí předsedové, kteří se rozhodnou interpretovat tato pravidla, jak se jim hodí, aby vyjádřili svoji nevoli s odlišnými názory a potlačili je?

Musíme dávat pozor, abychom se nedostali na šikmou plochu nebo aby to nevypadalo jako šikmá plocha, po které lze sklouznout k diktátorství spíše než k různorodosti názorů. Proto každému říkám, že skutečnou zkouškou demokracie je, jak zacházíte s menšinami ve vašem státě, a pokud s těmito menšinami zacházíte dobře, pak se všichni můžeme shodnout na tom, že to je skutečná demokracie.

 
  
MPphoto
 
 

  Hans-Peter Martin (NI).(DE) Pane předsedající, doposud jsem nikdy nepoužil slovo „diktátorský“ ve spojení s evropskými orgány, i přes svůj kritický přístup za celé ty roky. Myslím si a jsem přesvědčen, že to, co je možné dnes kvůli tomuto neuvěřitelně dalekosáhlému zmocnění předsedy, připravuje živnou půdu pro despotismus. Nemůžeme vždy předpokládat – a jistě ne v tomto shromáždění – že předseda bude vždy jednat nestranným a vyváženým způsobem. V důsledku rozhodnutí, které zde bylo učiněno a proti kterému jsem hlasoval, má předseda samozřejmě neuvěřitelnou svévolnou moc a Parlament se bude proto schopen změnit na svévolný Parlament. Občané Evropy si to nezaslouží! Jsem přesvědčen, že se to dostalo za únosnou mez a povede to k zásadním demokratickým problémům.

 
  
  

– Zpráva: Armando França (A6-0507/2007)

 
  
MPphoto
 
 

  Syed Kamall (PPE-DE). – Pane předsedající, omlouvám se. Na chvíli mě zdržel jeden můj kolega. Diskutovali jsme o demokracii: velmi důležitém konceptu, který, jak jsem si jist, my všichni v tomto shromáždění podporujeme, i když tímto způsobem vždy nejednáme.

Chápu pozměňující návrhy k této zprávě ve smyslu spolupráce mezi různými zvláštními zásahovými jednotkami, ale musíme mít na paměti, že se ve skutečnosti jedná o pozměňovací návrh k Prümské smlouvě. Britští konzervativci byli původně proti Prümské smlouvě. Důvodem, proč jsme byli proti ní, zpočátku bylo, že se jednalo o dohodu o spolupráci mezi omezeným počtem členských států. Za předsednictví jednoho z členských států bylo rozhodnuto rozšířit toto opatření bez řádných konzultací. Dokonce také Evropský inspektor ochrany údajů musel předložit svůj vlastní názor poté, co zjistil, že nebyl konzultován.

My jako konzervativci jsme proti využívání rychlých pohraničních zásahových jednotek a uplatnění Prümské smlouvy a nepodporovali jsme pozměňovací návrhy k této smlouvě.

 
  
  

- Zpráva: Markus Ferber (A6-0505/2007)

 
  
MPphoto
 
 

  Jim Higgins (PPE-DE). – Pane předsedající, mí irští kolegové ze skupiny PPE-DE nyní plně podporují liberalizaci poštovních služeb v rámci Unie, a podle toho jsme také hlasovali. Činíme tak s vědomím, že všeobecné služby jsou zaručeny všem občanům v rámci Unie a že byla přijata zvláštní opatření, aby bylo zajištěno, že venkovské a řídce obydlené oblasti jsou obslouženy odpovídajícím počtem poštovních úřadů.

(GA) Pane předsedo, rád bych také zdůraznil, že je stejně tak důležité mít poštovní služby pro slabozraké a nevidomé. Mí irští kolegové z PPE-DE i já apelujeme na všechny členské státy, aby udržovaly celonárodní poštovní služby pohotově k dispozici nebo aby ustavily takové služby v zemích, kde nejsou v současnosti poskytovány.

 
  
MPphoto
 
 

  Zuzana Roithová (PPE-DE). – (CS) Pane předsedo, dnes po letech dozrála naše diskuse a shodli jsme se na otevření volné nabídky poštovních služeb pro všechny občany Evropské unie. Je to důležitý milník na cestě k jednotnému trhu s poštovními službami, aniž by byly ohroženy služby ve veřejném zájmu. Jsem velmi ráda, že jsme nalezli rozumný kompromis, který chrání například donášky zásilek v odlehlých oblastech.

Směrnice také nebrání členským zemím ponechat určité výjimky, jako je například bezplatné doručování zásilek zrakově postiženým, a to i přesto, že Parlament dnes odmítl konkrétní článek.

Digitalizace komunikace má zásadní vliv na změnu struktury poptávky po poštovních službách, a tak liberalizace umožní lépe a hlavně pružněji reagovat na širší nabídku služeb, zejména pokud jde o balíčky. A věřím, že to povede i k nižším cenám za efektivnější služby a gratuluji nám k tomuto kompromisu.

 
  
MPphoto
 
 

  Zita Pleštinská (PPE-DE).(SK) Vážení kolegové, je mi velmi líto, že pozměňovací návrh č. 3, identický s č. 18, týkající se bezplatné slepecké pošty nebo pošty pro nevidomé a slabozraké, ve Ferberově zprávě neprošel. Být slepým a slabozrakým je překážka, která neumožňuje vidět svět očima. Věřím však, že tito lidé budou vnímat 321 hlasů poslanců Evropského parlamentu, kteří hlasovali pro tento pozměňovací návrh, srdcem. Jelikož je směrnice v druhém čtení schválená, věřím, že členské státy v rámci subsidiarity tento problém vyřeší ke spokojenosti nevidomých a slabozrakých.

 
  
MPphoto
 
 

  Syed Kamall (PPE-DE). – Pane předsedo, než jsem se stal poslancem Evropského parlamentu, měl jsem skutečné zaměstnání. Jedním ze zaměstnání, které jsem měl, bylo poradenství pro obchodní společnosti v otázce nově liberalizovaných průmyslových odvětví – telekomunikačního průmyslu, oblasti poštovních služeb (v omezené míře) a energetického průmyslu. Zkušeností, kterou jsme zažili při liberalizaci telekomunikačních služeb, byl prudký nárůst výběru. Zažili jsme prudký nárůst inovací. Zažili jsme konkurenci, která vedla k nižším cenám, a spotřebitele a společnosti napříč Evropou, které vedly k velké inovaci a velkému výběru pro všechny spotřebitele. Doufejme, že díky této směrnici zažijeme rozšíření stejného typu tržní disciplíny, jako byla ta, která byla uplatněna v sektoru telekomunikačních služeb, i na sektor poštovních služeb, že se budeme těšit ze šíření bohatství, inovací a lepších služeb napříč Evropou a že nakonec vyhraje spotřebitel.

 
  
MPphoto
 
 

  Christopher Heaton-Harris (PPE-DE). – Pane předsedající, rád bych své poznámky uvedl do souvislosti s poslední částí prohlášení pana Kamalla, protože jsem hluboce přesvědčen, že liberalizace na trhu poštovních služeb je cestou vpřed směrem k inovaci a výběru na straně spotřebitele.

Mám ale závažné potíže s definicí univerzálních služeb a s tím, jak je použita v případě služeb ve venkovských oblastech. Zpočátku tohoto týdne bylo v mém volebním obvodu ve Spojeném království oznámeno plánované uzavření sedmi poštovních úřadů. Došlo k tomu po řadě konzultací. Některé z těchto poštovních úřadů byly ziskové. Zprávy o výsledku veřejné konzultace uváděly, že téměř 100 % lidí je pro zachování provozu těchto poštovních úřadů. Kvůli definici toho, jaká služba byla požadována vládou, se však z této konzultace stala fraška a všichni byli ignorováni. Služby ve venkovských oblastech budou zrušeny na takových místech, jako je Staverton, Hellidon, Brington a Harlestone, ale i Milton Malsor v mém volebním obvodu.

Proto mám velké obavy z uplatňování této směrnice v členských státech.

 
  
  

Návrh usnesení: Situace v Iránu (B6-0046/2008)

 
  
MPphoto
 
 

  Zita Pleštinská (PPE-DE). – Pane předsedo, prosím, aby bylo v zápisu uvedeno, že jsem měla v úmyslu hlasovat pro návrh usnesení o situaci v Iránu, ale neslyšela jsem dobře tlumočení a v okamžiku, kdy probíhalo jmenovité hlasování, jsem nestiskla hlasovací zařízení.

 
  
  

- Návrh usnesení: Výsledky konference o změně klimatu (Bali) (B6-0059/2008)

 
  
MPphoto
 
 

  Zuzana Roithová (PPE-DE). – (CS) Pane předsedo, jsem přesvědčena, že lidstvo má účinně redukovat své negativní vlivy na klima na této planetě. Do tohoto procesu zpomalení klimatických změn je potřeba zahrnout nejen Unii, ale celý svět.

Musíme tedy sáhnout i po účinnějších nástrojích, pokud jde o naši rozvojovou politiku, a směřovat pomoc rozvojovým zemím tak, aby se rovněž efektivně přizpůsobily dopadu změn klimatu a snižování emisí skleníkových plynů. Je to jeden z dalších důležitých úkolů, který stojí před námi a na které upozornila naše dnešní rezoluce o konferenci na Bali.

 
  
  

- Zpráva: Fiona Hall (A6-0003/2008)

 
  
MPphoto
 
 

  Milan Gaľa (PPE-DE). – (SK) Vážené dámy a pánové, dovolte mi říci, že jako vlastník malé vodní elektrárny vím, co je výroba elektrické energie z obnovitelných zdrojů. Bohužel vím hodně i o tom, s jakými problémy, často uměle vytvářenými, zápasí lidé, kteří chtějí tímto způsobem energii vyrábět a distribuovat.

Zároveň vlastním starší rodinný dům, který jsem v roce 2001 z vlastních zdrojů rozsáhle rekonstruoval, abych dosáhl vyššího standardu energetické účinnosti. Vím, že ušetřený kilowatt energie je stejně dobrý jako vyrobený kilowatt. Vítám a v hlasování jsem podpořil akční plán pro energetickou účinnost z mnoha uvedených důvodů. Zároveň mě velmi mrzí, že Evropská komise, stejně jako mnohé vlády členských států, nesou vinu na tom, že opatření v oblasti energetické účinnosti se zanedbávají a navíc se podceňuje jejich strategický význam a zároveň potřeba jeho politické priority.

 
  
MPphoto
 
 

  Zuzana Roithová (PPE-DE). – (CS) Pane předsedo, vítám zprávu o akčním plánu pro energetickou účinnost. Je apelem na finanční podporu pro rychlejší zavádění nejmodernějších technologií, které šetří životní prostředí. Zajistí tím i menší závislost na dodávkách energií z Východu.

Ovšem systém obchodování s povolenkami emisí je kontroverzní. Mohl by splnit účel, pokud by jednotlivé státy Unie měly stejné výchozí podmínky. Zvláštní podmínky musí platit pro rozvíjející se ekonomiky, jako je ta česká. Je také nutné podpořit energetickou účinnost nových staveb. Ta může přinést změnu trendu nejefektivněji. Nárůst spotřeby energií je totiž stále ještě každý rok větší než úspory získané z nasazení energeticky úsporných technologií. A bude tomu tak i nadále.

Princip partnerství veřejného a soukromého sektoru podpoří výzkum energeticky šetrných technologií do praxe a v souladu s Lisabonskou strategií. Informační povinnost o energetické náročnosti na štítcích spotřebičů nesmí být byrokratickou zátěží pro výrobce a nesmí obsahovat zavádějící informace pro spotřebitele.

 
  
MPphoto
 
 

  Syed Kamall (PPE-DE). – Pane předsedající, narozdíl od kolegyně, který mluvil přede mnou, nemám svou vlastní elektrárnu, ale mám velmi starý dům – ze 40. let 19. století– a je to nádherný dům. Až budete někdy v Londýně, zastavte se na šálek čaje, budete jen vítán. Rád bych ale řekl, že ať má člověk jakékoliv postoje ke změně klimatu, myslím, že se všichni můžeme shodnout na tom, že energetická účinnost je potřeba.

Možná si to neuvědomujete, ale reprezentuji zde Londýn, nejlepší město na světě, hlavní město té nejlepší země na světě. Máme celou řadu kancelářských bloků a budov, které nechávají přes noc rozsvícená světla. Je to znak úspěchu, ale lidé by si měli být vědomi energetické účinnosti.

Máme také mnoho zařízení pro pohostinský průmysl – restaurace a hostince – a ta byla v poslední době kvůli zákazu kouření donucena používat venkovní ohřívače vzduchu, aby vyšla vstříc svým zákazníkům, kteří si přejí sedět venku a zakouřit si. Znepokojuje mě však, že zákaz těchto ohřívačů vzduchu, které přispívají k emisím CO2 méně než 0,1 %, je naprosto nevyvážené opatření. Takže to uveďme do souvislostí. My všichni potřebujeme lepší energetickou účinnost, ale přistupme k řešením, která jsou uskutečnitelná.

 
  
MPphoto
 
 

  Christopher Heaton-Harris (PPE-DE). – Pane předsedo, jako každý v tomto shromáždění znám statistiky, které jsou běžně k dispozici a podávají důkazy o tom, že bychom si v budoucnu mohli ušetřit tunu energie a tunu problémů, pokud bychom byli efektivnější v tom, jak používáme energii.

Nehlasuji o této zprávě, protože jsem zapomněl učinit prohlášení o konfliktu zájmů – finančních zájmů, přinejmenším. Podle odstavce 22 se požaduje odstranění systémů fixních nákladů, podle kterých lidé nakupují energie, které používají, ať už se jedná o elektřinu nebo plyn. Já jsem se ve Spojeném království přihlásil k systému fixních nákladů. Přihlásil jsem se k němu, protože je s ním snadné plánovat rozpočet účtů za energie, a miliony lidí – hlavně chudých lidí – ve Spojeném království dělají přesně totéž. Myslím, že omezení jejich výběru v tomto ohledu je krokem zpět.

Myslím si také, že bychom také měli vzít rozum do hrsti, co se týče toho, co jsme na tomto místě žádali v minulosti a jak jednáme nyní. Hovoříme zde o energetické účinnosti a úsporách energie, a přesto máme stále potíže s Čínou – vysokou daní uvalenou na dovozy úsporných žárovek z této země. Takže se chováme velmi pokrytecky, když schvalujeme tuto zprávu a nejednáme ohledně těchto druhů opatření.

 
  
  

- Zpráva: Carl Schlyter (A6-0495/2007)

 
  
MPphoto
 
 

  Christopher Heaton-Harris (PPE-DE). – Pane předsedající, beru si slovo k této zprávě, protože naprosto opovrhuji Společnou rybářskou politikou, která způsobila ekologickou katastrofu mé zemi a vodám kolem ní.

V této zprávě je řada dobrých věcí, protože se snaží omezit množství likvidovaných ryb, ryb, které jsou loveny, aniž by byly potřeba, nebo pro které nemají rybáři odpovídající kvótu. Ale tím se neřeší jádro problému, a v tomto ohledu je to politika, která si zaslouží být hozena do koše.

Nešetří ryby, nepomáhá rybářům a ve skutečnosti si mnoho rybářů v mé zemi myslí, že by bylo nejlepší se jí zbavit. Je mnoho příkladů po celém světě, kde politika rybolovu pomáhá péči o zachování ryb a umožňuje rybářům zůstat v práci a dělat, co dělat chtějí. Island má převoditelné kvóty, které se staly majetkem rybářů a jejich rodin a které mohou být převáděny z generace na generaci.

V této politice nejsme dost moudří ani dost chytří a měli bychom se jí prostě zbavit.

 
  
  

- Návrh usnesení: Evropská strategie pro Romy (B6-0050/2008)

 
  
MPphoto
 
 

  Zita Pleštinská (PPE-DE). – (SK) Vážený pane předsedo, v současné multikulturní společnosti má své místo i 12 milionů Romů, kteří žijí roztroušeně po celé Evropě. Evropa musí reagovat na často komplikovanou problematiku romské komunity. Z tohoto důvodu je potřebné navrhnout komplexní přístup k jejímu řešení.

Hlasovala jsem pro návrh usnesení, protože jsem přesvědčená, že začarovaný kruh diskriminace Romů může prolomit vzdělání a následné uplatnění na trhu práce. V praxi se osvědčil program IS EQUAL zaměřený na podporu zaměstnanosti marginalizovaných skupin. Je třeba ocenit aktivity sdružení, jmenovitě sdružení Kolpingovo dílo, které vytvořilo poradenská centra poskytující pomoc při hledání práce pro dlouhodobě nezaměstnané.

Těmto prospěšným aktivitám hrozí na Slovensku zánik v důsledku opožděného profinancování uskutečněných aktivit. Vyzývám k odstranění všech překážek, které způsobují platební neschopnost neziskových sdružení a místních samospráv, a tak znemožňují realizaci dalších projektů. Věřím, že Komise bude pozorněji sledovat vnitrostátní strategie a na základě osvědčených postupů zkoordinuje společný postup členských států ve spolupráci s nevládními a romskými organizacemi.

 
  
MPphoto
 
 

  Philip Claeys (NI).(NL) Pane předsedající, hlasoval jsem proti usnesení, protože tento text má veškeré nepřijatelné charakteristiky typické pro texty, které se zde přijímají, pokud jde o diskriminaci. Musí zde existovat rámcová strategie, musí existovat zvláštní pracovní skupina, která bude koordinovat tuto rámcovou strategii, pravděpodobně bude potřeba najmout ještě více pracovníků a tak dále.

Rozumí se samo sebou, že Romové musí mít možnost požívat svých základních práv jako občané EU, a je nepřijatelné, pokud tu možnost nemají, ale toto usnesení je dalším příkladem nadměrné angažovanosti. Romové by se také měli podporovat, aby sami převzali odpovědnost, což je aspekt, který je zde naprosto přehlížen.

Pozměňovací návrhy, které předložila paní Angelilli, byly oprávněné. Problémy jako nucené sňatky a znevýhodněné postavení žen a dětí se musí řešit v rámci romských komunit samotných. Skutečně nepomůže, pokud budeme nadále říkat, že všechny ty problémy, kterým tito lidé čelí, mají souvislost s diskriminací. Musí se jim také dostat povzbuzení, aby přijali vlastní odpovědnost.

 
  
MPphoto
 
 

  Zuzana Roithová (PPE-DE). – (CS) (Začátek vystoupení nebylo slyšet) V každém členském státě jsou úkoly vůči romské komunitě, které nedokáže společnost rychle vyřešit. Proto mi vadí, že v dobře, ale obecně formulované rezoluci je jako jediný konkrétní příklad zmíněna Česká republika, resp. koncentrační tábor v Letech.

Přesto jsem obecnou rezoluci podpořila, ale mám výhradu. Komise je zde vyzývána, aby zrušila vepřín, který i podle mého soudu nemá co dělat na místě, kde byl koncentrační tábor Romů, a aby pomohla zřídit pietní památník. A já žádám, aby Komise k tomu vzala dostatečný objem finančních prostředků a pomohla tedy České republice tuto situaci zvládnout.

Jestliže Evropský parlament odhlasoval jako jediný konkrétní případ Českou republiku, pak si myslím, že by to měla být priorita také pro Evropskou komisi a pro finanční zdroje.

 
  
MPphoto
 
 

  Milan Horáček (Verts/ALE).(DE) Pane předsedající, návrh, který byl dnes přijat, je dalším, i když poněkud váhavým krokem směrem k opravdové strategii pro integraci Romů. Parlament dnes vyzval k přesunutí chovu prasat, který je v současnosti umístěn v bývalém koncentračním táboře v Letech, jak už učinil před třemi lety, aby tam vztyčil památník.

Tento praktický příklad znovu ukazuje, jak neadekvátní stávající opatření byla. Společenskopolitické úsilí tam, stejně jako v mnoha jiných evropských zemích, za sebou zanechává mnoho nesplněných přání. Skutečná integrace Romů do naší společnosti by byla konkrétním dokladem skutečnosti, že základní kameny demokracie, právní stát a lidská práva stále tvoří základnu Evropského společenství.

 
  
  

Písemná vysvětlení hlasování

 
  
  

- Výklad jednacího řádu (čl. 19 odst.1)

 
  
MPphoto
 
 

  Alyn Smith (Verts/ALE), písemně. − Způsob, jakým Parlament provádí hlasování, je neuspořádaný, a toto usnesení ho ještě zhorší. Znamená to, že práva menšin jsou omezena. Pro menšiny bude těžší zajistit v rámci Parlamentu, aby hlasování bylo důvěryhodnější. Musíme si uvědomit, že někteří místopředsedové jsou značně lepší než ostatní.

V každém případě zastávám názor, že politika „elektronického hlasování o všem“ fungovala docela dobře. Znamená to, že poslanci Evropského parlamentu musí být na svých místech a dávat pozor (a, přiznejme si to, mnozí tak nečiní), a chybějící ověřování rozhodnutí předsedy a námitky proti němu znamenají, že zasedání ve skutečnosti probíhají poměrně hladce a všechny hlasy jsou zaznamenány pro budoucí generace, takže naši voliči mohou vidět, v záznamu, jak jednotliví poslanci hlasovali.

 
  
  

- Zpráva: Michael Cashman (A6-0511/2007)

 
  
MPphoto
 
 

  Jean-Pierre Audy (PPE-DE) , písemně.(FR) Hlasoval jsem prostřednictvím svého britského kolegy poslance Michael Cashmana při prvním čtení v souladu s postupem spolurozhodování pro zprávu o zjednodušeném režimu kontroly osob na vnějších hranicích na základě jednostranného uznání určitých dokumentů Bulharskem, Českou republikou, Kyprem, Lotyšskem, Maďarskem, Maltou, Polskem, Rumunskem, Slovinskem a Slovenskem jako ekvivalentu jejich státních víz pro účely tranzitu přes jejich území. Schvaluji pozměňovací návrhy předložené Výborem pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, které jsou zaměřeny na zvážení nové situace, která existuje v schengenském prostoru, a skutečnosti, že k 21. prosinci 2007 mnohé země, na které bylo toto opatření zaměřeno, jsou členy schengenského prostoru bez vnitřních hranic.

 
  
MPphoto
 
 

  Alessandro Battilocchio (PSE) , písemně. − (IT) Byl jsem zpravodajem Výboru pro rozvoj ve věci zprávy nazvané Překračování vnějších hranic, a proto s uspokojením vítám vynikající práci, kterou odvedl můj kolega pan Cashman. V roce 2008 se dostal sen z roku 1957 o další krok kupředu: evropská rodina formálně rozšířila své hranice. Jiná omezení padla a „schengenský prostor“ se stal rozhodně větším, se zřejmými pozitivními důsledky. Je však důležité, abychom kromě fyzické a geografické sféry vyvinuli větší úsilí také v politické a hospodářské oblasti. V mnoha oblastech má 27 členských států dnes různá uspořádání, v některých případech jsou od sebe velmi vzdálené: v příliš mnoha oblastech neexistuje ani základní synergie a obraz, který z toho vyvstává, je naprosto roztříštěný. Evropská unie musí uplatňovat postupy pro sloučení politik a strategií členských států: vítáme svobodu pohybu lidí a zboží, ale dokonce ještě silněji klademe důraz na potřebu vytvářet politický a regulační rámec, který je nakonec homogenní.

 
  
MPphoto
 
 

  Adam Bielan (UEN) , písemně. − (PL) Zpráva, o které se dnes hlasuje, je zásadní pro zjednodušení kontroly osob na vnějších hranicích EU. Podle nových nařízení udělují víza vydávaná Polskem a novými členskými státy stejná práva jako víza vydávaná zbývajícími členskými státy. To znamená, že například občané Ukrajiny se budou moci pohybovat po Evropě s vízem vydaným Polskem.

Rád bych také upozornil, že tato zpráva je určitou formou odezvy na rozšíření schengenského prostoru, které usnadňuje průjezd osob ze třetích zemí v rámci EU. Jeden pozitivní aspekt, který oceňuji, je posílení opatření v rámci EU pro boj s pašeráctvím a ilegálním obchodováním s narkotiky, obchodováním s lidmi, lidskými orgány a ilegálními zbraněmi a terorismem. V tomto ohledu kategoricky podporuji zprávu Michaela Cashmana.

 
  
MPphoto
 
 

  Carlos Coelho (PPE-DE) , písemně. (PT) Cílem této iniciativy je, aby Kypr a dvě země, které přistoupily k EU v roce 2007 – Rumunsko a Bulharsko -, mohly zavést zjednodušený režim kontroly osob na vnějších hranicích, založený na jednostranné rovnocennosti víz a povolení k pobytu.

Toto povolení je omezeno na tranzit územím těchto tří států v délce maximálně pěti dnů.

Tento zjednodušený režim velmi podporuji, protože státní příslušníci třetích zemí s vízy vydanými jiným členským státem, kteří by měli užitek z tohoto systému, již jsou podrobováni přísnému procesu prověřování v takovém členském státě a nebyli považováni za hrozbu veřejného pořádku nebo riziko ve smyslu nezákonného přistěhovalectví.

Tyto předpisy o jednostranném uznávání víz a povolení k pobytu byly zavedeny poprvé do acquis Společenství o vízech v roce 2006 s cílem zjednodušit tranzity určitých kategorií osob a zároveň se vyhnout zbytečné administrativní zátěži kladené na konzulární úřady.

Pro devět zemí, které vstoupily do EU v roce 2004 a byly plně začleněny do schengenského prostoru od 21. prosince 2007, se stalo vzájemné uznávání těchto dokumentů povinným na konci přechodného období.

 
  
MPphoto
 
 

  Pedro Guerreiro (GUE/NGL), písemně. (PT) Stejně jako v případě zprávy o Švýcarsku a Lichtenštejnsku věříme, že je důležité zdůraznit, že by, v obecném smyslu, tyto smlouvy měly být uzavírány v širším rámci, jehož cílem je také prosazovat práva migrujících pracovníků a chránit je před otřesným fenoménem vykořisťování, a to prosazováním účinného uplatňování jejich práv a jejich začlenění, například zaručením práva na slučování rodin, uplatňováním Mezinárodní úmluvy na ochranu práv všech migrujících pracovníků a jejich rodinných příslušníků – zdůraznili bychom, že má stále ještě být ratifikována všemi členskými státy EU - vypracované pod záštitou OSN, což je mezinárodní listina, která se zaměřuje na zaručení ochrany lidských práv migrujících pracovníků, zejména na nezcizitelné právo na rodinný život.

Jinými slovy, usnadnění pohybu osob mezi různými zeměmi by se nemělo používat jako prostředek k usnadnění vykořisťování levné dočasné pracovní síly, která se dá snadno „odložit“, k většímu vykořisťování a tlaku na mzdy, k prosazování nejistých podmínek deregulace pracovních vztahů, podněcování zpětných kroků ve smyslu práv dělníků a sociálních podmínek jako celku, ale spíše k boji s takovými jevy.

 
  
MPphoto
 
 

  Andreas Mölzer (NI), písemně. (DE) Je veřejným tajemstvím, že enormní potenciální hrozba vyvstává z mnoha východních zemí; zločiny páchané organizovanými gangy, prostituce, obchodování s lidmi a trestné činy spojené s drogami, to vše se příliš často děje pod kontrolou Východu. A mnoho našich nových členských států se považuje za tranzitní země, ze kterých mohou lidé směřovat do západní Evropy.

Přísnější kontroly na východních vnějších hranicích EU měly tedy již dávno být realizovány s cílem zajistit, aby odstranění schengenských hranic nezdegenerovalo do „volné jízdenky pro zločince“. Z tohoto důvodu jsem také hlasoval pro Cashmanovu zprávu.

 
  
MPphoto
 
 

  Frank Vanhecke (NI), písemně.(NL) Hlasoval jsem proti této zprávě. Již v minulosti jsem opakovaně vyjadřoval své zásadní výhrady k schengenskému systému, a tak dnes nemohu přijmout zásadu vzájemného uznávání, která je ve zprávě obsažena. Schengen přirozeně stojí a padá s těsnou kontrolou jeho vnějších hranic. Předseda Komise Barroso nám může tisíckrát opakovat, že rozšíření Schengenu nepovede ke snížení bezpečnosti, ale realita je zcela jiná. Například němečtí experti na bezpečnost z okruhu kancléřky Merkelové zaznamenávají ohromné slabiny na nových východních vnějších hranicích a také ve spolupráci mezi vnitrostátními policejními silami. Široce rozšířenou obavou je, že míra nezákonného přistěhovalectví se bude značně zvyšovat. Takže ještě jednou - osvícené duše Eurolandu mají svá zbožná přání a hrají si s bezpečností občanů Evropy.

 
  
  

- Zpráva: Panayiotis Demetriou (A6-0509/2007)

 
  
MPphoto
 
 

  Jean-Pierre Audy (PPE-DE) , písemně.(FR) Hlasoval jsem prostřednictvím svého skvělého kyperského kolegy Panayiotise Demetrioua při prvním čtení v souladu s postupem spolurozhodování pro zprávu o pozměnění rozhodnutí z roku 2006 ustavujícího zjednodušený režim kontroly osob na vnějších hranicích na základě jednostranného uznání určitých povolení k pobytu vydaných Švýcarskem a Lichtenštejnskem ze strany členských států pro účely tranzitu jejich územím. Schvaluji také technické pozměňovací návrhy předložené Výborem pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci s cílem sjednotit tento text s původními ustanoveními, zejména co se týče územních ustanovení.

 
  
MPphoto
 
 

  Pedro Guerreiro (GUE/NGL) , písemně. – (PT) Jak jsme již zdůraznili, opatření a smlouvy, které usnadňují pohyb občanů z různých zemí, by měly být založeny na principech rovnováhy a vzájemných výhod pro různé dotčené strany.

Vzpomněli bychom dřívější smlouvy mezi ES a Švýcarskem o volném pohybu osob, na kterých mělo zvláštní zájem Portugalsko, protože v této zemi pracuje více než 100 000 Portugalců, včetně mnoha tisíc sezonních dělníků. Tyto smlouvy by měly pomoci řešit mnoho omezení a problémů, se kterými se portugalští dělníci ve Švýcarsku setkávají, například co se týče změny práce nebo profese, sjednocení rodiny, přemístění do jiného kantonu nebo sociální ochrany dělníků a jejich rodin.

V tomto smyslu i ve smyslu obecném by měly tyto smlouvy být součástí širšího rámce, jehož cílem je také prosazovat práva migrujících pracovníků a chránit je před otřesným fenoménem vykořisťování.

Usnadnění pohybu osob mezi různými zeměmi by se nemělo používat jako prostředek k usnadnění vykořisťování levné dočasné pracovní síly, která se dá snadno „odložit“, k podkopávání pracovněprávních vztahů, a zejména k podněcování zpětných kroků ve smyslu práv dělníků a sociálních podmínek.

 
  
  

- Zpráva: Philippe Morillon (A6-0001/2008)

 
  
MPphoto
 
 

  Duarte Freitas (PPE-DE), písemně. – (PT) Cílem tohoto návrhu Evropské komise je zlepšit a zjednodušit příslušné právní předpisy, které jsou staré již 10 let. Za posledních deset let se akvakultura stala nejrychleji rostoucím sektorem zemědělskopotravinářského průmyslu a evropská akvakultura v současné době zajišťuje více než 80 000 pracovních míst.

Vzrůstající význam sektoru, jak ve smyslu hospodářském, tak společenském, zaručuje zdokonalení informací, které jsou dávány k dispozici. Proto je tedy cílem zlepšit sběr údajů a jejich přenos. Důležité je také údaje harmonizovat mezi členskými státy.

Rozhodl jsem se proto hlasovat pro tento návrh, ve verzi obohacené pozměňujícími návrhy Evropského parlamentu.

 
  
  

- Zpráva: Armando França (A6-0507/2007)

 
  
MPphoto
 
 

  Carlos Coelho (PPE-DE), písemně. – (PT) Nárůst teroristických hrozeb a útoků, zejména za posledních deset let, společně s ničivými důsledky, vedl k naléhavé potřebě zavést nezbytná opatření a nástroje umožňující čelit této pohromě.

Jedná se o obecné ohrožení, které vyžaduje globální odezvu – takovou, která poskytuje prostředky, zdroje a odborné znalosti umožňující účinné vypořádání se s vážnými krizovými situacemi, které by jediný členský stát zvládal jen s obtížemi.

Tato iniciativa rakouského předsednictví umožňuje zakládat společné podpůrné týmy, které musí být schopny poskytnout členskému státu veškerou nezbytnou akční podporu po případném teroristickém útoku.

Nepochybuji o tom, že tento typ závažné krizové situace vyžaduje rychlou odezvu prostřednictvím zvláštních zásahových jednotek.

Proto podporuji toto rozhodnutí, jehož cílem je ustavit potřebný právní rámec, který zjednoduší takovou spolupráci a umožní členským státům reagovat rychleji v krizových situacích nebo při teroristických útocích a přitom zajistí, že se zasaženému členskému státu dostane co nejvyšší úrovně pomoci.

 
  
MPphoto
 
 

  Bruno Gollnisch (NI) , písemně. – (FR) Tento text o iniciativě Rakouska umožňuje členskému státu požádat o pomoc zvláštní zásahové jednotky jiného členského státu při zvládání krizové situace (zadržení rukojmích, únos letadla atd.). Taková pomoc by se mohla skládat ze zajištění vybavení nebo specifických odborných znalostí nebo z možnosti provést operaci na území členského státu, který ji požaduje.

Jsme pro tento text z různých důvodů. Zaprvé protože toto opatření, zamířené na boj proti terorismu, není závazné, protože nenutí členské státy, aby o pomoc požádaly nebo ji poskytly. Dále se v textu uvádí, že všechna praktická opatření (typy jednotek, vybavení atd.) budou stanovena v dvoustranných smlouvách mezi členským státem požadujícím pomoc a členským státem, od kterého je pomoc požadována.

V souvislosti s bojem proti terorismu, který ze své podstaty nezná žádné hranice, je skutečně velice důležité usilovat o co nejúčinnější spolupráci mezi vnitrostátními policejními silami v EU.

V době, kdy všechny záležitosti spravedlnosti a vnitřních věcí členských států budou brzy spadat do nadnárodní kompetence na základě Lisabonské smlouvy, jádro mezivládního odboje, jak se zdá, přetrvává: jsme velmi rádi, že tomu tak je.

 
  
MPphoto
 
 

  Pedro Guerreiro (GUE/NGL), písemně. – (PT) V oblasti občanských svobod, spravedlnosti a vnitřních věcí jde EU po velice nebezpečné cestě, která vážným způsobem ohrožuje práva, svobody a zabezpečení občanů a samotnou suverenitu států a národů.

Z narůstajících federalistických a militaristických tendencí a opatření EU vychází přijímání rozhodnutí plánovaných s cílem ustavit struktury, ve smyslu jak informačních, tak policejních pracovních skupin, s pravomocemi k intervenci na vnitrostátním území, a to v zásahu, který má ve skutečnosti za cíl se krýt s vnitrostátní policií.

Skutečným cílem iniciativy Rakouska, která je dovedně zostřena návrhy EP, je vytvořit nebo umožnit vytvoření, na základě záminky „terorismu“ a hypotetických „krizových nebo rizikových situací“, skutečné „pretoriánské gardy“, a to řádně vštěpované, které se mají účastnit zejména kontroly, zastrašování nebo potlačování namířených proti uplatňování práv a svobod, s porušením základních principů demokracie, právního státu a samotné ústavní zákonnosti a státní suverenity Portugalska.

Proto opět varujeme před nebezpečími zahrnutými v obsahu a cílech této iniciativy a jakýchkoliv jiných opatřeních, která se vztahují k uplatňování veškerých forem neomezené, iracionální, nepoměrné a neústavní moci.

 
  
MPphoto
 
 

  Anna Hedh (PSE) , písemně. (SV) Hlasovala jsem proti zprávě, protože jsem rozpačitá z toho, co bude znamenat pro naši budoucnost. Nejsem proti přiložení ruky k dílu a vzájemné pomoci v krizových situacích, ale musí se tak stát tak, jak je požadováno, a v době, kdy je to požadováno, a přirozeně. Nemyslím si, že je opodstatněné pořádat společná cvičení na náklady daňových poplatníků EU, a jsem naprosto proti tomu, aby zahraniční agenti operovali a uplatňovali pravomoci na švédském území a ponechali si přitom imunitu. Logickým důsledkem je vývoj směrem ke společné policejní síle, a proti tomu se jednoznačně stavím.

 
  
MPphoto
 
 

  Carl Lang (NI) , písemně. – (FR) Text, který máme před sebou, je snahou poskytnout právní rámec operacím prováděným zvláštními zásahovými jednotkami jednoho členského státu poslanými na území jiného členského státu v případě teroristického útoku. Protože tyto zásahy mohou být tak různorodé (výměna zařízení, odborných znalostí, aktivních jednotek atd.), je ponecháno na členských státech, aby uzavíraly dvoustranné smlouvy, ve kterých by definovaly praktická opatření a rozhodly se, zda přijmou nebo odmítnou žádost o zásah jedné z těchto operativních jednotek na svém území. Neuvěřitelné. Nakonec tady máme skutečný příklad uplatňování oné kontroverzní a komplikované zásady subsidiarity!

Nakonec je tady oblast – oblast vnitrostátní bezpečnosti, svrchovaná oblast par excellence -, která vzdoruje nadnárodnímu buldozeru Evropy, který vydává právní předpisy ke všemu a všude.

Evropa tedy investuje své peníze pro účinný boj proti terorismu do spolupráce mezi vnitrostátními policejními silami. Tuto iniciativu podporujeme.

Klíč k vítězství nad terorismem však nespočívá pouze ve spolupráci. Vyžaduje vědomí o revolučním přání islamistů, kteří obhajují zničení humanistické a západní křesťanské společnosti a jejích hodnot.

 
  
MPphoto
 
 

  Inger Segelström (PSE) , písemně. (SV) Hlasujeme pro zprávu, protože je založena na dobrovolné činnosti a spolupráci, která jako taková může být uskutečněna pouze na základě reciproční smlouvy mezi dvěma členskými státy. Držíme se však zásady, že by se zahraničním agentům nemělo dovolit operovat nebo uplatňovat pravomoc na švédském území se zachovanou imunitou. Mohlo by to vést k vývoji společné policejní síly, o čemž máme závažné pochybnosti.

 
  
  

- Zpráva: Umberto Guidoni (A6-0005/2008)

 
  
MPphoto
 
 

  Jan Březina (PPE-DE), v písemné formě. − Dovolte mi vysvětlující poznámku k hlasování o zprávě o Evropském výzkumném prostoru. Evropský výzkumný prostor, který se tu skloňuje ve všech pádech, je velmi dobrá myšlenka a vize. Ale zatím má daleko k tomu, aby se stal realitou. Nestačí o něm jenom mluvit, ale je třeba se také podívat na to, jak a jestli vůbec funguje. Moje zkušenost jako poslance z nového členského státu je taková, že Evropský výzkumný prostor je zatím jen iluzí, zbožným přáním.

Demonstruji to na prvních dostupných datech o míře spěšnosti projektů z nových členských zemí. Z 559 schválených dotací v rámci grantu zaměřeného na začínající vědce jen dvě směřovaly do Česka (do několikanásobně většího Polska ani jedna!), zatímco do Velké Británie přes sto a do Německa osmdesát. Nechce se věřit, že by rozdíl v kvalitě projektů byl tak propastný, aby jím bylo možno taková čísla odůvodnit. Jistě, určitou roli zde hrají chybějící zkušenosti s předkládáním projektů na straně subjektů z nových členských států. Každopádně je to známka toho, že Evropský výzkumný prostor zatím nefunguje tak, jak by měl. Proto je třeba o něm méně se jím zaklínat v slovní rovině a více podnikat konkrétní kroky k jeho naplňování. A nutno říct, že v tom zatím pokulháváme.

 
  
MPphoto
 
 

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. (PT) Tato zpráva obsahuje určité rozpory a postoje, se kterými nesouhlasíme. Je však pravda, že vědecký výzkum se musí vrátit ke svému hlavnímu poslání: k tvorbě nových znalostí. Skutečnost je taková, že mezi výzkumem a vývojem na jedné straně a inovací na straně druhé neexistuje lineární vztah, přestože existují určité korelace, které jsou však komplexní a musí se zabývat oblastmi ležícími mimo doménu vědy.

Proto je třeba poopravit vnímání výzkumu jako zázračného léku na vyřešení hospodářských a sociálních problémů a je třeba do výzkumu více investovat.

Kroky přijaté na lisabonském zasedání Evropské rady v roce 2000 byly reakcí na tyto obavy spojené s nedostatečným financováním znalostní ekonomiky v Evropě, a byly dále posíleny na vrcholné schůzce Evropské rady v Barceloně v roce 2002, kdy si EU stanovila za cíl zvýšit intenzitu výzkumu a vývoje do roku 2010 o 3 procenta. Růst výdajů na výzkum a vývoj však po roce 2000 k dosažení tohoto cíle nepostačuje, protože v průměru činí pouze 1,84 %, která částečně spočívají na bedrech průmyslu.

Investice soukromého sektoru do výzkumu jsou nižší, než je společensky optimální úroveň. Ústřední roli musí hrát státy, které musí rozvíjet spolupráci, aby umožnily vytváření nových znalostí a zpřístupnily je společnosti jako celku.

 
  
MPphoto
 
 

  Genowefa Grabowska (PSE) , písemně. − (PL) Plně podporuji zprávu o Evropském výzkumném prostoru, která nastiňuje nové vyhlídky výzkumu a vývoje v Evropské unii. Není pochyb o tom, že pokrok a sociální vývoj, stejně jako místo Evropy v globalizovaném světě, závisí na investicích do vědy a výzkumu a na vývoji nových znalostí, které splňují potřeby 21. století.

Vědecký výzkum a nové technologie koneckonců skutečně mají přímý dopad na společenský vývoj, a mohou být dokonce zásadní pro hospodářský růst, protože přinášejí měřitelné zisky. Dobrý a účinný systém řízení vědeckého výzkumu na evropské úrovni je proto zásadní. Navíc pokud chceme, aby se Evropa postavila novým výzvám, zejména výzvám hospodářské soutěže a ochrany životního prostředí, musíme naléhat na členské státy, musíme je ve skutečnosti orientovat na pravidelné zvyšování výdajů na vědecký výzkum.

 
  
MPphoto
 
 

  Miroslav Mikolášik (PPE-DE), písemně. − Zelenou knihu o Evropském výzkumném prostoru nám Komise předložila v době, kdy Evropa čelí neustávajícímu transatlantickému odlivu investic a kvalifikovaných výzkumných pracovníků. Pokud chceme dosáhnout konkurenceschopnosti evropského výzkumu ve světě, která je jedním z cílů Lisabonské strategie, musí Unie překonat elementární překážky, kterým v této oblasti čelí.

Mám přitom na mysli zejména roztříštěnost evropského výzkumného prostoru a nedostatečně rozvinuté evropské strategie vědecké spolupráce, nedostatek lidských a materiálních zdrojů nebo málo rozvinuté výzkumné infrastruktury, které mohou jen těžko konkurovat světovým výzkumným centrům. Stejně tak připomínám nízkou mobilitu vědeckých pracovníků, odborných znalostí a zkušeností způsobenou zejména právními, administrativními a jazykovými překážkami.

Při budování evropského výzkumného prostoru a při překonávání jeho roztříštěnosti bychom měli dát významný prostor našim regionům.

Regiony by měly iniciovat strategie rozvoje lidských a materiálních zdrojů v oblasti výzkumu a měly by se zasadit o zpřístupnění výzkumu pro všechny, zejména pro mladé vědce a ženy. Členské státy by se měly více angažovat při vytváření lepších pracovních podmínek pro výzkumníky a přijímat také opatření, která by uvedla v soulad jejich profesionální a rodinný život.

Stejně důležitá je úloha regionů v prosazování a zabezpečení efektivnějšího financování výzkumu, přičemž se vychází ze závazků zakotvených v operačních programech. Regiony by se také měly spolupodílet na budování evropských center excelence spadajících do jejich územní působnosti, která vznikají propojením univerzit, výzkumných institucí a průmyslu.

 
  
MPphoto
 
 

  Zita Pleštinská (PPE-DE), písemně. − (SK) Vážení kolegové, přišel čas, kdy už nikdo nepochybuje o tom, že věda je hybnou sílou rozvoje společnosti. Současný světový trend poukazuje na důležitost vědy a žádá si její přiměřené postavení ve společnosti. Jedině investice do znalostní společnosti učiní Unii konkurenceschopnou, tvořivou a strategicky přitažlivou.

Význam a formování znalostní společnosti si uvědomuje i Komise, která v zelené knize pod názvem Evropský výzkumný prostor: nové perspektivy přináší analýzu a řešení EP prostřednictvím zprávy zpravodaje Umberta Guidoniho upozornil, že investice do vzdělání, vědy, výzkumu, kultury, informatizace znamenají budoucí trvale udržitelný rozvoj. Samozřejmě si musíme být vědomí, že tyto kroky nepřinesou okamžité a hmatatelné výsledky. Je to běh na delší trať, ale věřím, že s vítězným koncem.

Evropský výzkumný prostor poskytuje možnost spolupráce mezi výzkumnými institucemi, univerzitami, vědci z 27 zemí EU. Stále ještě ale existují přeshraniční administrativní překážky, které brání spolupráci mezi vědeckými institucemi. Otevření EU na východ znamená významné rozšíření evropského výzkumného prostoru a pro přibližně 150 000 výzkumných pracovníků nové příležitosti a zvýšení vědeckotechnického potenciálu.

Jsem přesvědčená, že nové koncepty a inovace ve všech oblastech umožní vytvořit nová pracovní místa a najít nové způsoby ochrany životního prostředí, zajistit větší bezpečnost potravin a zdravotnickou bezpečnost a také bezpečnější trvalé energetické zdroje.

 
  
MPphoto
 
 

  Luís Queiró (PPE-DE) , písemně. – (PT) Myšlenka, že výzkum, vývoj a inovace jsou pro konkurenceschopnost zásadní, není nová a je stále aktuální. Nehledě na rozdílné názory na potřebu zaměřit úsilí na inovace nebo na více akademický výzkum je jasné, že Evropa potřebuje zlepšit své investice do znalostí a praktické aplikace těchto znalostí. Ale tato potřeba není pouze záležitostí finančních investic.

Různé následné zprávy popisují ty četné důvody, proč Evropa pokulhává za ostatními částmi světa. Od amerických univerzit po výzkum prováděný v Indii jsme obklopeni dravou a rostoucí konkurencí. Na druhou stranu evropské terciální instituce jsou méně atraktivní, jak tyto zprávy také dokazují, když stále poukazují, kromě jiného, na špatné financování, a to celkové financování i financování na hlavu, a nedostatek autonomie našich univerzit jako na faktory, které brání lepšímu výkonu.

Kvůli všem těmto důvodům si jakýkoliv přístup, který toto vše shrnuje jako naléhavou hospodářskou a strategickou otázku, zaslouží náš souhlas. A i když je pravda, že čas je proti nám, je také pravda, že je lépe jej trávit výběrem správných možností, než přijímat uspěchaná a neúčinná rozhodnutí.

 
  
MPphoto
 
 

  Teresa Riera Madurell (PSE), písemně. (ES) Vzhledem ke zrušení rozpravy o zprávě pana Guidoniho o Evropském výzkumném prostoru bych jako zpravodaj za socialistickou skupinu ráda vysvětlila důvody, proč jsme hlasovali pro tuto zprávu.

Nejprve bych měla zmínit dobrou práci pana Guidoniho, která obsahuje mnohé naše návrhy. Evropský výzkumný prostor by měl jistě zahrnovat:

– jednotný trh práce pro výzkumníky, což znamená zavedení jednotné evropské profesní dráhy na poli výzkumu a integrovaný informační systém o pracovních místech a smlouvách o vzdělávání;

– větší otevřenost postupů při náboru nových sil a kariérním postupu, s lepší rovnováhou mezi muži a ženami v radách;

– odstranění překážek bránících mobilitě a prosazování většího zapojení žen do výzkumu a vývoje, společně s opatřeními na vyvážení profesního a soukromého života;

– posílení výzkumných institucí a účasti malých a středních podniků ve výzkumu a vývoji;

– větší koordinace s vnitrostátními a regionálními programy a více synergií s ostatními evropskými programy;

– budování infrastruktur využívaných společnými evropskými podniky a 

– podpora mezinárodní spolupráce, prosazování vícestranných iniciativ, výměn za účelem využití infrastruktur a programů vědecké spolupráce zaměřená na rozvoj.

Toto jsou nezbytné a související způsoby, jak se posouvat kupředu, a proto jsme hlasovali pro.

 
  
MPphoto
 
 

  Margie Sudre (PPE-DE), písemně. – (FR) Věda nezná hranic a otázky, které stojí v jádru výzkumu, jsou svojí povahou stále více globální. Evropský výzkumný prostor (ERA) musí zajistit, aby vědecká a technologická spolupráce účinně přispívala ke stabilitě, bezpečnosti a prosperitě lidstva.

Doufám tedy, že ERA, z pohledu této otevřenosti světu, bude upřednostňovat nejvzdálenější regiony EU, aby co nejvíce využila regionální diverzitu Evropy jejich promyšleným začleněním do výzkumných programů v kontextu „sítí excelence“.

Naléhavě také žádám, aby ERA uznal důležitost zámořských zemí a území, která jsou hodnotnými partnery při budování mostů mezi národy a kontinenty z perspektivy udržitelného globálního vývoje, a postavil se tak výzvám, před které je postavena naše planeta.

Upřímně děkuji zpravodaji a členům Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku za to, že podpořili můj pozměňovací návrh k této záležitosti, obsažený ve stanovisku Výboru pro regionální rozvoj. Jedná se o další doklad ducha koordinace a komplementarity, který vládne v našem Parlamentu.

 
  
MPphoto
 
 

  Georgios Toussas (GUE/NGL), písemně. – (EL) Jsme proti reakcionářské restrukturalizaci výzkumu, která je prosazována v základních směrnicích EU pro vytváření Evropského výzkumného prostoru (ERA) v rámci Lisabonské strategie.

ERA podporuje konflikt a soutěž o zisk mezi zeměmi a skupinami velkých podniků. V důsledku toho dojde k větším nerovnostem ve vědeckém vývoji.

Pobídky, dotace a vynětí z daňové povinnosti se zvyšují pro monopolní společnosti a umožňují jim tak, aby investovaly do výsledků a využívaly je pro sebe. Veřejný sektor je podřízen potřebám monopolních skupin, kterým slouží. Základem pro prosazování mobility výzkumníků mezi společnostmi, univerzitami a výzkumnými centry a podporu evropského patentového systému jsou náklady. Vše je podřízeno konkurenceschopnosti a větší ziskovosti.

V tak nelítostně konkurenčním prostředí, které je přítomno dokonce i ve světě výzkumu, se bude pozornost nevyhnutelně zaměřovat na dobře známá „centra excelence“ mocných národů. Tato centra zajistí lví podíl výzkumných programů, které budou fungovat jako kanály veřejných a soukromých fondů.

Usilujeme o zvrácení výzkumné politiky EU. Je to součást našeho zápasu o naprostý obrat protilidové politiky podporované EU a kapitalismem. Doufáme, že opět nastolíme společenskou povahu vědy: výzkum a věda by měly sloužit dnešním všeobecným potřebám a sociálnímu blahobytu.

 
  
  

- Zpráva: Markus Ferber (A6-0505/2007)

 
  
MPphoto
 
 

  Jean-Pierre Audy (PPE-DE) , písemně.(FR) Vítám, že při druhém čtení byl přijat společný postoj Rady pozměňující poštovní směrnici z roku 1997, zaměřený na úplné dotvoření vnitřního trhu poštovních služeb, a gratuluji svému skvělému německému kolegovi Markusu Ferberovi za nesmírnou práci, kterou odvedl.

Jsem potěšen, že Rada přijala všechny hlavní prvky postoje Evropského parlamentu, zejména odložení konečného termínu pro otevření trhu na 31. prosinec 2010 s dvouletým prodloužením pro členské státy, které vstoupily do EU od roku 2004; všeobecnou službu s nejméně jedním doručením a jedním převzetím pět dnů v týdnu pro každého občana EU, se udržováním dostatečného počtu přístupových míst ve venkovských, odlehlých a řídce osídlených regionech, a dodržování subsidiarity v sociálních aspektech, k tématu, na němž, jak doufám, pracují sociální partneři na evropské úrovni. Jsem zklamán, že doposud nebyly položeny základy pro evropský regulační orgán v tomto sektoru. A nakonec doufám, že operátoři budou rychle souhlasit se zavedením evropské známky pro 50gramové dopisy a brzy se chopí politické iniciativy v této záležitosti.

 
  
MPphoto
 
 

  Bruno Gollnisch (NI), písemně. (FR) Navzdory zdokonalením původního znění Komise a kompromisu prosazeném Evropským parlamentem, který byl zaměřen zejména na odklad naprosté liberalizace poštovního trhu do 31. prosince 2010, není znění opakovaně předložené Radou ve druhém čtení uspokojivé.

Není uspokojivé, protože pouze stručně a jen minimálně řeší nastolené otázky a problémy týkající se zejména financování této všeobecné služby, povinnosti doručovat poštu pět dnů v týdnu a opravdu rovnocenného postoje k oblastem a existence jednotné ceny za známku. Není uspokojivé, protože ze všech těchto bodů vyplývá právní nejistota.

Ve skutečnosti toto znění, jehož jediné konsenzuální klady byly těžce vydobyty, pouze zdržuje nevyhnutelné a nekontrolované důsledky otevření poštovního odvětví konkurenci.

Plány Evropské unie nevyhnutelně povedou ke konjunktuře v uzavírání poštovních úřadů, rozsáhlých ztrát pracovních míst a zpětný tlak na platy a podmínky v poštovním odvětví v Evropě.

 
  
MPphoto
 
 

  Hélène Goudin (IND/DEM), písemně. (SV) Zastávám názor, že by se členské státy měly samy rozhodovat, zda si přejí deregulaci svých monopolů v odvětví poštovních služeb. Hlasovala jsem proto pro pozměňovací návrh 10, který odmítá společný postoj Rady.

 
  
MPphoto
 
 

  Pedro Guerreiro (GUE/NGL), písemně. – (PT) Litujeme, že nebyl přijat náš návrh na zamítnutí této směrnice zaměřené na plnou liberalizaci poštovních služeb, která tím vytváří „trh“ na úrovni EU.

Většina Evropského parlamentu – reprezentující stejné politické síly, které jsou v centru pravicové politiky v každé zemi – se takto snaží učinit další krok na cestě odstranění této zásadní veřejné služby.

Jedná se o útok velkých nadnárodních společností na veřejné poštovní služby, veřejné vlastnictví této služby a veřejnou správu, která ji musí poskytovat, a také na její demokratickou povahu, pokoušející se vytrhnout z moci každého národa, tj. z jeho suverenity, kontrolu a rozhodovací pravomoc nad těmito zásadními otázkami, o kterých budou dále rozhodovat na nadnárodní úrovni orgány EU, sledující zájmy cizí lidu a Portugalsku.

Stejně významné je zamítnutí našeho pozměňovacího návrhu, jehož cílem bylo zabezpečit požadavek, aby všichni „provozovatelé“ plně dodržovali pracovněprávní předpisy, zejména jakákoliv zákonná nebo smluvní ustanovení týkající se pracovních podmínek, včetně ochrany zdraví a bezpečnosti při práci, které členské státy uplatňují v souladu s vnitrostátními právními předpisy, a také s právními předpisy o sociálním zabezpečení a uzavřenými kolektivními smlouvami.

 
  
MPphoto
 
 

  Małgorzata Handzlik (PPE-DE), písemně. − (PL) S odkazem na svůj včerejší projev na téma liberalizace poštovních služeb bych ráda doplnila komentář, který jsem dříve nemohla do projevu zahrnout kvůli omezenému času, který jsem měla k dispozici, a který se týká finančních zdrojů pro všeobecnou službu. Obávám se, že způsoby jejího financování prostřednictvím zvlášť vytvořeného fondu nebo státních dotací mohou blokovat liberalizaci tohoto sektoru a mohou vytvořit nástroj, který mohou členské státy použít k tomu, aby zpomalily uplatňování ustanovení této směrnice a vyhnuly se jim. Jsem proto přesvědčena, že Evropská komise zde má hrát zásadní roli, přičemž jejím úkolem je sledovat řádné zavádění ustanovení směrnice.

 
  
MPphoto
 
 

  Ian Hudghton (Verts/ALE), písemně. − Podporoval jsem pozměňovací návrhy, které by členské státy zavázaly k tomu, aby ručily za financování všeobecných poštovních služeb. Jedná se o nesmírně důležitou otázku, zejména v mnoha venkovských a ostrovních komunitách ve Skotsku.

Také jsem podpořil pozměňovací návrhy předložené mou skupinou, které požadovaly posílení závazků financovat poskytování bezplatných poštovních služeb nevidomým a slabozrakým osobám.

Skutečnost, že Ferberova zpráva byla schválena bez pozměňovacích návrhů v těchto ohledech, může vést k obavám, že by mohlo dojít k dalšímu zhoršení poskytování poštovních služeb.

 
  
MPphoto
 
 

  Nils Lundgren (IND/DEM), písemně. (SV) Podporuji švédskou deregulaci poštovního trhu, ale jsem proti názoru, že by orgány EU měly rozhodovat, zda mají být různé poštovní monopoly zrušeny nebo ne.

Zastávám názor, že by se rozhodování, zda si členské státy přejí deregulaci svých monopolů v odvětví poštovních služeb, mělo nechat na nich samotných. Hlasoval jsem proto pro pozměňovací návrh 10, který odmítá společný postoj Rady.

 
  
MPphoto
 
 

  Dimitrios Papadimoulis (GUE/NGL), písemně. – (EL) Společně se všemi členy Konfederace Evropské sjednocené levice/Nordické zelené levice jsem hlasoval proti společnému postoji Evropského parlamentu a Rady, protože posiluje dogmatický neoliberální přístup ke klíčové oblasti veřejného zájmu: poštovním službám. Směrnice nenabízí žádné dlouhodobé řešení a odložení doby, kdy vstoupí v platnost jednoduše odkládá její negativní účinky o dva roky.

Když dojde k faktickému zrušení principu „všeobecné služby“ veřejný přístup k vysoce kvalitní, poměrně levné poštovní službě bude omezen. Důsledky budou ještě závažnější pro obyvatele odlehlých a nepřístupných horských nebo ostrovních regionů, které nebudou společnosti schopny obsloužit se ziskem.

V zemích, kde byl trh již plně liberalizován, dosavadní zkušenost zdaleka není pozitivní. Poptávka po nucené liberalizaci poštovních služeb vytváří více problémů, než kolik jich řeší.

 
  
MPphoto
 
 

  Pierre Pribetich (PSE), písemně. – (FR) Horlivě jsem se stavěl proti liberalizaci trhu poštovních služeb na základě tří základních postojů:

- potřeby mít bezplatné poštovní služby pro nevidomé a slabozraké, což je základní hodnota nediskriminující společnosti;

- záruky dané členskými státy na poskytnutí financí na všeobecnou službu ještě před otevřením trhů, což je nezbytná podmínka ochrany spotřebitelů;

- dodržení pracovněprávních předpisů, zejména sociálního zabezpečení, ze strany všech provozovatelů.

Protože nebyly přijaty příslušné pozměňovací návrhy, mohu pouze bědovat nad tímto posunem k nekontrolované liberalizaci, která nerespektuje základní právo evropských občanů na veřejnou poštovní službu.

 
  
MPphoto
 
 

  Luís Queiró (PPE-DE), písemně.(PT) Vítáme konečné schválení zprávy o trhu poštovních služeb a poukazujeme na to, že zdlouhavá institucionální procedura ukazuje, jakou důležitost má tato věc pro dosažení dvou hlavních cílů, jmenovitě zajištění zachování všeobecné služby a odpovídající otevření trhu spravedlivé soutěži.

Zejména bych rád zdůraznil, že otevření trhů bude znamenat lepší službu a lepší výběr pro občany, čímž se předejde deformaci soutěže a dojde k definitivnímu ukončení stávajících monopolů.

Další otázkou je financování této všeobecné služby. Tam, kde znamená čisté náklady pro členský stát, může být kryta finančním plánem, který má být předložen Komisi. A přesto stojí za to si vzpomenout na portugalský případ, a jiné případy, které dokládají, že všeobecná veřejná služba může být poskytována naprosto dokonale se zdroji z vyhrazené oblasti, což je transparentní a neutrální metoda, která nezahrnuje žádné státní dotace.

Chtěl bych zopakovat, že neexistuje žádný důvod bránit dalšímu poskytování takové služby, protože je zásadní pro územní a sociální soudržnost a pro podporu obyvatelstva, které žije v neobydlených oblastech nebo na odlehlejších a nepřístupných územích.

 
  
MPphoto
 
 

  Georgios Toussas (GUE/NGL), písemně. – (EL) Společný postoj Rady k poštovním službám, který je předkládán Evropským parlamentem ke schválení, bude mít za následek naprostou liberalizaci „trhu poštovních služeb“ s účinností od 31. prosince 2010.

Tímto pozměňovacím návrhem k směrnici se odevzdává další lukrativní sektor – poštovní služby. Děje se tak v rámci Lisabonské strategie s cílem maximalizovat ziskovost poštovních služeb.

Poštovní služby jsou transformovány z veřejného statku na zboží. V Řecku bude privatizace úseků ELTA (Helénská pošta), prosazovaná vládami ND (Nea Dimokratia/Nová demokracie) a PASOK (Panhelénské socialistické hnutí), pokračovat zvýšeným tempem. Od nynějška bude ELTA fungovat na základě hospodářských kritérií soukromého sektoru, v zájmu zisku namísto společenského dobra. To bude mít okamžitý dopad na kvalitu služby. Důsledky budou hrozivé, nejenom pro zaměstnance pošty ELTA, ale také v rámci soukromých společností poskytujících poštovní služby. Zde jsou flexibilní formy zaměstnání již normou stejně jako absence pracovních práv a práv na sociální zabezpečení a pojištění.

Ústavně zaručený princip poštovního tajemství je také ohrožen: korespondence je nyní svěřena soukromým dodavatelům, bez záruk a s minimálním rozsahem kontroly dodržování tohoto poštovního tajemství nebo ochrany soukromých údajů.

Komunistická strana Řecka (KKE) je proti liberalizaci poštovních služeb a bojuje za služby, které jsou výlučně veřejné, moderní a účinné, a za ochranu práv pracovníků.

 
  
MPphoto
 
 

  Lars Wohlin (PPE-DE), písemně. (SV) Evropský parlament dnes hlasoval pro kompromis s Radou, podle kterého má být evropský poštovní trh liberalizován nejdříve do konce prosince 2010 (s výjimkou zemí s obzvláště obtížnou topografií, kterým mají být poskytnuty další dva roky). S postupující prací jsem argumentoval konkrétně pro uplatnění reciprocity, tj. měla by existovat reciproční smlouva, která by bránila těm zemím, které váhají s liberalizací, v účasti na hospodářské soutěži v těch zemích, které svou liberalizaci zahajují.

Proto s velkým uspokojením beru na vědomí, že zaprvé zpravodaj (pan Ferber), a poté i Rada přijali můj pozměňovací návrh a že napříště bude součástí kompromisu, který je nyní schvalován.

 
  
MPphoto
 
 

  David Martin (PSE), písemně. − Tento návrh má za cíl vytvoření jednotného evropského trhu v oblasti poštovních služeb. Bez odpovídajících záruk by mohla liberalizace ohrozit koncept všeobecné služby. Neochota Rady přijmout také jasný závazek poskytovat bezplatné poštovní služby nevidomým a slabozrakým mě vedla k tomu, abych hlasoval pro větší přímočarost takového závazku.

Celkově jsem spokojen, že se tento návrh dostatečně zabývá jinými otázkami, a vítám záruku, že dopisy budou pravidelně shromažďovány a doručovány do odlehlých oblastí a měst.

 
  
  

- Návrh usnesení: Situace v Íránu (B6-0046/2008)

 
  
MPphoto
 
 

  Alessandro Battilocchio (PSE), písemně. (IT) Pro „jadernou“ otázku v Íránu by měl být uplatňován diplomatický přístup zaměřený na „normalizaci“ vztahů. Je třeba, abychom zachovali politickou linii založenou na diplomacii, která nám umožňuje upustit od eskalace postojů a hrozeb vojenskou akcí, abychom uvolnili cestu pro dialog uznáním práva Íránu na vývoj jaderné technologie pro civilní účely. Je nicméně pravda, že bychom se měli zavázat k dosažení situace vyjednávání, která přesvědčí Írán, aby se vzdal možnosti vojenského využití, v mnohostranné perspektivě jaderného odzbrojení, a zajistil tak stav klidu a mezinárodního míru.

Na druhou stranu nemohu nevyjádřit jisté obavy o stávající situaci v oblasti lidských práv v Íránu, kde jsme v poslední době svědky náhlého vzestupu potlačování svobody přesvědčení a práv menšin a žen, kde se pořádek udržuje prostřednictvím krutého a nelidského soudního a vězeňského systému, který příliš často využívá trestu smrti, mučení a kamenování. Doposud vynaložené úsilí nepřineslo žádné hmatatelné výsledky. Pokud se chce Írán dožadovat místa u stolu velkých mezinárodních mocností, musí se nyní prezentovat nikoli jako vojenská supervelmoc, ale jako země schopná chránit lidská práva svých občanů.

 
  
MPphoto
 
 

  Glyn Ford (PSE), písemně. − Jen před několika měsíci americké tajné služby přiznaly, že jejich tvrzení, že Írán vyvíjí jaderné zbraně, bylo chybné. Od íránského programu jaderných zbraní bylo ve skutečnosti upuštěno na přelomu let 2001 a 2002.

Washington přesto z tohoto myšlenkového obratu o 180 stupňů nevyvodil příslušné politické závěry. Argument pro rozmístění technologií protiraketové obrany USA ve východní Evropě tak byl pravděpodobně obhajobou proti jadernému Íránu, který záhadně získal mezikontinentální balistické střely.

Nyní, když íránský jaderný program neexistuje, se odůvodnění pro rozmístění protiraketové obrany USA ztrácí, pokud ovšem nějaký skrytý úmysl neohrozí obrozující se Rusko. Jsem rozhodně proti takovému rozmísťování a budu proti němu vést kampaň.

 
  
MPphoto
 
 

  Patrick Gaubert (PPE-DE), písemně. – (FR) Usnesení, o kterém se dnes hlasuje a které se týká Íránu, je jednoznačně politicky významné. Írán je středem mezinárodních obav a je třeba, abychom se k němu vrátili.

Tento text se zabývá jak jadernou otázkou, tak stavem lidských práv. V obou těchto bodech máme jasno. Nemůžeme akceptovat rozvoj vojenského jaderného programu v Íránu. V usnesení je vyjádřen souhlas s úsilím EU dosáhnout sjednaného dlouhodobého řešení íránské jaderné otázky a svoji podporu tomuto úsilí, přičemž se v něm podtrhuje zásadní role, kterou má hrát agentura MAAE. Opakovaně se v něm také zdůrazňuje, že řešení stávající eskalace jaderné otázky je možné a že by se nemělo počítat s vojenskou akcí.

Na druhou stranu musí být kategoricky odsouzeno závažné a opakované porušování lidských práv. Situace je znepokojivá ve čtyřech ohledech: trest smrti, ženská práva, svoboda projevu a potlačování náboženských menšin. Z mého pohledu je naprosto zásadní neprokazovat uspokojení ohledně tohoto tématu a v usnesení se silně naléhá na íránskou vládu, aby v této záležitosti změnila kurs.

 
  
MPphoto
 
 

  Bruno Gollnisch (NI), písemně. (FR) Rada bezpečnosti OSN se opět chystá přijmout usnesení uvalující sankce na Írán za jeho jaderné aktivity. Bude se jednat o podporu vojenské operace proti této zemi? Nebo se bude pouze mluvit ostřejším tónem a budou navrženy diplomatické nebo hospodářské sankce?

Toto chytře zinscenované psychologické drama drží Parlament a jiné mezinárodní instituce dlouhé měsíce v napětí. Jsou však schopnosti Íránu spojené s jadernou energií skutečně hlavní hrozbou, které musí čelit obecně celý svět, a zvláště pak Západ a jeho spojenci? Je naprosto paradoxní, že nijak nereagujeme na jaderné zbraně Pákistánu, které skutečně existují, a to v obzvláště nestabilním geopolitickém kontextu, nebo na jaderné zbraně Severní Koreje, které jsou v rukou obzvláště nebezpečného režimu. Měl jsem již příležitost říci toto: zákonnost, jejíž prosazování si nárokujeme, by měla být stejná pro všechny. Jinak ztratí veškerý smysl a legitimitu.

Nicméně jsem mnohem více znepokojen islamistickými hrozbami na našem vlastním kontinentu, které zdaleka nejsou hypotetické, neboť se již prokázala jejich vražednost v Londýně a Madridu, a to bez zapojení Íránu. Skutečností je, že tato hrozba je jedním z důsledků politiky masové imigrace, kterou provádíte a kterou chcete ještě zhoršit.

 
  
MPphoto
 
 

  Pedro Guerreiro (GUE/NGL), písemně.(PT) Pokrytectví „mezinárodního společenství“ – tj. Spojených států a jejich spojenců – týkající se smlouvy o nešíření jaderných zbraní, a zejména íránského jaderného programu musí být odsouzeno.

Neexistuje žádná politická iniciativa týkající se programů jaderných zbraní některých členů EU nebo Spojených států – či dokonce jaderných programů Izraele, Pákistánu nebo Indie, zemí, které nepodepsaly smlouvu o nešíření jaderných zbraní, ale mají jaderné zbraně – přičemž Spojené státy již prohlásily, že by je mohly použít ofenzivním způsobem.

Proto je potřeba, aby byla smlouva o nešíření jaderných zbraní bezezbytku dodržována a aby byly eliminovány všechny jaderné zbraně.

Skutečný problém spojený s Íránem je, že jak Spojené státy, tak EU vědí, že již bylo v mnoha zemích dosaženo bodu zlomu produkce ropy.

Důvodem nejzávažnějších hrozeb vojenské agrese, provokací a tak velkého rozruchu kolem íránského jaderného programu je, že tato země má největší zásoby uhlovodíků na světě a Spojené státy a EU se snaží vytvořit podmínky, dokonce prostřednictvím manipulace veřejným míněním, pro ovládnutí jejích energetických zdrojů a celého Středního východu, jak vidíme v Iráku.

 
  
MPphoto
 
 

  David Martin (PSE), písemně. − Podporuji doporučení předložená v rámci tohoto usnesení. Pokud se ovšem týče Mudžáhidů íránského lidu, hlasoval jsem proti pozměňovacím návrhům, které na tuto skupinu v textu odkazovaly.

 
  
MPphoto
 
 

  Athanasios Pafilis (GUE/NGL), písemně. – (EL) Názory Javiera Solany a představitelů EU a stran jim nakloněných zmařily veškeré iluze o postavení EU vzhledem k Íránu a Střednímu východu obecně.

Tyto názory dokazují, že EU podporuje prosazování plánu Spojených států a NATO na „demokratizaci Středního východu“, jejímž cílem je vystavit národy a lid zemí kontrole jejich zdrojů přinášejících bohatství. Ujištění jménem agentury MAAE a zpráva CIA o využívání jaderné energie Íránem pro nevojenské účely jsou ze strany EU svévolně ignorovány, čímž se stupňuje tlak společně se sankcemi proti Íránu a zvyšuje se intenzita propagandy, která má navyknout veřejné mínění na myšlenku války proti Íránu. Javier Solana dále jasně spojil situaci v Libanonu a širší oblasti kolem této země s otázkou jaderných zbraní – aniž by však jakkoliv upozornil na jaderné zbraně Izraele.

V širší oblasti Středního východu jsme svědky rozpoutání imperialistické agrese a střetů ohledně sdílení našich trhů. Oběťmi toho jsou, kromě jiných, palestinský, íránský a libanonský národ. Jedinou možností, jak mohou občané reagovat na tyto nové agresivní válečnické plány, je postavit se imperialismu a nepodléhat iluzím o úloze EU.

O záležitostech lidských práv a jejich porušování rozhodují občané každé země a ti by neměli připustit, aby se stali výmluvou pro další Irák.

 
  
MPphoto
 
 

  Luís Queiró (PPE-DE), písemně. (PT) Írán je v současné době regionální a globální hrozbou a výzvou pro schopnost členských států EU stát pevně v jedné řadě na mezinárodní scéně. Nehledě na následné a rozporné zprávy, které se objevují, skutečnost je taková, že Írán nedodržuje svoji povinnost transparentnosti, ani nepomohl vytvořit ovzduší důvěry. Zcela naopak. Navíc, kromě jaderné otázky, nejsou ani jiné zprávy povzbudivé. Porušování lidských práv, násilí ze strany státu a podvodná volební demokracie jsou všechno faktory, které je třeba brát v potaz v našem postoji vůči Íránu.

Proto v souvislosti s výše uvedeným, ale také kvůli tomu, co jsem zastával v minulosti, souhlasím s podstatou přijatého usnesení a zdůrazňuji trvání Evropského parlamentu na tom, aby Rada a Komise dodržely rozhodnutí Evropského soudního dvora vyjmutím íránského odboje, Mudžáhidů íránského lidu, ze seznamu teroristických organizací. EU (a některé členské státy) zacházely s íránským odbojem způsobem, který přináší prospěch íránskému režimu, nikoliv íránskému lidu ani cílům demokratizace v této části světa. Tato strategie se musí změnit – a toto je začátek změny.

 
  
  

- Návrh usnesení: Výsledky konference o změně klimatu (Bali) (B6-0059/2008)

 
  
MPphoto
 
 

  Alessandro Battilocchio (PSE), písemně. (IT) Jsem potěšen průběhem konference na Bali a jejími nečekanými výsledky, částečně díky roli, kterou během vyjednávání sehrála EU. V této složité situaci bylo zásadně důležité vyslat signál jednoty, spolupráce a odpovědnosti způsobem, který by z vyjednávání učinil impuls pro dobrý start nových cílů pro snížení emisí v období po Kjótu (2012).

Přijetím závěrů, ke kterým došli vědci ohledně Mezinárodního panelu pro změnu klimatu, všichni účastníci na politické úrovni uznali, že změna klimatu existuje, že její původ je antropogenní a že, pokud se máme vyhnout nevratnému poškození klimatu Země, je třeba, abychom jednali do roku 2020.

Doufám, že Kodaň v roce 2009, v závislosti na přijetí tvrdých cílů snížení emisí do roku 2020, je signálem bodu obratu v boji proti změně klimatu. Tato nová výzva bude zajisté znamenat také náklady a případy nevýkonnosti, které je těžké obhájit, jak jsem již uvedl v předcházejících intervencích; činíme nezbytné a odvážné volby, jako je návrat k jaderné energii. Nečinnost, otálení a vyčerpávající konference pouze povedou k nevratnému poškození životního prostředí.

 
  
MPphoto
 
 

  Edite Estrela (PSE), písemně. (PT) Hlasovala jsem pro návrh usnesení o výsledku konference o změně klimatu pořádané na Bali (COP 13 a COP/MOP 3), protože vzhledem k naléhavosti omezení globálního oteplování jsem přesvědčena, že dohoda dosažená na Bali byla důležitým krokem vpřed, takže v roce 2009 v Kodani může být vypracován a schválen nový protokol, s novými cíli pro snížení emisí skleníkových plynů.

Cítím, že portugalské předsednictví EU sehrálo ve vztahu ke konferenci na Bali klíčovou roli, neboť aktivně přispělo k pokroku ve vyjednávání a podařilo se mu dosáhnout velmi pozitivní dohody. Bylo by ale žádoucí, aby se v rámci Akčního plánu z Bali odkazoval na kvantifikované cíle snížení emisí CO2.

 
  
MPphoto
 
 

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) V tomto usnesení se, celkem vzato, pouze opakují obecné myšlenky a je v různých prvcích neadekvátní. Proto jsme se tedy zdrželi hlasování.

Protože je například hlavním cílem snížit emise CO2 vytvářené při spalování fosilních paliv, vyvstává zde otázka měření těchto emisí. Víme, že toto měření je velmi komplexní a může být zmanipulováno, protože fosilní paliva jsou po vytěžení přepravována a zpracovávána a jejich vedlejší produkty jsou distribuovány a používány mnoha způsoby jako tisíce koncových bodů.

Jak naznačili různí specialisté v této oblasti, je ke snížení emisí a dosažení vytyčených cílů účinnější a jednodušší sledovat nástroj schválený na základě protokolu o těžbě a mezinárodním odbytu fosilních paliv. Bylo by tedy jednodušší stanovit poměry nebo cíle pro snížení primární produkce fosilních paliv a odpovídajících vývozů/dovozů, a tak stanovit maximální limity emisí pro jednotlivé země.

Je ale také třeba vyjednávat s bohatšími zeměmi, aby na sebe vzaly závazky uvolnit finanční prostředky na podporu rozvíjejících se zemí, a tak jim pomoci nést ekonomické a sociální náklady nezbytných opatření.

Lituji, že návrhy této skupiny v tomto smyslu byly zamítnuty.

 
  
MPphoto
 
 

  Duarte Freitas (PPE-DE), písemně. – (PT) V prosinci loňského roku se strany Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu setkaly na Bali, poté, co postoupily kupředu v mnoha aspektech vztahujících se k ochraně světového klimatu.

Kromě zahájení jednání o novém protokolu, který má nahradit Kjótský protokol, bych vyzdvihl prohlášení, že čtvrtá zpráva Mezinárodního panelu pro změnu klimatu byla lepším vědeckým podkladem pro práci úmluvy, a poznámku, která byla učiněna poprvé – a tak zbořila dané tabu – na adresu rozvojových zemí, že také musí spolupracovat, pochopitelně s přihlédnutím k jejich ekonomickému kontextu a vývoji.

A nakonec jsem přesvědčen, že hlavní novinkou na Bali bylo to, že byla poprvé zařazena otázka odlesňování, která jako součást Akčního plánu z Bali bude diskutována díky jejímu zařazení v budoucím protokolu.

Hlasuji pro usnesení Dočasného výboru pro změnu klimatu, protože podporuje výsledek, kterého bylo dosaženo na Bali, přináší řadu postřehů k roli EU při budoucích jednáních, se kterými souhlasím, a specifikuje, kde Akční plán z Bali mohl jít ještě dál.

 
  
MPphoto
 
 

  Françoise Grossetęte (PPE-DE), písemně. – (FR) Hlasovala jsem pro zprávu.

Od třinácté konference stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu, která se konala na Bali od 3. do 15. prosince, se očekávalo, že stanoví harmonogram pro následující dva roky a dosáhne dohody, která rozšíří Kjótský protokol, jenž vyprší v roce 2012. Přestože se zdá, že prvního cíle bylo dosaženo, jsme stále ještě daleko od dosažení cíle druhého.

Je nanejvýš politováníhodné, že se mezinárodní společenství nebylo schopné dohodnout na cílové číslici pro stabilizaci a poté redukci globálních emisí skleníkového plynu nejméně o 20 % z jejich hladiny v roce 1990 do roku 2020. Evropská unie by měla posílit konstruktivní a proaktivní roli, kterou byla schopna hrát na Bali, aby neposkytla zemím, které odmítají všechny cíle, výmluvu, proč odmítají jednat.

Přestože by dohoda z Bali, která byla podepsána všemi přítomnými zeměmi, měla být uvítána, neměli bychom uvolňovat cestu novému souboru otřepaných frází v oblasti životního prostředí. Stále ještě zbývají dva roky k dosažení dohody a váhání nad plánem naznačují, že ta nejobtížnější část teprve ještě přijde.

 
  
MPphoto
 
 

  Diamanto Manolakou (GUE/NGL), písemně. – (EL) Usnesení konference na Bali o změně klimatu usiluje o nalezení pozitivních signálů tam, kde žádné nejsou. Zároveň zakrývá příčinu ničení životního prostředí: drancování přírodních zdrojů kapitálem za účelem zisku z komercionalizace půdy, vzduchu, energie a vody.

V usnesení se s předstihem poukazuje na nebezpečí, že by změna klimatu „mohla být hlavním faktorem při destabilizaci nejchudších zemí“. Tento euro-monopolní kapitál může využívat změnu klimatu jako záminku pro další vykořisťování rozvíjejících se zemí, protože víme, že činnost nadnárodních společností je jednou z hlavních příčin chudoby.

Usnesení vyzývá k závažnému závazku ze strany nových národů, v souladu se stádiem jejich vývoje a složení jejich ekonomik. Konkrétněji se odvolává na Čínu a Indii v otázce prosazování spolupráce v oblasti energetické politiky s cílem omezit znečišťující látky. V podstatě se na ně snaží vytvořit tlak omezením jejich rozvojového potenciálu a jejich nároků na větší podíly na trzích jako reakci na imperialistickou soutěž o rozdělení trhů. Možná proto zde není žádný odkaz na opatření týkající se přímého snížení emisí skleníkových plynů a proč se jedná pouze o obecná vyjádření dobrého úmyslu.

Stručně řečeno, klimatická změna na konferenci na Bali byla pouhým předstíráním. Otázky, o které ve skutečnosti šlo, bylo zintenzivnění vnitroimperialistických konfliktů v energetickém odvětví a komercionalizace životního prostředí.

 
  
MPphoto
 
 

  David Martin (PSE), písemně. − Plně podporuji hodnocení výsledku jednání summitu na Bali, které je uvedeno v usnesení. Díky EU se na Bali dosáhlo více, než bylo možné očekávat, ale méně, než bylo potřeba. Nedostatek shody mezi všemi jednajícími stranami o konkrétních cílech a číslech, pokud se týká omezení emisí CO2, je politováníhodný. Hlasoval jsem pro usnesení.

 
  
MPphoto
 
 

  Karin Scheele (PSE), písemně. − (DE) Je důležité, aby souvislost mezi odlesněním a změnou klimatu byla v přijatém usnesení jednoznačně zdůrazněna. Role deštných pralesů je pro světové klima rozhodující. Pohlcují obrovská množství CO2. Kromě toho jsou největšími rezervoáry světa. Nasávají vodu jako houba a tak ochlazují atmosféru. Odlesňování, klestění a pálení však tuto nanejvýš důležitou roli ohrožují. Kdyby se tedy podařilo toto odlesňování, klestění a pálení zastavit, jednalo by se o nanejvýš radikální příspěvek boji s globálním oteplováním.

Zvýšená poptávka po biopalivech v Evropě stojí zcela proti ochraně deštných pralesů. Tisíce hektarů deštného pralesa již bylo vymýceno na těžbu palmového oleje, který má krýt zvýšenou poptávku po bionaftě. Certifikace a značení udržitelné produkce biopaliv je tedy zásadním požadavkem na ochranu deštných pralesů a světového klimatu. Tato produkce navíc také zhoršuje sociální situaci v zemích, kde k ní dochází, kvůli masivnímu zvýšení cen základních potravin. Jsem proto proti návrhu Komise, který je součástí klimatického a energetického balíčku, jehož záměrem je stanovit závazný cíl 10 % pro biopaliva do roku 2020, protože nijak nepřispívá k ochraně klimatu a udržitelné politice je velmi vzdálený.

 
  
MPphoto
 
 

  Lars Wohlin (PPE-DE), písemně. (SV) V nadcházejících letech musí dojít k drastickému snížení emisí skleníkových plynů. Usnesení obsahuje mnoho dobrých myšlenek, jak tohoto cíle dosáhnout, takže jsem se rozhodl hlasovat pro usnesení.

Cíle, které jsou stanovovány, lze shrnout výrazem 20/20/20, což znamená, že emise musí klesnout o 20 % a že těchto cílů musí být dosaženo do roku 2020. Myslím si však, že důraz by měl být kladen na snížení emisí a že je pak nutné ponechat na každém členském státu, aby se rozhodl, jak má být tohoto cíle dosaženo. Proto by se tedy EU měla vyhnout upřesňování, jak mají země měnit své způsoby využívání obnovitelných zdrojů energie.

Pokud může být přijatelné vydávat jakákoliv taková upřesňování, je politováníhodné, že pod hlavičku obnovitelných energetických zdrojů není zahrnuta jaderná energie. Agentura MAAE došla k závěru, že jaderná energie je nezbytným prvkem v úsilí o snížení emisí oxidu uhličitého. Je politováníhodné, že toto usnesení se rozhodlo přehlížet tuto skutečnost trváním na tom, že emise nesmí být snižovány využíváním jaderné energie.

Při uplatňování tohoto usnesení vyjde najevo, že EU nepřímo vypustila roli jaderné energie ze zlepšování stavu klimatu. Podle mého názoru je takový přístup nesporně podivný a mělo by se na to zřetelně upozornit.

 
  
  

- Zpráva: Fiona Hall (A6-0003/2008)

 
  
MPphoto
 
 

  Charlotte Cederschiöld, Christofer Fjellner, Gunnar Hökmark a Anna Ibrisagic (PPE-DE), písemně. (SV) Hlasovali jsme pro usnesení kvůli jeho obecnému zaměření, ale nepodporujeme všechny body jeho technické stránky ani ambice regulovat prostřednictvím politického rozhodování to, jaké produkty mohou být vyráběny nebo prodávány – například takové věci jako ohřívače vzduchu.

 
  
MPphoto
 
 

  Giles Chichester (PPE-DE), písemně. − Britští konzervativci podporují značný tlak tohoto stanoviska z vlastní iniciativy – kdo by mohl být proti energetické účinnosti? Máme však výhrady k určitým aspektům návrhu, kde zpravodaj, jak se zdá, ztratil smysl pro proporce.

Označování energetické účinnosti je dobré k tomu, aby spotřebitelům pomohlo při výběru, ale začít zakazovat určité produkty jenom proto, že využívají energii způsobem, který někteří neschvalují, se zdá přehnané.

Zejména se zdá nerozumné zaměřit se na ohřívače vzduchu (odstavec 16), které se rozšířily jako přímý důsledek protikuřácké legislativy vlády Spojeného království.

Věříme, že tento konkrétní návrh nebude začleněn do žádného dalšího návrhu Komise.

 
  
MPphoto
 
 

  Nigel Farage (IND/DEM), písemně. − Naprosto nesouhlasím s výměty – a je to politika mé strany – ale nejsem schopen hlasovat pro vnucení rozhodnutí EU, jakkoliv osvícená se někdy mohou zdát.

 
  
MPphoto
 
 

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) Jedná se opět o další zprávu, která zvažuje situaci, aniž by se zabývala příčinami nebo poukázala na zásadní cesty, po kterých je třeba jít, a pouze se zaměří na kontroverzní prohlášení mezinárodních organizací a, v jednom nebo dvou případech, jako je zmínka Ruska nebo Afriky, ukáže, že její zájem je mnohem více obrana zájmů EU než jakákoliv politika spolupráce, s čímž nesouhlasíme.

Jasné však je, že nedostatek fosilních paliv, jak se odráží v jejich cenách, vyžaduje snížení spotřeby. Abychom se vyhnuli omezování hospodářských a společenských aktivit, musíme záměrně snížit zbytečnou spotřebu, odpad při procesu přeměny, dopravu a distribuci a konečnou spotřebu.

Protože energii nelze po využití recyklovat a protože zdroje jsou omezené, musí s ní být nakládáno v souladu s technologickými znalostmi a komplexními politickými prioritami, které vyžadují centrální plánování ze strany vlád ve veřejném zájmu a eliminují výkyvy a nervozitu činitelů trhu. Toho musíme teprve dosáhnout.

Další dobře míněná doporučení se již vztahují k životu a práci ve městech a metropolitních oblastech, s potenciálně velmi pozitivními důsledky pro obnovu a inovaci energetických sítí, budov, dopravy a jiných veřejných služeb.

 
  
MPphoto
 
 

  Glyn Ford (PSE), písemně. − Podporuji obecný princip této zprávy jako Akční plán pro energetickou účinnost. Nečiní mi potíže zkoumat způsoby, jak zvýšit účinnost „zařízení pro prostorové vytápění“, ale nepodporuji zákaz „ohřívačů vzduchu“.

Tak, jak to chápu, většinu těchto zařízení používají hostinští, aby zahřáli kuřáky, které nedávná legislativa vyhnala ven do zimy. V důsledku zákazu kouření už jsou uzavřeny stovky pohostinství s následnou ztrátou pracovních míst. Takový zákaz by pouze znásobil uzavírání pohostinství a ztráty pracovních míst.

 
  
MPphoto
 
 

  Bruno Gollnisch (NI), písemně. (FR) Dokonce i mimo rámec té neustále opakované a na tomto místě už zabydlené fráze o změně klimatu a opatřeních k boji s touto změnou nás otázka zabezpečení energie a nezávislosti evropských států sama o sobě opravňuje k tomu, abychom se pokusili energii lépe využívat. Důvodem, proč nebudeme hlasovat proti této zprávě, je, že většina norem se vytváří právě na evropské úrovni.

V této zprávě se však vracíme zpátky k malthusiánské vizi a vizi podílu na vině, která je obsažena ve všech zprávách Parlamentu k tomuto tématu: zaslepená stigmatizace motoristů, zákazy určitých zařízení, touha diktovat, jak se má jedinec chovat, a nátlakem nutit děti, aby vyrostly ze svých plenek, strkat nos do plánování a systémy určování cen, které ve skutečnosti poškodí pouze ty nejkřehčí skupiny obyvatelstva.

Proto – ano minimálním standardům, ano podpoře výzkumu, ano objektivním informacím, které umožňují osvícené volby možností, ano prosazování daňových pobídek. Ne persekuci a přinucování.

 
  
MPphoto
 
 

  Hélčne Goudin a Nils Lundgren (IND/DEM), písemně. (SV) Výsledky výzkumu naznačují, že emise skleníkových plynů způsobené člověkem přispívají k rychlé změně klimatu. Podporujeme proto hlavní závěr, že všechny země musí přijmout komplexní patření ke snížení těchto emisí a že země EU se musí postavit do čela.

Zároveň jsme proti tendenci jak Komise, tak zpravodajů Parlamentu vždy využívat velké výzvy k centralizaci politické moci a vytvářet EU bez svobody a dynamismu.

Role EU v energetické politice by měla být omezena na:

- stanovení emisních cílů pro každou zemi a potom ponechat na těchto zemích a na trhu, aby těchto cílů dosáhly ve svobodné soutěži

- internalizaci emisních nákladů oceněním práv k emisím na dostatečně vysokých úrovních. (Emise pak budou automaticky zvažovány v nekonečném množství hospodářských rozhodnutí, která po celém světě přijímají každý den domácnosti a podniky. Domácnosti pak budou dobrovolně volit energeticky úsporné žárovky, výrobci automobilů budou vyrábět vozidla s nízkou spotřebou paliva a stavební podnikatelé budou stavět pasivní domy. Pak se vyplatí provádět výzkum a vývoj v této oblasti.)

- přidělení finančních prostředků pro výzkum a vytváření právních předpisů o značení výrobků.

Politikové EU nesmí provádět regulace v detailech. Nikdo dnes neví, jak tuto gigantickou transformaci naplánovat co nejlépe. Stavíme se proto proti takovým věcem, jako jsou zákazy ohřívačů vzduchu a daňové úlevy za demolice budov.

Hlasovali jsme proti, abychom tak dali podnět k opětovnému promyšlení energetické politiky EU.

 
  
MPphoto
 
 

  Françoise Grossetęte (PPE-DE), písemně. – (FR) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, která se shoduje se závěry Evropské rady v březnu 2007 o energetické účinnosti, které podtrhly potřebu zlepšit energetickou účinnost v EU, aby mohlo být dosaženo cíle 20% úspory spotřeby energie v EU v porovnání s odhady na rok 2020.

Vítám opatření zaměřená na zlepšení energetického výkonu produktů, budov a služeb, zlepšení účinnosti výroby a distribuce energie, snížení dopadu přepravy na spotřebu energie, usnadnění financí a investic v této oblasti, aby se tak podpořilo a posílilo citlivé chování při spotřebě energie.

Občané Evropy musí být schopni využívat ve svůj prospěch infrastrukturu (včetně budov), produkty (přístroje a vozidla, kromě jiných věcí), procesy a energetické služby nabízející nejlepší energetickou účinnost na světě.

Akční plán bude mít také účinek posílení průmyslové konkurenceschopnosti a rozvoje vývozů nových technologií, a bude mít pozitivní dopad na zaměstnanost. Vzniklé úspory budou dále vyvažovat investice do inovačních technologií.

 
  
MPphoto
 
 

  Marian Harkin (ALDE), písemně. − Nepodporuji odstavec, ve kterém se požaduje, aby byly z trhu staženy specifické domácí spotřebiče, protože se jedná o příliš silné prohlášení.

 
  
MPphoto
 
 

  Sarah Ludford (ALDE), písemně. − Hlasovala jsem pro zprávu, která je jako celek vynikající. Avšak odstavec 16, který „nabádá Komisi, aby zavedla harmonogramy pro stahování všech nejméně účinných zařízení, spotřebičů a jiných výrobků, které využívají energii, jako jsou ohřívače vzduchu, z trhu“, který by byl lepší, kdyby jako předmět „zákazu“ nevyčlenil jedno konkrétní zařízení, protože je jenom jedním z mnoha, která vyvolávají obavy z plýtvání energií, a je zařízením, které mnoho lidí rádo používá, hlavně v městském sociálním kontextu mého vlastního londýnského volebního obvodu.

Vítám kroky některých maloobchodníků, kteří takové ohřívače přestávají prodávat v reakci na tlak spotřebitelů, a já sama bych si žádný takový ohřívač nekoupila. Jsem však přesvědčena, že nejlepší cesta je stanovit minimální standardy pro energetickou účinnost spotřebičů, informovat lidi o spotřebě energie a pomáhat jim, aby vyhodnotili svoji celkovou uhlíkovou stopu a podle toho si vybrali si své spotřebiče, dopravní prostředky, společenské chování atd., spíš než zakazovat terasové ohřívače vzduchu nebo jakýkoliv jiný konkrétní spotřebič jako takový. Nakonec – a doufejme – inovace reagující na standardy účinnosti může přinést účinnější ohřívače vzduchu.

 
  
MPphoto
 
 

  Jules Maaten (ALDE), písemně.(NL) Vítám tento návrh paní Hallové a skutečnost, že se nakonec přece jen přechází od abstraktních teorií ke konkrétním návrhům s cílem zvýšit energetickou účinnost v Evropské unii. Jsem potěšen, že tato zpráva zachovává cíl 20% zlepšení energetické účinnosti do roku 2020. Neschvaluji oddíl 16 zprávy, který požaduje, aby z trhu byly staženy nejméně energeticky účinné přístroje. Přece jen je třeba podpořit průmysl, aby vyráběl lepší, účinnější přístroje. Proto jsem se zdržel závěrečného hlasování.

 
  
MPphoto
 
 

  Toine Manders (ALDE), písemně.(NL) Lidová strana za svobodu a demokracii (VVD) je proti zákazům, ale podporuje zlepšení. Proto je VVD proti zákazu ohřívačů vzduchu, ale podporuje inovační řešení, která bojují s neúčinností. Skupina VVD v Evropském parlamentu zastává názor, že, v kontextu boje proti změně klimatu, by bylo podivné, kdybychom také neuvažovali o tom, jak zvýšit účinnost ohřívačů vzduchu. Proto tato skupina podpořila výzvu zprávy paní Hallové Evropské komisi k postupnému stažení energeticky neúčinných spotřebičů a jejich nahrazení účinnějšími modely. Zprávu je třeba považovat za pobídku průmyslu, aby vytvářel energeticky účinné spotřebiče – například ohřívače vzduchu.

 
  
MPphoto
 
 

  David Martin (PSE), písemně. − Akční plán nabízí nejrentabilnější nástroje pro boj proti změně klimatu. Tento plán skutečně vítám a mám pocit, že cíl snížit emise skleníkového plynu o 20 % do roku 2020 je proveditelný jak technicky, tak ekonomicky.

Tento plán je krok správným směrem a já jsem pro něj hlasoval, ačkoliv je třeba to vidět jako první krok a měly by následovat ambicióznější cíle.

 
  
MPphoto
 
 

  Andreas Mölzer (NI), písemně. (DE) Opatření k úspoře energie a větší energetická účinnost jsou vzhledem ke zřetelům životního prostředí a hospodářským zřetelům žádoucí. Hlasoval jsem proto pro zprávu paní Hallové, ale doufám, že v tomto případě budeme úspěšnější než v případě snížení spotřeby energie, o které usilujeme do roku 2020, nebo v případě dohodnutého zvýšení podílu obnovitelných forem energie – což jsou v obou případech ušlechtilé záměry, které možná nebudeme schopni udržet ve stávající podobě.

 
  
MPphoto
 
 

  Olle Schmidt (ALDE), písemně. (SV) Zpráva Fiony Hallové se týká nesmírně důležitého tématu. Nestačí, aby EU stanovila tvrdá pravidla pro emise oxidu uhličitého. Lidé musí být schopní a ochotní změnit své vlastní vzorce spotřeby a chování, aby to mělo skutečně nějaký vliv. Odstavec 61 k tomuto bodu vyjadřuje hluboký smysl: boj musí začít v domácnostech.

V zájmu naší důvěryhodnosti by tedy měl Evropský parlament jít dobrým příkladem ve svých vlastních činnostech. Nabádáme občany EU, aby se obešli bez všech věcí, od varných konvic po vyhřívané terasy barů a restaurací, zatímco spotřeba energie druhého sídla Evropského parlamentu samotného zároveň generuje 5 322 tun emisí oxidu uhličitého ročně! Studie, kterou zadala poslankyně Evropského parlamentu Caroline Lucasová, ukazuje, že měsíční přesuny Parlamentu do Francie mají dramatické důsledky pro životní prostředí. V důsledku cest do Štrasburku, kde Parlament hlasuje, vzniká 18 901 tun emisí oxidu uhličitého ročně. To odpovídá více než 10 000 letů z Evropy do New Yorku.

Je dobře, že zpráva byla odsouhlasena. Ukončit cesty podnikané do Štrasburku kvůli našemu hlasování, které by se stejně tak dobře mohlo konat v našem bydlišti, by bylo lepší.

 
  
  

- Zpráva: Carl Schlyter (A6-0495/2007)

 
  
MPphoto
 
 

  Derek Roland Clark (IND/DEM), písemně. − Podporuji zákaz výmětů, který je v souladu s politikou mé strany o citlivých pravidlech pro obchodní rybolov. Nejsem schopen hlasovat pro usnesení, protože představuje další zasahování EU do záležitostí Spojeného království. Spojené království je více než schopné učinit svá vlastní opatření pro rybolov a ochranu rybolovu, jak jsme také vždy činili, než jsme se připojili k této marnotratné organizaci.

 
  
MPphoto
 
 

  Duarte Freitas (PPE-DE), písemně. – (PT) Výměty (vyhazování mrtvých nebo umírajících ryb přes palubu) a vedlejší úlovky jsou závažným problémem, který má být v kontextu společné rybářské politiky vyřešen.

Kvůli řídícím mechanismům, které počítají spíše s vyloděním než úlovky, potřebuje rybolovný průmysl EU k omezení těchto špatných postupů rychlé přeformulování svých politik.

Evropská komise v této souvislosti vypracovala sdělení, kterým oznámila svůj úmysl zavést politiku k omezení nechtěných vedlejších úlovků a postupné eliminaci výmětů v evropském rybolovném průmyslu.

Nechtěné vedlejší úlovky a jejich následné vyhazování má nedozírné negativní následky: jedná se o plýtvání zdroji, chytání mláďat cílových druhů má za výsledek snížení příležitostí úlovku u těchto druhů a omezení plození biomasy, a společně s úlovky a výměty druhů, které nejsou pro rybolovný průmysl druhy cílovými (druhy ryb, korýšů, mořských savců nebo mořských ptáků atd.), je lze považovat za útok na mořský ekosystém.

S ohledem na výše uvedené a protože tato zpráva usiluje o udržitelný rybolov v souladu s principy reformované společné rybářské politiky, mám v úmyslu hlasovat pro zprávu.

 
  
MPphoto
 
 

  Pedro Guerreiro (GUE/NGL), písemně. – (PT) Je samozřejmě žádoucí a nezbytné omezit nechtěné vedlejší úlovky a výměty, ale nemělo by se to dělat prostřednictvím právních předpisů.

Protože není možné zmínit všechny aspekty, na které zpráva upozorňuje, vítáme přijetí našeho pozměňovacího návrhu, který „zdůrazňuje, že dopad drobného rybolovu na výměty je minimální, a proto požaduje větší podporu Společenství při prosazování a rozvoji pobřežního a drobného rybolovu“.

Litujeme, že byly zamítnuty naše návrhy, které zdůrazňovaly:

- že k zavedení odpovídajících opatření k prosazení skutečného snížení míry výmětů je nejprve nezbytné zjistit a zanalyzovat různé příčiny, které vedou k výmětům, jako jsou komerční důvody (spojené s cenou, marketingem, maximalizací hodnoty ryb), úlovky ryb pod minimální velikostí pro vykládku nebo vedlejší úlovky;

- že je třeba provést podrobnou studii opatření, která mají být přijata, a jejich dopadu na hospodářsko-společenskou situaci v průmyslu;

- důležitost dobrovolného omezování rybolovných aktivit a zavedení mechanismů, které rybářům umožní přidělení finančních kompenzací za takové úsilí, a přijetí opatření pozitivní tržní intervence k boji proti výmětům (zaručený odbyt ryb na trhu za spravedlivé ceny a rozvoj konzervárenského průmyslu).

 
  
MPphoto
 
 

  Roger Knapman (IND/DEM), písemně. − V souladu s politikou své strany podporuji výzvu k zákazu výmětů, ale nejsem schopen hlasovat pro usnesení jako celek, protože zahrnuje zavedení nástrojů na úrovni EU.

Zejména co se týče pozměňovacího návrhu 14, zatímco doporučuji úsilí skotských rybářů, kteří se postavili do čela dobrovolného omezování odlovu nedospělých ryb, nemohu podpořit uplatnění kompenzačního plánu, který je administrován orgány EU.

 
  
MPphoto
 
 

  Diamanto Manolakou (GUE/NGL), písemně. – (EL) Zdá se rozumné, že by měla být přijata opatření k zabránění výmětů, aby se tak chránily zásoby ryb. Podívejme se však na to, proč jsou úlovky vyhazovány, a to v době, kdy by mnoho pracovníků rádo jedlo více ryb.

Důvodem je kapitalistická výroba. Úlovky ryb jsou komodita, která je dodávaná na trh, aby přinesla zisk velkým rybolovným společnostem, spíše než jednoduše zboží k uspokojení dietních potřeb. Pokud rybolovná společnost odhaduje, že nebude mít žádný zisk nebo pravděpodobněji že cena určitých úlovků klesne kvůli hojné nabídce, pak můžeme vysvětlit, proč jsou úlovky vyhazovány, i když existují také jiné důvody.

Nový návrh je v podstatě projev dobrých úmyslů a znovu opakuje srovnatelnou politiku, která podle zprávy měla být uplatňována před více než pěti lety. Nemáme námitky proti určitým opatřením, která jsou přijímána k omezení nebo zákazu výmětů, ale přeci jenom máme výhradu: některá z těchto opatření mohou být břemenem pro malé a střední rybářské podniky a mohou být v podstatě záminkou k tomu, jak jim zabránit ve svobodném rybolovu. Jinými slovy, některé z návrhů mohou být výmluvou ke snížení počtu malých a středních podniků a nadměrně rozšířit velké rybářské podniky.

 
  
MPphoto
 
 

  David Martin (PSE), písemně. − Jakýkoliv pokus o zlepšení evropské politiky rybolovu je pro Skotsko a jeho rybolovný průmysl pozitivní. Zpráva usiluje o zkoumání způsobů, jak postupně snížit množství nechtěných vedlejších úlovků a jak zavést zákaz výmětů, což jsou dvě škodlivé praktiky, které se staly v rybolovném sektoru až moc běžné.

Vzhledem k tomu zpráva navrhuje logický a účinný přístup k shromažďování informací a žádá jednoduchá opatření, která jsou jak snadno vymahatelná, tak ekonomicky uskutečnitelná. Můj hlas byl hlasem pro doporučení uvedená ve zprávě.

 
  
MPphoto
 
 

  Brian Simpson (PSE), písemně. − Jako nadšený divák televizního seriálu „Deadliest Catch“ jsem nyní velkým obdivovatelem rybářů a práce, kterou dělají. Budu hlasovat pro tuto zprávu, protože se musíme vážně zabývat pokračujícím plýtváním, kdy jsou naprosto bezvadné ryby házeny zpátky do moře kvůli tomu, že platí komplikovaný systém kvót.

I když nevěřím, že v tomto případě je zásah trhu tím pravým řešením nebo že by se mělo upustit od kvót, musíme se touto situací vážně zabývat.

Naše zásoby ryb jsou stále nízké. Poptávka po rybách stále roste a v tom spočívá naše dilema. Své zásoby musíme zachovat a jedním způsobem, jak to udělat, je vymýtit nebo alespoň minimalizovat plýtvání nechtěnými vedlejšímu úlovky a výměty.

 
  
MPphoto
 
 

  Catherine Stihler (PSE), písemně. − Byla jsem překvapena, že byl pozměňovací návrh 9 odhlasován. Tento pozměňovací návrh znamená, že všechna rybářská plavidla by musela mít průmyslovou televizi. Neexistuje vysvětlení, jak by to mělo být uskutečněno, nebylo předloženo žádné vyhodnocení dopadu, které by prokázalo, že to funguje, a nejsou k dispozici žádné prostředky, které by ukázaly, jak by to bylo financováno.

 
  
MPphoto
 
 

  Cornelis Visser (PPE-DE), písemně.(NL) Evropský parlament dnes hlasoval o zprávě, která se zabývá politikou týkající se omezení nechtěných vedlejších úlovků a eliminací výmětů. Poslanci Evropského parlamentu z Křesťanskodemokratické výzvy (CDA) a Evropské lidové strany (PPE) hlasovali pro závěrečnou zprávu, protože obsahuje řadu pozitivních bodů. Například uznává, že o některých druzích ryb je známo, že mají při vypuštění vysokou míru přežití a že jsou možné částečné výjimky ze zákazu výmětů. Je to důležité v případě mláďat mořského jazyka, protože tyto druhy mají velmi vysokou míru přežití. Zpráva také zdůrazňuje pozitivní a negativní pobídky k omezení výmětů. Takový přístup je citlivější než naprostý zákaz výmětů. Z pohledu delegace CDA/PPE je naprostý zákaz výmětů nerealistický.

 
  
MPphoto
 
 

  Thomas Wise (IND/DEM), písemně. − V souladu s politikou své strany podporuji výzvu k zákazu výmětů, ale nejsem schopen hlasovat pro usnesení jako celek, protože zahrnuje zavedení nástrojů na úrovni EU.

Zejména pokud se týká pozměňovacího návrhu 14, zatímco doporučuji úsilí skotských rybářů, kteří se postavili do čela dobrovolného omezování odlovu nedospělých ryb, nemohu podpořit uplatnit kompenzačního plánu, který je administrován orgány EU.

 
  
  

- Návrh usnesení: Evropská strategie pro Romy (B6-0050/2008)

 
  
MPphoto
 
 

  Philip Bradbourn (PPE-DE), písemně. − Já a moji kolegové britští konzervativci naprosto a bezvýhradně odsuzujeme všechny formy rasismu a xenofobie a plně podporujeme Romy v jejich boji proti diskriminaci, které čelí. K tomu by ale mělo docházet v rámci hlavního proudu politické strategie uvnitř každého členského státu.

Nejsme schopni toto usnesení podporovat, protože zvyšuje možnost izolace a marginalizace Romů jejich „škatulkováním“ do zvláštní kategorie a žádá Komisi, aby přišla s různými strategiemi a akčními plány, které by měly zůstat v kompetenci členských států.

 
  
MPphoto
 
 

  Charlotte Cederschiöld, Christofer Fjellner, Gunnar Hökmark a Anna Ibrisagic (PPE-DE), písemně. (SV) Sociální vyloučení, chudoba a diskriminace jsou problémy, v boji pro nimž musí členské státy učinit maximum. Romská menšina byla těmito projevy nespravedlnosti postižena obzvlášť silně. Máme nicméně za to, že integrační politika se nejlépe reguluje na úrovni členských států.

 
  
MPphoto
 
 

  Hélčne Goudin a Nils Lundgren (IND/DEM), písemně. (SV) Hlasovali jsme pro toto usnesení při závěrečném hlasování. Rádi bychom ale upozornili, že se jedná o první a nejpřednější politickou odpovědnost každého členského státu řešit problémy etnické diskriminace a otázek sociální nespravedlnosti v rámci území svých vlastních zemí.

V řadě pozměňovacích návrhů k usnesení předloženému skupinou UEN je náznak předpojatosti. Rozhodli jsme se proto hlasovat proti pozměňovacím návrhům skupiny UEN.

Úkolem Evropské unie v tomto kontextu je zdůraznit principy unie hodnot. Proti rasismu a etnické diskriminaci v EU a Evropě se musí bojovat. K tomu ale musí dojít prostřednictvím vzdělávacích a názory utvářejících činností na straně každého členského státu, kterými se vštípí každé nové generaci smysl pro rovnocennou hodnotu všech lidských bytostí.

 
  
MPphoto
 
 

  Pedro Guerreiro (GUE/NGL), písemně. – (PT) Občané romského původu jsou často obětí diskriminace v různých zemích EU; protože může mít mnoho různých forem – ovlivňujících jejich politická, hospodářská, sociální nebo kulturní práva – napomáhá chudobě, sociálnímu vyloučení a rozdrobení.

Skutečně porušování nebo neexistence základních práv, jako je právo na zdraví, bydlení, vzdělání, zaměstnání s právy a sociálním zabezpečením, podněcuje situace sociální nerovnosti, marginalizace a ghettoizace, negramotnosti, začlenění do stínové ekonomiky a společenské a politické neúčasti, kterým jsou občané romského původu také vystaveni.

Potřebujeme proto účinné politiky pro boj se sociální nerovností, vykořisťováním a soustředěním bohatství, potřebujeme vytvářet pracovní místa s právy, zajistit přístup k nejzákladnějším právům na podporu veřejných služeb a jejich uplatňování, a potřebujeme vymýtit chudobu a sociální vyloučení. V zásadě tedy politiky, které prosazují upuštění od politik a směrnic Evropské unie, což je ústřední otázka, kterou usnesení opomíjí.

Nejsme přesvědčeni o tom, že by řešení problémů, kterým mnozí občané romského původu čelí, spočívalo v přijetí „společných politik“ na úrovni EU, jak se tvrdí v usnesení.

Proto jsme se tedy zdrželi hlasování.

 
  
MPphoto
 
 

  Katalin Lévai (PSE), písemně. − (HU) Evropský parlament přijal v dubnu 2005 usnesení ke zlepšení situace Romů, ve kterém vyzval Evropskou komisi, aby připravila romský akční plán. Od té doby se nic nestalo, kromě slibů a vznešených slov. Většina z 12-15 milionů Romů žijících v Evropě, z nichž 10 milionů žije v Unii od přistoupení v roce 2004, se potýká se stejnými problémy, a ve špatných sociálních podmínkách, stejně jako tomu bylo po léta: chudoba, vyloučení, problém integrace, nedostatek zaměstnání a vícenásobná diskriminace romských žen a dětí.

Většina členských států nepovažuje Romy za národnostní menšinu, protože nemají svou mateřskou zemi, a nijak podstatně nemění jejich situaci. Ve skutečnosti zkušenosti posledních let místo toho naznačují, že radikalismus narůstá jak ve starých, tak nových členských státech. Domnívám se tedy, že nadešel čas zásadních změn. Socialistická skupina v Evropském parlamentu již iniciovala svůj akční plán, jehož první fáze měla dát vznik usnesení společně s významnými odborníky z jiných stran.

Proto vyzývám své kolegy poslance, aby se této evropské výzvě postavili a společně, jednohlasně iniciovali evropskou strategii pro Romy.

 
  
MPphoto
 
 

  Diamanto Manolakou (GUE/NGL), písemně. – (EL) Romové jsou téměř neustále oběťmi rasové diskriminace. Nepřijetí jejich tradic a kultury a jejich marginalizace je zatlačuje do sociálního vyloučení. Stávají se snadnou kořistí kapitalismu. Skutečně jsou často používáni jako obětní beránci a jsou kolektivně obviňováni, jak se stalo v nedávné době při deportacích z Itálie.

Jednotlivé vlády členských států a EU se omezují na pompézní prohlášení, a přitom se vyhýbají konkrétním opatřením.

V Řecku, stejně jako v jiných zemích, žije většina Romů v bídných podmínkách, v tábořištích, bez vody nebo kanalizace. Mnozí jsou nezaměstnaní a nemají žádné sociální zabezpečení nebo práva na zdravotní péči. U jejich dětí se objevují čím dál tím větší obtíže: dětská úmrtnost je vysoká, k dispozici není téměř žádné očkování a jenom malé procento dětí navštěvuje pravidelně školu. Osmdesát procent romské komunity je stále ještě negramotných.

Vlády musí přijmout opatření, aby zajistily, že se Romové zapojí do společnosti jako rovní a že budou respektovány jejich kulturní tradice. V Řecku požadujeme založení Centra pro romská a cikánská studia, se zvláštním důrazem na kulturu.

Musí být přijata okamžitá opatření, aby bylo zajištěno, že budou mít slušné životní podmínky a nezcizitelná práva na zaměstnání, důchod, zdraví a lékařskou péči, a také na vzdělání.

Stejně jako ostatní pracovníci bojují proti zájmům monopolů a vykořisťovatelskému systému.

 
  
MPphoto
 
 

  David Martin (PSE), písemně. − Realizaci strategie týkající se Romů podporuji. Chápu, že EU naléhavě potřebuje strategii, která by napomohla začlenění Romů do společnosti. Patří k jedné z největších menšin kontinentu a zaslouží si být jako takoví uznáni prostřednictvím evropského plánu, který by se zabýval otázkami, před které jsou postaveni.

 
  
MPphoto
 
 

  Daciana Octavia Sârbu (PES), písemně. − (RO) Toto usnesení je strategie pro koordinaci a prosazení evropských snah týkajících se zlepšení podmínek romské populace, která je vystavena řadě obtíží vztahujících se k diskriminaci, marginalizaci, sociálnímu vyloučení a vážné chudobě. Zájem EU na menšinách, včetně znevýhodněných sociálních skupin, je také odpovědí na rozšíření, včetně bývalých komunistických zemí s významnou romskou populací.Proto tedy dostává tento problém evropskou dimenzi a není nadále omezen pouze na země střední a východní Evropy.

Hlasovala jsem pro toto usnesení, protože upozorňuje členské státy a evropské instituce na nezbytnost přijmout opatření k vytváření odpovídající sociální a politické atmosféry pro společenské začlenění Romů. Diskriminace Romů je rozšířena ve veřejném i soukromém životě, včetně přístupu k veřejným úřadům, vzdělávání, pracovnímu trhu, zdravotní péči a bydlení. Vlády členských států by se měly zavázat k omezení nepřijatelných mezer mezi romskou populací a zbytkem společnosti, aby zajistily plnou shodu se zásadami, na kterých je založena Evropská unie, zásadami svobody, demokracie, respektování lidských práv a svobod.

 
Právní upozornění - Ochrana soukromí